Družstvo - obecná charakteristika Družstva- podle zák. č. 90/2012 Sb. jedna z forem obchodních korporací (?) – považuje je spíš za obchodní (podnikatelské subjekty) a zcela ignoruje jejich funkce sociální Toto chápání družstev je pak příčinou toho, že se na družstva vztahují i ustanovení obecné části cit. zákona, pokud v nich zákon nehovoří výslovně jen o společnostech , nebo pokud opak nelze dovodit z věcného obsahu ustanovení. Některá ustanovení obecné části jsou z účinnosti pro družstva výslovně vyloučena. Zákon se vztahuje na všechna družstva – jde o obecný družstevní zákon. Obsahuje však i speciální úpravu družstev bytových a sociálních. Téměř zcela mimo tento zákon pak jsou družstva spořitelní a úvěrní. Zákon postrádá úpravu problematiky zániku družstva s výjimkou jeho zrušení rozhodnutím soudu, speciálně pak bytového a sociálního družstva. Na družstva se vztahují i některá obecná ustanovení OZ - o právnických osobách - o korporacích - o spolcích (jen když to OZ výslovně říká). Definice družstva - společenství neuzavřeného počtu osob (§ 552 odst. 1), kteří se sdružují za účelem vzájemné podpory členů družstva nebo i nečlenů, ale také za účelem společného podnikání. Okruh účelů, který by mohli sdružující se členové sledovat, je v podstatě neomezený. Omezený je jen tam, kde určitý účel určitý zákon omezuje anebo dokonce zcela zakazuje. Družstvo je podle zákona právnickou osobou – viz definice práv. osoby v § 20 OZ. Družstvo - vznik •Dvě fáze vzniku družstva - ustanovení (založení), • - vznik jako právního subjektu • •Zákon proces vzniku družstva zachycuje až od okamžiku zakládání družstva, tj. od vlastní ustavující schůze. • •Co předchází – se dozvídáme nepřímo z ustanovení o této schůzi. Toto období je obdobím přípravným. • •V přípravném období • - zájemci o založení družstva a členství v něm musí podat přihlášku do něho (do rukou svolavatele – osoby • kterou sami zájemci pověřili řízením přípravných prací • • Podat ji musí nejpozději do zahájení ustavující schůze. •- připravit stanovy družstva, •- připravit kandidátky do orgánů družstva, •- případně další návrhy, které mají být na ustavující schůzi projednány a schváleny •- dohodnout se na pravidlech pro jednání ustavující schůze, zejména kdo ji bude řídit. • •1. fáze -ustavující schůze • – účastnit se mohou jen osoby, které podaly přihlášku, pokud ji do zahájení schůze • nevzaly zpět; do zahájení schůze lze přihlášku vzít zpět, • - každý má jen jeden hlas, • - zastoupení je možné; zmocněnec však nesmí zastupovat víc jak 1 osobu, • - hlasování je veřejné, • - schůzi zahajuje svolavatel nebo jím pověřená osoba, • - v úvodu oznámí počet přítomných, a to podle ověřené prezenční listiny, • - podá zprávu o průběhu přípravných prací, • • • • • • • • • • Družstvo – vznik /pokrač./ •- na závěr úvodní části nechá schválit přihlášky jednotlivých uchazečů o členství; tyto členy zákon označuje jako „zakladatelé“ družstva •Družstvo musí mít nejméně 3 členy; •- uchazeč může zabránit vzniku svého členství, jestliže nebude hlasovat pro přijetí • stanov a vezme svou přihlášku zpět ihned po vyhlášení výsledků hlasování, •- Další obligatorní náležitosti schůze • - schválení stanov (společenská, resp. společenstevní smlouva – veř. listina), • - volba členů orgánů družstva, • - schválení způsobu vložení základního, případně i vstupního vkladu, • - schválení seznamu členů. • •Povahu veř. listiny musí mít i dokument osvědčující průběh schůze – not. zápis. Ten musí obsahovat- i stanovy družstva. •Přílohou pak jsou - uvedený seznam zakladatelů, • - písemné prohlášení zakladatelů o převzetí vkladové povinnosti k • základnímu členskému vkladu pokud už není v osvědčení) ??? • • • Družstvo – vznik – pokrač. •2. fáze - zápis do obch. rejstříku – jako právnická osoba • Návrh nejpozději do 6 měsíců od založení, pokud jinou lhůtu nestanoví • stanovy. • Zmeškání této lhůty – má se zato, že všichni zakladatelé vzali přihlášku