Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí I: Východiska a základní pojmy, přístup k informacím o životním prostředí. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. „THE FISH CANNOT GO TO THE COURT*“ the environment is a public good that must be supported by a public voice *AG Sharpston in the Trianel-case C-115/0 •Antropocentrické pojetí práva •Možná řešení? •žaloby ve veřejném zájmu •jiné koncepty uplatňování odpovědnosti •… Účast veřejnosti: přínosy a negativa, mýty a fakta •Je to drahé, ale… •Trvá to příliš dlouho, ale… •Hledání řešení včas •Zvyšuje se společenský odpor, ale… •Nutnost dělat kompromis • •Neodbornost •Prosazování „osobních“ zájmů, zneužívání práv •Formální zapojování •Finanční rezerva •Hodnocení, pokud vše funguje •Právní potřeby •Objektivita a transparentnost rozhodování •Sociálně politické důvody •Podíl na odpovědnosti, prevence konfliktů •Pragmatické a ekonomické důvody •Efektivnější hospodaření s veřejnými statky •Získání dalších informací a podkladů • •Účast veřejnosti, proč a jak? •Účast veřejnosti nežádoucí. Judikatura aneb co je smyslem účasti veřejnosti? •„Smyslem a účelem jejich účasti ve stavebních řízení není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod., hájila dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých.“ •Rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, č. j. 7 As 2/2011 – 52 • Aarhuská úmluva Výsledek obrázku pro aarhuská úmluva Aarhuská úmluva •ÚMLUVA O PŘÍSTUPU K INFORMACÍM, ÚČASTI VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVÁNÍ A PŘÍSTUPU K PRÁVNÍ OCHRANĚ V ZÁLEŽITOSTECH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ •Sjednána 25. 6. 1998 na konferenci ministrů životního prostředí Evropské hospodářské komise OSN •Účinnost 30. 10. 2001 •Ratifikována 47 stranami •Povinnost smluvních stran předkládat zprávy o stavu implementace •Výbor pro dohled nad dodržováním úmluvy (ACCC) •Stížnosti •Nálezy a doporučení •Zprávy •https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/06/18/aarhus-convention-council-decis ion-strengthens-access-to-justice-in-environmental-matters/ •https://www.unece.org/env/pp/ccdocuments.html Východiska Aarhuské úmluvy •Právo jednotlivce žít v prostředí zajišťujícím jeho zdraví a životní pohodu •Povinnost jednotlivec i spolu s ostatními chránit a zlepšovat životní prostředí ve prospěch současných i budoucích generací • • •Předpokladem pro výše uvedené •přístup k informacím o životním prostředí, oprávnění podílet se na rozhodování týkající se životního prostředí a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí • • •Vyšší kvalita rozhodnutí a jejich prosazování •Vyšší povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí •Příležitost veřejnosti vyjádřit své obavy a zájmy •Možnost orgánů veřejné správy brát tyto obavy a zájmy náležitě v úvahu •Posílení odpovědnosti a transparentnosti rozhodování, posílení demokracie 3 Pilíře Aarhuské úmluvy K povaze Aarhuské úmluvy I.ÚS 59/14 •Ústavní soud nehodlá zpochybňovat stávající výklad Aarhuské úmluvy z hlediska neexistence jejího přímého účinku. Je však zapotřebí brát v úvahu status Aarhuské úmluvy [viz čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")] z pohledu její aplikační přednosti před zákonem. •Nelze relevantně jednat bez přihlédnutí k Aarhuské úmluvě jako k interpretačnímu pramenu. •Závazkům vyplývajícím z Aarhuské úmluvy Ústavní soud nepřiznal v žádném z jejích ustanovení přímý účinek. Ústavní soud je však povinen vyložit ustanovení ústavního pořádku, jež se dotýkají práva na soudní ochranu, takovým způsobem, aby byla umožněna účinná ochrana práv fyzických a právnických osob. Je-li tedy možné interpretovat vnitrostátní normy vícero možnými způsoby, má přednost ten výklad, který naplňuje požadavky Aarhuské úmluvy. •Rozhodnutím Rady č. 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 přistoupilo k Aarhuské úmluvě též Evropské společenství a Aarhuská úmluva se stala součástí komunitárního práva, a to v režimu tzv. smíšených smluv. •Přestože nejsou splněny podmínky přímého účinku [dostatečná jasnost a bezpodmínečnost - srov. věc 26/62, Van Gend en Loos (1963) ECR 1 či věc C-8/81, Becker v. Finanzamt Münster-Innenstadt (1982) ECR 53], mají orgány členských států (soudy pochopitelně nevyjímaje) povinnost souladného výkladu, tj. povinnost vykládat vlastní právní úpravu v souladu s mezinárodněprávním závazkem Evropského společenství. Aarhuská úmluva v právu EU •Ratifikována 17. 