PŮSOBNOST PRÁVA JUDR. PAVEL LOUTOCKÝ, PH.D., BA (HONS) ÚSTAV PRÁVA A TECHNOLOGIÍ, MU PŮSOBNOST PRÁVA? Působnost práva ?=? Působnost právní normy PŮSOBNOST PRÁVA 1) Působnost právní normy (tohoto se téma týká primárně) ale také se budeme bavit o 2) Působení práva ve společnosti 3) Systém práva PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY Trošku opáčka (jedná se o velmi důležitou problematiku) NORMA OBECNĚ • Každá norma má preskriptivní charakter – stanovuje co má být • Dle konkrétní situace se pak hodnotí, jestli došlo k naplnění právní normy (preskriptivní charakter) na základě konkrétního výroku (deskriptivní charakter) • Rozdíl mezí tím co má být (norma) a tím co je (skutečná situace) • Norma reguluje chování lidí a stanovuje co je a co není žádoucí (normativnost a regulativnost) • Norma není jen právní (viz dále) NORMA OBECNĚ Objektivní modality normy: • Příkaz (nutnost konkrétního chování) • Zákaz (co není zakázáno je dovoleno) • Dovolení (dané chování je žádoucí) Subjektivní modality normy: • Oprávnění (může) • Povinnost (musí) Logicky není slučitelný například příkaz se zákazem téhož chování NORMATIVNÍ SYSTÉM Normativní systém = pravidla chování upravující určitou vymezenou oblast 1. Norma s hodnotovým významem • Zhodnocení určité potřeby (objektivní a subjektivní) • Dva druhy hodnot: materiální (majetek, zdroje) X duchovní (svoboda, morálka, náboženství) • Právo, morálka, náboženské normy 2. Norma technického charakteru • Technické normy, normy upravující technologické postupy, sportovní pravidla NORMATIVNÍ SYSTÉM A PRÁVO Normativní systémy v různých oblastech Právo je jedním z normativních systémů (vzájemný vztah je složitý) Právo se mnohdy dotýká více normativních systémů • Právo a morálka? • Právo a náboženství? • Právo a tradice? • Právo a sportovní pravidla? • Právo a technická pravidla? Právo je univerzálním normativním systémem snažícím se v určitých průnicích dotýkat ostatních normativních systémů (nepokrývá ale jiný celý normativní systém, jen pravidla, která je nutno právně regulovat – dochází ale v současné době k extenzi právního systému) PRÁVNÍ NORMATIVNÍ SYSTÉM • Právní normy + metanormativní části: • Definice • Legislativní zkratky • Preambule (často ústavní zákony) • Právní principy • Právní normy jsou vytvořeny státem, jsou závazné a vymahatelné (sankcionovány) PRÁVNÍ PRINCIP SPECIFICKÉ RYSY PRÁVNÍCH NOREM 1. Závaznost • Normy jsou závazné (prošly legislativním procesem) a vymahatelné (sankce) 2. Formální určitost • Jsou vyjádřeny formálně v rámci daného pramene práva 3. Obecnost • Dopadá na určitou skupinu (každý může; policie ČR může) • Norma nemůže být abstraktní, jen nesměřuje k individuálnosti 4. Vynutitelnost • Pokud je stanovena povinnost a sankce, pak má být vynucována státními orgány (pokud by vynucována nebyla, systém jako celek nefunguje) STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY Hypotéza -> dispozice -> sankce Jestliže je A (hypotéza), pak nastává B (dispozice); není-li dodrženo B, nastupuje C (sankce) Hypotéza – stanovuje podmínky, za nichž nastupuje dispozice Dispozice – vlastní pravidlo chování, je jádrem normy Sankce – jestliže není dodržena dispozice, sankce stanovuje postih PŘÍKLAD (zjednodušeně) Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti (H), připadá dědictví státu (D). (po hypotéze následuje dispozice) Za přestupek se uloží pokuta od 25000 Kč do 50000 Kč (S), jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h) (D) (věta začíná sankcí, až po té následuje dispozice) Normy perfektní X imperfektní (nemají sankci) STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY PŘÍKLAD Z MINULA… PAMATUJETE SI? I. Taxativní výčet • ? • ? • ? II. Demonstrativní výčet • ? • ? STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY I. Taxativní výčet • Je úplný, nelze zahrnout jiné podmínky • Pro splnění podmínek pro zápis do obchodního rejstříku musí být naplněny podmínky A, B, C, … • Trvalá ochrana se poskytuje a) prezidentovi, b) předsedovi PS, c) předsedovi senátu, d) předsedovi vlády II. Demonstrativní výčet • Příkladný výčet, vytváří prostor pro uvážení (toto nelze pro sankce a povinnost v právním státě) • Pro posouzení o platnosti uzavření smlouvy je nutno zohlednit zejména a) …, b) … nebo c)... A NYNÍ JIŽ K PŮSOBNOSTI PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM • Jedná se o vyjádření vlastního působení právní normy na chování