Členství v družstvu Členství v družstvu obecně (členský vztah) – základní vztah mezi družstvem a jeho členem - je s ním spojena sama existence družstva – viz min. počet členů - principy členství v družstvu jsou i základními principy družstva Principy členství v družstvu a)Princip dobrovolnosti b)Princip otevřeného členství c)Princip rovnosti členů Vznik členství v družstvu Předpoklady vzniku členství -Podání písemné přihlášky -Rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí uchazeče za člena -Splnění vkladové povinnosti (základní členský vklad, příp. jeho část) -Je-li podmíněno existencí pracovního poměru, pak jeho existence (osoba způsobilá k jeho uzavření) – členství vzniká nejdříve v okamžiku jeho vzniku (pokud již neexistuje), s ním také zaniká, pokud stanovy neříkají opak); v takovém družstvu je vyloučeno členství právnické osoby -Svéprávnost uchazeče nebo jeho zastoupení zákonným zástupcem. - - - - Členství v družstvu – pokrač. •- Další předpoklady stanovené stanovami družstva - stejné pro všechny uchazeče • •Způsoby vzniku členství •a) Spolu se vznikem družstva – viz výše •b) Vznik členství na základě rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí. • Příslušným orgánem je představenství družstva, pokud stanovy neurčí jiný orgán. • Nemůže (ze zákona) jím být kontrolní komise. • Přihláška musí být písemná a povinně obsahovat – označení družstva (firmu), • jméno a bydliště uchazeče, projev vůle stát se členem a vymezení • družstevního podílu (?). • Členství vzniká v dnem rozhodnutí o jejím přijetí, pokud v rozhodnutí není • stanoven den jiný (?). •c) Převodem nebo přechodem družstevního podílu. • •Členství v družstvu vždy vzniká na dobu neurčitou. •Členství jednoho z manželů nezakládá členství manžela druhého (§ 578) – více viz členský podíl. • • • • • Členství v družstvu – pokrač. •Práva a povinnosti členů (družstevní podíl) •Podle současného zákona představují práva a povinnosti družstva „družstevní podíl člena“. Vzhledem k tomu, že členství v družstvu je právní vztah a práva a povinnosti jeho účastníků, tedy i člena představují obsah tohoto vztahu, pak současně musíme připustit, že „družstevní podíl“ a „členství v družstvu“ (členský vztah) jsou synonyma. •Zákon uvádí následující práva člena •a) Právo volit a být volen do orgánů družstva •b) I když nebyl sám do orgánů družstva zvolen, má právo se účastnit řízení a • rozhodování v družstvu, a to v orgánu nejvyšším – členské schůzi •c) Má právo podílet se na všech výhodách poskytovaných družstvem svým členům; • Míru tohoto podílu zákon nestanoví; na jedné straně zde působí princip rovnosti, • na straně druhé není vyloučen ani zřetel na to, v jaké míře jednotliví členové • přispěli k tomu, že družstvo může určitou výhodu poskytovat (§ 575). •d) Právo nahlížet do seznamu členů a žádat bezplatné vydání potvrzení o svém • členství a obsahu svého zápisu; stanovy mohou obsahovat ustanovení o povinnost • hradit náklady v případě, že je potvrzení žádáno víc jak 1 krát ročně. • Družstvo je povinno vést seznam členů (§ 580). Naopak povinnost člena hlásit • družstvu všechny změny zapsaných údajů. Družstvo může údaje používat jen pro své • potřeby. •e) Právo na podíl člena na zisku (§ 586). Přísluší však jen tehdy, jestliže je má družstvo • Členství v družstvu – pokrač. • zakotveno ve svých stanovách; současně v nich stanoví podmínky vzniku tohoto • práva, případně okruh členů, jimž toto právo může vzniknout. •Pokud stanovy tyto podmínky neupravují, pak se podíl člena na zisku určí jako poměr jeho splněné vkladové povinnosti ke splacenému základnímu kapitálu družstva. • •Pokud členství trvalou pouze část roku, podíl na zisku se stanoví poměrně. • •f) Právo domáhat se za družstvo náhrady újmy, kterou družstvu způsobil člen orgánu družstva v souvislosti s výkonem své funkce nebo domáhat se plnění povinnosti z dohody uzavřené podle § 53 odst. 3 zákona. • Podle § 584 odst. 2 však člen toto právo nemá, jestliže o ní