2. 2005 •Smíšená smlouva (sdílené kompetence) •Sekundární legislativa •Směrnice 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí •Směrnice 2003/35/ES o účasti veřejnosti na vypracovávání plánů a programů o životním prostředí •Nařízení 1367/2006 o použití Aarhuské úmluvy na orgány a subjekty Společenství, tzv. Aarhuské nařízení •Návrh směrnice o přístupu k právních ochraně ve věcech životního prostředí •Zpětvzetí návrhu Evropskou komisí v roce 2014 •Sdělení Komise o přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí (2017/C 275/01) Aarhuská úmluva v právu ČR •Podepsána 25. 6. 1998, ratifikována 6. 7. 2004 •Mezinárodní smlouva dle čl. 10 Ústavy •ALE není self-executing •Prováděcí právní úprava •I. pilíř •Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí •II. pilíř •Roztříštěná právní úprava •Správní řád a zvláštní procesní úpravy řízení •III. pilíř •Správní řád a soudní řád správní •→ Blíže viz přednáška doc. I. Jančářové dne 12. 12. 2018 Veřejnost - pojem Účast veřejnosti a její formy •V širším smyslu •Právo shromažďovací •Právo sdružovací •Právo petiční •Právo podílet se na správě věcí veřejných •Právo podat stížnost, podnět •V užším smyslu •Právo účasti na rozhodování •Konzultativní •Plnoprávná •Dle procesního postavení Právo na informace o životním prostředí = předpoklad účasti veřejnosti Právo petiční •Kvalifikovaný způsob svobody projevu, forma politického tlaku •Čl. 18 Listiny a zákon č. 85/1990 Sb. •Jednotlivec, petiční výbor •Písemná forma •Povinnost příslušného správního orgánu •petici přijmout •odpovědět na ni •Absence právní ochrany •Evropská občanská iniciativa •nástroj participativní demokracie, který občanům umožňuje, aby navrhli konkrétní změny v legislativě z jakékoli oblasti, v níž má Evropská komise pravomoc navrhovat právní předpisy •Nařízení EP a Rady EU č. 211/2011 Právo shromažďovací •Zvláštní forma svobody projevu, forma politického tlaku •Čl. 19 Listiny a zákon č. 84/1990 Sb. •Oznamovací princip •Rozhodnutí o zákazu shromáždění ze zákonných důvodů •Ochrana •Správní žaloba proti rozhodnutí •Námitky proti rozpuštění shromáždění •Blíže viz např. NSS 8 As 101/2011-186 a NSS 8 As 39/2014-56 •Námitky proti rozpuštění shromáždění podle § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, lze zpravidla uplatnit v případě „tradičních“ shromáždění, kde není pochyb, že se o shromáždění jedná a o tom, že bylo rozpuštěno. Zásahovou žalobu lze podat proti faktickému konání správního orgánu, který, dle žalobního tvrzení, provedl zásah a nezákonnost jeho postupu je spatřována právě v tom, že nezohlednil výkon ústavně zaručeného práva. Oba uvažované procesní prostředky obrany však zpravidla předpokládají odlišná žalobní tvrzení. Právo sdružovací •Čl. 20 Listiny a občanský zákoník, zákon č. 424/1991 Sb. •Spolky, společnosti, politické strany a hnutí •Právnické osoby •Dobrovolné členství •Zápis do veřejného rejstříku/registrace Místní a krajské referendum •Zákon č. 22/2004 Sb. a zákon č. 118/2010 Sb •Rozhodování o věcech spadajících do samostatné působnosti obce/města •Iniciativa shora •usnesení zastupitelstva •Iniciativa zdola •návrh přípravného výboru podpořený minimálním procentem oprávněných osob •Výluky •Význam •Závazná nebo doporučující •Soudní ochrana •Správní soudnictví I. ÚS 101/05 •Účelem místního referenda je umožnit občanům přímou správu veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) náležejících do samostatné působnosti obce (statutárního města) s výjimkami v zákoně o místním referendu uvedenými. Zákon o místním referendu v § 7 stanoví případy, kdy nelze místní referendum konat. Ve vztahu k posuzované věci je to v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení (§ 7 písm. e) zákona o místním referendu). Judikatura zaujala stanovisko, že uvedená výluka dopadá jen na případy, kdy zákon zakládá obci pravomoc rozhodovat o věci patřící do samostatné působnosti obce ve zvláštním řízení, tj. v řízení formálně upraveném procesním předpisem. Konání místního