•Úřad městské části Brno-Královo pole rozhodl dne 12. 1. 2018 o umístění a povolení stavby rodinného domu na ulici Božetěchova. Rozhodnutí nebylo napadeno odvoláním a nabylo právní moci. Paní Zvídavá, která na ulici vlastnila nemovitost, podala správnímu orgánu podnět na přezkoumání daného řízení a rozhodnutí, protože stavební úřad postupoval v rozporu se zákonem. V době podnětu byla již stavba ve stadiu rozestavěnosti. •Musí se správní orgán podnětem zabývat? Musí v důsledku podnětu zahájit správní řízení? •Může mít pro rozhodnutí o zahájení řízení relevanci skutečnost, že účastník stavebního řízení již na základě pravomocného rozhodnutí zahájil stavební práce? •V případě, že se správní orgán rozhodne zahájit přezkumné řízení, jakým způsobem může rozhodnout? •Jaké budou účinky rozhodnutí v přezkumném řízení? • Pro procvičení zkuste dohledat v zákoně, proč jsou tvrzení platná/neplatná. •1. Proti rozhodnutí vydanému v autoremeduře se nelze odvolat. N •2. Lhůta pro podání odvolání je zachována, pokud je poslední den lhůty podáno odvolání k poštovní přepravě. A •3. Odvolání lze podat pouze písemně. N •4. V odvolacím řízení nelze za žádných okolností tvrdit nové skutečnosti a předkládat nové důkazy. N •5. Odvolání může směřovat i proti usnesení. A •6. Na rozhodnutí o odvolání nemá správní orgán žádnou zákonem stanovenou lhůtu. N •7. V souladu s principem kasace může odvolací orgán rozhodnutí orgánu prvního stupně pouze zrušit. N •8. V odvolacím řízení se projevuje zásada zákazu reformatio in peius. A •9. Včas podaný rozklad má jak suspenzivní, tak devolutivní účinek. N •10. V rozkladovém řízení je orgánem rozhodujícím o rozkladu rozkladová komise. N •11. Přezkumné řízení je zahajováno výlučně z moci úřední. A •12. K zahájení přezkumného řízení správní orgán přistoupí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti. N •13. V přezkumném řízení se soulad rozhodnutí s právními předpisy posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. A •14. Obnova řízení je za každých okolností mimořádným opravným prostředkem (v užším slova smyslu). N •15. Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře se projevuje pouze u dozorčích opravných prostředků. N •1 Účastník správního řízení •musí označit důkazy na podporu svých tvrzení, tyto důkazy je správní orgán povinen vždy provést. •je oprávněn nahlížet do spisu, i když je rozhodnutí již v právní moci •2 Správní řád se použije •při vyřizování stížnosti. •při uzavírání veřejnoprávních smluv. •3 Pro rozhodnutí ústředního správního úřadu platí následující tvrzení •lze proti němu podat rozklad, pouze je-li tak stanoveno ve zvláštním právním předpise. •nemusí mít za určitých okolností poučení. •Pro zásady v části první správního řádu platí následující tvrzení •Patří mezi ně zásada dispoziční, zásada oficiality, zásada vyšetřovací a zásada volného hodnocení důkazů. •Patří mezi ně zásada subsidiarity, zásada proporcionality, zásada formální pravdy a legitimního očekávání. •O podnětu k zahájení řízení z moci úřední platí •Na základě tohoto podnětu je povinností správního orgánu řízení zahájit. •Správní orgán je vždy povinen podatele podnětu vyrozumět o tom, jak s jeho podnětem naložil. •Pro poučení ve správním rozhodnutí platí: •Za některých okolností nemusí být v rozhodnutí obsaženo. •V případě vad v něm obsažených může dojít ke změně lhůty k podání opravného prostředku. •Subsidiarita užití správního řádu znamená, že •a) se správní řád užije při aplikaci správního práva hmotného před správním orgánem, pokud zvláštní právní předpis neobsahuje vlastní procesní úpravu •b) se správní řád užije při aplikaci správního práva hmotného před správním orgánem tehdy, když na jeho užití zvláštní předpis výslovně odkáže •Pro žádost na zahájení správního řízení platí, že •a) musí být podepsána, jinak bude věc automaticky bez dalšího odložena •b) musí mít zákonem stanovené náležitosti, bez nich se jedná o nicotnou žádost •Rozhodnutí ve věci •a) lze plně nahradit mezitímním rozhodnutím •b) je možné změnit v přezkumném řízení •Pro základní zásady činnosti správních orgánů platí, že •a) zásadu legitimního očekávání lze považovat za součást zásady přiměřenosti •b) užijí se vždy, pokud jiný předpis jejich užití výslovně nevyloučí •Zahájit řízení •a) je možné jen na základě podané žádosti nebo podnětu •b) z moci úřední lze z vlastní iniciativy správního orgánu •Usnesení •a) nemusí mít odůvodnění (Obecně odůvodnění mít musí, pokud by nedošlo k uplatnění § 68 odst. 4. Pokud tedy odůvodnění mít nebude, nebude to z toho titulu, že je to usnesení, ale z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že otázka nebyla přesně formulována, uznávala jsem obě varianty.) •b) není možné napadnout odvoláním • •Správní řízení je procesem •a) jehož výsledkem je akt aplikace práva. •b) který se vždy řídí výlučně ustanoveními správního řádu. •Pro důkazy a důkazní prostředky platí •a) důkazy opatřuje ve všech správních řízeních pouze správní orgán. •b) účastník řízení má právo na provedení všech důkazů, které navrhne •Rozhodnutí ve věci •a) musí vždy obsahovat výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků •b) lze vždy na žádost účastníka přezkoumat i po právní moci