Orgány družstva Orgány družstva – obecně Zákon především upravuje právní režim (postavení a funkce) orgánů tzv. obligatorních. Na straně druhé nevylučuje, aby si družstvo ve svých stanovách zakotvilo i orgány další (fakultativní); zákon v § 629 je označuje jako „jiné“. S výjimkou předsedy, pokud je orgánem družstva, jsou všechny orgány družstva - kolektivní povahy, - s výjimkou členské schůze jsou jejich členové do nich voleni členskou schůzí (nebo orgánem plnícím její funkce), - s výjimkou členské schůze je jejich funkční období časově omezeno. Členem orgánu může být jen člen družstva. Toto důležité uvědomit si především v případě, kdy členem družstva je právnická osoba. Ona, a nikoli osoba ji v orgánu zastupující, může zvolena do funkce člena voleného orgánu družstva. (Současný zákon neříká nic o tom, že členy kontrolní komise jsou i zástupci zaměstnanců družstva-nečlenů). Člen voleného orgánu vykovává svou funkci osobně. Každý člen orgánu má pouze jeden hlas. Výjimku může stanovit jen zákon. K jiným ustanovením stanov, usnesení orgánů družstva nebo ujednáním smluv o této problematice se nepřihlíží. Orgány družstva – pokrač. •Funkční období volených orgánů zákon stanoví na 5 let a končí všem orgánům ve stejnou dobu. To platí i pro delegáty. • •O průběhu všech orgánů družstva se povinně pořizuje zápis. Pořizuje jej svolavatel schůze. •Povinný obsah zápisu tvoří: •- údaje o datu, místu konání jednání a jeho programu, •- přijatá usnesení, •- výsledky hlasování a námitky členů. •Přílohou je pak seznam členů s uvedením těch, kteří nebyli přítomni. Dále pozvánka na jednání, případně další podklady, které byly předloženy k projednávaným záležitostem. •Současná právní úprava postrádá ustanovení o formě hlasování. A to v situaci, kdy na straně druhé zápis vždy musí obsahovat i námitky členů včetně těch, které se týkal předmětu hlasování. A nejen to, členová orgánů družstva přece také odpovídají za újmy, které svými rozhodnutími družstvu způsobí – viz výše např. v souvislosti o práva člena družstva. • • • • Orgány družstva •A. Členská schůze •1. Obecně •Je nejvyšším orgánem družstva. •Je to shromáždění členů družstva svolaných ke .společnému jednání právě jako členská schůze (tzn., že musí být svoláno „řádně“ – způsobem stanoveným zákonem) • •V ní se v družstvu realizuje „princip přímé demokracie.“ V ní každý člen realizuje jedno ze svých základních práv – právo účasti na správě a řízení družstva, a to v záležitostech pro družstvo nejvýznamnějších. • •Zastoupení na členské schůzi je ze zákona možné, a to na základě písemné plné moci, • ale i zákonným zástupcem. •Současně zákon zakazuje zastupování na jedné členské schůzi více jak jedné třetiny všech členů. • •Účastnit se jednání členské schůze mohou i další osoby-nečlenové družstva. Zákon jmenovitě uvádí likvidátora. Tyto osoby však nemají hlasovací právo. • •2. Svolávání členské schůze •a) Proces svolání začíná zveřejněním pozvánky na internetových stránkách družstva. • • • Orgány družstva-člen. schůze – pokrač. •b) Současně družstvo zasílá pozvánku svým členům na adresu jimi uvedenou v • Seznamu • Pozvánka je doručena jejím uveřejněním (!?) Ne každý má počítač, ne každý má • internet. • Ke zveřejnění pozvánky musí dojít do 15 dnů před konáním členské schůze. Po • celou tuto dobu musí být pozvánka na internetových stránkách družstva. • • Pozvánka musí obsahovat (minimálně): • - firmu a sídlo družstva, • - místo a dobu zahájení členské schůze; obojí musí být stanoveno tak, aby co • nejméně omezovalo možnost člena se členské schůze zúčastnit, • - označení, zda se jedná o členskou schůzi nebo členskou schůzi náhradní, • - program členské schůze, • - místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým bodům programu • členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce. • Pokud by na schůzi mělo dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož • důsledkem by byla změna stanov, musí pozvánka vždy jako přílohu obsahovat i • návrh těchto změn nebo návrh usnesení. • • Členská schůze – pokrač. •Svolavatel – subjekt oprávněný zákonem ke svolání členské schůze. •Je jím především