lidí (na koho, co… dopadá?) • Na základě působnosti získáváme představu o tom, v jakém rozsahu, na koho, kdy kde, při čem (atd.) dopadá PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM 1. Věcná 2. Prostorová 3. Osobní 4. Časová 1) VĚCNÁ Věcná působnost • Problematika, na kterou norma působí (skutková podstata) • Např OZ – soukromoprávní oblast 1. Obecná (na větší počet stejných případů) 2. Speciální (např. odlišná úprava shodné problematiky – zákon o obchodních korporacích rozvádí oproti OZ problematiku právnických osob) • Právní institut (manželství, vlastnictví, osobní údaje) • Právní odvětví (finanční právo, IT právo?) • Na toto navážeme výkladem o systému práva 2) PROSTOROVÁ Prostorová působnost • Též místní či teritoriální • Omezena na konkrétní území (celorepubliková, lokální) • Občan ČR • PO se sídlem na území ČR • Krajský úřad • Problematika teritoriality (české právo někdy dopadá i do zahraničí – kolizní normy, mezinárodní smlouvy, trestní právo) • TERITORIALITA! Problém u IT práva (aka internet nezná hranic) 3) OSOBNÍ Osobní působnost • Na koho působí právní norma • Všichni jsou si před zákonem rovni • Skupina subjektů se v podstatě kryje se subjekty nacházejícími se na území daného státu • Úzce souvisí se svéprávností (dříve způsobilost k právům a povinnostem) – když je někdo nesvéprávný, nebude se na něj daná právní norma aplikovat. - způsobilost je nabývána postupně (normy trestního práva se budou aplikovat na mladistvé redukovaně atp.) 3) OSOBNÍ 1) Obecná: • Kdokoli kdo … 2) Zvláštní: • Omezený okruh osob • Například profesní omezení (Policie ČR), věk 3) OSOBNÍ 3) Výjimečná absolutní: • Působení právní normy je nižší/omezené = imunita • Poslanecká (nebo senátorská) - člen parlamentu chráněn proti stíhání v důsledku proslovů a vyjádřených názorů v rámci funkce (co ale když se nevyjadřuje k věci na FB?); rozsah poslanecké imunity je řízen Ústavou; poslanecká imunita v ČR zaniká vypršením poslaneckého mandátu (v případě trestního řízení ale může být odebrána) • Imunita hlavy státu – obecná, výjimka - zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, genocida a zločiny proti míru • Diplomatická imunita - ochrana diplomatů cizího státu (včetně jejich rodinných příslušníků) před trestním stíháním (zřízena Vídeňskou úmluvou z 1961; zrušena prokázáním špionážní činnosti Výjimečná relativní: • Členové záchranných sporů - projevy jejich práce (policista pronásleduje v autě zločince a překračuje povolenou rychlost) • Soudci Ústavního soudu – mohou v naléhavých případech porušovat právo ve smyslu páchání přestupků 4) ČASOVÁ Čas je velmi významnou skutečností pro celé právo • Platnost a účinnost normy (právního předpisu) • Doba, po kterou právní norma existuje • Problematika retroaktivity (pravá X nepravá) • Počítání lhůt (kdy mám zaplatit) • Schválení normy, platnost normy, účinnost normy, derogace • Úzce souvisí s legislativním procesem • Kdy je norma platná? Kdy je norma účinná? 4) ČASOVÁ • Právní norma působí do budoucna, retroaktivita je umožněna jen výjimečně • Co je retroaktivita? 4) ČASOVÁ • Retroaktivita pravá - na skutečnost v minulosti se použije pozdější předpis - proč je toto tvrzení špatně? - platí to tak i v trestním právu? • Retroaktivita nepravá - ? 4) ČASOVÁ • Retroaktivita nepravá - Nejde o zpětnou účinnost v pravém slova smyslu; souvisí s ochranou již nabytých subjektivních práv - právní vztahy vzniklé před účinností nového právního předpisu se řídí původní právní úpravou, jejich změny, práva a povinnosti se však již posuzují podle úpravy nové - nová právní úprava tak působí pouze do budoucnosti - Zvýší-li se minimální mzda nad úroveň, než bylo dříve sjednáno, musí zaměstnavatel dorovnat na úroveň minimální mzdy. 4) ČASOVÁ • Legisvakanční lhůta • Čas mezi datem rozeslání právní normy (resp. zákona) a datem nabytí účinnost právní normy • často bývá explicitně stanovena (viz NOZ) • Jen v krizových situacích může splývat • Jedná se o dobu, ve které by se měli všichni seznámit s platností právní normy před tím, než bude účinná • Norma nemůže být účinná dřív než je platná (jednalo by se o retroaktivitu) PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM Zánik: • Vnitřní důvody • Uplynutí doby, na kterou byla právní norma vydána (na základě času, skutečnosti) • Vnější důvody • Výslovná derogace (generální – zrušení všech právních norem, které odporují, taxativní – konečný