PRAMENY PRÁVA PRAMENY PRÁVA PRAMENY OBECNĚ vKONTINETÁLNĚ-EVROPSKÝ SYSTÉM • •PRÁVNÍ NORMATIVNÍ AKT •NORMATIVNÍ SMLOUVA • vANGLO-AMERICKÁ /SASKÁ/ RODINA PRÁVA • •PRÁVNÍ OBYČEJ •PRECEDENT •PRÁVNÍ LITERATURA •DALŠÍ PRAMENY • • • • • • Psané a nepsané prameny Psané prameny /právo/ – ius scriptum se prosazují v v kontinentálně-evropském právu = právní předpis Nepsané prameny /právo/ – ius non scriptum především v anglosaském právu, systému •Anglosaská právní rodina, „common law“¨- původně právní obyčeje, dnes – marginální význam, dominují právní předpisy (tzv. statutes, bills) a „case law“ •V mezinárodním právu účinné i na kontinentu • Tradiční právní systémy (Afrika) • Počátky pramenů práva -První prameny – nepsané, soukromoprávní sepsání - -Právní řád v Řecku a v Římě (zákon 12 desek, Justiniánův zákoník) Přirozenoprávní přístup – pramenem boží vůle, příroda,lidská přirozenost, absolutní duch = dáno z povahy lidského bytí Pozitivistická škola – prameny práva pochází jedině od státu, stanoví je zákonodárce, lidé Z preambule Ústavy ČR se dovozuje, že přirozené právo se projevuje skrze právo pozitivní, které je cestou právních principů uznává PRAMENY OBECNĚ •MATERIÁLNÍ SMYSL FORMÁLNÍ SMYSL • (ZDROJ, PŘÍČINA VZNIKU) (FORMA) • ì VNĚJŠÍ – ZDROJE POZNÁNÍ PRÁVA •FORMA • î VNITŘNÍ – STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY • • ì UŽŠÍ – VÝSLEDEK, REZULTÁT ČINNOSTI •FORMA • î ŠIRŠÍ – STANOVENÝ POSTUP ð PRAMEN PRÁVA • • ¢ • • • PRAMENY OBECNĚ • • ì MEZINÁRODNĚ-PRÁVNÍ •DLE VZNIKU KONCEPCE - MONISTICKÁ • î VNITROSTÁTNÍ - DUALISTICKÁ • • • •FORMA ZNAMENÁ: •1. PŘECHOD OD NEURČITÉHO K URČITÉM •2. PŘECHOD NEPUBLIKOVANÉHO K PUBLIKACI • ČLENĚNÍ PRAMENŮ PRÁVA V ČR •PODLE TOHO, KDO VYDÁVÁ: • •PARLAMENT •POSLANECKÁ SNĚMOVNAè Ú,ÚZ, Z, NORMATIV. SMLOUVY •SENÁT è ZÁK. OPATŘENÍ •VLÁDA è NAŘÍZENÍ VLÁDY •MINISTERSTVA, ÚSTŘ. ST. •ORGÁNY è VYHLÁŠKY •OBECNÍ ZASTUPITELSTVA è OBECNĚ-ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY • í î • SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST ODVOZENÁ (PRAVOMOC) •RADA OBCE, KRAJE è NAŘÍZENÍ • • • ČLENĚNÍ •PODLE PRÁVNÍ SÍLY: •NEJVYŠŠÍ (Ú, ÚZ) •VYŠŠÍ (Z, ZO) •NIŽŠÍ (VŠECHNY OSTATNÍ) • • ð DLE PŮVODNOSTI -DELEGACE /ABSOLUTNĚ CHÁPANÁ PR. SÍLA/ • A) PRIMÁRNÍ /ZÁKONNÉ PRÁVNÍ NORMATIVNÍ AKTY/, POCHÁZÍ OD ZÁKONODÁRNÉ MOCI A ORGÁNŮ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY • B) SEKUNDÁRNÍ /PODZÁKONNÉ / , POCHÁZÍ OD VÝKONNÉ MOCI A ORGÁNŮ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY • • ð DLE ODVOZENOSTI /RELATIVNĚ CHÁPANÁ PR. SÍLA/ • A) PŮVODNÍ OD NIČEHO NEODVOZENÉ • B) ODVOZENÉ ODVOZENÉ OD JINÉHO PNA • • • ČLENĚNÍ •PODLE KOMPETENCE qVĚCNÁ •OBCE A KRAJE • /CHYBÍ VYMEZENÍ SPOLEČNÉ PŮSOBNOSTI/ • q ČASOVÁ •OMEZENÁ •NEOMEZENÁ (NAPŘ. ZÁKONNÉ OPATŘENÍ) • q PROSTOROVÁ (ÚZEMNÍ) •LOKÁLNÍ •CELOSTÁTNÍ • VZTAH PRIMÁRNÍHO A SEKUNDÁRNÍHO NORMATIVNÍHO PRÁVNÍHO AKTU • q K PROVEDENÍ, KONKRETIZACI PRIMÁRNÍHO ( BÝVÁ OBČAS PŘEKROČENO) q NA ZÁKLADĚ VÝSLOVNÉHO ZMOCNĚNÍ ( ČL. 78 Ú –ZMOCNĚNÍ VLÁDY) q NESMÍ SI ODPOROVAT ( V PRAXI SI NĚKDY ODPORUJÍ ) q •POZN.: TERCIÁLNÍ ODVOZENOST NÁŠ PRÁVNÍ ŘÁD NEZNÁ • • ODLIŠNÉ PRAMENY PRÁVA V JEDNOTLIVÝCH PRÁVNÍCH ODVĚTVÍCH •ROZHODNUTÍ PREZIDENTA (ÚSTAVNÍ PRÁVO) •PROBLEMATIKA A ROLE PRÁVNÍCH PRINCIPU (DOBRÉ MRAVY) • DEROGAČNÍ NÁLEZY ÚS • PROBLEMATIKA JUDIKATURY • • ¢ • Právní předpis legislativy Právní předpis exekutivy Právní předpis územní samosprávy Parlament ČR Vláda ČR Ministerstva a jiné ústřední správní úřady Česká národní banka Obce a kraje (v přenesené působnosti) Prezident ČR Obce Kraje ústavní zákony nařízení vyhlášky vyhlášky obecně závazné vyhlášky Nařízení některá rozhodnutí obecné povahy (rozhodnutí o amnestii) obecně závazné vyhlášky obecně závazné vyhlášky zákony zákonná opatření Senátu PČR PRÁVNÍ PRINCIPY(OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ) • •NA ROZDÍL OD OBYČEJŮ JE VŠAK NENALÉZÁME VE SPOLEČNOSTI ALE V SAMOTNÉM SYSTÉMU PRÁVA •NEJSOU KONKRÉTNÍ – MAJÍ VYŠŠÍ MÍRU ABSTRAKTNOSTI ¨MOHOU BÝT VÝJIMEČNĚ VYJÁDŘENY EXPLICITNĚ V PRÁVNÍM PŘEDPISE ( OZ, ZÁK. PRÁCE, ZZVZ) ¨LZE JE Z PŘEDPISU DOVOZOVAT – Z Ú PLYNE PRÁVO NA PRÁCI ¨ JSOU VYTVÁŘENY PRÁVNÍ TEORIÍ, OBVYKLE POCHÁZEJÍ UŽ OD DOBY ŘÍMSKÉHO PRÁVA •MAJÍ Z PODSTATY PŘEDEVŠÍM ARGUMENTAČNÍ CHARAKTER (JEJICH KONKRÉTNÍ OBSAH JE SOUČÁSTÍ ARGUMENTACE AD HOC) •NAPŘ. PRÁVO NA SPRAVEDLIVÝ PROCES, PRESUMPCE NEVINY, PŘEDVÍDATELNOST ROZHODNUTÍ • Nálezy Ústavního soudu Specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob. ÚS může zrušit nálezem právní předpis nebo jeho část. Je možné rozlišovat závaznost vlastního výroku rozhodnutí a odůvodnění rozhodnutí. -Rozhodnutí o zrušení zákonů pro rozpor s ústavním pořádkem- - Ostatní nálezy nebo usnesení Ústavního soudu Hierarchie pramenů práva 1) Ústava, ústavní zákony, 1a) právní principy 2) zákony, zákonná opatření Senátu PČR, normativní smlouvy dle čl.10 Ústavy, nálezy ÚS 3) nařízení vlády 4) vyhlášky ministerstev a jiných správní úřadů 5) obecně závazné vyhlášky obcí a krajů 6) nařízení rad obcí a krajů INTERNÍ INSTRUKCE • • • •DRUHY : /DLE OKRUHU ZAVÁZAN./NORMATIVNÍ A INDIVIDUÁLNÍ •ÚČEL : KONKRETIZACE ČINNOSTI, AKTY ŘÍZENÍ •KDO : NADŘÍZENÝ •ZMOCNĚNÍ : NETŘEBA