zpět. •Se vznikem družstva vzniká zakladatelům i členství - za předpokladu, že splnili svou vkladovou povinnost. Tu musí splnit do 15 dnů od ustavující čl. schůze, jinak členství nevznikne. Správce vkladů – spravuje je v době před právním vznikem družstva. Může to být i někdo mimo družstvo. •Písemné prohlášení správce o vložení vkladů při zápisu družstva do OR. • •Družstvo se ustavuje zpravidla na dobu neurčitou. Na dobu určitou není vyloučeno. • •Stanovy družstva (společenstevní smlouva) •2 funkce – jedna z konstitutivních právních skutečností při vzniku družstva • - základní vnitrodružstevní předpis •Jsou projevem družstevní autonomie – stát poskytuje družstvům široký prostor, aby si vnitrodružstevní vztahy mohly upravit nejen vztahy vnitrodružstevní, ale zčásti i vztahy k třetím osobám. Ten je v současné době rozšířen. • • • Přeskočit str. 5 Družstvo – vznik – pokrač. •Podle §§ 128 (obecná část ObZ) se po vzniku právnické osoby (a tedy i družstva) nelze domáhat určení, že právnická osoba nevznikla, a nelze z toho důvodu zrušit její zápis do veřejného rejstříku. • •Tentýž zákoník však v § 129 říká, že soud prohlásí právnickou osobu po jejím vzniku za neplatnou, a to i bez návrhu, jestliže v zahájeném řízení zjistí existenci některého z v tomto ustanovení uvedených důvodů. V § 92 ObZ dokonce uvádí i další důvody pro zrušení právnické osoby (i družstva). • •Vysvětlit vztah těchto ustanovení (jak je interpretovat? Jde o rozpor nebo nejde? • Domácí úkol !!! • Družstvo – stanovy – pokrač. •Zatímco obchodní zákoník jmenovitě uváděl, co stanovy musí obsahovat (vedle toho připouštěl i další okruhy) současný zákon v podstatě ponechává na družstvu, co si ve stanovách upraví. Teprve pak dodává, co ještě si družstvo ve stanovách upravit musí – jmenovitě. I v těchto případech však často ponechává družstvu větší nebo menší volnost, jak si i tyto povinné oblasti vztahu ve stanovách upraví. • •To ovšem neznamená, že by zákon zcela postrádal kogentní normy. Mnohdy je třeba hranice na první pohled jevící se libovůle družstva hledat v jiných ustanovení zákona – např. v obecných ustanoveních zákona, nebo zákonů dalších, např. ObZ, aj. • •Jmenovitě zákonem uváděné obsahové náležitosti stanov jsou •- firma družstva; zákon nevymezuje (jen obchodní (?) firma); v podstatě jde o název • družstva. Ten vždy musí obsahovat výraz „družstvo“ – právní formu subjektu, • v případně „bytové družstvo“, „sociální družstvo“, „spořitelní a úvěrové družstvo“. • •- zákon v této souvislosti (se stanovami) neuvádí jako povinné uvedení sídla (adresy) družstva, ale jeho uvedení vyplývá z režimu zakladatelských (ustavujících) jednání. • Družstvo – stanovy – pokrač. •- Předmět podnikání nebo činnosti – již tato formulace naznačuje, že ne vždy musí • být družstvo podnikatelským subjektem – viz funkce sociální • Uvedení předmětu činnosti je předpokladem nejen jeho faktického výkonu, ale i • vzniku družstva - viz zápis do OR, jemuž případně musí předcházet získání • oprávnění k činnosti podle zvl. předpisu • •- Výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu. •- Způsob a lhůta jejich splacení přistupujícím členem. •- Způsob svolávání členské schůze a pravidla jejího rozhodování. •- Počet členů představenstva a kontrolní komise; zákon nevylučuje, aby si družstvo • konstituovalo i další své orgány v zákoně neuvedené. •- Podmínky vzniku členství v družstvu; podmínkou členství může být i vznik • pracovního poměru v družstvu. •- Práva a povinnosti člena družstva a družstva. • V družstvu se již nepočítá s tzv. nedělitelným fondem. •Vrátit se na str. 5 • Majetek družstva, majetková účast člena v družstvu •Majetek – souhrn všeho, co osobě patří (§ 495 ObZ.), § 1011 ObZ – vše, co někomu patří…je jeho vlastnictvím !? • - jde o jeden z předpokladů vzniku i další existence právnické osoby – plnění • jejích cílů a úkolů – bez ohledu na předmět její činnosti. • •Počáteční majetek družstvo