výčet, generální s demonstrativním výčtem – příkladmý výčet) • Derogace mlčky (nová norma obsahuje odporuje minulé normě a fakticky ji nahrazuje) PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM Derogační pravidla: • Lex posterior derogat priori • Lex posterior specialis derogat legi priori generali • Lex generalis non derogat legi priori speciali • Lex superior derogat inferiori EFEKTIVNOST PRÁVNÍCH NOREM • Je účinná norma efektivní? • Účelná, prospěšná, ekonomická? • Právní povědomí, kvalita právní normy (je to blbost? Reguluje situaci, která má být opravdu regulována? Reguluje ji vhodně?) – je to ale obtížné měřit • Působí-li právní norma efektivně – vztah mezi dosažený cílem a tím cílem, k jehož dosažení byla právní norma přijata (dosažený výsledek, dosažený cíl, vynaložené „náklady“) • (cílově výsledkové pojetí, nákladově výsledkové pojetí, funkční pojetí) A co na to stahování filmu / počítačové hry z internetu (torrenty?) • Obsolentnost právní normy – norma není respektována (je ale stále součástí platného právního řádu) PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI • Právo = stabilizace společenských vztahů (vzpomeňte si na morálku… ) • Právo má (by mělo mít) řád – normuje chování lidí, snižuje míru entropie • Právo by mělo být stabilním systémem • Právo nejen musí stanovit co býti má, musí také vymáhat, aby bylo • Sankce ale nejsou vše – působené sociálního prostředí • Potřebujeme právo? (vzpomeňte na přirozené a pozitivní právo X sociologie, sociální konsenzus) PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI • Moc = Schopnost vynutit na jiném svou (státní) vůli • Veřejná moc – stát • Soukromá moc – rodina, omezený okruh lidí • Duchovní moc – působení na vědomí • Politická moc – hrozba postavením, sílou • Ekonomická moc – ekonomické vazby, vlastnictví Veřejná moc souvisí s vymahatelností, tvorbou práva atd. Právo působí pozitivně (k lepšímu) a negativně (k horšímu) -> Jhering=boj o právo Konflikt je dobrý, nesmí ale přesáhnout v malichernost při tvorbě práva ÚČELY, POTŘEBY A ZÁJMY V PRÁVU • Střet zájmů je hybným procesem práva • Ústavní pravidla by ale měla zůstat proměnná jen v minimální míře • Napětí mezi dynamickým obsahem práva a jeho neměnností v základních úrovních • Účel: • Bezprostřední – bezprostřední přijetí normy • Perspektivní – souvisí s hodnotami v právu (dlouhodobé, méně konkrétní) • Právo by mělo vyjádřit obecný zájem (x přání individualit) Právo má být účelné, nikoli účelové Právo má být stabilní a vnitřně ideálně bezrozporné, důvěryhodné SPONTÁNOST PRÁVA? • Tradiční hodnoty X možnost konkrétně se odchýlit (například v rámci smluvních ujednání, dispozitivních norem) • Kontinentální právo – kodifikované, minimální spontánnost • Common law – soudcovské právo je více spontánní • Vyšší spontánnost = nižší míra právní jistoty • Právní principy – spontánní, jelikož jsou poměrně obecné • =čím obecnější je pravidlo, tím větší nejistotu může způsobit (na druhou stranu je možno korelovat např. ústavním právem) KONTINUITA • Diskontinuita = destabilizace (proto snaha vždy navázat na to minulé) • Formální – kontinuita v pramenech práva, nedochází k náhlé změně situace • Materiální – kontinuita hodnot v základech práva Právo se má vyvíjet, ale kontinuálně SYSTÉM PRÁVA (TROCHA OPAKOVÁNÍ?) SYSTÉM PRÁVA • Právo je systém (měl by být i logický, problémem je otevřená textura jazyka) • Na venek integritní, vevnitř rozporný (ale z důvodu odlišných zájmů a oblastí působení) • Jedná se o uspořádání právních norem do celku • Předmět právní úpravy: společenské vztahy • Metoda práva: soukromoprávní vs. Veřejnoprávní (a přístup k regulaci) • Účel právní úpravy: hmotné a procesní právo SYSTÉM PRÁVA 1) Soukromé a veřejné právo • Rozdíl v postavení, dispozitivní vs. kogentní normy, autonomie vůle vs. heterogennost (legalita, oficialita) 2) Předmět právní úpravy • Tradiční oblasti (ústavní, správní, trestní, občanské) vs. deriváty (obchodní, rodinné, MPS, ICT) 3) Hmotné a procesní • Bezprostřední naplnění účelu práva vs. Naplnění účelu práva zprostředkovaně • Co je zakázáno, dovoleno, oprávnění vs. procesní postupy • Obsah vs. proces 4) Vnitrostátní, mezinárodní, evropské právo PŮSOBNOST PRÁVA – OPAKOVÁNÍ (VIZUALIZACE) • https://prezi.com/pqvea8tz7bdj/pusobnost- prava/?utm_campaign=share&token=4783ef0d12e67b38089e2 60136cc74fc537aa530061835d8e327880f3c81b695&utm_mediu m=copy OTÁZKY? DĚKUJI ZA POZORNOST!