představenstvo družstva. • To také připravuje její program. • Svolává ji v termínech určených ve stanovách družstva, nejméně 1 krát za každé • účetní období. • Výroční členská schůze – ta, která schvaluje • - zprávu o činnosti družstva a všech jeho orgánů • - účetní závěrku za uplynulé účetní období. •Koná se nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za který je řádná účetní závěrka sestavena. • •Představenstvo je povinno členskou schůzi svolat – v případě, kdy o její svolání požádá - kontrolní komise nebo • - alespoň 10 % členů družstva s nejméně jednou pětinou hlasů, pokud • stanovy nestanoví nižší počet oprávněných členů nebo potřebných hlasů • nebo obou. (Smyslem je chránit menšinu). (§ 639 odst. 3). • •Požádá-li z důležitého důvodu kontrolní komise nebo výše uvedený počet členů a představenstvo ji bez zbytečného odkladu nesvolá, může členskou schůzi svolat •i jeden nebo jen někteří členové představenstva, nebo likvidátor, nebo kontrolní komise. • • • • Členská schůze – pokrač. •Nebude-li členská schůze na žádost kontrolní komise nebo členů družstva (viz výše) svolána představenstvem tak, aby se konala do 30 dnů po doručení žádosti o její svolání, musí být svolána osobami nebo orgánem uvedenými výše. • •Jestliže tak tyto osoby nebo orgán neučiní do 10 dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání členské schůze představenstvem, může členskou schůzi svolat a všechny úkony s tím spojené činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání schůze požádali (§§ 639 – 641). • •Jestliže členská schůze svolaná na žádost kontrolní komise nebo členů družstva podle § 639 odst. 3 není usnášeníschopná, svolá ten, kdo členskou schůzi svolal, náhradní členskou schůzi; to neplatí, jestliže kontrolní komise nebo uvedené osoby vzaly svou žádost zpět. (§ 642). • •c) Doplnění programu členské schůze •- na žádost členů oprávněných požadovat svolání členské schůze • - představenstvo zařadí jimi určenou záležitost do programu za předpokladu, že • žádost je doručena před odesláním pozvánky; • - je-li doručena až poté - informuje o tom představenstvo svolanou členskou schůzi, • - musí svolat další členskou schůzi k dodatečným návrhům, • ledaže by byla dodatečně navrhovaná záležitost projednána na • právě konané členské schůzi, ale za účasti a se souhlasem všech • členů družstva (§ 643 odst. 1 a 2). Členská schůze – pokrač. •d) Usnášeníschopnost členské schůze •Základní předpoklad – je-li přítomna většina všech členů družstva majících většinu • všech hlasů; •Zákon nebo stanovy mohou určit jinak ! • •Při posuzování schopnosti členské schůze se usnášet se nepřihlíží k členům (jejich přítomnosti i hlasům), které své hlasovací právo nemohou vykonávat – kviz § 660 až 662. • •K přijetí usnesení je třeba většiny hlasů přítomných členů, pokud zákon nebo stanovy nevyžadují počet vyšší. • •V případě záležitostí uvedených v § 650 odst. 3 – je členská schůze usnášeníschopná za předpokladu, že jsou přítomny alespoň 2 třetiny všech členů a pro usnesení hlasovaly alespoň 2 třetiny přítomných členů. Jde o hlasování o •- schválení poskytnutí finanční asistence, •- uhrazovací povinnosti, •- zrušení družstva s likvidací, •- přeměně družstva, •- vydání dluhopisů. •Navíc při hlasování o těchto otázkách má každý člen pouze 1 hlas. Stanovy však mohou určit jinak. • Členská schůze – pokrač. •3) Působnost členské schůze – úzce souvisí s jejím postavením nejvyššího orgánu • družstva – rozhoduje proto o otázkách pro družstvo a • jeho členy nejvýznamnějších. • - roli hraje také frekvence jejího konání. • • Vymezuje ji především sám zákon (§ 656), ale i v některých ustanoveních dalších. • Výčet otázek zákonem přidělených členské schůzi je příkladmý, ale jen v tom smyslu, že si může vyhladit rozhodování i v otázkách dalších, ale jen pokud je zákon (nikoli jen stanovy) nesvěřuje do působnosti představenstva nebo kontrolní komise. • •Podle cit. ustanovení do kompetence čl. schůze náleží: •- přijímat a měnit stanovy družstva; zákon dodává, „pokud je nezmění jiná právní • skutečnost“ - např. zákon nebo rozhodnutí soudu o neplatnosti určitého ustanovení, •- volba