Příprava na seminář z OP II.,

                                           Doc. Ronovská

                               Dědické právo a správa cizího majetku

Otázky:

1.     Jaké jsou předpoklady dědění?

2.     Jaké znáte dědické tituly?

3.     Jaká znáte další právní jednání pro případ smrti?

4.     Co je to dědická nezpůsobilost?

5.     Kolik existuje dědických tříd? Může manžel dědit sám v první dědické třídě?

6.     Co je to právo reprezentace a ve kterých dědických třídách se uplatňuje?

7.     Jakým způsobem se lze zřeknout dědictví? Lze se zříci dědického práva ve prospěch určité
osoby?

8.     Kdy a jak lze odmítnout dědictví?

9.     Jak je to s odpovědností dědice za dluhy zůstavitele?

10.                       Správa cizího majetku podle §  1400 OZ a násl., charakterizujte právní
úpravu a zamyslete se nad její využitelností.

11.                       Charakterizujte svěřenský fond, co je na něm zvláštního?

12.                       Kdy vzniká svěřenský fond?

13.                       Jmenujte shody/rozdíly mezi nadačním a svěřenským fondem.

14.                        Uvedťe základní charakteristiku pozice svěřenského správce.



Příklady:


1.     Miloš pořídil v roce 2014 vlastnoruční závěť, ve které povolal za dědice veškerého svého
majetku svého syna Pavla. Již v té době měl problémy s alkoholem, žil v nešťastném manželství se
svou ženou Klárou. V roce 2015 byl pravomocně omezen ve svéprávnosti z důvodů chorobné závislosti
na alkoholu. Po té, co mu na konci roku 2016 zemřel při autonehodě jeho bezdětný syn Rudolf,
spáchal sebevraždu. Posuďte platnost závěti a určete okruh dědiců.


2.     Paní Smutná byla vdaná a neměla žádné děti. Po několika letech opustila svého manžela (ale
nerozvedla se) a rozhodla se trvale žít se svou přítelkyní, se kterou vedla až do své smrti
společnou domácnost. Manžel paní Smutné zemřel dříve než ona, přičemž po sobě zanechal 2 zletilé
děti. Když zemřela paní Smutná, její rodiče ještě žili. Které osoby přicházejí v úvahu jako dědici
a jaké jsou jejich dědické podíly?


3.     Petr zemřel 1.9.2016, byl svobodný a bezdětný. Na začátku roku 2014 mu zemřeli oba rodiče.
Nastěhoval se proto počátkem roku 2015 do bytu ke svému kamarádovi Pavlovi, kde žili ve společné
domácnosti. V září 2015 se seznámil s přítelkyní Janou, která s nimi sdílela společnou domácnost od
počátku roku 2016. Petr měl dvě sestry Annu a Hannu, přičemž Anna měla dceru Kláru a syna Jana.
Anna nicméně zemřela spolu s rodiči na počátku 2014. Hanna měla syna Filipa. Které osoby přicházejí
v úvahu jako dědici?


4.     Zůstavitelka, vdova, po sobě zanechala tři zletilé děti, každý z nich měl dva potomky (ve
vztahu k zůstavitelce vnuky). Žádné poslední pořízení nebylo, tudíž nastupuje dědění ze zákona.
Všechny tři děti zůstavitelky se mezi sebou dohodly, že bude lepší, když ony dědit nebudou a
dědictví „přenechají“ svým dětem, tzn. vnukům zůstavitelky. Jakým způsobem to mohou udělat?


5.     Stará paní, budoucí zůstavitelka, vdova, má pouze jednoho dospělého mentálně postiženého
syna (omezen ve svéprávnosti, může max. nakládat s majetkem do 1000 Kč měsíčně).


Poraďte jí, jakým způsobem má naložit se svým vcelku značným majetkem pro případ smrti, pokud chce
mít jistotu, že její syn, bude po dobu svého života materiálně zaopatřen a že po jeho smrti
nenabude majetek stát, jako odúmrť.