bylo rozhodnuto podle výše uvedeného § 53 odst. 3. V něm se však o žádném rozhodování nehovoří. Namísto toho se v něm hovoří o vypořádání újmy podle výše uvedené smlouvy (dohody). • •Předtím, než člen družstva uplatní jménem družstva toto své právo vůči členovi představenstva, je povinen o svém záměru informovat kontrolní komisi (§ 584/1). V případě předsedy pak informovat představenstvo družstva. Informovaný orgán pak bez zbytečného odkladu právo uplatní, jinak je může uplatnit člen. Členství v družstvu – pkrač. •Povinnosti člena družstva •a) Povinnost dodržovat stanovy •b) Povinnost dodržovat rozhodnutí orgánů družstva •c) Povinnost přispět na úhradu ztráty družstva (§587 – 594). • Zásada omezeného ručení členů družstva – neodpovídají ani neručí (dnešní zákon ale výslovně ručení nevylučuje) za jeho dluhy • • Avšak – za zákonem přesně stanovených podmínek může po nich družstvo požadovat plnění uhrazovací povinnosti. •Její úpravu zákon ponechává stanovám družstva. Její účinnost (nebo účinnost její změny) nastává až v účetním období, ve kterém byla ve stanovách zakotvena nebo změněna. •Samo zakotvení ve stanovách však nestačí. K tomu je nutné ještě usnesení členské schůze jako reakce na konkrétní situaci družstva = výsledek účetní závěrky za uplynulé účetní období. Navíc ověřený auditorem. • •Ve stanovách družstvo také stanoví max. výši, a to pro všechny členy stejnou, s výjimkou členů představenstva a kontrolní komise nebo jen některé z nich. Nesmí přesáhnout trojnásobek základního členského vkladu. U jmenovaných funkcionářů • • Členství v družstvu – pokrač. •Může činit až desetinásobek ZČV. To se vztahuje jen na ty členy uvedených orgánů, kteří již v době jejího zakotvení ve stanovách již byli ve svých funkcích (lze po nich žádat pouze poměrnou část příslušného plnění, stejně jako po členech, jejich členství trvalo jen část roku (účetního období). • •Uhrazovací povinnost lze ukládat i opakovaně. V § 588 uvedené maximální výše uhrazovací povinnosti platí pro celou dobu trvání členství v družstvu (§ 589). • •Předpoklady uložení uhrazovací povinnosti: •- ztráta byla zjištěna řádnou nebo mimoř. účetní závěrkou, •- členská schůze již účet. závěrku projednala a nepochybně schválila, •- k úhradě ztráty již byl použit nerozdělený zisk z minulých let a rezervní fond, příp. i • jiné fondy, lze-li je k tomuto účelu použít, •- rozhodnutí členské schůze ukládající tuto povinnost bylo přijato do 1 roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta vznikla. • •Povinnost nesmí být členům uložena ve větší výši než je ztráta. • • Členství v družstvu – pokrač. •Družstevní podíl - členství v družstvu •Původně – obchodní zák., zavedl u družstev za dosavadní členský podíl pojem členský vklad •zatímco předchozí OZ zůstal u bytových dr. u členského podílu • Oba výrazy označovaly majetkovou účast členů v družstvu • Obch. Zákoník jej vymezil jen pro obch. společnosti v § 61 jako – „…účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti“ – pořád z této definice plynulo, že jde o majetkovou účast. Ta pak byla považována za míru práv a povinností společníka vůči společnosti a to v relaci k dalším případným společníkům. • •NOZ – zmatení pojmů, když nejprve vymezil pojem věc a věci rozdělil, Tím, že vedle hmotných věcí uvádí i věci nehmotné a mezi nimi i práva, která současně učinil předmětem vlastnictví. • •V této situaci zákon o korporacích v § 31 přebírá z obchodního zákoníku vymezení obchodního podílu – „účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z ní plynoucí“ • - a současně rozšiřuje i na družstva. •Současný zákon o korporacích e družstevní podíl .rovná souboru členských práv a povinností, t.j obsahu členství v družstvu. Členství v družstvu – pokrač. •Člen může mít ve stejném družstvu pouze družstevní podíl (§ 595), tedy jedno členství. • •Stanovy mohou vyloučit, aby družstevní podíl byl ve spoluvlastnictví (§ 597). To znamená, že ve vlastnictví jednoho člena je vždy, ale také