Právní hermeneutika - magie, nebo věda? JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT PrF MU v Brně Magie, nebo věda? nTerminologie nHermeneutika ( vs. Hermetika (Hermes Trismegistos) nNěkteré termíny hermeneutického myšlení jsou poněkud „zvláštní“ nHermeneutický kruh nHorizont porozumění nPředvědění nPředporozumění n Hermeneutika jako filosofický směr I. nnauka o porozumění, výkladu a interpretaci (ars interpretandi, techné hermeneutiké) nKořeny hermeneutického myšlení v antickém myšlení (Hérakleitos, Sokrates, Platón…) – zejména tzv. sokratovsko-platónský dialog nBůh Hermés, termín „hermenéus “ (skrytý smysl) nHermeneutica specialis x hermeneutica generalis nOd 17. století snaha najít obecnou teorii výkladu dějinných skutečností (skutečností souvisejících s činností lidského ducha) nModerní hermeneutické myšlení nF. D. E. Schleiermacher (1768 – 1834) n„úkol hermeneutiky se objevuje všude kde zachycujeme myšlenky nebo řady myšlenek pomocí slov.“ nHermeneutika jako umění porozumění nGramatický a psychologický rozměr porozumění Hermeneutika jako filosofický směr II. nWilhelm Dilthey (1833 – 1911) nRozlišení „rozumění“ jako metody poznávání typické pro duchovní disciplíny(Geisteswissenschaften) proti metodě „vysvětlení“ typické pro vědecké poznání v přírodních vědách nVýznam dějinné skutečnosti je tvořen „souvislostním působením“ nPrávní věda je jednou z tzv. duchověd nMax Weber (tzv. chápající sociologie) nDie 'Objektivität' sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis (1904) n20. století – tzv. hermeneutický obrat nPodmíněn tzv. jazykovým obratem (linguistic turn) nCentrem pozornosti sociálních věd se stává pragmatická dimenze porozumění (vztah komunikace a lidského jednání) n Základní hermeneutické pojmy nPorozumění nJeden z poznávacích (kognitivních) procesů, terminus technicus pro poznávání tzv. dějinných skutečností na) předpoklad interpretačního procesu (předporozumění) nb) dílčí fázi interpretačního procesu (částečné porozumění) nc) konečný cíl interpretačního procesu (konečné porozumění, je shodné s interpretačním závěrem) nInterpretace (výklad) nSynonymum rozumění, anebo širší pojem nDef.: „přiřazování (udělování) významu znakům“ nNěkdy užívána jako ekvivalent porozumění (interpretace sensu largo), nebo jen ve významu vysvětlování nejasností (interpretace sensu stricto) – např. W. Kriele, A. Kaufmann n„Sens-clair“ doktrína nInterpretatio cessat in claris (clara non sunt intepretanda) nK. Larenz, J. Wróblewski nRezonance v právní praxi nV současné době u nás zejm. Žák-Krzyzánková (Právní interpretace mezi vysvětlováním a rozuměním) n Právní hermeneutika nprávní hermeneutika se zabývá právní interpretací a právním porozuměním nVývoj od dob antiky jako pomocná disciplína právní vědy nPředmět zkoumání právní hermeneutiky nvýklad textových a netextových právně relevantních skutečností nTextové skutečnosti (zejména právní otázky) nNormativní texty (právní předpisy), judikatura, doktrína nNetextové skutečnosti: nSkutkové otázky (brute facts) nI skutkové okolnosti bývají často vyjádřeny v podobě textu, které vypovídají o skutkových okolnostech právních případů Směry právní hermeneutiky nDělení zastávané polskou teorií práva (Brozek, Stelmach) nMetodologická právní hermeneutika ntzn. právní metodologie či metodologie výkladu nSubjekt – objektové schéma porozumění nModerním zakladatelem F. C. von Savigny (1779 – 1861) nDílo System des heutigen römischen Rechts nInterpretace = „rekonstrukce“ myšlenky obsažené v zákoně nEmilio Betti (italský právník, 1890 - 1968) nAllgemeine Auslegungslehre als Methodik der Geisteswissenschaften (1955) nSnaha vytvořit metodologii všech humanitních věd (hermeneutica generalis) na půdorysu zásad právní interpretace n Směry právní hermeneutiky nAd metodologická „stará“ hermeneutika: nH. Coing, Karl Larenz, Josef Esser, Karl Engisch, Ernst Forsthoff, Friedrich