a odvolávání členů a náhradníků orgánů družstva, •- určuje odměny členů představenstva, kontrolní komise a členů těch dalších orgánů, • jejichž členy volí, •- schvaluje smlouvy o výkonu funkce, pokud byly uzavřeny; jde o smlouvy podle § 59 ZOK – odkazuje na přiměřenou aplikaci ust. § 2430 až 2444 ObčZ o příkazu, pokud ze zákona nebo ze smlouvy o výkonu funkce neplyne něco jiného. • • • • Členská schůze – pokrač. • - Schvaluje smlouvy o finanční asistenci • - Rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení člena, případně o samotném • vyloučení, • - Schvaluje jednání učiněná za družstvo jeho zakladateli v době přípravy a • jednání ustavující schůze až do jeho vzniku zápisem do OR, • - Rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty, o uhrazovací povinnosti, po • použití rezervního fondu a o vydání dluhopisů, • - Schvaluje převod nebo zastavení (zřízení zástavního práva) závodu nebo jeho • části představující podstatnou změnu jeho dosavadní struktury nebo předmětu • podnikání nebo činnosti družstva, • - O přeměně družstva, • - O zrušení družstva s jeho následnou likvidací, volí a odvolává likvidátora, • rozhoduje o jeho odměně a schvaluje jeho zprávu a návrh na naložení s • likvidačním zůstatkem, • O dalších záležitostech svěřených jí stanovami družstva – viz výše. • •4) Jednání a rozhodování členské schůze • • Aby se řádně svolaná členská schůze mohla platně usnášet, musí být usnášeníschopná – viz výše. • • Musí být splněna současně dvě kritéria – přítomna většina všech členů, • - přítomní členové disponují většinou hlasů • • Snadno splněno v družstvu s principem „jeden člen – jeden hlas“. • Členská schůze – pokrač. •Uvedené pravidlo neplatí, jestliže stanovy vyžadují účast členů majících vyšší počet hlasů. • •Kromě toho zákon v § 644 odst. 2 říká, že při posuzování schopnosti členské schůze se usnášet i při vlastním hlasování se nepřihlíží k přítomnosti a hlasům členů, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Tyto členy vyjmenovává zákon v §§ 660 až 662. • •Jde o 4 skupiny osob (členů): •a) Členové, kteří jsou v prodlení se splněním své vkladové povinnosti, •b) členové, o jejichž námitkách proti rozhodnutí o vyloučení má členská schůze • rozhodovat, •c) členové, o jejichž odvolání z ,funkce člena orgánu družstva má členská schůze • rozhodovat, •d) členové, o jejichž žádosti o poskytnutí finanční asistence má členská schůze • rozhodovat. •(Pochybnosti – zejména v případech b/ až d/). • • Právo hlasovat na členské schůzi mají jenom členové družstva – nikdo jiný. • Členská schůze – pokrač- •Zvláštním způsobem rozhodování členské schůze nově zakotveným v ZOK je rozhodování per rollam (§ 652). Určeno především pro tzv. „malá družstva“ •Svolavatel členské schůze místo pozvánky posílá všem členům návrh rozhodnutí. •Ten musí obsahovat •– text navrhovaného usnesení a jeho odůvodnění, •- lhůtu pro doručení vyjádření člena; stanoví ji stanovy družstva; pokud ji nestanoví, • platí, že je 15 denní - začíná běžet ode dne doručení, •- podklady potřebné pro posouzení návrhu, •- další údaje stanovené stanovami. • •Pokud ve stanovené lhůtě družstvo neobdrží souhlas člena s návrhem, platí, že s ním nesouhlasí. • •Pokud zákon stanoví, aby rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinou, má vyjádření člena povahu veřejné listiny. Musí v ní být uvedeno i znění návrhu rozhodnutí členské schůze, kterého se vyjádření týká. • •Výsledek hlasování = součet hlasů – všech členů – pro, proti, zdrželo se. Výsledek oznámí družstvo členům bez zbytečného odkladu. • • • • • • Členská schůze – pokrač. •Zápis o průběhu členské schůze – je povinen zajistit svolavatel. •A to do 15 dnů od jejího konání. •Podepisuje jej – svolavatel, resp. ten, kdo za něj jedná. Osoba zápis pořizující, jestliže je odlišná od svolavatele. • •Člen má právo na vydání kopie zápisu. Stanoví-li tak stanovy, je povinen uhradit družstvu náklady na její pořízení. • •V případě usnesení o změně stanov, o zrušení družstva s likvidací, o přeměně družstva a o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu jeho dosavadní struktury nebo podnikání nebo činnosti