získává - vklady zakládajících členů •Později - i vklady přistupujících členů • - svou hospodářskou činností, • - z jiných (legálních) zdrojů. •Souhrn vkladů členů se v zákoně nazývá – základní kapitál (stejně jako u ostatních korporací). •Majetková účast člena – má podobu členského vkladu • 2 formy /části) – povinná – základní členský vklad (princip rovnosti); jeho • část –vstupní vklad • - dobrovolná – další členský vklad •Vložení základního vkladu (alespoň vstupního) – podmínkou vzniku členství • zbytek – nejpozději do 3 let od vzniku členství. (stanovy mohou pamatovat • na situaci, že se družstvo ocitne ve ztrátě). •Při vzniku družstva musí zakladatelé vložit ZČV do 15 dnů ode dne konání ustavující •členské schůze. Jinak členovi členství nevznikne. • • majetková účast člena v družstvu- pokrač. •Další členský vklad – dobrovolná majetková účast • 2 předpoklady – stanovy družstva jeho vložení připouští • - člen uzavře písemnou dohodu s družstvem o jeho vložení • Nemusí jít vždy o jeden další členský vklad. Jeho výše nebo počet mohou být o jednotlivých členů různé. • •Základní členský vklad + další členský vklad = členský vklad • •Členský vklad má zpravidla podobu plnění peněžitého, stanovy mohou připustit i plnění nepeněžité. Smlouva o členském vkladu v nepeněžité formě pak mustí obsahovat i ujednání o způsobu ocenění nepeněžitého plnění. • •Vložením vkladu do družstva se členský vklad stává majetkem družstva. Za trvání členství nemá člen právo na jeho vrácení základního členského vkladu (§ 565 ZOK), a to ani jeho části, s výjimkou případu, kdy členská schůze rozhodla o jeho snížení. • •Vrácení nebo snížení dalšího členského vkladu – závisí na stanoovách případně smlouvě o jeho vložení. majetková účast člena v družstvu •Snížení základního členského vkladu – o snížení a jeho výši rozhoduje členská schůze (vyplývá přímo ze zákona a nemusí být proto výslovně ve stanovách) •Své rozhodnutí členská schůze do 15 dnů dvakrát po sobě s odstupem 30 dnů zveřejní. •Družstvo současně vyzve všechny své známé věřitele, aby do 90 dnů od posledního oznámení přihlásili své pohledávky vůči družstvu. •To neučiní v případě, že důvodem snížení ZČV byla úhrada ztráty družstva. •Věřitelům, kteří pohledávky uplatnili včas, poskytne družstvo přiměřenou záruku nebo pohledávku uspokojí, pokud se nedohodnou jinak. To se nepoužije v případě, že snížení základního členského vkladu neovlivní dobytnost pohledávek za družstvem. •V případě sporu – rozhodne soud o přiměřeném zajištění pohledávky. • •Zvýšení základního členského podílu - z hlediska zdrojů – 2 způsoby •a) doplatkem člena, •b) z vlastního zdroje družstva. • • ad a) v případě, že - to umožňují stanovy a • - o tom svým usnesením rozhodla členská schůze družstva • Mezi rozhodnutím o změně stanov a rozhodnutí členské schůze musí uplynout nejméně 90 dnů. • Tímto způsobem může být ZČV zvýšen pouze jednou za 3 roky, a to nejvýše na trojnásobek stávající výše. • • • majetková účast člena v družstvu •ad b) v případě zvýšení ZČV z vlastních zdrojů družstva – opět usnesením členské • schůze (stačí zákon, nemusí být ve stanovách) • Další předpoklady – • - účetní závěrka musí být ověřena auditorem s výrokem „bez výhrad“, • - jako zdroj družstva nelze použít jeho rezervní fond ani jiné jeho fondy, pokud • jsou družstvem vytvářeny pro jiné účely než zvyšování ZČV, ani jiné vlastní • zdroje, pokud jsou jejich prostředky účelově vázány a jejich účel není družstvo • oprávněno měnit, • zvýšení základního kapitálu (součet všech vkladů) nesmí být vyšší, než činí rozdíl mezi vlastním kapitálem na jedné straně a součtem dosavadního základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejich účel není družstvo oprávněno měnit. V podstatě tedy zdrojem družstva pro tento účel je jeho zisk, a to v té jeho části, která zbude po odečtu přídělů z něho určených stanovami pro určité fundy, resp. účely. • •Další majetková účast členů v družstvech