IV. Vypořádání připomínek k materiálu s názvem: Věcný záměr zákona o lobbingu Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu dne 8. 8. 2017, s termínem dodání připomínek do 29. 8. 2017. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: Rezort Připomínky Vypořádání Ministerstvo dopravy Bez připomínek. Ministerstvo financí K hospodářskému a finančnímu dosahu Nesouhlasíme s poslední větou druhého odstavce bodu 5.5. Není možné ponechávat vyčíslení dopadů do státního rozpočtu (ale i do jiných rozpočtů) na dobu, kdy budou zpracovávány prováděcí právní předpisy k zákonu o lobbingu. Již ve stádiu věcného záměru, kdy se rozhoduje o tom, zda a s jakým obsahem bude zákon zpracován, je třeba alespoň orientačně vyčíslit, zda a jaké finanční dopady budou s jeho realizací spojeny. Přijímat zákon bez znalosti jeho finančních dopadů nepovažujeme za zodpovědné. Požadujeme, aby v případě, že bude rozhodnuto o tom, že bude návrh zpracován, nepředstavovala jeho realizace negativní dopad do státního rozpočtu. Požadujeme proto do bodu 5.5 doplnit, že veškeré výdaje ze státního rozpočtu uhradí příslušné organizační složky státu v rámci výdajů stanovených příslušnými rozpočtovými dokumenty. Rovněž je třeba doplnit, že v souvislosti s navrhovaným zákonem nebude požadován organizačními složkami státu nárůst počtu pracovních sil. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů RIA byla doplněna o další údaje o předpokládaných nákladech jednotlivých řešení. Není však možné přesněji určit konečné předpokládané náklady, neboť věcný záměr zákona bude předkládán ve variantním řešení, kdy vláda bude mít možnost vyslovit preferenci k jednotlivým variantám. Neakceptováno. Rozpočtově neutrální řešení regulace lobbingu není možné ze strany předkladatele zaručit, jelikož preferovaná varianta III počítá ve všech svých modifikacích se zřízením registru lobbistů, jehož vytvoření a vedení si jisté finanční či personální prostředky vyžádá. ROZPOR K problematice poplatku za zápis do registru lobbistů Požaduje se odstranit rozpor mezi informacemi uvedenými v materiálu a v závěrečné zprávě RIA ohledně poplatku za zápis do registru lobbistů. Zatímco v materiálu je na str. 24 v části Registr lobbistů uvedeno, že „zápis do registru bude prováděn bezplatně“, v závěrečné zprávě RIA se u varianty III (tj. varianty, kterou předkladatel preferuje) na str. 67 v tabulce Shrnutí přínosů a nákladů varianty III uvádí „zvýšení finančních a administrativních nákladů subjektů zapisovaných do registru, včetně poplatku za zápis“. Předpokládá se, že platí informace o bezplatném zápisu do registru, která je uvedena v materiálu. V případě, že by však bylo přikročeno k zakotvení poplatku za zápis do registru jako peněžitého plnění registrovaných subjektů, je nezbytné, aby bylo do legislativních prací zapojeno od počátku i Ministerstvo financí jako gestor daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Zapojení je nezbytné nejen proto, aby bylo zajištěno legislativní zakotvení v podobě, která odpovídá legislativní praxi v oblasti daňových předpisů, ale i proto, že by bylo třeba řešit povahu tohoto poplatku. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Uvedená nepřesnost byla odstraněna, se zpoplatněním zápisu do registru předkladatel nepočítá. K problematice legislativní stopy Návrh věcného záměru je v této části příliš obecný, takže nedává jasnou představu o podobě budoucí právní úpravy – především není jasné, na které osoby a na které činnosti v rámci legislativního procesu se má povinnost legislativní stopy vztahovat. Naopak tam, kde se návrh věcného záměru snaží být konkrétnější, je evidentní, že nezohledňuje reálné postupy při tvorbě legislativy. Velká část připravované legislativy je v současnosti transpoziční, a proto již v průběhu vyjednávání evropského předpisu dochází k řadám ať už formálních nebo neformálních jednání a konzultací, ke kterým jsou zpracovávány národní pozice, různá stanoviska, podklady, instrukce na jednání apod. Po schválení předpisu na evropské úrovni následuje, nebo (v případě, že se nejedná o transpoziční předpis) začíná, řada dalších formálních i neformálních dvou i vícestranných jednání, ze kterých nakonec vznikne vládní návrh zákona. Níže jsou popsány některé z kroků, které je nutno absolvovat při tvorbě vládního návrhu zákona. Návrh právního předpisu vzniká především v rámci odborného útvaru. Podílí se na něm tým, který během přípravy konzultuje zásadní koncepční otázky a diskrece mj. formou zveřejnění konzultace na webových stránkách ministerstva, v němž žádá zainteresovanou veřejnost o připomínky. Následuje vnitřní připomínkové řízení, které je vyhodnoceno formou tabulky připomínek s vypořádáním, která je předložena poradě vedení ministerstva. Ve fázi vnějšího připomínkového řízení je materiál opět zveřejněn na webu ministerstva a zainteresovaná veřejnost je vyzvána k předkládání připomínek. Obdržené připomínky, včetně jejich vypořádání, jsou zpracovány do tabulky připomínek, která je předkládána vládě. Návrh zákona následně prochází pracovními komisemi, resp. plénem Legislativní rady vlády. Stanovisko Legislativní rady vlády, resp. jejího předsedy odráží připomínky jednotlivých komisí. Následně návrh zákona schvaluje vláda. Je skutečné cílem všechny uvedené osoby, které se nějakým způsobem na tvorbě návrhu zákona podílely, uvést do seznamu osob v rámci tvorby legislativní stopy? Mají být součástí legislativní stopy všichni, s kým se členové odborného útvaru setkají, kdo jim zašle připomínky v jakékoli fázi návrhu? Jedná se o desítky, u komplexnějšího zákona stovky osob a věcný záměr nijak nespecifikuje, jak legislativní stopu tvořit. Dále není jasné, zda se v legislativní stopě mají uvádět i státní zaměstnanci, kteří vypracovali studii RIA a kteří tvořili text normy, osoby, které uplatnily připomínky ve vnitřním či vnějším připomínkovém řízení, členové pracovních komisí či pléna Legislativní rady vlády, kteří vznesli k projednávanému bodu připomínky. Rovněž není zřejmé, které konkrétní osoby, jež vznesly k návrhu zákona připomínky, by měly být součástí legislativní stopy – často se jedná o zaměstnance osob, na které bude budoucí právní úprava dopadat, mají být v takovém případě v legislativní stopě uvedeni konkrétní zaměstnanci (např. pracovníci právních oddělení) nebo jejich zaměstnavatel? V některých případech nemusí předkladatel identitu osob podílejících se na legislativním procesu ani znát. Není např. výjimečné, že v rámci veřejné konzultace obdrží předkladatel anonymní připomínku nebo připomínku z fiktivní e-mailové adresy. Tyto připomínky, pokud jsou po věcné stránce opodstatněné, není důvod eliminovat, ovšem jejich zachycení v legislativní stopě je problematické. Věcný záměr dále zcela pomíjí otázky zpracování osobních údajů uvedených osob a návaznost na obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Věcný záměr je tak v tomto bodě nejasný, neurčitý a je třeba ho dopracovat. Výše uvedené nejasnosti pramení především z toho, že si předkladatel zřejmě nedostatečně ujasnil, co má být cílem a důsledkem uvedení osob podílejících se na tvorbě návrhu právního předpisu v legislativní stopě. Má být důvodem možnost je sankcionovat, resp. dohledat odpovědnost? Pak by ovšem muselo být obecně vyřešeno, kdo nese za výslednou podobu normy odpovědnost. Jsou to připomínková místa, která uplatnila zásadní připomínky, nebo odborný náměstek ministerstva, který rozhodl o jejich akceptaci? Je tedy třeba stanovit cíle tvorby legislativní stopy a následně specifikovat, jaké osoby, potažmo od jaké úrovně řízení, mají být v legislativní stopě zachyceny. Za zásadně nepřijatelné považujeme, aby byli v legislativní stopě uváděni státní zaměstnanci podílející se na tvorbě návrhu právního předpisu. Je třeba vzít v potaz, že státní zaměstnanci podléhají příkazům svých představených. Často dochází k tomu, že určitá právní úprava je výsledkem rozhodnutí přímo příslušného ministra, který navrhne úpravy v rámci projednání na poradě vedení ministerstva. Je to opět ministr, kdo předkládá vládě k projednání návrh zákona. Odpovědnost za konečnou podobu zákona tak formálně nelze přiřadit jednotlivým státním zaměstnancům, neboť na konečnou podobu zákona nemají vždy konečný vliv. Považujeme dále za těžko ospravedlnitelné spojovat jména konkrétních státních zaměstnanců s právní úpravou, o které rozhoduje ministr, vláda a v konečném důsledku Parlament. Příkladem mohou být nepopulární otázky, jako je omezení podpory stavebního spoření, omezení daňových zvýhodnění apod. O takovýchto věcech nemá státní zaměstnanec, který není představeným, pravomoc rozhodovat a vyžadovat po něm, aby strpěl zveřejnění svého jména jako osoby, která „odpovídá“ za nepopulární opatření, je problematické. V některých případech bude podle našeho názoru i problematické identifikovat konkrétní osobu, která je autorem konkrétní připomínky – jde např. o připomínky formulované v rámci diskusi v Legislativní radě vlády nebo jejích pracovních komisích, v některých případech navíc ještě za součinnosti pracovníka odboru vládní legislativy Úřadu vlády. Lze tedy shrnout, že je obtížně představitelné, že by bylo možno nějakým jednoduchým administrativně nenáročným způsobem reálně zachytit kompletní legislativní stopu, nad rámec toho, co známe již dnes. Povinnou součástí RIA je popis konzultací, z vnějšího i vnitřního připomínkového řízení jsou vypořádací tabulky. Závěrem lze poznamenat, že požadavky na vytváření legislativní stopy jsou součástí značně nežádoucího trendu, který se v posledních 10 letech projevuje v přípravě legislativních návrhů a který spočívá v tom, že legislativní útvary se již dnes místo psaní legislativy čím dál více věnují jiným činnostem (RIA a její klony DPIA, CIA, dopady na cokoli, včetně statistické služby a bezpečnosti). Tím se stále více prodlužuje příprava návrhů právních předpisů, což se stává vzhledem k našim transpozičním závazkům neúnosným. Soustředění na jiné činnosti než na vlastní tvorbu návrhů právních předpisů nutně vede také ke snižující se kvalitě těchto návrhů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Legislativní stopa je navržena především jako opatření zaměřené na osoby s rozhodovací pravomocí, tedy veřejné funkcionáře. Ti by měli uvádět osoby, s nimiž konzultovali atd. Původně uvažovaná podoba legislativní stopy se však vztahovala i na uvádění všech osob během tvorby návrhu, tj. pracovní skupiny, komise apod. Toto široké pojetí by však mohlo