Seminář č. II. – Právní pojmy a jejich výklad


Zadání příkladů:


I.         Prostudujte si příspěvek F. Melzera o metodologickém významu jazykového výkladu a nauky
o třech oblastech pojmu a připravte si do diskuse odpovědi na následující otázky:


1) Jak se liší právní komunikace od běžné komunikace v jazykovém společenství?

2) Jakou úlohu hraje jazykový výklad ve fungování práva a v právním myšlení?

3) V čem spočívá problém neurčitosti právního jazyka?

4) Jak metodologie tradičně vymezuje tzv. tři oblasti pojmu?

5) Jaký je podle názoru autora rozdíl mezi výkladem a dotvářením  práva?

6) Vysvětlete doktrínu lex clara est, resp. clara non sunt interpretanda.


II.        Prostudujte si usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011 a
promyslete si odpovědi na tyto otázky


1)                 Jakými pojmovými znaky je definována skutková podstata týrání zvířat podle  §
302 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku ?

2)                 Jakým způsobem postupoval Nejvyšší soud při výkladu pojmového znaku „týrání
zvířete“ a „veřejně“? Popište tuto výkladovou úvahu a pokuste se pojmenovat principy, jimiž se
řídí.

3)                 Jakým způsobem Nejvyšší soud interpretoval pojem větší počet zvířat a které
výkladové metody přitom užil? Charakterizujte tento pojem a zamyslete se nad možnými
interpretačními přístupy.



III.      Prostudujte si nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl.ÚS 24/04 o zrušení §
3a zákona o vnitrozemské plavbě a přemýšlejte o následujících problémech:


1)      Charakterizujte pojem veřejný zájem.

2)      Může zákonodárce stanovit, co je či není ve veřejném zájmu?

3)      Může být Parlament orgánem aplikace práva (tzn. aplikačním orgánem)?

4)      Může zákonodárce při své činnosti provést vážení kolidujících zájmů místo orgánů aplikace
práva?


IV.      Prostudujte si rozsudek SDEU C-528/15 ve věci Al Chodor, v němž byla posuzována předběžná
otázka Nejvyššího správního soudu k výkladu pojmu vážné nebezpečí útěku a přemýšlejte o
následujících otázkách:


            1) Musí být právní pojem vždy legálně vymezen tzv. legální definicí?

            2) Jakými metodami SDEU vyložil pojem „právní předpisy“ užitý v čl. 2 písm. n) nařízení
Dublin III? Lze tento závěr zobecnit pro jakýkoliv právní řád členského státu EU?

            3) Jaké principy SDEU pojmenoval jako klíčové k uchopení problému výkladu pojmu
„nebezpečí útěku“? Co je to „kvalita zákona“?

            4) Testujte závěr SDEU o neaplikovatelnosti čl. 28 odst. 2 nařízení Dublin III ve
vztahu k ostatním výkladovým zásadám.

            5) Na jakých argumentech byste založili závěr o možnosti aplikace předmětného
ustanovení při nedostatečnosti vnitrostátní právní úpravy?

            6) Diskutujte nad vhodností či dostatečností současné platné a účinné definice tzv.
vážného nebezpečí útěku obsažené v ustanovení § 129 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve
znění pozdějších předpisů.

            7) Jaké zásady výkladu je třeba uplatnit ve vztahu k pojmům evropského práva a jak tomu
bylo v předmětné věci?