SPEC. ZMOCNĚNÍ, PLY. Z ŘÍDÍCÍCH PRAVOMOCÍ •FORMA : NENÍ TŘEBA PÍSEMNÉ FORMY •SOULAD : S OBECNĚ ZÁVAZ. PRÁVNÍMI AKTY •PODOBA : NEJČASTĚJŠÍ – INSTRUKCE, - USNESENÍ- PŘÍKAZ, POKYN - ROZKAZ • /VLÁDNÍ USNESENÍ, POKYNY NADŘÍZENÉHO V HOSPODÁŘSKÉ SFÉŘE NEBO VEŘEJNÉ SPRÁVĚ / • EXTERNÍ DŮSLEDKY INTERNÍCH NORMATIVNÍCH INSTRUKCÍ • • • Interní instrukce (akty) = zvláštním druhem právních aktů: -normativní -individuální Interní normativní akty - obecnější platnost Ve smyslu právním nemají obecnou závaznost, a proto NEJSOU PRAMENEM PRÁVA Interní instrukce konkretizují úkoly a povinnosti podřízených složek a pracovníků. Charakter Nesmějí být v rozporu s právními předpisy. Vnitřní normativní instrukce nezavazují osoby a jiné subjekty nepodřízené orgánu, který instrukci vydal. Ale mají mnohé externí důsledky: Mohou zavazovat i osoby, které nejsou v služebním nebo pracovněprávním vztahu (např. pacienty v zdravotnickém zařízení, studenty školy, cestující v dopravních prostředcích). Naopak vnitropodnikové normativní instrukce těžko budou mít nějaké vnější dopady na subjekty mimo okruh řízení, podřízených. Druhy interních normativních instrukcí 1) Pokyny = „návod“. 2) Řády = organizační struktura, (školní řád, pracovní či organizační řád, apod.) 3) Směrnice = upravují vztahy a chování jednotlivých prvků nebo jednotek v rámci firmy 4) Usnesení vlády 5) Rozkazy PŘÍKLAD INT. NORMATIVNÍ INSTRUKCE Právní obyčej Zásadně je třeba naplnění dvou jeho základních znaků: Usus longaevus – zaužívání nebo též kvalifikované či dlouhodobé užívání Opinio iuris – povědomost o právním charakteru obyčeje Stejný význam má užití výrazu „consuetudo longa“ tedy dlouhodobý zvyk. Obdobné označení „opinio necessitatis,“ povědomí o závaznosti nebo delší „opinio iuris sive necessitatis,“povědomí o právním charakteru a závaznosti. PRAMENY OBECNĚ •PRÁVNÍ OBYČEJE • ZÁVAZNOST ZA TĚCHTO PODMÍNEK: •A) EXISTENCE OD NEPAMĚTI /OKAMŽIK OFICIÁLNÍ PAMĚTI 1189, VLÁDA RICHARDA I./ •B) NEPŘERUŠENOST TRVÁNÍ (KONTINUITY) •C) ROZUMNOST •D) PRVEK LOKALITY •E) URČITOST •F) VYNUTITELNOST •G) POKOJNÝ UŽITEK (UTILITY) •H) SHODA (SOULAD S JINÝMI OBYČEJI) • • • Prameny obecně Precedent Individuální právní akt soudního nebo správního orgánu, první rozhodnutí v dané věci. Precedentní rozhodování /soudcovská tvorba práva/ je typické pro anglo-americkou právní rodinu, systém /kulturu/ práva. Pravomoc k tvorbě precedentů mají soudci tzv. vyšších soudů PRAMENY OBECNĚ • • PRECEDENT •PRINCIPY VYTVÁŘENÍ PRECEDENTŮ : • •PRINCIP ZACHOVÁVÁNÍ PRECEDENTŮ, STARE DECISIS • •PRINCIP HLEDÁNÍ ROZDÍLŮ – ZÁKLADNÍ METODO- • LOGICKÝ POSTUP (ARGUMENTACE DISTINKCÍ) • • • • • PRÁVO ES A EU, POJEM AC Právo ES (komunitární právo), budováno na principu subordinace členských států, je zde vlastnost přímého účinku a nadřazenosti při kolizi s nor. vnitrostátního práva Právo EU (druhý a třetí pilíř), budováno na principu koordinace, tj. metoda mezivládní, schází prvek nadstátnosti Acquis communautaire, veškeré normy a relevantní akty ES/EU současné i budoucí (ve formě návrhů), tj. charakterizuje dosaženou úroveň integrace POVAHA PRÁVA ES Už „jazyk“ zakládajících smluv se liší od běžných mezivládních dohod; zvláštní charakter potvrzen od rozsudku Van Gend en Loos (1962): Společenství „vytváří nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy, byť jen v přesně vymezených oblastech, omezily svá suverénní práva a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.“ A)vyplývá z omezení suverenity členských států, zakládající smlouvy obsahují prvek supranacionality, kterým se přenáší část suverénních práv států na nadnárodní entitu a dále proporcionality B) je právním řádem sui generis, prolamuje tradiční bipartici práva vnitrostátního a mezinárodního; kumuluje prvky obou systémů a vytváří novou kvalitu HIERARCHIZACE NOREM DLE STUPNĚ PRÁVNÍ SÍLY Zřizovací smlouvy a akty je pozměňující a doplňující („ústava“ v materiálním smyslu); na stejné úrovni jsou obecné zásady právní Další prameny, které musí být v souladu a nesmí jim odporovat: některé mezinárodní smlouvy v kompetenci ES, akty sekundární legislativy, konstantní judikatura ESD PRIMÁRNÍ PRÁVO ES Zakládající (zřizovací) smlouvy a rovněž akty je revidující, včetně příloh, protokolů a prohlášení, zejm. tedy tři zakládající smlouvy a jednak akty je modifikující Dle rozsudku ESD (ve věci Costa v. E.N.E.L.) jsou „více než pouhými mezinárodními smlouvami“ (prvek supranacionality) Jako prvotní pramen práva jsou souborem norem originární povahy SEKUNDÁRNÍ PRÁVO ES Akty orgánů Společenství Legislativa vydaná na základě ustanovení zřizovacích smluv Nařízení (akt unifikace práva, povinně publikován v Úředním věstníku, účinnost dnem stanoveným jinak 20. den, publikace na vnitrostátní úrovni nepřípustná) Směrnice (akt harmonizace práva, zavedena praxe publikace v Úředním věstníku, ne u všech direktiv nezbytná) Rozhodnutí (akt individuální povahy, závazný pouze pro subjekty dotčené rozhodnutím, např. oblast ochrany hospodářské soutěže) Doporučení a stanoviska (nezávazná) Akty sui generis (též jako „innominátní akty“, např. usnesení, rezoluce Rady, sdělení Komise –tzv. Bílá kniha apod.) Děkuji za pozornost J