referenda však nemůže bránit skutečnost, že určitá věc je či bude předmětem správního řízení konaného v přenesené působnosti. •Obdobně NSS Ars 1/2012-26 III. ÚS 873/09 •Ústavní soud konstatuje, že výlukový bod dle § 7 písm. d) ZMR je třeba vykládat teleologicky - s přihlédnutím k účelu a smyslu zákona o místním referendu. Předmětem místního referenda v České republice bývají právě záležitosti nejrůznějších sporných investičních projektů (a jim předcházejícího nakládání s komunálním majetkem), které mohou mít zcela zásadní dopad na životní prostředí a životní podmínky občanů obce. Místní referendum iniciované "zdola" přípravným výborem (účelovým společenstvím alespoň tří oprávněných osob ve smyslu § 2, § 9 odst. 1 ZMR) představuje často poslední možnost občanů obce zaujmout stanovisko ke kontroverzním investičním záměrům s dalekosáhlými důsledky, jejichž projednání neproběhlo transparentně - nejen v případech vyloženě korupčního jednání, ale i tam, kde orgány obce pouze místní veřejnost nedostatečně informovaly o skutečných parametrech projektu. Platnost a závaznost referenda III. ÚS 873/09 •Podstata místního referenda spočívá ve formování politické vůle uvnitř společenství, kterou orgány obce mají teprve realizovat navenek. Z rozhodování v místním referendu nevznikají či nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, podobně jako např. z odevzdání hlasů ve volbách. Jde o způsob, jímž občané mohou usměrňovat v konkrétních otázkách veřejného zájmu politickou reprezentaci obce a vůči této reprezentaci (tzn. zastupitelstvu a dalším orgánům obce) rozhodnutí v místním referendu ve smyslu § 49 ZMR také výhradně směřuje. Výsledek referenda, spočívající v tom, že občané obce vyjadřují nesouhlas s realizací určitého developerského či průmyslového projektu na území obce, žádným způsobem neporušuje ani nemůže porušit právní normy ve smyslu § 7 písm. d) ZMR. Takový výsledek je nutno interpretovat tak, že orgány obce jsou zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim právní řád dává k dispozici. Další formy účasti veřejnosti Právo na informace o životním prostředí •Aarhuská úmluva •Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/4/ES o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí a zrušení Směrnice Rady 90/313/EHS •Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) • •Listina základních práv a svobod •Čl. 35 odst. 2 = právo na včasné a úplné informace o životním prostředí •„Realizační zákony“ (vazba na čl. 41 odst. 1 Listiny) •ZÁKON Č. 123/1998 SB., O PRÁVU NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ •Jiné právní předpisy – složkové, statistické, limitující 106 vs. 123, aneb svobodný přístup k informacím vs. právo na informace o životním prostředí 123 vs. Informace o životním prostředí podle jiných předpisů Způsoby zpřístupňování informací Povinné subjekty Informace o životním prostředí – pojem •Demonstrativní výčet zahrnující informace o: •1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, •2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, •3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, •4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, •5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, •6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, Informace o životním prostředí - pojem •Informace o: •7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, •8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, •9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, •10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,". •11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, •12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, •13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. • Aktivní zpřístupňování informací o ŽP Výsledek obrázku pro geoportál •Povinnosti povinných subjektů •Zpracovávání informací dle působnosti a zajišťování podmínek pro aktivní zpřístupňování •Vedení a aktualizace elektronických databází obsahující informace vztahující se k působnosti povinného subjektu •přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup •Geoportál (informační systém veřejné správy) •Zpřístupňování prostorových dat a metadat •Varování při mimořádných událostech •Formy •Způsobem umožňujícím dálkový přístup •Demonstrativní výčet viz § 10a odst. 5 •Prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti •Např. Zpráva o stavu životního prostředí, elektronický Zpravodaj MŽP Výsledek obrázku pro cenia logo Zpřístupňování dat •Prostorová data, metadata •Data v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky, příp. jiného členského státu EU •Bez podání žádosti •Povinný subjekt a jiný poskytovatel (pořizovatelé) •způsobem umožňujícím dálkový přístup •podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat •úplata za zpřístupnění, s výjimkami •vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně •Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat. •Vazba na § 8 Zpřístupňování informací na žádost Postup povinného subjektu při (ne)vyřízení žádosti Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2007, čj. 9 Ca 270/2004-39 •Není povinností žadatele o informace právně kvalifikovat, podle jaké zákonné normy se informací na povinném subjektu domáhá. Vzhledem k obecné zásadě správního řízení, podle níž rozhodující je obsah samotného podání účastníka řízení, nikoliv jeho (případně nesprávné) označení, nelze z hlediska postupu povinného subjektu při vyřízení předmětné žádosti považovat za závazný odkaz žalobce na zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, obsažený v označení jeho žádosti. I přes tento odkaz je úkolem žalovaného posoudit, o jaké informace se ve skutečnosti jedná a podle kterého právního předpisu má při jejich poskytnutí, event. odepření jejich zpřístupnění, postupovat. Dospěje-li povinný subjekt (ministerstvo) při takovém posouzení k závěru, že žádané informace nejsou informacemi o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., je namístě, aby žádost posoudil a rozhodl o ní na základě obecné právní úpravy týkající se práva na svobodný přístup k informacím, jež je obsažena v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Postup povinného subjektu – zpřístupnění informace Postup povinného subjektu při (ne)vyřízení žádosti Důvody odepření zpřístupnění informace o ŽP „obligatorní“ Důvody odepření zpřístupnění informace o ŽP „fakultativní“ •povinnému subjektu byla informace předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace, •zpřístupnění informace by mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká, •žadatel se domáhá informací opatřovaných v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech, nebo se informace týká neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech, •žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu řádně vyzván, ji nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost •žádost se týká dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů, •žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně, •žadatel již má požadovanou informaci prokazatelně k dispozici, •žádost se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu „Výjimky z výjimek“ •Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud •se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, •hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí, •požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů. •Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace •o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činu, přestupku nebo jiném správním deliktu. •Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít tyto důvody odepření zpřístupnění informace •Ochrana osobních a individuálních údajů a ochrana osobnosti •Obchodní tajemství •Předání povinnému subjektu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna … •Zpřístupnění informace by mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká. Přístup k právní ochraně Úplata za poskytování informací o ŽP Použité a doporučené zdroje •Viz zdroje a odkazy uvedené výše v prezentaci •Müllerová H., Humlíčková P. Nové přístupy k implementaci Aarhuské úmluvy v ČR. Praha: Ústav státu a práva Akademie věd ČR, 2014. •Kolektiv autorů. Aarhuská úmluva. Příručka k implementaci. Organizace spojených národů. •Prezentace přednášky I. Průchové – Právo na informace o životním prostředí, 2012. •Prezentace přednášky V. Vomáčky – Účast veřejnost na ochraně životního prostředí, 2016.