Stručný historický vývoj družstevnictví (jeho právní úpravy) v našich zemích Vznik prvního družstva – 21.12.1844 (Anglie – Rochdale - Rochdalské družstvo poctivých průkopníků) – spotřební družstvo 9. února 1845 – eu. kontinent – Sobotiště (Uhry, dnes Slovensko) - Gazdovský spolok – spořitelní a úvěrní V českých zemích - 1848 – Aš - úvěrní družstvo -1849 – Praha – Potravní a úsporný spolek (družstvo konzumní) - Druhá polovina 19. stol. – bouřlivý rozvoj družstevnictví Příčiny vzniku a ideologické zdroje -sociálně ekonomické poměry ve společnosti (KVS), -id. zdroje – utopický socialismus - - náboženství – pomoc bližnímu, vzájemná pomoc a solidarita - - později i komunismus - - - Stručný historický vývoj družstevnictví Právní prostředí, v němž první družstva v našich zemích vznikala - Podmínky obtížné - politické – tzv. bachovský absolutismus - právní – OZ z r. 1811 – ustanovení o společnostech -nevyhovující, protože - počítají s pevně stanoveným a neměnným počtem společníků - nedovolují navenek jednat pod společnou firmou (jako právnická osoba). - obch. zákoník z r. 1862 – upravoval režim tzv. kapitálových společností ( nikoli tedy družstev) - císařský patent č. 253/1852 ř.z. o spolcích – nejvíce se povaze družstva přibližoval - nevyhovoval – koncesní princip, - státní dozor, - zaměřen především veřejnoprávně, nezabýval se otázkami soukromoprávními, které v družstvu převažují. Rakouský družstevní zákon č. 70/1873 ř.z. o společenstvech výdělkových a hospodářských, doplněn ještě téhož roku o nařízení č. 71/1873 ř.z. o zřízení a vedení společenstevního rejstříku. (uvedený zákon byl účinný po následujících 80 let). Dynamický (bouřlivý) rozvoj družstevnictví v našich zemích v druhé pol. 19. stol - vyvolán jednak přitažlivostí družstevnictví i jako podnikatelské formy i pro střední vrstvy obyvatelstva, - umožněn tím, že připouštěl neomezené možnosti sdružování. Stručný historický vývoj družstevnictví •Základní pojmové znaky družstva (DRZ = Rakouský družstevní zákon) •- družstvo jako svépomocné sdružení s neuzavřeným počtem členů, •- účelem založení = podpora výdělečné nebo hospodářské činnosti členů, •- dosahování účelu – společným podnikáním nebo poskytováním úvěrů. • •Nedostatky RDZ – ačkoli družstvo bylo od počátku chápáno jako subjekt s dvojjedinou funkcí – hospodářskou a současně sociální, zákon druhou z uvedených funkcí neupravoval. •Změna – až v roce 1935 v rámci novelizace zákona vlád. nařízením č. 116/1935 Sb., z. a n. o úpravě některých poměrů družstev. • •Změny v období druhé světové války • •Změny po 2. svět. válce, zejména pak po únoru r. 1948 •Vznik ÚRD •Ústava 9. května –definice lidového družstva •Legalizace ÚRD zák. č. 187/1948 Sb., o ÚRD •Proces očisty družstev od tzv. „pseudodružstev“. • • Stručný historický vývoj družstevnictví •Zák. č. 69/1949 Sb. o jednotných zemědělských družstvech – vyčlenil tato družstva z působnosti do té doby účinného zákona 70/1873 (rakouský družstevní zákon). •Od tohoto okamžiku se právní úprava zem. družstevnictví vyvíjela po vlastní linii • - z. č. 49/1959 Sb., o JZD • - z.č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví • - po listopadu 1989 - z.č. 162/1990 Sb. o zemědělském družstevnictví • •Vývoj právní úpravy nezemědělského družstevnictví •- rakouský dr. zákon nahrazen z.č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních • organizacích, •- bytové družstevnictví – z.č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě – zavedl • stavební bytová družstva • •Zásadní změna v r. 1964 – přijetí z.č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku – zrušil výše uvedené zákony a právní úpravu nezemědělského družstevnictví převzal – jen rámcová, plus zmocnění pro svazy družstev k úpravě vnitrodružstevních vztahů formou interních normativních směrnic. • •Právní stav trval až do r. 1988, kdy i nezemědělské družstevnictví dostalo svůj vlastní zákon č. 94/1988 Sb. o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. •Ten byl po listopadu 1989 nahrazen zák. č. 176/1990 Sb. • • • Stručný historický vývoj družstevnictví •Uvedený právní stav trval do r. 1991, resp. do přijetí z.č.513/1991 Sb., obchodní zákoník – ten zrušil nejen hospodářský zákoník, ale i oba družstevní zákony – 162/1990 Sb. a 176/1990 Sb. •Právní úprava družstev – všech – se stala součástí jeho obsahu. • •Dalším významným zásahem do života i právního režimu družstev byl z. č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (transformační zákon). •Nabyl účinnosti k 28. lednu 1992. Jeho vydání už předvídal obchodní zákoník, který ve svém § 765 odst. 1 všem družstvům vzniklým před jeho účinností přeměnit se na společnosti nebo družstva způsobem stanoveným zvláštním zákonem. •Procesem transformace podle tohoto zákona musela projít všechna družstva • •Transformace spočívala •- v odstranění deformací principů družstevnictví •- ve vypořádání majetkových nároků oprávněných osob, •- v přechodu družstev do režimu obchodního zákoníku, •- případně i ve změně podnikatelské formy •- v případě bytových družstev možnost členů-nájemců požádat o převod bytu do • vlastnictví. • • • • • Stručný historický vývoj družstevnictví Pokud družstvo do jednoho roku po účinnosti zákona nepodalo rejstříkovému soudu návrh na zápis transformovaného družstva, vstupovalo do likvidace na základě rozhodnutí soudu o jeho zrušení. Složitý způsob výpočtu transformačních majetkových podílů – rozdíly podle typů družstev. Další „polistopadové“ zákony o družstevnictví -z.č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech -z.č. 307/2006 Sb. o evropské družstevní společnosti -z.č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (nahradil právní úpravu dělení, slučování a přeměny družstva dosud upravovanou družstevními zákony nebo obchodním zákoníkem. -Z části se družstev týkal i zákon č. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví k bytům). Byl zrušen novým OZ č. 89/2012 Sb. -Dosud posledním legislativním činem v oblasti českého družstevnictví z.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. Základní principy družstevnictví 1.Princip sdružovací (princip dobrovolnosti) 2.Princip jednoty ekonomických a sociálních funkcí družstva 3. Princip otevřeného členství 4. Princip rovnosti a družstevní demokracie 5.Princip účasti členů na řízení a správě družstva 6.Princip majetkové účasti členů v družstvu 7. Princip omezeného ručení členů za výsledky hospodaření družstva 5. 5.