to, že když tuto možnost stanovy nevyloučí, ve spoluvlastnictví být může. V případě manželů zákon o korporacích dokonce předpokládá. • •Poněkud záhadné je ust. § 596, podle něhož družstvo svůj vlastní družstevní podíl nabýt nemůže, s výjimkou případu, kdy jde o jeho přeměnu (zřejmě v jinou podnikatelskou formu . Jmenovitě by šlo o změnu obchodní společnosti na družstvo. Jinak uvedené ustanovení postrádá smysl. Pak ale nejde o přeměnu družstva, ale jeho obch. společnosti. • •Předchozí zákona obsahovaly ustanovení o převodu členství, obchodní zákoník o převodu členských práv a povinností. Na rozdíl od nich současný zákon hovoří o převodu družstevního podílu (§ 599 – 601). •Základním předpokladem tohoto převodu je, že jeho nabyvatel splňuje všechny předpoklady vzniku členství v konkrétním družstvu. • Členství v družstvu – pokrač. •Naopak, převod je vyloučen v případě, kdy stanovy jako podmínku členství stanoví pracovní poměr nabyvatele v družstvu. To neplatí, jestliže nabyvatel již v pracovním poměru k družstvu je, anebo jeho pracovní poměr má vzniknout současně s převodem dr. podílu. • •Zákon rozlišuje – převod podílu na člena – jednoznačně připouští, ale stanovy • družstva jej mohou zakázat nebo omezit, • - převod podílu na nečlena - pokud jej i stanovy připouští Navíc jej • mohou podmínit souhlasem představenstva; • jednou daný souhlas nelze změnit nebo odvolat. • •Forma převodu – zákon o ní výslovně nehovoří; Z § 601 odst. 2 však lze dovodit, že právním titulem je smlouva. • •Účinky smlouvy – nastávají v okamžiku doručení účinné smlouvy družstvu; z toho plyne i její písemná forma. •Stejný účinek jako předložení samotné smlouvy však má i písemné prohlášení o uzavření smlouvy. Nevyžaduje se, aby bylo společné, ani ověřené podpisy účastníků. • Členství v družstvu – pokrač. •Současný zákon doplnil předchozí úpravu převodu členství, resp. dr. podílu ručením převodce za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. • •Přechod dr. podílu •Předchozí právní úprava – členství jako osobní vztah zaniklo • - předmětem dědění jen majetková práva zemřelého člena •Současná právní úprava – předmětem dědění (přechodu) je družstevní podíl, tj. • členství v družstvu • a to za podmínek stanovených zákonem o obch. • korporacích nebo stanovami. •Současně zákon dovoluje, aby družstvo přechod dr. podílu ve stanovách vyloučilo. •To neplatí v bytovém družstvu v případě, že členovi v době jeho smrti již svědčilo právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy. • •Vyloučení možnosti zdědění dr. podílu ve stanovách nevylučuje povinnost družstva na vypořádání majetkové účasti zemřelého člena v družstvu v dědickém řízení. •Přechodu členství může zbránit sám dědic a to tím, že nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se stal dědicem, svou účast v družstvu vypoví. K pozdější výpovědi se nepřihlíží. Následuje 3 měsíční výpovědní lhůta. Členství v družstvu – pokrač. •Po dobu běhu výpovědní lhůty není dědic dr. podílu oprávněn podílet se na činnosti družstva (? Je tedy nebo není členem?). Zvlášť 3 odst. § 603 říká, že dal-li dědic výpověď, platí, že se nestal členem. Proč tedy musí ještě 3 měsíce čekat a na co? • •Družstvo, i když zdědění DP ve stanovách nevyloučí, může dědění družstevního podílu ve svých stanovách podmínit souhlasem představenstva. O udělení souhlasu musí být dědic vyrozuměn do 30 dnů ode dne, kdy o souhlas požádal. Pokud se tak nestane, má se zato, že družstvo s přechodem souhlasí. Pokud souhlas udělí, hledí se na dědice jako na člena ode dne nabytí dědictví. • •Přechod družstevního podílu v případě zániku právnické osoby-člena družstva. •DP v tomto případě přechází jen za předpokladu, že zanikající práv. osoba má právního nástupce a o přijetí svého nástupce za člena zanikající člen družstvo požádal a představenstvo družstva s přechodem vyslovilo souhlas (§ 605 odst. 1). • •V odst. následujícím tentýž paragraf řeší situaci, kdy zanikající právnická osoba-člen