družstva, musí být usnesení osvědčeno veřejnou listinou. • •Neplatnost usnesení členské schůze (případně i jiných orgánů družstva) • Domáhat se jí má právo každý člen družstva, tedy i členové jeho volených orgánů i • likvidátor. • Předpoklad – důvod -usnesení musí být v rozporu s právními předpisy • (ObZ - §§ 258 – 261) – širší okruh osob, které se jí mohou dovolávat • (osoby mající na neplatnosti zájem hodný ochrany) – v případě • družstva je ZOK zužuje jen na likvidátora). Členská schůze – pokrač. •Lhůta pro uplatnění neplatnosti - platí lhůta ObčZ stanovená pro spolky (ZOK ji nestanoví, resp. jen pro případ, kdy bylo rozhodnuto mimo členskou schůzi). •Subjektivní – 3 měsíce ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí • rozhodnutí •Objektivní – 1 rok od konání členské schůze. • •Pokud právo nebylo uplatněno v uvedených lhůtách, případně návrhu nebylo vyhověno nelze již platnost usnesení přezkoumávat (?! A co zákonnost a právo na odvolání proti rozhodnutí soudu 1. stupně). • •Možnost uplatnění neplatnosti usnesení jiných orgánů družstva než členské schůze ZOK omezuje jen na případy, kdy tato rozhodnutí byla činěna v působnosti členské schůze. • Členská schůze – pokrač. •5. Náhradní členská schůze •Ne vždy se svolaná členská schůze sejde v dostatečném počtu členů případně s dostatečným počtem hlasů, aby byla usnášeníschopná. • •Za předpokladu, že je svolání členské schůze i nadále potřebné, svolá svolavatel „náhradní“ členskou schůzi. A to •- bez zbytečného odkladu, •- stejným způsobem, •- samostatnou pozvánkou, •- se stejným programem; zákon připouští i projednání jiných otázek v původním programu neuvedených, ale jen za předpokladu, že jsou přítomni a .souhlas vysloví všichni členové družstva !!! • •Náhradní členská schůze je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů, ledaže by stanovy stanovily jinak. •V předchozí právní úpravě na uvedenou schopnost náhradní členské schůze musel svolavatel členy v nové pozvánce upozornit. • • Členská schůze – pokrač. •6. Dílčí členské schůze •Je řešením pro družstva, která nejsou schopna svolat všechny své členy , aby ve stejnou dobu a na stejném místě svolali jako členskou schůzi. •Proto mu zákon umožňuje, stejně jako úprava předchozí, svolat člensou schúzi po částech. • • Závisí zcela na stanovách družstva zda tuto možnost zakotví ve svých stanovách, případně zda některé záležitosti z jejich působnosti vyloučí. Jestliže družstvo ve svých stanovách toto řešení připustí, musí také určit -pravidla, podle nichž budou členové rozděleni do jednotlivých členských dílčích schůzí, -období, v nichž se jednotlivé dílčí členské schůze se stejným programem musí konat. Mezi konáním první a poslední dílčí členské schůze nesmí uplynou víc než 40 dnů. - -Program všech dílčích členských schůzí musí být stejný. Doplňování programu zákon nepřipouští. - -Usnášeníschopnost členské schůze je dána součtem všech hlasů pro a proti dílčích členských schůzí. - - - - - - - - - - - - - • • • • • • Shromáždění delegátů •1. Právní úprava – viz §§ 669 až 704 •Jde o volený orgán. Družstvo jej zřizuje většinou z důvodu početnosti členské základny a nedostatkem míst, v nichž by se členská schůze s velkým počtem členů mohla konat. •Její existence v družstvu je závislá na jejím zakotvení ve stanovách. Její funkcí je nahradit v uvedených situacích členskou schůzi. •Tato náhrada může být – úplná, tzn. že členská schůze se v družstvu vůbec nekoná a • veškerou její působnost přebírá shromáždění delegátů, • - částečná, kdy shromáždění vykonává část působnosti • členské schůze, část (ty pro družstvo nedůležitější otázky) si • členská schůze ponechává – schází se pak zpravidla jednou • za rok jako tzv. výroční členská schůze. • •Dalším krokem k zavedení shromáždění delegátů ve stanovách družstva je stanovení volebních obvodů a zařazení členů do nich – podle pravidel obsažených ve stanovách. Jde o úkol představenstva. Člen nesmí být zařazen současně ve více volebních obvodů. • •2. Vznik a zánik funkce delegáta • • Shromáždění delegátů – pokrač. •Delegáta volí členové zařazení do volebního obvodu. Každý člen má při