Müller a Martin Kriele. nAlternativa k pozitivismu (zejména v jeho „ryzí“ podobě) n Směry právní hermeneutiky nFenomenologická „nová“ právní hermeneutika nTzv. „nová hermeneutika“ nebo také filosofická hermeneutika (H. G. Gadamer – Wahrheit und Methode) nGadamer vymezuje hermeneutický problém takto: ntři propojené momenty: nporozumění (subtilitas intelligendi), nvysvětlení (subtilitas explicandi) naplikace (subtilitas applicandi). nNavazuje na fenomenologickou filosofii (E. Husserl – Logische Untersuchungen, M. Heidegger – Sein und Zeit) Směry právní hermeneutiky nAd fenomenologická „nová“ právní hermeneutika nReprezentanti nové právní hermeneutiky: nArthur Kaufmann, Josef Esser, Winfried Hassemer (2. pol. 20. stol.) nSilný vliv v Polsku (T.-G. Studnicki, L. Morawski, J. Wróblewski) nZkoumá strukturu právního porozumění, neprodukuje metody či návody nStaví se proti objektivistickému chápání pojmu poznání (formalistický racionalismus) nDůraz na rozumějící subjekt (interpreta) nPřekonává subjekt-objektové schéma porozumění tradované metodologickou hermeneutikou n n n Kritika „nové“ právní hermeneutiky nDiskursivní teorie (J. Habermas, R. Alexy) nStaví na metodologické i nové právní hermeneutice nOtevírají ještě více pragmatickou dimenzi problému platnosti právního závěru v podobě argumentační řeči nNormativní institucionalismus (O. Weinberger, N. MacCormick) nV současnosti nepříliš populární Směry právní hermeneutiky nAnalytická právní hermeneutika nTermín prezentovaný polskou právní teorií nH. L. A. Hart, A. Aarnio, O. Weinberger nDůraz na výklad textových skutečností v podobě výkladových vět, analýza argumentačních podmínek platnosti právního závěru nNávaznost na filosofii jazyka, logiku norem (A.Tarski, G. H. von Wright) a skandinávský právní realismus (A. Ross) nPro české prostředí: nWeinbergerovo pojetí hermeneutiky n Směry právní hermeneutiky nAnglo-americká právní filosofie nNávaznost na filosofické koncepce R. Rortyho a P. Winche nRecepce některých idejí evropské hermeneutiky – pozdní R. Dworkin (Law’s Empire, Justice in Robes) nNavazuje na H.-G. Gadamera nReakce dalších právních filosofů (P. Goodrich, F. Dallmayr, G. Bruns) Právně-hermeneutické kategorie nPředvědění nheuristické východisko porozumění nzáklady právních znalostí (základy právní dogmatiky, znalost fungování jednotlivých právních institutů...) npravidla, koncepce a přístupy v juristické metodologii (znalost interpretačních pravidel) nvědomosti o struktuře oblasti právní úpravy (tj. obeznámenost s danou oblastí společenských vztahů, na něž dopadají normy konkrétního právního odvětví). Právně-hermeneutické kategorie nPředporozumění (základní subjektivní předstruktura porozumění) nconditio sine qua non právní argumentace a interpretace, a tedy i rozhodování právních případů nvztahuje nejen na skutkové a právní jazykové vyjádření právního případu, ale i na společenské souvislosti, rozložení zájmů, strukturu životních vztahů, na něž se právní normy vztahují nZ předporozumění vzniká tzv. očekávání smyslu (Sinnerwartung) práva v konkrétním případě, příbuznou kategorií je též intuice (Rechtsgefühl - právní cit) interpreta (srv. v angloamerickém pojetí - hunch theory, intuitivismus) nV aplikaci práva má předporozumění institucionální rozměr vytvářený řídícími idejemi orgánů aplikace práva (ústavnost, zákonnost, služební vázanost) Soudcovské předporozumění nFunkce nGadamer: odlišení soudcovského předporozumění od předporozumění historika nparalela s Posnerem (judge is not a competent historian) ncílem porozumění soudce je účast na myšlence zákona, její zpřítomnění a konkretizace (inspirace Engischem) nP. Mastronardi - Juristisches Denken (s. 168 – 171) npředporozumění je první mínění o věci, které nás nasměruje k dalším metodickým krokům v hermeneutickém kruhu (spirále) Soudcovské předporozumění nDworkinovi soudci a jejich předporozumění (Říše práva, s. 404 a násl.) npředstava ideálního interpreta, který má „svou“ teorii, jak funguje právo a jak je možné ho vykládat nHerkules (teorie integrity) nmá v arzenálu nejen principy, pravidla a politiky, ale je také schopen aktualizace práva na podmínky života nHermés (intencionalismus) nodkaz na rekonstruktivní poslání tradiční hermeneutiky npostupně poznává, že musí změnit svá interpretační východiska a posouvá se směrem k Herkulovi nDworkin favorizuje (už předem) soudce Herkula, neboť považuje teorii práva jako integrity za silnější než legislativní intencionalismus n Soudcovské předporozumění nRichard. A. Posner ndělení typů soudců podle jejich vlastností (How judges think) nkritika převažujících teorií výkladu (či ideologií?) - Reflections on Judging (terčem soudce Nejvyššího soudu USA Antonin Scalia) ntextualismus (literalismus) + originalismus (historicismus) nslovníkový textualismus je beznadějný (s. 200) nobsah soudcovského předporozumění potenciálně determinuje správnost, plauzibilitu a spravedlnost řešení případu n Právně-hermeneutické kategorie nPředsudek nNavazuje na předporozumění interpreta nV negativní podobě může být zdrojem tendenčního výkladu či falzifikace(tzn. interpret záměrně přetváří a přizpůsobuje vykládaný objekt svému předsudku) nNemusí vždy vést k nesprávnému řešení nPrávní interpretace by se měla s předsudky vyrovnávat nPlatná právní úprava soudci zakazuje mít některé typy „předsudků“ Soudce a předsudek n§ 80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích: n(2) V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména na) je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst, n nb) je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce, n nc) je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví, n nd) se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky, n ne) musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků, n nf) dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována. n Právně-hermeneutické kategorie nHermeneutický kruh (spirála) nkruhová struktura duchovního porozumění dějinným skutečnostem, tedy i právního rozumění / metoda porozumění nod celku k části a od části k celku (kruh) nJ. Hroch: „teze o dialektické totožnosti poznávajícího s poznávaným, interpretujícího s interpretovaným na podkladě procesu, v němž opětovně postupujeme od části k celku, od celku k části, abychom mohli najít cestu ke stanovení jednotného smyslu interpretovaného textu.“ nČasový a kvalitativní faktor – tzv. hermeneutická spirála nTranscendentní model právního myšlení npředporozumění interpreta - normativní text nprávní norma (normy) - systém práva nSkutkové okolnost – skutkový stav nprávní norma - skutkový stav nTeze o přibližování (Annäherungsthese) nNáhled tradiční metodologie na hermeneutický kruh n n Anglo-americké právní myšlení a hermeneutický kruh nFred Dallmayr: nKritika Stanleyho Rosena (Hermeneutics as Politics) nNeznamená přijetí hermeneutického kruhu naprostou rezignaci na zákaz libovůle (svévole)? nNejsme svědky vítězství vůle (voluntas) nad racionalitou (ratio), která měla být skrze hermeneutický kruh zjevena? n Současné právní myšlení a hermeneutický kruh nAharon Barak (Purposive Interpretation in Law) nOpatrný přístup k hermeneutickým strukturám nHermeneutika představuje interpretativní doktrínu, nelze bez dalšího užít pro non-interpretativní postupy (dotváření práva) nParadox hermeneutického kruhu je základem výkladu právního textu, ale svoboda interpreta je omezena Vztah hermeneutických struktur a právní argumentace nKaždá dílčí premisa (skutková, právní) je výkladovou větou (skutkovou, právní) nVýkladové věty jsou prostředkem i výsledkem výkladu nSchémata právního porozumění jsou skryta v argumentačních řetězcích nHermeneutická spirála je podstatou jak jednotlivých argumentů, tak i celého právního porozumění případu. Děkuji za pozornost.