družstva má právních nástupců více. I zde je předpokladem přechodu DP souhlas představenstva, resp. schválení představenstvem. O tom, jak se bude mezi právní nástupce DP rozdělen, rozhoduje ještě zanikající právnická osoba – více k rozdělení DP – viz dále. • • • • • Členství v družstvu – pokrač. •Vždy platí, že nabyvatel družstevního podílu, i v případě jeho nabytí přechodem, musí splňovat předpoklady vzniku členství v daném družstvu. • •Splynutí družstevních podílů (§ 606) •Jde o situaci, kdy člen družstva v době trvání svého členství v družstvu nabude další družstevní podíl. •Předchozí právní úprava tuto situaci výslovně neřešila, přesto ji řešila právní teorie i praxe. • •Současná právní úprava řeší tak, že v den, kdy člen další družstevní podíl nabyde, splyne s jeho podílem dosavadním, takže má stáje v družstvu jen jeden družstevní podíl (jedno členství). Je to v souladu s § 595, příp. i § 32, podle něhož člen může mít v družstvu (v korporaci) jen jeden družstevní podíl. • •Dodává, že pokud by s nabývaným družstevním podílem byla spojena práva třetích osob, podíly splynou až v den, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže se družstvo s těmito třetími osobami dohodne jinak. •Dvě poznámky: •a)Zákon tyto „třetí“ osoby nijak neidentifikuje. Nabízí se případ bytového družstva a osob odvozujících své právo bydlení od členství člena, které splynutím zaniká. Bytová družstva však mají vlastní úpravu této situace. • • Členství v družstvu – pokrač. •b) V družstvu platí princip rovnosti členů. Ten nemůže být porušen ani v důsledku toho, že s družstevním podílem (členstvím) člena splyne další členství jiného člena. Splynutím tedy nabyvatel nezískává více práv. Výjimkou může být jen majetková účast v družstva, ale jen v části týkající se případného dalšího členského vkladu, a to jen tehdy, jestliže jej stanovy družstva připouští. • •Rozdělení družstevního podílu •Již výše jsme se zmínili o rozdělení dr. podílu v souvislosti se zánikem právnické osoby-člena družstva v situaci, kdy zanikající člen má více právních nástupců. •V § 607 se zákon k problematice rozdělení dr. podílu vrací, tentokrát v obecné poloze. • Podmínky rozdělení - připouští je stanovy družstva, • - rozdělením nesmí majetková účast převodce nebo nabyvatele • klesnout pod výši základního členského vkladu. • • Problém!!! – obsah družstevního podílu (členství) tvoří práva či povinnosti, které má • každý člen pouze jedno. • •Institut tvz. „finanční asistence“ (?) - §§ 608 a 609). • • Členství - zánik •Členství zaniká •a) Dohodou – analogie vzniku členství • zákon - se nezmiňuje o jejím obsahu • - vyžaduje její písemnou formu • •b) Vystoupením člena – projev principu dobrovolnosti (§ 612) • zákon hovoří o „oznámení o vystoupení“ • - jde o jednostranný adresovaný projev vůle (právní jednání) ze strany člena • • účinnost nabývá nikoli již doručením družstvu, ale až uplynutím výpovědní lhůty • Její délku stanoví družstvo ve svých stanovách – nesmí být delší než 1 rok • Pokud její délku stanovy neurčují, může ji určit člen ve svém oznámení; neučiní- • li to ani on, platí, že dnem zániku členství je den doručení oznámení. • • Vystoupení z družstva není vázáno na uvedení důvodu. • •Zvláštní případ vystoupení – z důvodu nesouhlasu člena se změnou stanov (§ 613) •Zvláštnost spočívá právě ve vazbě na důvod. Členství – zánik – pokrač. •Další podmínky – uvedení tohoto důvodu • - doručení oznámení ve lhůtě 30 dnů ode dne přijetí usnesení členské • schůze o změně stanov • - člen na členské schůzi nehlasoval pro změnu stanov (proto při • hlasování o změně stanov nesmí být tajné hlasování) • •Při splnění těchto podmínek členství zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení družstvu doručeno. • •Při nesplnění některé z podmínek – •- neuvedení důvodu – nejedná se o tento zvláštní případ vystoupení, • - schválená změna stanov není pro něho účinná, • - nedodržení lhůty - k právu člena vystoupit z uvedeného