volbě jeden hlas, pokud stanovy neurčí, že má počet hlasů vyšší. • •Právo volit delegáta má i člen, který je v prodlení se splněním své vkladové povinnosti (srovnání s pozicí téhož člena na členské schůzi). • •Vedle delegáta může být zvolen i jeho náhradník. • •Funkční období stanoví stanovy. Je stejné jako u ostatních volených orgánů družstva. Zákon je omezuje na .dobu max. 5 let. To platí i pro případ, kdy by stanovy jeho délku neurčily. • •Funkce delegáta zaniká: • - uplynutím funkčního období, • - zvolením nového delegáta (?), • - odvoláním delegáta – kdykoli, • - odstoupením – musí mít písemnou formu; funkce zaniká doručením prohlášení do • sídla družstva, •- zánikem volebního obvodu, za který byl delegát zvolen. • - - - • • • • Shromáždění delegátů – pokrač. •Změna počtu členů zařazených do volebního obvodu nemá vliv na trvání mandátu stávajících delegátů, ani není důvodem konání nových voleb. • •Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. • •3. Seznam delegátů •Vést jej je povinností družstva (§ 678). Zapisuje se do něho -jméno a bydliště delegáta, -případně jiné místo pro doručování, -den vzniku a zániku funkce delegáta. - •Člen má právo – do seznamu nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, • - písemně žádat, aby mu družstvo bez zbytečného odkladu vydalo opis • seznamu nebo jeho části (za úhradu nákladů), •Právo nahlížet má i delegát (je přece také členem družstva !?). Má právo požadovat od družstva vydání potvrzení o své funkci. Žádá-li je víc jak jednou rožně, může je družstvo zpoplatnit. • •Právo nahlédnou do seznamu (jeho příslušné části) má každý (nečlen), kdo osvědčí právní zájem nebo doloží písemný souhlas delegáta. Podpis delegáta pod souhlasem musí být úředně ověřen. Shromáždění delegátů – pokrač. •Údaje zapsané v seznamu může družstvo používat výhradně jen pro své potřeby ve vztahu k členům družstva. K jinému účelu jen se souhlasem delegáta, jehož se týkají. • •Družstvo je povinno tyto údaje včetně jejich změn uchovávat po dobu 10 let od zániku funkce osoby, jíž se týkají. • •4. Práva a povinnosti delegáta •´ Delegát je povinen svou funkci vykonávat osobně. Zákon mu výslovně ukládá jednat vždy v souladu se zájmy členů zařazených do volebního obvodu, který zastupuje. •Proto musí členy volebního obvodu informovat o svolání shromáždění a jeho programu a vyžádat si jejich pokyny pro hlasování. Musí jednat v souladu s většinovým názorem svých voličů. •Po skončení jednání shromáždění je povinen informovat členy obvodu o jeho průběhu a o přijatých usneseních a poskytnout jim k nahlédnutí veškeré související podklady a informace, které sám od svolavatele obdržel. • •Prvořadou povinností je zúčastnit se jednání shromáždění a hlasovat. Pokud se jednání zúčastnit nemůže, účastní se ho a hlasuje jeho náhradník (pokud je zvolen). O jednání jej informuje delegát, pokud ho neinformuje přímo svolavatel shromáždění. • • • • Shromáždění delegátů – pokrač. •5. Svolávání shromáždění delegátů • Pravidla pro svolávání členské schůze zde platí obdobně. Svolává představenstvo ve lhůtách stanovených stanovami, pokud nejde o svolání mimořádného shromáždění. • •Zákon speciálně ve vztahu ke shromáždění delegátů se problematikou jeho svolávání zabývá až v určitých mimořádných situacích – kdy je svoláváno na základě žádosti kontrolní komise nebo 10 % zvolených delegátů (685 odst. 1). •Na žádost shora uvedených subjektů nebo v důležitém zájmu družstva může shromáždění svolat nejméně jedna třetina členů představenstva, ale také likvidátor nebo kontrolní komise, jestliže tak neučinilo bez zbytečného odkladu představenstvo. • •Jestliže je v této situaci představenstvo nesvolá do 30 dnů po doručení žádosti, musí je svolat osoby, které o jeho svolání požádaly. • •Pozvánka na jednání musí být písemná a posílá se všem delegátům – na adresu uvedenou v jejich seznamu. Kromě toho musí být zveřejněna i na informační desce družstva. Stanovy mohou určit i jiný způsob jejího zveřejnění. • •Právo účasti na jednání mají i osoby, které nejsou delegáty ani jejich náhradníky. Jsou to členové představenstva a kontrolní komise, likvidátor a osoby, o nichž to stanoví jiný právní předpis nebo stanovy družstva. • • • • • • • Shromáždění delegátů – pokrač. •Zákon stanoví minimální obsah pozvánky •- forma a sídlo družstva, •- místo a doba zahájení jednání, •- zda jde o shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění, •- program jednání. •K pozvánce musí být přiloženy všechny podklady k jednotlivým bodům programu. •Je-li na programu změna stanov nebo přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí jako příloha pozvánky být připojen i návrh těchto změn. Připojena musí být i informace o možnosti se seznámit se všemi podklady. • •Doplnění programu shromáždění – je sice možné, ale tato možnost je omezena pouze na subjekty oprávněné shromáždění svolávat. Do programu je zařadí představenstvo. •Jestliže však žádost o doplnění byla doručena až po odeslání pozvánky, postupuje se jako v případě členské schůze. Tzn., představenstvo o doplnění programu informuje delegáty přítomné na svolaném shromáždění s tím, že navrhovaný bor se bude projednávat na samostatném následně svolaném shromáždění. Je to důsledek toho, že zákon měnit program po odeslání pozvánek výslovně zakazuje. •Představenstvo je pak povinno následně shromáždění k dodatečně navrženému bodu svolat. • • Shromáždění delegátů – pokrač. •6. Jednání a rozhodování shromáždění delegátů •Základní předpoklad – usnášeníschopnost = je-li přítomna nadpoloviční většina • delegátů majících dohromady nejméně nadpoloviční většinu • hlasů – pokud zákon nebo stanovy neurčují požadavky vyšší. • •Vyšší požadavky v případě, že se jedná o záležitosti uvedené v § 650 odst. 2 stejné jako u členské schůze •- přítomni delegáti zastupující alespoň 2/3 členů družstva a •- pro usnesení hlasovali delegáti zastupující alespoň 2/3 na shromáždění • zastoupených členů. • •Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají člernopvé zařazení do volebního obvodu, ve kterém je delegát zvolen. To platí, pokud stanovy družstva nestanoví jinak. Za rozhodný se považuje počet členů zařazených do volebního obvodu k sedmému dni předcházejícímu dni konání shromáždění delegátů. Pokud by se později počet členů obvodu změnil, nepřihlíží se k této změně. • •Právo účastnit se jednání shromáždění delegátů (a příp. jejich náhradníků) mají i další osoby – členové představenstva, členové kontrolní komise, likvidátor a osoby, •Kterým toto právo vyplývá ze zvláštního zákona nebo stanov družstva. • Shromáždění delegátů – pokrač. •Tyto osoby však nemají právo na shromáždění hlasovat ! •Požádají-li o .slovo, je jim uděleno před hlasováním. • •O průběhu jednání shromáždění je svolavatel povinen pořídit zápis. O něm platí obdobně ustanovení o zápisu členské schůze. • •Každý člen má právo na vydání kopie zápisu včetně všech příloha podkladů poskytnutých samotným delegátům. Stanovy mohou určit povinnost člena uhradit družstvu s tím spojené náklady. • •Družstvo je povinno výsledky jednání a všechny přijatá usnesení v úplném znění a bez zbytečného odkladu uveřejnit vyvěšením nejméně po dobu 60 dnů od konání shromáždění na informační desce družstva. • •7. Náhradní shromáždění delegátů • Podobné řešení jako v případě členské schůze, jestliže se v danou .dobu nesejde dostatečný počet delegátů, příp. náhradníků, aby bylo usnášeníschopné. Je-li i nadále třeba, aby se shromáždění konalo, svolavatel je svolá znovu, tentokrát s označením „náhradní“. Samostatnou pozvánkou a stejným způsobem jako původní. Shromáždění delegátů – pokrač. •Náhradní shromáždění je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň 10 % všech zvolených delegát§, nejméně však delegátů pět. • •Neplatnost usnesení shromáždění delegátů •Domáhat se neplatnosti usnesení shromáždění může stejný okruh subjektů jako v případě členské schůze - kterýkoli člen družstva, člen představenstva, kontrolní komise a likvidátor - důvod - rozpor usnesení s právní předpisem nebo stanovami, ale i s dobrými mravy. • •Nebyla-li neplatnost uplatněna v zákonem stanovených lhůtách nebo nebylo-li žalobě vyhověno, nelze ji již přezkoumávat – pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. • •Oproti úpravě neplatnosti