důvodu se nepřihlíží. • •K zániku členství vystoupení však dojde, oznámení se bude posuzovat podle obecné úpravy. •Specif. situace – v družstvu změny stanov schvaluje shromáždění delegátů – předpoklady vystoupení stejné, odlišná lhůta k oznámení vystoupení – 1 měs. ode dne, kdy se dozvěděl (mohl dozvědět) o změně stanov, nejpozději do 3 měsíců. • Zánik členství – pokrač. •c) Vyloučením (§ 614 a násl.) – jednostranný projev vůle, tentokrát ze strany družstva. • Protože člen je v tomto vztahu považován za slabší stranu, poskytuje mu zákon • určitou ochranu. I následky mohou být pro člena závažnější než pro družstvo. • •Zákon vyloučení chápe jako mimořádné a krajní řešení situace, která vznikla tím, že •člen – závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, nebo • - přestal splňovat podmínky členství v družstvu (zákon s touto situací nespojuje • přímo zánik členství) • - z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. • •Jde vlastně o tři skupiny důvodů •a) porušení členských povinností – zákon zdaleka všechny neuvádí, další mohou být • ve stanovách. Zákon navíc rozlišuje jejich porušení - závažným způsobem, nebo • - opakovaně. • před vyloučením musí předcházet výstraha - v obou výše uvedených případech (?). • O udělení výstrahy rozhoduje příslušný orgán družstva (stanovami určený). Výstraha je spojena s výzvou, aby s porušováním povinnosti přestal a odstranil jeho následky. K tomu se mu poskytne nejméně 30 denní lhůta. Výstraha se nepoužije, jestliže následky odstranit nejde. • Ve třetí skupině jde o další důvody, které družstvo uvádí ve stanovách. • • • Zánik členství – pokrač. •Vyloučení je v zákoně koncipováno jako dvoufázový proces •1. fáze – rozhoduje představenstvo družstva (stanovy mohou dát i členské schůzi) •2. fáze – rozhoduje členská schůze (na základě námitek člena proti rozhodnutí • představenstva) • •Forma vyloučení – písemná; musí obsahovat i poučení o právu vyloučeného podat námitky k členské schůzi. •Zákon sice o povinném uvedení důvodu nehovoří, ale vyplývá z logiky věci - vyloučit lze jen ze zákonem nebo stanovami stanoveného důvodu. • •Lhůty pro vyloučení - subjektivní - 6 měsíců – ode dne, kdy se družstvo o důvodu k • vyloučení dozvědělo • - objektivní – 1 rok – ode dne, kdy důvod pro vyloučení nastal • •Námitky proti rozhodnutí představenstva musí být podány u družstva nejpozději do 30 dnů od doručení oznámení o vyloučení. To platí i v případě, kdy o vyloučení nerozhodovalo představenstvo, ale členská schůze. • •Členství vylučovaného zaniká buď marným uplynutím lhůty k podání námitek, nebo dnem, kdy bylo členovi doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. • Zánik členství – pokrač. •Proti rozhodnutí členské schůze o námitkách se vyloučený člen může ještě bránit žalobou k soudu – musí být podána do 3 měsíců ode dne rozhodnutí o vyloučení. •V žalobě se bývalý člen domáhá prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. • •Novinka: družstvo může své rozhodnutí o vyloučení zrušit (§ 622). Rozhoduje orgán, který o vyloučení rozhodl. •A to - jak na základě žádosti vyloučené osoby, • - tak z vlastního podnětu; v tomto případě s tím musí souhlasit vyloučená osoba, • a to písemně; souhlas musí dát do 1 měsíce ode dne, • kdy jí bylo rozhodnutí o zrušení doručeno; při • nedodržení této lhůtě se ke zrušení vyloučení • nepřihlíží, ledaže by již předtím vyloučená osoba o • zrušení sama požádala. • Zrušit vyloučení lze i v případě, že probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení před soudem. • •V případě zrušení rozhodnutí o vyloučení platí, že členství v družstvu nezaniklo. • • • Zánik členství – pokrač. •d) Převodem družstevního podílu (důsledek toho, že družstevní podíl rovná se • členství) •e) Přechodem družstevního podílu (totéž) • •f) Smrtí člena – má za následek přechod členství, resp. dr. podílu • •g) Zánikem právnické osoby-člena družstva – opět viz přechod dr. podílu • •h) Prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, • •i) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu • rozhodnutí, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelná, pravomocným • nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní • moci exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po splnění lhůty • uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního předpisu a, byl- • li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce , po právní moci rozhodnutí o • tomto návrhu, • Zánik členství – pokrač. •j) Zánikem pracovního poměru v družstvu – je-li pracovní poměr jedním z • předpokladů vzniku a existence členství v družstvu. • Stanovy však mohou tento účinek ukončení pracovního poměru v družstvu vyloučit • - v tom případě pak členství nezaniká • •k) Zánikem družstva-člena bez právního nástupce, resp. zániku družstva bez právního • nástupce. • •Vypořádací podíl •Souvisí s majetkovou účastí člena v družstvu. Ta má v době trvání členství •podobu členského vkladu (základního a příp. i dalšího) a je majetkem (vlastnictvím) •družstva. • •V okamžiku zániku členství zákon nejen přestává mluvit o členském vkladu a •v souvislosti s majetkovou účastí bývalého člena nebo jeho právních nástupců hovoří o vypořádacím podílu. Ten (a nikoli členský vklad) je také předmětem majetkového vypořádání mezi družstvem a bývalým členem (jeho nástupci). • • Vypořádací podíl – pokrač. •Především zákon ponechává na družstvu, aby si ve svých stanovách upravilo způsob stanovení výše vypořádacího podílu, jeho podobu a dobu jeho splatnosti. Jediným omezením je zákonem stanovená max. délka lhůty, do jejíhož konce musí být vypořádací podíl vyplacen (vydán). Tato lhůta nesmí být delší než 2 roky ode dne zániku členství. • •Uvedená volnost poskytnutá družstvu zákonem např. umožňuje i to, aby družstvo ve stanovách výši vypořádacího podílu stanovilo tak, že se rovná výši členského vkladu, nebo jiné částce od ní odvozené. • •Pokud si družstvo neupraví ve stanovách uvedené otázky jinak, platí ustanovení zákona - § 623. Podle něho se vypořádací podíl určí poměrem splnění vkladové povinnosti člena (skutečně vložená majetková část), jehož členství zaniklo k souhrnu splněných členských vkladových povinností všech ostatních členů. Poměr se zjišťuje k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. • •Takto zjištěný poměr se vynásobí výší vlastního kapitálu družstva, od něhož se ještě předtím odečte rezervní fond družstva. •Při stanovení výše vlastního kapitálu vychází družstvo z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. Pokud zaniklo do 30. června daného účetního období, vychází se z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni předcházejícího účetního období, jestliže takto zjištěný vypořádací podíl by takto byl vyšší. • Vypořádací podíl – pokrač. •Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše v zákoně uvedeným způsobem. Pokud stanovy nestanoví lhůtu delší – viz výše. • •Max. dvouletá lhůta splatnosti vypořádacího podílu platí i pro případy zániku členství vyloučením, pro které jinak zákon stanoví lhůtu 1 rok po té, co byla nebo mohla být zjištěna jeho výše, nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci neplatnosti vyloučení skončeno (§ 625, věta druhá za středníkem). • •V případě, že byl zrušen konkurs na majetek člena, jeho členství nejenže se obnovuje, s výjimkou případů, kdy byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že majetek dlužníka-člena je zcela nedostačující, ale insolvenční správce také do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o zrušení konkursu vrátí vyplacený vypořádací podíl úpadce družstvu (§ 627). • •Konečně v případě pravomocně zastaveného výkonu rozhodnutí nebo exekuce vedených na družstevní podíl, resp. členská práva a povinnosti, se členství povinného v družstvu obnovuje a ten, kdo přijal vyplacený vypořádací podíl povinného, je povinen jej vrátit do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 628). • •