usnesení členské schůze zde zákon rozšiřuje výčet důvodů. Jsou to •- zařazení členů do volebních obvodů v rozporu se zákonem nebo stanovami, •- v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění zvolen • delegát ani jeho náhradník, •- náhradník delegáta se nemohl zúčastnit proto, že ho o jednání neinformoval • delegát, • • • • • Shromáždění delegátů – pokrač. •- delegát jednal v rozporu s usnesením členů žařazených do volebního obvodu, za který • byl zvolen. • •B. Představenstvo družstva • Jeho členy volí členská schůze. Je statutárním orgánem družstva. Zákon zdůrazňuje, že mu přísluší obchodní vedení družstva (!?). •Plní usnesení členské schůze – pokud nejsou v rozporu s právními předpisy! •Zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi účetní závěrku a případně i návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty. • •Počet členů představenstva – podle zákona 3 (rozumí se minimálně), pokud stanovy nestanoví počet vyšší. • •V čele představenstva – předseda – volí jej představenstvo, pokud stanovy jeho ,volbu nesvěří členské schůzi. • •Při hlasování představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech členů – proto by počet členů měl být lichý. (Ve skutečnosti nemusí být vždy všichni přítomni, a pak může být i počet sudý). • • • • • Představenstvo družstva- pokrač. •Členství v představenstvu zaniká •- uplynutím funkčního období, •- odvolání člena orgánem, který jej za člena zvolil, •- odstoupením z funkce; pokud stanovy neurčí jinak, jeho funkce skončí uplynutím • jednoho měsíce od doručení oznámení o odstoupení, pokud orgán, který ho zvolil • na žádost odstupujícího nechválí jiný okamžik zániku jeho funkce, •- zánikem členství v družstvu. •- Nejasná je § 712 odst. 1 – v němž zákon říká, že „funkce v představenstvo zaniká • také volbou nového člena představenstva, ledaže z rozhodnutí členské schůze plyne • něco jiného“. • •V případě skončení funkce člena představenstva – zvolí nejbližší členská schůze nového člena. •Pokud by představenstvo nebylo schopno pro nedostatek členů plnit své funkce, •Jmenuje chybějící členy na návrh osoby, která na tom má právní zájem, soud. A to na dobu do řádného zvolení nového člena. •Jinak by soud mohl i bez návrhu družstvo zrušit. Je proto na družstvu, aby co nejdřív svolalo členskou schůzi (shromáždění delegátů). • Představenstvo družstva – pokrač. •Situaci, která by hrozila poklesem počtu členů představenstva pod polovinu (ztráta usnášeníschopnosti) může družstvo čelit ve svých stanovách – ustanovením opravňujícím představenstvo jmenovat náhradní členy na dobu do příští členské schůze. •Ještě lepší je, jestliže stanovy počítají s možností volit náhradníky členů představenstva již při volbě jeho členů. • •Zákaz střetu zájmů pro členy představenstva •Členové představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to nejen sami, ale ani ve prospěch jiných osob ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného. • •Dále nesmí byt členy statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstva, jehož členy jsou pouze jiná družstva. • •Člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise svého družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obch. Rejstříku jednat za družstvo. • •Stanovy mohou omezení člena představenstva dále rozšířit. Člen je povinen družstvo informovat, že se do některé z uvedených situací dostal. • • Představenstvo družstva – pokrač. •Jestliže ale byli zakladatelé při zakládání družstva anebo členská schůze v okamžiku volby člena do představenstva členem informováni o uvedených okolnostech na straně •voleného nebo taková situace nastala až v průběhu výkonu funkce a člen na ni sám upozornil, má se zato, že tento člen tuto činnost zakázanou nemá, jestliže některý ze zakladatelů nebo členská schůze nevyslovili s takovou činností nesouhlas do 1 měsíce ode dne, kdy byl na takovou okolnost upozorněn. • •I o průběhu jednání představenstva musí být vyhotoven jeho zápis. Musí obsahovat i přijatá usnesení včetně uvedení členů, kteří hlasovali proti návrhům nebo se hlasování zdrželi. Pokud by některý uveden nebyl, má se zato, že hlasoval proti návrhům. •Každý člen představenstva má nárok na vydání kopie. • •C. Kontrolní komise • Je volena členskou schůzí, pokud jiný právní předpis nestanoví, že některé její členy • volí zaměstnanci družstva ze svých řad. Jinak to mohou být jen členové družstva. • • Působnost – je nejvyšším kontrolním a stížnostním orgánem družstva. • Kontroluje veškerou činnost družstva včetně jeho orgánů a vyřizuje stížnosti členů • družstva. • Kontrolní komise – pokrač. •Při výkonu své funkce je komise (i její členové) zcela nezávislá na ostatních orgánech družstva. • •Komise je tříčlenná, pokud stanovy neurčují počet jejích členů vyšší. Ze svého středu si volí předsedu a jednoho nebo více místopředsedů, pokud stanovy nestanoví, že i je volí členská schůze přímo. • •Při hlasování komise se rozhoduje většinou hlasů všech jejích členů, pokud stanovy nevyžadují počet hlasů vyšší. • •Zákaz konkurence – podobně jako v případě členů představenstva (odkaz na příslušné ustanovení). Výslovně zákon zakazuje současnou účast v představenstvu družstva a výkon funkce osoby zapsané v obchodním rejstříku jako osoby oprávněné jednat za družstvo (např. prokurista). • •Ukončení výkonu funkce v komisi. – stejné způsoby jako u členů představenstva, včetně ukončení zvolením nového člena komise. •Nejbližší členská schůze pak zvolí nového člena. • •I v případě kontrolní komise mohou stanovy obsahovat ustanovení o tom, že jestliže počet jejích členů klesne pod polovinu, může komise jmenovat náhradní své členy, a to na dobu do nejbližší členské schůze. Situaci může řešit i volba náhradníků. • • Kontrolní komise – pokrač. •Písemné stanovisko kontrolní komise je nezbytné •- ke každé účetní závěrce, •- k návrhu na rozdělení zisku nebo k úhradě ztráty družstva, •- k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů. • •Orgány družstva jsou povinny bez zbytečného odkladu kontrolní komisi oznamovat všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva nebo jeho členů (§ 717). • •Pověřený člen komise má právo být přítomen na jednání představenstva nebo kteréhokoli jiného orgánu družstva zřízeného stanovami. Pokud výslovně touto účastní není pověřen žádný člen komise, má toto právo ze zákona předseda komise. • •Představenstvo je povinno o každém svém jednání komisi předem informovat. • •V případě potřeby kontrolní komise určí svého člena k zastupování družstva před soudem nebo jiným orgánem proti členovi družstva (§ 719 – navazuje na § 585). • •O jednání komise včetně jejích rozhodnutí se pořizuje zápis – podepisuje jej předsedající a zapisovatel. Přílohu mu tvoří seznam přítomných. Jmenovitě se v zápise uvádí členové, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi. • • • • Kontrolní komise – pokrač. •Pokud někteří členové v zápise uvedeni nebyli, má se zato, že hlasovali proti usnesení. • •Každý člen komise má právo na vydání kopie zápisu. • •Výsledky své kontrolní činnosti •- komise v podobě písemné zprávy předává představenstvu, •- následně dohlíží na sjednání nápravy (odstranění zjištěných nedostatků), •- pokud představenstvo bez zbytečných odkladů nápravu nesjedná, může kontrolní • komise uplatnit své právo podle § 640 zákona. • •D. Orgány malého družstva •Jde o tradiční označení družstev s méně než 50 členy. •Zákon proto netrvá na všech klasických orgánech družstva – jmenovitě na představenstvu a kontrolní komisi. Redukci však musí družstvo provést ve svých stanovách. • •Pokud některý z nich neustanoví, pak jejich působnost přebírá •- namísto představenstva – předseda družstva (v tom případě je orgánem statutárním • družstva), • • • • • • • • • Malé družstvo – pokrač. •- namísto kontrolní komise – členská schůze (pokud stanoví nestanová jinak ?). • •Pokud v průběhu času v „malém družstvu“ dojde ke výšení počtu jeho členů nad 50, je družstvo povinno do 3 měsíců ode dne, kde se tak stalo, změnit stanovy a zvolit představenstvo a kontrolní komisi. • •Pokud by tak družstvo neučinilo, mohl by soud družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci. To by neplatilo, pokud by počet členů ještě před uplynutím uvedené lhůty opět klesl pod 50. • • • • • • • •