způsobovat při praktickém provádění problémy, jež uvádí připomínkové místo. Návrh proto bude upraven a bude zformulován tak, aby z něj bylo jasně patrné, že povinnost uvádět legislativní stopu se bude týkat pouze veřejných funkcionářů, jež spadají do výčtu lobbovaných osob. K právům a povinnostem lobbistů a lobbovaných K úpravě lobbingu dochází proto, že bez žádoucí regulace může lobbing negativně ovlivnit rozhodovací nebo legislativní proces ve veřejné správě. Předložený věcný záměr nám přijde nevyvážený z hlediska práv a povinností lobbistů a lobbovaných. Více povinností je dáno na stranu lobbovaných. Lobbisté naproti tomu mají být pozitivně motivováni. Upozorňujeme současně v této souvislosti, že o výhodách lobbistů se hovoří v části 2 materiálu (Shrnutí jednotlivých možností regulace lobbingu) a to konkrétně na str. 10), ale nejsou již zmíněny v části 5 (Způsob promítnutí navrhovaného řešení do právního řádu) Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Zvolený způsob regulace lobbingu klade povinnosti převážně právě na stranu lobbistů, kteří budou povinni zapisovat se do registru. Lobbovaní (veřejní funkcionáři) naproti tomu žádné údaje do registru nebudou muset zapisovat, pouze se po nich bude vyžadovat zaznamenávání legislativní stopy k návrhům právních předpisů. Výhody, uváděné v materiálu v kapitole „Shrnutí jednotlivých možností regulace lobbingu“, jsou pouze přehledem různých způsobů, vyplývajících ze zahraničních příkladů, jak motivovat lobbisty k transparentnějšímu chování. Prosazované řešení regulace lobbingu motivační výhody pro lobbisty neobsahuje. K vedení registru lobbistů V materiálu se uvažuje o tom, že registr lobbistů povede buď Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí nebo Ministerstvo spravedlnosti nebo Úřad vlády ČR. Chybí zde však jakékoliv zhodnocení přínosů a negativ jednotlivých variant i jejich reálnosti. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Materiál byl doplněn o shrnutí přínosů a negativ zvolených možností. K sankcím Za problematické považujeme nastavení sankčního systému u pravidel pro registraci lobbistů. Sankce se udělí za porušení zákona – tj. i v případě, že jde o lobbistu, který lobboval a přitom nebyl zaregistrován. Máme za to, že pro orgán, který bude udělovat sankce, je v praxi téměř nemožné prokázat, že došlo k lobbingu. Tím spíše, že orgánem, který bude sankce udělovat, bude obec s rozšířenou působností. Dále jsme toho názoru, že pokud bude kontrolu úplnosti a pravdivosti údajů vedených v registru a přijímání čtvrtletních reportů provádět registrující subjekt (ať už jím nakonec bude kdokoliv), měl by sankce za zjištěná porušení ukládat tento subjekt a nikoliv obec s rozšířenou působností. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Prokázání, že došlo k lobbingu bez registrace, bude samozřejmě složité a vymahatelnost postihu vůči takovému jednání je problematická. Stejný problém je však například u regulace střetu zájmů, kde jsou porušení povinností též obtížně dokazatelná. Předkladatel v tomto však nevidí důvod k rezignaci na úpravu, jež má minimálně z legitimního lobbingu učinit transparentní jednání, které skrze veřejný registr budou moci kontrolovat i občané. Materiál byl upraven tak, že orgán, jenž povede registr, bude provádět dohled a zároveň i ukládat sankce. Úřady obcí s rozšířenou působností budou fakultativní variantou, pokud nebude zvoleno řešení jednotného evidenčního a přestupkového orgánu. K osobnímu rozsahu zákona Návrh podle našeho názoru opomíjí tu část lobbingu (která však může být poměrně intenzivní), která je vykonávána přímo subjekty, snažících se ovlivnit veřejného funkcionáře v jedné konkrétní záležitosti, resp. jednoho konkrétního zákona týkající se lobbující osoby (např. sdružení reprezentující malé pivovary ve vztahu k právní úpravě spotřební daně z piva nebo ČEZ a.s. ve vztahu k energetickému zákonu). V tomto případě bude pro zařazení takové činnosti pod pojem lobbingu chybět znak opakovaností (viz předpokládané vymezení lobbingu na str. 22 návrhu) Chybí odůvodnění, proč se k realizaci doporučená varianta III nevztahuje na představitele územní samosprávy. Lobbista může podle našeho názoru na úrovni územní samosprávy ovlivnit daleko více rozhodnutí než na úrovni státní správy. Navíc ani prostředky, se kterými hospodaří územní samosprávné celky, nejsou zanedbatelné. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Předkladatel upravil definici lobbingu na „systematickou a organizovanou činnost“, která lépe vyhovuje uplatněné připomínce. V části vynětí představitelů předkladatel rozšířil odůvodnění, proč se na tyto veřejné funkcionáře regulace lobbingu nevztahuje. Rozsah zveřejňovaných údajů Registr lobbistů je navržen na evidenčním – registračním principu. Ke zveřejnění informací dojde automaticky po splnění formálních náležitostí, tzn., pokud jsou předloženy požadované podklady. V takto nastaveném systému spatřujeme významné riziko zneužití. Lze si představit situaci, že lobbista nebo někdo, kdo se za lobbistu označí, v registru zveřejní nepravdivou informaci, že se sešel s lobbovaným v určité konkrétní věci. Lobbovaný nemá žádný prostředek ochrany proti takovému tvrzení. Lze si představit, že takováto tvrzení budou dále zneužita v médiích. Typickou oblastí, ve které by mohlo dojít ke zneužití, je například i kontrolní činnost Ministerstva financí (např. nepravdivá informace o lobbování v oblasti konkrétní kontroly). I pokud by se nastavil nějaký mechanismus obrany proti nepravdivým tvrzením, bude pro lobbovaného prakticky nemožné prokázat, že nebyl lobbovaný. Negativní skutečnost nelze prokázat. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Vysvětleno. Při uvedení nepravdivých údajů do registru bude moci dotčená osoba uplatnit námitku, na jejímž základě buď správce registru buď údaj vymaže, nebo kterou správce uvede jako poznámku do registru k napadenému tvrzení. Tento mechanismus bude do materiálu doplněn. Obecně k systematice návrhu Pokud bude přikročeno se zpracování paragrafovaného znění návrhu zákona, požadujeme, aby vyvolané doprovodné novely byly předmětem samostatného zákona (tedy aby nebyly začleněny jako části do zákona o lobbingu, nýbrž aby byl zpracován jednak návrh zákona o lobbingu a jednak návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbingu). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Kvůli riziku schválení jen části navrhované úpravy, což by způsobilo nefunkčnost návrhu jako celku, předkladatel trvá na včlenění doprovodných novel do návrhu zákona o lobbingu. Nelze vyloučit, že v rámci projednávání samotného návrhu zákona Legislativní radou vlády dojde k požadované změně. Přestože materiál zmiňuje pravidla pro přechod lobbistů ze soukromé do veřejné sféry a naopak (revolving door) jako účinný nástroj v regulaci lobbingu, vlastní věcný záměr zákona v části 5.2 (Systematika navrhované úpravy) s tímto nástrojem explicitně nepočítá a ani neuvádí důvody, proč tak nečiní. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Revolving door jsou v materiálu uvedeny jako součást přehledu opatření sloužících k regulaci lobbingu. Jelikož řešení regulace lobbingu nebude robustní a nebude nastaveno tím způsobem, aby na něj opatření typu revolving door mohlo navazovat, uvedl ho předkladatel v materiálu pro dokreslení škály možností, jak regulovat lobbistické aktivity, avšak nepromítl ho do návrhu věcného řešení. Úpravu revolving door pro veřejné funkcionáře opouštějící veřejnou funkci v současné době obsahuje zákon střetu zájmů v § 6, jenž se však týká obecně podnikatelských aktivit ve vztahu k dříve vykonávané činnosti. Předkladatel má za to, že nastavení revolving door by bylo na místě až ve chvíli, kdy by se nastavená regulace lobbingu osvědčila. K Části 6. materiálu RIA (Přezkum účinnosti regulace) sdělujeme, že byla odstraněna dualita správního trestání a správní delikty již nelze od 1. 7. 2017 spáchat, tj. i právnická osoba se v případě porušení zákona dopustí přestupku. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude změněn ve smyslu připomínky. Z materiálu není zřejmé, zda navrhovatel zamýšlí zrušit maximální hranici pro celkovou výši darů v daném roce, či ji snížit (liší se tvrzení v RIA – viz str. 56 návrh a ve vlastním materiálu – viz str. 25 návrhu). Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude sjednocen ve smyslu připomínky. Z návrhu není patrné vztah k lobbistům registrovaným v zemích, kde lobbing podléhá regulaci nebo na úrovni Evropské unie. Budou se tito (již jinde registrovaní lobbisté) muset registrovat i do registru vedeného podle zamýšleného zákona? Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Vysvětleno. Návrh se týká čistě vnitrostátní situace a vnitrostátního legislativního procesu, proto budou muset i osoby registrované v zahraničních či mezinárodních rejstřících znovu provést registraci i v ČR, budou-li chtít provádět lobbing. Ministerstvo kultury V bodu 5 poukazujeme na nejasnou formulaci bodů 5.1 a 5.2 V návrhu věcného řešení dle zvolené varianty v bodu 5.1 text nepočítá s tím, že předkladatelem návrhu zákona mohou být poslanci nebo skupina poslanců, Senát a zastupitelstvo kraje. Povinnost prokazovat legislativní stopu má být zakotvena toliko u pozměňovacích návrhů poslanců a senátorů na změnu projednávaného předpisu, resp. jejich výborů. Též bod 5.2 zmiňuje povinnost uvádět legislativní stopu pro poslance a senátory uplatňující pozměňovací návrh. U obou zmiňovaných bodů se sice současně uvádí, že v předparlamentní fázi bude za uvádění údajů v legislativní stopě odpovědný předkladatel a v parlamentní fázi pak kancelář příslušné komory, z toho však nelze dovodit povinnost legislativní stopy i pro návrhy zákonů předkládaných jinými subjekty než vládou, neboť v případě zákonodárné iniciativy poslanců nejde o předparlamentní fázi. Naproti tomu text bodu 5.2 odst. 3 (Změna zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 107/1999 Sb.) již počítá s tím, že se legislativní stopa má uvádět i při podávání návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů poslanci, resp. senátory. Navrhujeme proto sjednotit ve všech částech věcného řešení návrhu věcného záměru zákona okruh subjektů, na které se bude vztahovat povinnost uvádět legislativní stopu a doplnit do něj zastupitelstvo kraje. Současně je třeba vyjasnit, zda v případě senátní iniciativy budou mít povinnost uvádět legislativní stopu jednotliví senátoři, jak se uvádí v bodu 5.2 v odst. 2 a 3, nebo Senát jako celek. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Formulace povinností spojených s legislativní stopou bude zpřesněna a sjednocena v celém materiálu. Doporučujeme v bodu 5.2 na straně 23 upravit formulaci úpravy lobbovaných osob tak, aby bylo zřejmé, že jde o osoby blízké všem lobbovaným osobám (jak předpokládá bod 5.1) a nevztahovat ji toliko k osobám uvedeným v téže odrážce. V souvislosti za zahrnutím blízkých osob mezi lobbované osoby připomínáme, že podle vymezení v § 22 odst. 1 občanského zákoníku se za osobou blízkou kromě příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manžela nebo partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství, považují i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Vzhledem k šíři této definice může pak činit problém ověření úplnosti a pravdivosti podávané čvrtletní zprávy ze strany lobbistů. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Osoby blízké byly z návrhu jako kategorie lobbovaných osob vypuštěny. K otázce výběru orgánu, který by měl provádět správu registru lobbistů a byl dohledovým orgánem, doporučujeme, aby tímto subjektem, s ohledem na jeho postavení v legislativním procesu, byl Úřad vlády ČR. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Ministerstvo obrany K částem III. Návrh věcného záměru zákona o lobbingu a IV. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace Ministerstvo obrany, shodně s předkladatelem, preferuje řešení označené jako varianta III, nicméně v rámci ní požadujeme blíže odůvodnit opatření, spočívající ve snížení hodnoty oznamovaného daru z 10 na 5 tisíc Kč a zrušení hranice celkové hodnoty oznamovaných darů za kalendářní rok. Odůvodnění: V současné chvíli nevidíme racionální důvod ke snížení hranice hodnoty přijatých darů. Rozdíl v částce 5 tisíc Kč na jeden dar nepovažujeme za způsobilý učinit přijímání darů transparentnějším. Pro snížení míry korupčního rizika je toto opatření bez valného významu, naproti tomu přináší zvýšenou administrativní zátěž. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Navrhované snížení hranice u darů se pojí s dalším navrženým opatřením, týkajícím se registru oznámení dle zákona o střetu zájmů, ve kterém by nově měly mít nahlašované dary samostatnou sekci, aby tak byly jasně odděleny od ostatních příjmů. Přijímání darů by tak mělo být tímto způsobem transparentnější. Veškeré dary hodnotnější než 5000,- Kč budou veřejní funkcionáři oznamovat a v registru bude tento seznam veden samostatně. Toto opatření současně reaguje na doporučení GRECO, jež opakovaně upozorňuje na nedostatečnou regulaci přijímání darů veřejnými činiteli v ČR. K materiálu jako celku Správu registru lobbistů doporučujeme svěřit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Odůvodnění: Ostatní státní orgány (ministerstva a Úřad vlády), resp. členové vlády v jejich čele, jsou primárními potenciálními cíli činnosti lobbistů. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Ministerstvo práce a sociálních věcí Bez připomínek. Ministerstvo pro místní rozvoj Věcný záměr nespecifikuje orgán, který by kontroloval naplňování podmínek registrace ani způsob kontroly provádění této kontroly. Doporučujeme doplnit. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Motivační opatření jsou dle našeho názoru zcela nedostatečná a nepovedou k tomu, aby se nevyplatilo vyhnout se registraci pro většinu povinných subjektů. Doporučujeme je přehodnotit. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Vysvětleno. Předkladatel je si tohoto názoru vědom, a proto v preferované variantě III žádné výhody pro lobbisty obsaženy nejsou. Ministerstvo průmyslu a obchodu Na str. 7 Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu jsou uvedeny jako Správce registru lobbistů • již existující úřad • nově vytvořený úřad/orgán/komise apod. V tomto případě navrhujeme tuto kompetenci přiřadit některému z již existujících ministerstev (Ministerstvo vnitra, příp. Ministerstvo spravedlnosti). Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran nedoporučujeme s ohledem na zaměření jeho činnosti. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Varianta III zahrnuje zavedení registru lobbistů, v němž budou povinně evidováni lobbisté a dobrovolně i další subjekty, které budou jinak z povinného zápisu vyjmuty (str. 16 Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu). Domníváme se, že praktická aplikace zákona bude obtížná, pokud nebudou nastavena pravidla pro vymáhání této povinné evidence tak, aby registrovaný stav lobbistů byl aktuální a odpovídal skutečnosti. Tato připomínka je zásadní. Vzato na vědomí. V Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) na str. 33 je v nákladech Varianty III uvedeno, že dojde ke „- zvýšení finančních a administrativních nákladů subjektů zapisovaných do registru, včetně poplatku za zápis“. V samotném věcném záměru je však na str. 24 u Varianty III uvedeno, že „registr by byl informačním systémem veřejné správy, zápis do registru bude prováděn bezplatně“. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Uvedená nepřesnost byla odstraněna, se zpoplatněním zápisu do registru předkladatel nepočítá. Ve variantě III (str. 16 Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu) je uvedeno, že „Lobbovanými osobami budou vybrané osoby označené jako veřejní funkcionáři v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů (poslanci, senátoři, členové vlády a další vysoce postavení veřejní funkcionáři), vyjma představitelů obecních a krajských samospráv.“ V předmětném materiálu není vysvětleno, proč představitelé samosprávy jsou vyloučeni. Doporučujeme výčet lobbovaných osob rozšířit o představitele obecních a krajských samospráv nebo zdůvodnit tuto výjimku. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Do materiálu bude doplněno, z jakého důvodu předkladatel v preferované variantě s představiteli obecních a krajských samospráv jako lobbovanými osobami nepočítá. V případě zákonné úpravy lobbingu bude zásadní přesné vymezení základních pojmů jako např. „lobbing“, „lobbista“, „lobbovaná osoba“, atd. Pokud se jedná o vymezení pojmu „lobbing“, tento bude v zákoně vymezen jak pozitivně, tak negativně. Při negativním vymezení lobbingu je navrhováno, že za lobbing nebude považována, mimo jiné, „komunikace na jednání orgánů veřejné moci“. Tak jak je formulováno, by to znamenalo, že např. zaslání případného podkladu pro jednání (které je vlastně ve své podstatě „komunikací před jednáním orgánů veřejné moci“) nebo např. žádost o upřesnění nebo doplnění zápisu z proběhlého jednání (což je ve své podstatě „komunikace po jednání“), by již lobbingem bylo. Z tohoto důvodu doporučujeme příslušné navrhované negativní vymezení lobbingu zrevidovat a vymezit přesněji. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Předkladatel poukazuje na to, že jednání, jež nespadají pod negativní vymezení lobbingu, automaticky nejsou lobbingem. Pozitivní i negativní vymezení musí být pojato dostatečně obecně, aby bylo možné ho v praxi pružně aplikovat a pokrýt všechny způsoby, jimiž je možno lobbovat a zároveň, vyčlenit výjimky tak, aby neutrpěla práva občanů na podílu na věcech veřejných. Ve Variantách II a IV je navrhována povinnost reportovat schůzky lobbistů s lobbovanými osobami, přičemž z materiálu není jasné, jestli toto platí i pro preferovanou Variantu III. V případě upřesnění/doplnění by měla tato povinnost platit pro veřejné funkcionáře a státní úředníky, kteří jsou odměňováni z veřejných (státních) rozpočtů. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Varianta III zahrnuje podávání čtvrtletních zpráv o činnosti, ve kterých bude uvedeno, v jakých věcech, případně koho lobbista lobboval. Předkládaný materiál ukládá lobbistům povinnosti, ale žádná práva. Aby zákon lépe fungoval a lobbisté se nevyhýbali povinné či dobrovolné evidenci, doporučujeme přiznat registrovaným lobbistům i nějaká práva, kterými by se dostali nad stávající veřejnou úroveň. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Předkladatel vyhodnotil, že výhody pro lobbisty by v prostředí ČR nebyly účinné a motivační, a proto varianta III žádné výhody pro lobbisty nenabízí. Kromě zvýšení transparentnosti a posílení veřejné kontroly jmenovitě zahrnout mezi rovnocenné cíle předkládaného návrhu i boj proti korupci. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Zvážit rozhodnutí, zda nezahrnout pod působnost zákona i nižší úrovně veřejné správy, včetně představitelů samosprávy, kde mohou být dopady nelegitimního lobbingu bezprostřední. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Předkladatel zahrnutí představitelů samospráv samozřejmě zvažoval, neb si je vědom existence nelegitimního lobbingu i na této úrovni. Předkladatel se však pokusil vytvořit návrh úpravy tak, aby hned v začátku nebyl příliš robustní a vztahoval se jen na proces přijímání zákonů. Míra nelegitimního lobbingu na úrovni obcí a krajů je rozhodně též závažná, ovšem předkladatel má za to, že nejprve by bylo vhodné zavést regulaci na centrální úrovni, a v případě úspěchu postupovat na úrovně nižší. Přestupkové řízení za porušení zákona, které se v předložené podobě týká výlučně lobbingu nejvýše postavených veřejných funkcionářů Parlamentu, vlády a dalších institucí (bez jejich přesnějšího výčtu) je s odkazem na obdobnou úpravu zákona o střetu zájmů (ovšem s jiným okruhem působnosti) přeneseno na úřady obcí s rozšířenou působností, přestože by se jich tento zákon jinak vůbec netýkal. Doporučujeme zvážit jiné řešení tak, aby o případné sankci mohlo být rozhodnuto objektivně a se znalostí této komplikované problematiky. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Do návrhu zahrnout zejména citelné sankcionování nekalého (netransparentního/negativního) ale zároveň nekriminálního lobbingu, jehož postih by podle našeho názoru měl být jedním ze zásadních přínosů jakékoliv regulace této oblasti. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Do návrhu budou doplněny sankce za provádění lobbingu bez registrace. Doporučujeme zvážit případnou právní úpravu regulace lobbingu, aby byly naplněny její cíle a ve svém výsledku neznamenala pouze další finanční a administrativní zátěž pro stát. Z tohoto důvodu upozorňujeme na následující skutečnosti: Náklady na zřízení registru lobbistů jsou v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) vyčísleny na 500 000,- Kč. Na zajištění provozu registru je pak počítáno se dvěma pracovníky, kdy při jejich platovém ohodnocení, a s přihlédnutím k případným neočekávaným výdajům, bude činit roční chod registru 1 mil. Kč. Dále je zde však uvedeno: "Další náklady budou vznikat v souvislosti s dohledem nad dodržováním regulace. Tato agenda by mohla být svěřena obcím s rozšířenou působností, což by na jejich straně vedlo ke zvýšeným nákladům, jejichž kompenzace by byla ze strany obcí požadována po státu." V ČR je 205 obcí s rozšířenou působností. Logicky z toho vychází 205 pracovníků, kterým k jejich stávající agendě přibude dohled nad dodržováním regulace, s čímž pochopitelně souvisí i navýšení jejich finančního ohodnocení. Domníváme se, že náklady pro územní samosprávné celky, stejně jako náklady, které dopadnou na podnikatelské prostředí, by měly být ve zprávě RIA alespoň přibližně vyčísleny. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Závěrečná zpráva RIA bude doplněna o orientační náklady na zajištění provozu registru. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. V návrhu u Varianty III doporučujeme konkrétně určit maximální hranici celkové hodnoty přijatých darů v kalendářním roce. Dále doporučujeme uvést bod 3.3 do souladu s bodem 5.2, kdy poslední odstavec bodu 3.3 nekoresponduje s posledním odstavcem bodu 5.2, neboť první z nich hranici 100 000,- Kč navrhuje snížit a druhý z nich zrušit, čímž by došlo k neomezení horní hranice celkové hodnoty přijatých darů. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Nepřesnosti budou z materiálu odstraněny. Záměrem předkladatele bylo snížit hranici nahlašovaných darů, aby bylo přijímání darů veřejnými funkcionáři učiněno transparentnějším, nikoli přijímání darů zakázat či omezit. K bodu 5.2 návrhu věcného záměru: V části 1 v odstavci s nadpisem „Kontrola a sankce za porušení zákona“ upozorňujeme, že vedle sankcí v přestupkovém řízení pro lobbisty, by měl být zahrnut rovněž i systém opatření pro lobbované. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Do materiálu bude doplněna přestupková odpovědnost za porušení povinností vyplývajících ze zakotvení legislativní stopy. K bodu 5.2 návrhu věcného záměru: V části 1 v odstavci s nadpisem „Základní pojmy, práva a povinnosti“ a v dalších částech věcného záměru, které mají věcnou návaznost na tento bod, doporučujeme doplnit zdůvodnění, proč mezi lobbovanými osobami mají být rovněž osoby blízké asistentům a poradcům poslanců a senátorů. Když by se okruh lobbovaných měl rozšířit i na osoby blízké (vycházející z ustanovení § 22 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) asistentů 281 zákonodárců, mohlo by dojít až k přílišnému administrativnímu zatížení státu a poměrně znatelnému navýšení kontroly soukromí lobbovaných a jejich příbuzných ze strany státu. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Osoby blízké byly z návrhu vypuštěny. Z pohledu podnikání, resp. přínosné spolupráce se zástupci podnikatelů, doporučujeme modifikovat variantu III následovně: I. Veřejný registr lobbistů: - nepovinná, nikoliv povinná registrace lobbistů – tato dobrovolná registrace může např. existovat, pokud se zavedou benefity pro registrované subjekty (protože se jedná o doposud neregulovanou oblast, bylo by vhodnější k ní přistoupit zatím co nejméně regulatorním přístupem a s určitými motivačními prvky), - lobbovanými osobami budou primárně veřejní funkcionáři na centrální úrovni (vláda, Parlament), dále náměstci členů vlády, asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády, zaměstnanci kabinetů členů vlády a osoby blízké potencionálně lobbovaných osob, - správcem registru některé z ministerstev či již existujících úřadů, - registraci bude provádět zaměstnavatel lobbisty, resp. lobbista podnikající jako fyzická osoba, - lobbisté budou pololetně nebo ročně, nikoliv čtvrtletně podávat zprávy o lobbistické činnosti. II. Legislativní stopa - povinnost veřejných funkcionářů, jejich odborného aparátu a dále státních zaměstnanců připravujících legislativní návrhy uvádět k návrhům právních předpisů osoby (nikoliv pouze registrované v registru lobbistů), které spolupracovaly na vytvoření či změně legislativního návrhu, pozměňovacích návrzích apod. III. Registr darů – ponechat stávající stav finanční hodnoty. IV. Parciální úpravy stávajících právních předpisů s menší mírou regulace a zavedení dalších nástrojů, opatření - těmito nástroji jsou například zavedení tzv. otevřeného eKLEPu pro širokou veřejnost, - realizace projektů eSbírka a eLegislativa, - příprava nového etického kodexu poslance, senátora a člena vlády, - evidence jednání prostřednictvím tzv. veřejných diářů, - větší využití hodnocení korupčních rizik navrhovaných právních předpisů, tzv. CIA, - novelizace jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, apod. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Ministerstvo spravedlnosti K určení orgánu vedoucího Registr lobbistů Konstatujeme, že neshledáváme relevantní důvody, jež by opodstatňovaly pověření Ministerstva spravedlnosti vedením Registru lobbistů. Upozorňujeme, že Ministerstvo spravedlnosti v prvé řadě plní úkoly ústředního orgánu státní správy pro soudy, státní zastupitelství a vězeňství, přičemž problematiku, jež by měla být prostřednictvím předpokládaného návrhu zákona regulována, nelze pod žádný z těchto okruhů činnosti podřadit. Za nosný důvod přitom nelze považovat ani skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti vede Centrální registr oznámení podle zákona o střetu zájmů. Uvedený registr nelze s ohledem na odlišný okruh evidovaných osob pro účely vytvoření Registru lobbistů použít, tj. bylo by nezbytné vybudovat zcela nový informační systém, vyhovující požadavkům plynoucím ze zákona o lobbingu. Nepovažujeme proto za vhodné a důvodné, aby bylo Ministerstvo spravedlnosti případně pověřeno vedením Registru lobbistů. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Dále v návaznosti na výše uvedené bude variantně řešeno i vedení přestupkového řízení (správce registru x obecní úřady obcí s rozšířenou působností). ROZPOR v části týkající se MSp jakožto správce registru a pověřeného vedením přestupkového řízení. K podávání čtvrtletních zpráv S ohledem na deklarované cíle, jež by měla nová právní regulace sledovat, považujeme za vhodné, aby měly povinnost podávat čtvrtletní zprávy o uskutečněných lobbistických kontaktech nejenom povinně registrovaní lobbisté, nýbrž taktéž právnické osoby, jež jsou zřizovány zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů. Cílem institutu čtvrtletních zpráv není, na rozdíl od povinné registrace v registru lobbistů, pouze identifikace osob provádějících lobbistickou činnost. Naopak, jeho účelem je zvýšení transparentnosti legislativního procesu při přijímání jednotlivých legislativních aktů, resp. podkladů, jež těmto předcházejí. Nepokládáme proto za důvodné, aby byly pro tyto účely činěny rozdíly mezi povinně registrovanými lobbisty a právnickými osobami zřizovanými zákonem, jejichž činnost rovněž naplňuje znaky lobbistické činnosti. Požadujeme proto stanovit podávat čtvrtletní zprávy o lobbistické činnosti rovněž pro právnické osoby zřizované zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Ke stanovení oblastí zájmů lobbistické činnosti Podle předloženého návrhu by se povinně registrovaní lobbisté měli registrovat toliko pro určitou oblast zájmů¸ přičemž výčet těchto oblastí by měl být stanoven prováděcím předpisem. Uvedené opatření, tj. stanovení „oblastí zájmu“ nepovažujeme za účelné minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, podle zvolené konstrukce není registrace lobbisty podmíněna splněním určitých kritérií, nýbrž toliko na předpokladu opětovného výkonu lobbistické činnosti. Není proto zřejmé, z jakého důvodu by měl být apriorně omezována oblast lobbistické činnosti. Zároveň podotýkáme, že uvedený návrh může působit neopodstatněné navýšení administrativní zátěže registrovaných osob v důsledku rozšiřování oblasti zájmu. Za druhé, pro určení oblasti lobbistické činnosti by měly být klíčové čtvrtletní zprávy, v nichž by měli lobbisté, mimo jiné, rovněž zveřejňovat „výčet předpisů či rozhodnutí, u nichž byl ve sledovaném období realizován lobbing“. Oblast zájmu lobbistické činnosti tedy bude patrná ze čtvrtletních zpráv, její obecné vymezení v rámci registrace lobbisty proto považujeme za nadbytečné. Doporučujeme proto z návrhu institut oblasti zájmu pro nadbytečnost vypustit. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál byl upraven ve smyslu připomínky. Oblasti zájmu byly z návrhu vypuštěny. Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy Bez připomínek. Ministerstvo vnitra Obecně: Za hlavní nedostatek navrhované regulace lobbingu považujeme absenci efektivního řešení problému kontroly dodržování povinností a obecně jejich vymáhání. Deklarované základní východisko zamýšlené právní úpravy, tedy „stanovit parametry regulace lobbingu, které povedou k tomu, aby se existující, standardně fungující subjekty k takové činnosti přihlásily a zároveň byli postihováni ti, kteří lobbistickou činnost fakticky provádějí, nicméně ji realizují záměrně netransparentně, mimo rámec stanovených pravidel“, tak nemohou být náležitě naplněny. Návrhy obsažené v předloženém materiálu sice zahrnují povinnou registraci lobbistů, nicméně nijak nespecifikují, jakým způsobem bude zjišťován a následně postihován netransparentní lobbing. Z návrhu není ani zřejmé, kterému státnímu orgánu by měla být taková kompetence svěřena (např. orgánu, který bude odpovědný za vedení registru lobbistů). Přestože jsme si vědomi nemalých obtíží při hledání vhodných, či alespoň přiměřeně použitelných nástrojů, je třeba těmto aspektům věnovat náležitou pozornost. Bez příslušných mechanismů kontroly a prosazování nebude možné novou legislativou naplnit deklarovaný cíl věcného záměru, jímž je „zvýšení transparentnosti legislativních a rozhodovacích procesů ve vztahu k lobbistické činnosti a posílení veřejné kontroly v této oblasti“, respektive odlišení lobbingu standardního a legitimního od lobbingu zákulisního a netransparentního. Nebude tak totiž např. možné zjistit, kdo fakticky lobbing vykonává, a tudíž se na něj vztahuje povinnost registrace a další související povinnosti. Tato připomínka je zásadní. Vzato na vědomí. Prokázání, že došlo k lobbingu bez registrace, bude samozřejmě složité a vymahatelnost postihu vůči takovému jednání je problematická. Stejný problém je však například u regulace střetu zájmů, kde jsou porušení povinností též obtížně dokazatelná. Předkladatel v tomto však nevidí důvod k rezignaci na úpravu, jež má minimálně z legitimního lobbingu učinit transparentní jednání, které skrze veřejný registr budou moci kontrolovat i občané. Materiál byl upraven tak, že jednotným orgánem, jenž povede registr, bude provádět dohled a ukládat sankce bude Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. K volbě příslušného správního úřadu: Ministerstvo vnitra nesouhlasí s tím, aby mu byla připravovanou právní úpravou svěřena působnost při vedení registru lobbistů a s tím související kontrolní a sankční úkoly. Samotná skutečnost, že Ministerstvo vnitra je dle kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro oblast informačních systémů veřejné správy a taktéž plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie, není dostatečným důvodem, proč by mělo být příslušným orgánem pro výkon velmi specifické agendy lobbingu. Ostatně technické zajištění fungování registru lobbistů je pouze doplňkovou otázkou k hlavním tématům navrhované právní úpravy. Především považujeme v této souvislosti za nezbytné upozornit, že s ohledem na zamýšlený okruh lobbovaných osob, mezi něž by měl náležet i ministr vnitra jakožto člen vlády a též náměstek ministra vnitra pro státní službu, se svěření této agendy Ministerstvu vnitra jeví jako potenciálně problematické, neboť by mohlo vyvolávat otázky ohledně možného střetu zájmů či z procesního hlediska podjatosti. Vzhledem k rozsahu stávající působnosti Ministerstva vnitra (viz § 12 kompetenčního zákona) se toto riziko jeví větší než v případě jiných uvažovaných institucí. Obecně se pak domníváme, že výkon státní moci u této problematiky by měl být svěřen orgánu s přímou ústavněprávní odpovědnosti vázanou na vládu, nepovažujeme tedy za žádoucí ani variantu v podobě Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí. Z formálního hlediska pak navrhujeme otázku příslušného správního úřadu řešit explicitně variantně, tedy výslovně identifikovat jednotlivé varianty a uvést, že se tato otázka předkládá k rozhodnutí vládě. Zároveň by měly být klady a negativa jednotlivých variant důsledně analyzovány a v materiálu popsány. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Dále v návaznosti na výše uvedené bude variantně řešeno i vedení přestupkového řízení (správce registru x obecní úřady obcí s rozšířenou působností). ROZPOR v části týkající se MV jakožto správce registru a pověřeného vedením přestupkového řízení. Ke kapitole 2.4: Ze zahraničních právních úprav jednoznačně vyplývá, že myšlenka dokládání tzv. legislativní stopy není přesvědčivě implementována v žádném členském státu Evropské unie. Nebyla uspokojivě vyřešena ani zásadní otázka, zda je povinnost legislativní stopu uvádět efektivně vymahatelná. Praxe zveřejnění rozsahu podílu různých externích subjektů na přípravě legislativních návrhů může být v důsledku praktické nekontrolovatelnosti takových aktivit velmi rozkolísaná. Za vhodnější postup vedoucí k cíli lze považovat usnadnění přístupu veřejnosti k dokumentům, které přípravu legislativního procesu doprovázejí. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Povinnost uvádět legislativní stopu budou mít veřejní funkcionáři - lobbovaní, přičemž hlavním cílem zavedení legislativní stopy je zpřehlednění zejména legislativního procesu v Parlamentu. Z povinností poslanců a senátorů bude vyplývat přestupková odpovědnost. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Základní pojmy, práva a povinnosti“: Nesouhlasíme s navrhovanou dobrovolnou registrací profesních komor a dalších reprezentačních těles zřízených zákonem. Pakliže existuje veřejný zájem na regulaci lobbingu, dopadá i na tyto subjekty a jejich zaměstnance, u kterých by proto mělo být veřejně známé, že vyvíjejí vůči veřejným funkcionářům a dalším osobám lobbistické aktivity. Výjimka pro profesní komory v oblasti registrace by rovněž mohla vést k obcházení zákona, kdy by neregistrovaní lobbisté využívali záštitu či mandát od těchto profesních sdružení pro výkon svých aktivit. Proto navrhujeme rozšířit povinnou registraci i na tyto subjekty. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Problematické se jeví i pojetí, že by lobbovanými byly i osoby blízké osob, které jsou za lobbované označeny výslovně (veřejní funkcionáři apod.). Přestože rozumíme snaze předejít možnosti obcházet regulaci lobbingu navazováním kontaktů prostřednictvím rodinných příslušníků, je na druhou stranu třeba vyjádřit obavu z přílišného rozšíření působnosti zamýšleného zákona, a tedy z nedůvodné zátěže nadměrně velkého okruhu osob. Domníváme se, že by měly být rozlišovány vlastní lobbovaní (zmínění funkcionáři apod.) a osoby s rolí spíše jen prostřednickou (osoby blízké, a to zejména pokud by se na lobbované měly vztahovat některé povinnosti typu vedení veřejných diářů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Osoby blízké jako kategorie lobbovaných osob byla z materiálu vypuštěna. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Práva a povinnosti lobbistů“: Na konci textu první odrážky je zmíněno, že u lobbisty by se měla do registru zapisovat i oblast lobbistického zájmu, a to dle katalogu stanoveného prováděcím právním předpisem. Není však zřejmé, jakou roli by toto vymezení oblasti zájmu (působení) lobbisty mělo mít. Pokud by mělo jít o klíčovou otázku pro vymezení lobbingu, kdy by se de facto určovalo, v jakých oblastech lobbing je regulován (a contrario, v oblastech neuvedených v předmětném katalogu by zjevně činnost jinak lobbistická žádné regulaci nepodléhala), bylo by vhodné upravit tento katalog přímo v zákoně, např. v jeho příloze. Zároveň by bylo žádoucí ve věcném záměru blíže popsat, o jaké oblasti by se mělo jednat. Pokud by však uvedení oblasti zájmu mělo být jen formálním údajem bez větších důsledků (např. postihovalo by se, kdyby lobbista lobboval mimo svoji činnost nebo jen, když by lobboval nelobbista?), bylo by vhodnější žádný katalog oblastí lobbistického zájmu nezavádět. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Určení oblasti zájmu lobbisty bylo z materiálu vypuštěno. Z formulace druhé odrážky popisující okamžik vzniku povinnosti registrovat se není zřejmé, proč a na základě čeho je rozlišován dvojí režim lobbistů. V případě profesionálních lobbistů se zde hovoří o jejich zápisu hned po nabytí účinnosti nové právní úpravy, zatímco u ostatních lobbistů by tato povinnost měla vzniknout až zahájením lobbistických aktivit. Máme za to, že výše zmíněná věta věnovaná profesionálním lobbistům hovoří spíše o přechodné právní úpravě, tedy že osoby fakticky vykonávající lobbing v době nabytí činnosti zákona se budou muset ihned zapsat. Nejde tedy o věcné rozlišení na dvě skupiny (profesionální a ostatní lobbisté), nýbrž z časového hlediska na stávající a nové. Tato připomínka je zásadní. Vzato na vědomí. V obou případech však bude zcela nezbytné jednoznačně vymezit, kdy se osoba stane lobbistou a bude se muset zaregistrovat. Podmínka opakovanosti, soustavnosti a systematičnosti je velmi neurčitá a v praxi by vytvářela nemalé problémy při určení, zda se na dotyčnou osobu již vztahuje povinnost registrace. Tento problém je o to palčivější, že (jak jsme již upozornili v obecné připomínce), chybí jakýkoli mechanismus pro zjištění, zda dochází k lobbistickým kontaktům u osob, které nejsou registrovány jako lobbisti. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Definice lobbingu upravena na „činnost vykonávanou systematicky nebo organizovaně“ Podmínka systematičnosti nebo organizovanosti je zvolena ve svém obecném vyznění záměrně, neboť lobbing sám o sobě není přesně ohraničeným jednáním a nelze ho nijak doslovně definovat. Vymahatelnost regulace lobbingu bude v každém případě složitá, jak je ovšem očekávatelné u tohoto typu regulace, kdy v centru dění stojí mezilidská komunikace a její různé podoby. Splnění povinnosti registrace bude i přes zákonem uloženou povinnost v realitě spočívat z velké části na dobrovolnosti a ochotě respektovat novou právní úpravu. Stejně jako v případě střetu zájmů, jenž je v praktické rovině též složité do důsledků vymáhat, se však jedná o návrh, jenž by měl v prvé řadě zprůhlednit lobbing legální a legitimní. Je třeba vyjasnit, zda v případě profesních komor a podobných subjektů se bude (dle předložené podoby návrhu dobrovolně) do registru zapisovat tato instituce nebo její zaměstnanec věnující se lobbingu. Třetí odrážka v tomto bodu hovoří o „lobbistech vymezených subjektů“, zatímco na jiných místech návrhu (zejména šestá odrážka bodu „Základní pojmy, práva a povinnosti“ je nastíněna jiná koncepce, tedy že dobrovolně zapisovaným lobbistou bude předmětná instituce, např. Hospodářská komora ČR. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Vysvětleno. Primárně se do registru budou zapisovat právnické osoby vykonávající lobbing (komory, profesní organizace). Ty poté budou ve svých zprávách o činnosti uvádět osoby, jež lobbing fyzicky provedli. Přestože je na několika místech návrhu věcného záměru zmiňována problematika tzv. otáčivých dveří, přičemž doporučení nastavit „pravidla pro přechod lobbistů ze soukromé do veřejné sféry a naopak“ jsou zmiňována v pasážích věnovaných OECD, Radě Evropy i GRECO, není toto téma v návrhu blíže rozpracováno. Navrhujeme proto doplnit rozbor možností, zda lze tento institut do českého právního řádu zavést, a to včetně analýzy přínosů a naopak možných nedostatků a překážek. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Jelikož řešení regulace lobbingu nebude robustní a nebude nastaveno tím způsobem, aby na něj opatření typu revolving door mohlo navazovat, uvedl ho předkladatel v materiálu pro dokreslení škály možností, jak regulovat lobbistické aktivity, avšak nepromítl ho do návrhu věcného řešení. Úpravu revolving door pro veřejné funkcionáře opouštějící veřejnou funkci v současné době obsahuje zákon střetu zájmů v § 6, jenž se však týká obecně podnikatelských aktivit ve vztahu k dříve vykonávané činnosti. Předkladatel má za to, že nastavení revolving door by bylo na místě až ve chvíli, kdy by se nastavená regulace lobbingu osvědčila. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Registr lobbistů“: Považujeme za nezbytné legislativní zakotvení využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při vedení registru lobbistů. Pokud jde o fyzické osoby vedené v registru lobbistů, je nutné zajistit odpovídající vazby především na základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel, informační systém evidence cizinců, živnostenský rejstřík, popř. na informační systémy předpokládané zákonem, které vedou profesní organizace vykonávající veřejnou správu a sdružující osoby, u nichž přichází v úvahu lobbistická činnost (např. seznam advokátů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, vedený Českou advokátní komorou). Pokud jde o právnické osoby vedené v registru lobbistů, je nutné zajistit odpovídající vazby především na základní registr osob, popř. agendové informační systémy, v nichž jsou tyto osoby vedeny, např. obchodní rejstřík nebo živnostenský rejstřík. V případě lobbované osoby, měla by být kromě vazby na výše zmíněné informační systémy veřejné správy týkající se fyzických osob, resp. právnických osob (lobbovaným subjektem může být např. státní podnik nebo akciová společnost s majoritní účastí státu, obce apod.) zajištěna rovněž vazba na základní registr práv a povinností, v němž jsou evidovány mj. orgány veřejné moci, jakož i vazba na informační systém o státní službě, je-li lobbovanou osobou, popř. osobou jednající za lobbovaný subjekt, státní zaměstnanec. Ze zamýšlené právní úpravy lze dovodit i požadavek na vazbu na další informační systémy, např. základní registr územní identifikace (místo setkání) nebo na informační systémy, v nichž jsou vedeny věci, které mohou být předmětem daru (katastr nemovitostí, registr motorových vozidel). Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Vzato na vědomí. Do materiálu budou doplněny informace o tom, že registr lobbistů bude provázán s jinými informačními systémy státní správy a že bude vytvořen tak, aby co nejvíce zapadl do stávající státní informační infrastruktury. V případě budoucí konstrukce registru lobbistů by Ministerstvo vnitra bylo v každém případě pečlivě konzultováno ohledně podoby a fungování tohoto evidenčního systému. Zamýšlená právní úprava předpokládá povinnost sdělování informací povinnými subjekty (lobbisty). K plnění této povinnosti by měla právní úprava předpokládat vhodné elektronické rozhraní formou webového portálu včetně jeho mobilní obdoby (popř. mobilní aplikace), tak, aby údaje mohly být sdělovány ve strukturované, standardizované, a tedy snadno zpracovatelné a hodnotitelné podobě, zasílání údajů v nestrukturované podobě a možná i zasílání údajů v listinné (papírové) podobě by mělo být eliminováno. Elektronické rozhraní by mělo uživatelům umožňovat zadávat údaje, popř. je měnit či doplňovat, tak, aby již jednou zadané údaje nemusely být sdělovány znovu a znovu (důležitá architektonická zásada systémů eGovernmentu „data only once“). Elektronické rozhraní by nemělo zavádět vlastní identifikační a autentizační mechanismy a údaje, nýbrž by mělo využívat elektronickou identifikaci podle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Vzato na vědomí. Předkladatel bere připomínku na vědomí a v případě zavádění nové právní úpravy do praxe bude s připomínkovým místem spolupracovat tím způsobem, aby byly splněny všechny požadavky vyjádřené v připomínce. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Kontrola a sankce za porušení zákona“: Domníváme se, že k projednávání přestupků by měl být příslušný ten správní orgán, který povede registr lobbistů a bude provádět kontrolu dodržování povinností dle zákona o lobbingu. Tento správní orgán bude mít o porušení povinností zpravidla informaci jako první a může na něj bezprostředně reagovat, což lépe odpovídá požadavkům hospodárnosti, rychlosti a vzájemné souladnosti postupů ve veřejné správě (srov. § 6 a § 8 správního řádu). Naopak v případě rozdělení kompetencí bude muset kontrolní orgán nejprve přestupek oznámit správnímu orgánu příslušnému k jeho projednání (nedozví-li se o něm příslušný správní orgán jinak). Lze navíc očekávat, že správní orgán vykonávající kontrolu v příslušné oblasti bude mít pro projednávání přestupků lepší odborné předpoklady oproti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které se na daný úsek nespecializují. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. Požadujeme uvést v materiálu úvahy, které předkladatele vedly k navržení daného rozmezí pokut za přestupky (100 tis. Kč až 200 tis. Kč). V této souvislosti by se měl předkladatel zabývat především typovou závažností přestupků. Posouzení daného hlediska je nezbytné pro následné hodnocení přiměřenosti navrženého zákonného rozpětí pokut. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Rozmezí 100 až 200 tisíc Kč bylo stanoveno v souvislosti s novou úpravou přestupků (zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), kdy se promlčují přestupky v době jednoho roku od spáchání, pokud je horní hranice ukládaných pokut nižší než 100 000,- Kč. S ohledem na periodicitu reportů a předpokládanou složitost přestupkového řízení je proto stanovena tato finanční hranice, aby nedocházelo k promlčení za jeden rok, avšak za tři roky. Ke zprávě RIA - ke kapitole 6: S ohledem na navrhované svěření přestupkové agendy v oblasti lobbingu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (což ale nepovažujeme za vhodné – viz výše uvedená zásadní připomínka) požadujeme náležitě vyhodnotit a ve zprávě RIA uvést náklady, které by jim v této souvislosti vznikly. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. ZZ RIA bude návazně upravena. Ke kapitole 1.2: Na konci odrážky věnované zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv navrhujeme za dosavadní text doplnit slova „a do již fixovaného rozsahu technického řešení systému eSbírka a eLegislativa“. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Text byl upraven ve smyslu připomínky. Ke kapitole 2.1: V rámci pozitivního vymezení lobbingu na str. 5 je jako poslední odrážka uvedeno, že jde o „aktivitu vykonávanou za odměnu“ spočívající v „zastupování a prosazování zájmů třetích stran“. I s ohledem na další definice lobbingu v následujících pasážích návrhu věcného záměru (např. na str. 22) se tyto dva atributy jeví nedůvodně zužující, neboť některé subjekty mohou lobbovat i ve vlastním zájmu, a tedy i bez přímé odměny. Ostatně ani citovaná definice GRECO v poznámce pod čarou č. 6 zmíněné dvě charakteristiky lobbingu nezmiňuje. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Na straně 5 materiálu jsou uvedeny pro přehled jednotlivé prvky, jež může definice lobbingu v různých kombinacích obsahovat (na základě zahraničních příkladů, doporučení atd.), které však nemusí definice lobbingu obsahovat všechny zároveň. V materiálu bude proto uvedeno na pravou míru, co daný výčet představuje. Ke kapitole 2.3: Definice in-house lobbistů na str. 8 je nevyjasněná a je ve zjevném rozporu s definicí GRECO, na kterou je přitom odkazováno v poznámce pod čarou č. 13. In-house lobbista je zaměstnancem a vykonává lobbing pro svého zaměstnavatele, zatímco navržená definice za in-house lobbistu označuje jeho zaměstnavatele. Podobný problém je i u zájmových a profesních organizací. Tuto pasáž je tedy nezbytné přepracovat. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Text bude upraven ve smyslu připomínky. Na str. 9 jsou uvedeny údaje, které by se měly uvádět při zápisu u lobbovaných. Doporučujeme tuto pasáž vyjasnit, neboť vlastní popis věcného řešení v kapitole 5 počítá pouze se zápisem lobbistů. Poněkud matoucí je v tomto směru i struktura popisu varianty III na str. 16, neboť odstavec týkající se lobbovaných je zařazen mezi odstavci věnovanými zápisu lobbistů. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Vysvětleno. Strana 9 materiálu uvádí pouze pro přehled možnosti, které údaje lze v registrech lobbistů uvádět. Popis varianty III bude upraven dle připomínky. Ke kapitole 2.4: V pasáži věnované legislativní stopě ve vztahu k „eSbírce a eLegislativě“ se domníváme, že vhodnější formulace než „navázáno na spuštění“, i s ohledem na další textaci legislativních opatření v části zabývající se legislativními opatřeními ve spojení s navrhovanou variantou, by bylo použít text „by následovalo s přiměřeným časovým odstupem po spuštění nového způsobu tvorby a publikace právních předpisů v podobě eSbírky a eLegislativy“. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Textu bude upraven dle připomínky. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Základní pojmy, práva a povinnosti“: Doporučujeme blíže vysvětlit, proč v rámci varianty III, která je dále rozpracovávána, nezahrnuje okruh lobbovaných osob všechny veřejné funkcionáře ve smyslu zákona o střetu zájmů. Zejména v případě zastupitelů územních samosprávných celků a též některých úředníků (státních i územních samosprávných celků), kteří mají významné rozhodovací pravomoci, a to zejména v legislativní oblasti, lze nalézt relevantní důvody, proč by i jejich kontakty s lobbisty měly být pod veřejnou kontrolou. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Vysvětlení bude doplněno. Dáváme na zvážení, zda mezi lobbované nezařadit i prezidenta republiky s ohledem na jeho z Ústavy vyplývající pravomoci i na roli, která je této funkci v českém ústavním systému tradičně přisuzována. O prezidentu republiky se ostatně hovoří na str. 31 u doporučení GRECO a mezi lobbované je zařazen vedoucí jeho kanceláře. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Předkladatel neplánuje zahrnovat prezidenta mezi lobbované, jelikož není v jeho pravomocech podávat návrhy zákonů či podávat pozměňovací návrhy. Právě na tyto činnosti přitom předkládaný materiál zaměřuje primárně svou pozornost. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Práva a povinnosti lobbistů“: Zatímco v kapitole 2.3 jsou na str. 10 diskutovány možnosti určitých zvýhodnění pro registrované lobbisty (byť mohou být značné pochybnosti o jejich skutečném významu a motivačním efektu), v popisu způsobu promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu však již tato záležitost vůbec není zmíněna. Domníváme se, že by naopak mohla být blíže rozpracována, a to především se zacílením na ty subjekty, u nichž je zamýšlena dobrovolná registrace. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Výhody jsou předkladatelem v materiálu uvedeny jako možná motivační opatření, jež jsou užívány v zahraničí. Předkladatel však dospěl k závěru, že v prostředí ČR by taková opatření neplnila dobře svoji roli, neboť již dnes lze bez větších omezení vstupovat na jednání Poslanecké sněmovny a Senátu, do výborů apod., vstup do eKLEP a VeKLEP je též rozšířen a tak by návrh nemohl nabídnout adekvátní zvýhodnění. Dáváme na zvážení, zda by neměly být nastaveny přísnější podmínky pro registraci, např. podmínka bezúhonnosti se jeví jako důvodná, a to alespoň ve vztahu ke korupčním trestným činům. V této souvislosti se též nabízí možnost sankčního vyškrtnutí z registru, např. jako důsledek trestního odsouzení za zmíněné trestné činy. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Registr lobbistů“: Není zřejmé, co je v druhé odrážce míněno průběžnou aktualizací způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud bude obsah registru zveřejňován na webu, přesněji na internetových stránkách úřadu, který bude správce registru, bude stejně prováděna i aktualizace údajů. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Technické řešení registru lobbistů ještě nemá jasnou podobu a proces zadávání údajů a průběžné aktualizace tak není prozatím vyjasněn. Ke kapitole 5.2 – ke změně zákona o střetu zájmů: Vzhledem ke skutečnosti, že řada veřejných funkcionářů dle zákona o střetu zájmů je státními zaměstnanci podle zákona o státní službě, dovolujeme si upozornit na souvislost s § 77 odst. 1 písm. j) zákona o státní službě, který státním zaměstnancům zapovídá přijímat v souvislosti s výkonem státní služby dary v hodnotě přesahující 300 Kč. Doporučujeme proto se vztahu zmíněných dvou právních úprav ve věcném záměru blíže věnovat. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Oznamování darů hodnotnějších než 5000,- Kč do registru oznámení dle zákona o střetu zájmů se bude týkat především veřejných funkcionářů – poslanců, senátorů, členů vlády a vedoucích ostatních ústředních správních orgánů. Pro veřejné funkcionáře spadající zároveň pod zákon o státní službě bude pravidlo 300,- Kč platit i nadále. Ke kapitole 5.4: V posledním odstavci na str. 31 lze ve vztahu k činnosti GRECO nalézt větu „Hodnocení národních opatření bude zaměřeno především na nejvyšší vládní úroveň, tj. na úroveň prezidenta, premiéra, ministry a další politické představitele jako např. náměstky nebo státní tajemníky.“. Upozorňujeme, že dle zákona o státní službě státní tajemníci a náměstci pro řízení sekce nejsou politickými představiteli. Jedná se o služební místa, která nejsou obsazována na základě politických nominací, nýbrž dle pravidel stanovených zákonem o státní službě a je u nich výrazně omezena možnost politických vlivů na výkon státní správy. Doporučujeme zmíněnou větu upravit. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Dotčená věta bude upravena ve smyslu připomínky. Ke zprávě RIA - ke kapitole 6: Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace uvádí na str. 74, že by byla orgánu pověřenému dohledem nad lobbistickými aktivitami uložena povinnost spočívající ve vydávání pravidelné výroční zprávy. Tuto informaci však samotný věcný záměr zákona neobsahuje. Navrhujeme doplnit tento materiál, resp. příslušné varianty návrhů jednotlivých opatření, která mají být zákonem o lobbingu přijata, o tuto navrhovanou povinnost, a to z důvodu přehlednosti obsahu a rozsahu navrhovaných opatření. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. Ke kapitole 5.2 - k bodu „Registr lobbistů“: Vzhledem k tomu, že čísla částí právních předpisů se uvádějí slovně, doporučujeme v předposlední a poslední odrážce v této pasáži číslovku „IV“ nahradit slovem „čtvrtá“. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. Ke kapitole 5.2 – ke změnám jednacích řádů komor Parlamentu: Upozorňujeme, že ustanovení jednacích řádů komor Parlamentu, na něž je v této pasáži odkazováno, nepokrývají všechny eventuality podávání návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů k nim, kde by se mohli poslanci a senátoři angažovat, a tedy by bylo zapotřebí sledovat legislativní stopu. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. Ministerstvo zahraničních věcí V bodu 5.1 (Návrh věcného řešení dle zvolené varianty) v části textu týkající se tzv. legislativní stopy (str. 21) se neodráží skutečnost, že předkladatelem návrhu zákona mohou být kromě vlády také poslanci nebo skupina poslanců, Senát a zastupitelstvo kraje. V textu návrhu věcného řešení se dále počítá s tím, že povinnost prokazovat legislativní stopu má být zakotvena u pozměňovacích návrhů poslanců, resp. senátorů na změnu projednávaného předpisu, resp. jejich výborů. Také v bodu 5.2 (Systematika navrhované úpravy) v odst. 2 (Změna zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv – str. 24) ve třetí odrážce se výslovně uvádí, že povinnost uvádět legislativní stopu budou mít jednotliví poslanci a senátoři uplatňující pozměňovací návrh. U obou zmiňovaných bodů se sice současně uvádí, že v předparlamentní fázi bude za uvádění údajů v legislativní stopě odpovědný předkladatel a v parlamentní fázi pak kancelář příslušné komory, z toho však ani extenzivním výkladem nelze dovodit povinnost legislativní stopy i pro návrhy zákonů předkládaných jiným subjektem než vládou. Naproti tomu v bodu 5.2 odst. 3 (Změna zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 107/1999 Sb.) se překvapivě již počítá s tím, že se legislativní stopa má uvádět i při podávání návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů poslanci, resp. senátory. Navrhujeme proto vyjasnit a upřesnit ve všech částech věcného řešení návrhu věcného záměru zákona okruh subjektů, resp. předkladatelů návrhu zákona/pozměňovacího návrhu, na které se bude vztahovat povinnost uvádět legislativní stopu, a doplnit do textu vysvětlení a důvody, proč se (zřejmě) nemá tato povinnost vztahovat na návrhy zákonů předkládané zastupitelstvem kraje. Současně je třeba vyjasnit v zákoně, zda povinnost uvádět legislativní stopu budou mít jednotliví senátoři, jak se uvádí v bodu 5.2 v odst. 2 a 3, nebo Senát jako celek. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Povinnost uvádět legislativní stopu bude v materiálu zpřesněna. V bodu 5.2 (Návrh zákona o lobbingu) v odst. 1 (Zákon o lobbingu) v části Registr lobbistů (str. 24) v souvislosti s navrhovaným řešením otázky výběru subjektu, který by byl evidenčním orgánem a prováděl by registraci lobbistů, vedl registr lobbistů atd., doporučujeme, aby tímto subjektem byl Úřad vlády, a to zejména s ohledem na jeho postavení v legislativním procesu. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. V bodu 5.2 (Návrh zákona o lobbingu) v odst. 1 (Zákon o lobbingu) v části „Kontrola a sankce za porušení zákona“ (str. 24) se navrhuje, aby přestupková řízení v případě porušení povinnosti dle zamýšleného zákona vedly obecní úřady obcí s rozšířenou působností. V této souvislosti doporučujeme znovu posoudit, zda obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou mít dostatečné personální a odborné kapacity na projednávání přestupků u případného porušení zákona – přestupkové řízení by bylo vhodné přenechat/koncentrovat na evidenčním orgánu, který bude provádět registraci lobbistů a povede registr lobbistů. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo zdravotnictví K legislativní stopě (viz zejména RIA: str. 55 – varianta 3) Požadujeme, aby bylo v návrhu výslovně stanoveno, že legislativní stopa vládních návrhů právních předpisů bude zahrnovat veškeré vnější podněty, které k danému návrhu vedly, avšak u návrhů, které předkladatel vypracoval výhradně na základě výkonu své činnosti, není účelné a ani smysluplné, aby byl k návrhu přiložen seznam konkrétních zaměstnanců státní správy, kteří pouze z hlediska svého služebního zařazení dotčený návrh „technicky“ zpracovávají. Dále požadujeme, aby návrh stanovil dotčeným osobám povinnost sdělovat předkladateli příslušnou legislativní stopu ke všem svým podnětům nebo připomínkám. Takovou povinnost by tedy měla mít mimo jiné například i všechna připomínková místa, aby bylo zřejmé, zda je konkrétní připomínka vznesena pouze dotčeným připomínkovým místem, nebo zda ji připomínkové místo uplatňuje na základě podnětu třetí osoby. Odůvodnění: Pokud předkladatel vypracoval návrh právního předpisu výhradně na základě své činnosti, nebyl by v rámci příslušné legislativní stopy, která by zahrnovala pouze seznam státních úředníků, naplňován cíl tohoto opatření, tj. především „identifikovat konkrétní zájmové skupiny a lobbisty“. Navíc vládní návrhy právních předpisů zpravidla vycházejí z programového prohlášení dotčené vlády. Z tohoto pohledu se zdá být dosud užívaná praxe uvádět u návrhů, které předkladatel vypracoval výhradně na základě výkonu své činnosti, konzultující subjekty v rámci závěrečné zprávy RIA jako dostatečná, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že u vládních návrhů jsou příslušní pracovníci již nyní dohledatelní. Nebude-li druhá část uvedené připomínky akceptována, obáváme se, že v předparlamentní fázi legislativního procesu nebude z pozice předkladatele možné zaznamenat mimo příslušná připomínková místa a další konzultující subjekty také jednotlivé fyzické osoby, které se podílely na uplatnění konkrétní připomínky k návrhu, natož další odpovědné osoby, které uplatnění připomínky v rámci připomínkového místa schválili. Je otázka, nakolik by bylo toto riziko sníženo například pouhou úpravou Legislativních pravidel vlády, neboť identifikace všech zainteresovaných osob bude z pozice předkladatele návrhu právního předpisu jen těžko kontrolovatelná, zvláště když předložený materiál v tomto kontextu nepočítá se žádnými sankcemi. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Povinnost uvádět legislativní stopu budou mít veřejní funkcionáři - lobbovaní, přičemž hlavním cílem zavedení legislativní stopy je zpřehlednění zejména legislativního procesu v Parlamentu. Předkladatel ustoupil z požadavku uvádět legislativní stopu jmenovitě od počátku včetně všech úředníků či pracovních skupin, jež návrh tvořili. K registru lobbistů Požadujeme do materiálu doplnit, jakým způsobem bude probíhat kontrola fungování veřejného registru lobbistů v praxi. Odůvodnění: Například spolky se v rámci svého fungování (coby projevu občanské společnosti) mohou stát lobbisty, ale u jednotlivých občanů, kteří se budou ptát svých zákonodárců na jejich názory, popř. je kontaktovat, aby je přesvědčili o tom, jak se ke kterému návrhu postavit, považujeme jejich zařazení do registru lobbistů za sporné a stěží kontrolovatelné. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Právě z tohoto důvodu je v materiálu vymezena série výjimek, které se vztahují mimo jiné i na realizaci svobody projevu a politických práv, aby navrženou regulací lobbingu nedošlo k omezení občanů v přístupu k jejich voleným zástupcům. V tomto ohledu požadujeme přehodnotit, zda by navrhovaná právní úprava neměla zakotvit také tzv. veřejné diáře. Odůvodnění: Provázanost veřejných diářů s ostatními navrhovanými opatřeními by nepochybně zvýšila kontrolovatelnost, a tím i funkčnost ostatních navrhovaných opatření (registru lobbistů i legislativní stopy). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vysvětleno. Na uložení povinnosti vést si veřejný diář veřejným funkcionářem nepanuje shoda. Předkladatelem je ponecháno toto opatření na dobrovolnosti jednotlivých veřejných funkcionářů s tím, že se značným způsobem vztahuje k jejich osobní sféře a pracovnímu programu, proto se nejeví jako žádoucí tuto povinnost arbitrárně zakotvit. Veřejní funkcionáři jsou v případě vedení veřejného diáře odpovědni za pravdivost uváděných informací a nesou tak s tímto opatřením spojená politická rizika. V případě nevedení veřejného diáře může být tento přístup předmětem veřejné kritiky. Volba mezi uvedenými přístupy a zvážení z toho vyplývajících rizik se ponechává na rozhodnutí dotčeného veřejného funkcionáře. Ke zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii Do této kapitoly požadujeme doplnit také Rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku (dále jen „FCTC“), jejíž smluvní stranou je i Česká republika (č. 71/2012 Sb. m. s.), a to včetně příslušného zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s touto úmluvou. Odůvodnění: Mezi závazky plynoucí z této Úmluvy patří i článek 5 odst. 3: „3. Při vytváření a realizaci svých politik v oblasti veřejného zdraví týkajících se kontroly tabáku budou smluvní strany postupovat takovým způsobem, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy ochránily tyto politiky před komerčními a ostatními zájmy tabákového průmyslu.“ K článku 5 odst. 3 FCTC byly přijaty konferencí smluvních stran prováděcí pokyny (dostupné v anglickém jazyce on-line zde: http://www.who.int/fctc/guidelines/article_5_3.pdf. Tyto prováděcí pokyny zahrnují hlavní zásady a doporučení k tématu lobbingu – ovlivňování politik veřejného zdraví tabákovým průmyslem. Mezi relevantní doporučení ve vztahu k věcnému záměru zákona o lobbingu patří zejména doporučení č. 2 „zavést opatření k omezení interakcí s tabákovým průmyslem a zajistit transparentnost těch interakcí, které proběhnou“ a č. 5 „požadovat, aby informace poskytnuté tabákovým průmyslem byly transparentní a správné“. Ačkoliv Česká republika vydala při ratifikaci interpretativní prohlášení, ve kterém mimo jiné prohlašuje, že ustanovení článku 5 odst. 3 považuje za ustanovení, kterým není dotčeno právo na nediskriminační jednání smluvních stran s tabákovým průmyslem, a umožňující nutnou míru součinnosti s tabákovým průmyslem v oblasti kontroly tabáku, je povinna článek 5 odst. 3 FCTC implementovat a při implementaci vzít v potaz výše uvedené prováděcí pokyny. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. K legislativní stopě: Doporučujeme v materiálu objasnit také následující otázky týkající se používání legislativní stopy v praxi: Ke každému návrhu právního předpisu zpravidla probíhají konzultace s dotčenými odbornými subjekty. Budou muset být tyto subjekty uvedeny také v rámci příslušné legislativní stopy, ačkoli jsou uvedeny ve stávající kapitole závěrečné zprávy RIA „Konzultace a zdroje dat“? Nebo budou daná opatření vzájemně provázána tak, aby bylo možné nalézt ucelenou informaci k návrhu na jednom místě? Bude nutno kromě příslušného subjektu zabývajícího se lobbistickou činností dohledat do legislativní stopy také všechny odpovědné osoby, které připomínku schválily k uplatnění, nebo budou uvedeni jen konkrétní pracovníci, kteří navrhli podobu daného ustanovení, a případní spolupracující odborníci? Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Vysvětleno. Legislativní stopa je navržena především jako opatření zaměřené na osoby s rozhodovací pravomoci, tedy veřejné funkcionáře - politiky. Ti by měli uvádět osoby, s nimiž konzultovali atd. Původně uvažovaná podoba legislativní stopy se však obecně vztahovala i na uvádění všech osob během tvorby návrhu, tj. pracovní skupiny, komise apod. Toto široké pojetí by však mohlo způsobovat při praktickém provádění problémy, jež uvádí i připomínkové místo. Návrh proto bude upraven a bude zformulován tak, aby z něj bylo jasně patrné, že povinnost uvádět legislativní stopu se bude týkat pouze veřejných funkcionářů, kteří spadají do výčtu lobbovaných osob. Ke str. 10 – 11 materiálu a k str. 71 – 72 závěrečné zprávy RIA Doporučujeme při přípravě návrhu zákona a rozpracování varianty III vzít v potaz prováděcí pokyny k čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku. Např. podle doporučení č. 4.10 by smluvní strany neměly dovolit žádnému funkcionáři („official“) či zaměstnanci (employee) vlády či jiného (částečně) vládního orgánu akceptovat platby, dary, služby atd. od tabákového průmyslu. Avšak zvolená varianta č. III počítá „pouze“ se snížením nižší spodní hranice hodnoty daru, uváděného v oznámení o příjmech a závazcích. V případě tabákového průmyslu a lobbingu v oblasti kontroly tabáku by tedy neměl být akceptován jakýkoliv dar apod. od tabákového průmyslu. Tabákový průmysl by také neměl mít v oblasti kontroly tabáku žádné výhody pramenící z účasti v registru lobbistů, jak je zmiňováno v materiálu na str. 10 a 11. Toto opatření jde proti smyslu čl. 5 odst. 3 zmíněné rámcové úmluvy. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Ke zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Doporučujeme doplnit dotčené kapitoly materiálu a závěrečné zprávy RIA o informaci, zda nemá předložený návrh vliv na bezpečnost státu z hlediska přístupu zvýšeného počtu osob do kapacitně omezených objektů Parlamentu. Lze například předpokládat bezproblémový provoz v těchto objektech při stálém plném naplnění jejich kapacity? Za zmínku by patrně stálo i zhodnocení kybernetické bezpečnosti z hlediska množství nových přístupů (a s tím souvisejících uživatelských účtů) v systému eKLEP. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Preferovaná varianta nepočítá s udílením výhod pro registrované lobbisty ani s rozšířením přístupu do eKLEPu, do vyhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu proto vycházel předkladatel z dopadů preferované varianty (varianty III). K Příloze č. 1 závěrečné zprávy RIA (str. 86) Žádáme o upřesnění záznamu vyjádření Mgr. L. Kostelecké, a to zapracováním níže uvedených úprav. Lenka Kostelecká (Ministerstvo zdravotnictví) upozornila na téma tabáku a lobbingu s tímto tématem spojeným. Existuje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku – ČR je smluvní stranou. Jedním ze závazků je ochrana politik veřejného zdraví před zájmy ze strany tabákového průmyslu. Nový zákon o lobbingu by mohl přispět i k plnění této rámcové úmluvy. Z prováděcích předpisů pokynů k čl. 5.3 úmluvěy se lze dočíst doporučení typu hlášení subjektů, které pro tabákový průmysl pracují požadavku na hlášení tabákového průmyslu a subjektů, které pro tabákový průmysl pracují, o aktivitách mimo jiné v oblasti lobbingu (doporučení č. 5.2, 5.3) atd. Výše uvedená pracovnice se za Ministerstvo zdravotnictví účastnila jednání, avšak záznam z tohoto jednání jí nebyl poskytnut k autorské korektuře, a proto za Ministerstvo zdravotnictví uplatňujeme dané korektury zpřesňující dané informace alespoň touto cestou. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. Ministerstvo zemědělství Pro efektivitu navrhované úpravy bude klíčovou otázkou vhodně specifikovat hranici mezi legitimním a nelegitimním (korupčním) lobbingem. Případné nejednoznačné stanovení takové hranice bude mít výrazně negativní vliv na účinnost celé právní úpravy. Neméně důležitý úkol představuje zajištění toho, aby lobbista a lobbovaná osoba vždy v potřebném rozsahu informovali o vzájemném jednání. Proto musí být zákonem ukládané povinnosti konkrétní, vymahatelné, kontrolovatelné a fakticky kontrolované, jak ze strany úředního dozoru, tak ze strany veřejnosti. Za porušení uvedených pravidel musí být možné ve spravedlivém a transparentním řízení uložit přiměřenou sankci. Přijatá opatření však zároveň nesmí být nepřiměřeně administrativně zatěžující pro lobbované osoby. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Doporučujeme doplnit materiál o informaci o způsobu řešení této otázky ve všech členských státech Evropské unie a případně v dalších státech (Norsko, Švýcarsko). U často zmiňovaného Maďarska by bylo vhodné uvést též důvody, pro které byl zákon zrušen. Dále doporučujeme podrobněji zhodnotit obdobný návrh z roku 2012 a jeho vliv na současný materiál. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Výběr zemí uvedených v materiálu je dán především tím, že zákonnou úpravu lobbingu mají, právě na rozdíl od většiny států EU, které lobbing na úrovni zákona neupravují. Pro širší okruh analyzovaných zemí může předkladatel odkázat na svůj předchozí materiál Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti, dostupný v eKLEP, který se zahraničními příklady rovněž zabývá. Co se týče vlivu návrhu z roku 2012 na současný materiál, předkladatel se s ním seznámil a v určitých bodech z něho vycházel, přičemž se zejména snažil vyhnout problematickým bodům, na kterých následně návrh v MPŘ „ztroskotal.“ Ministerstvo životního prostředí Z návrhu věcného záměru není zřejmé, zda povinnost uvádět legislativní stopu (ve variantě III a IV) bude vyplývat i z výsledků lobbování subjektů zřízených zákonem (Hospodářská komora ČR, Agrární komora, některé profesní komory), jelikož tyto subjekty by spadali pod registr lobbistů pouze dobrovolně. Domníváme se, že by lobby v případě těchto subjektů mělo být povinně zahrnuto do tvorby legislativní stopy. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Legislativní stopu budou mít povinnost uvádět veřejní funkcionáři - lobbovaní. Záznam legislativní stopy by přitom měl obsahovat všechny zainteresované subjekty, se kterými se veřejný funkcionář sešel za účelem dojednávání konečné podoby návrhu. Hospodářská komora i další uvedené subjekty se tak budou moci v legislativní stopě objevit bez jakýchkoli omezení. Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility K části 2.4 Legislativní stopa (str. 11 a 12) Z návrhu není zřejmá šíře okruhu osob, které budou uvedeny v tzv. legislativní stopě. Upozorňujeme, že zejména v případě implementačních právních předpisů České republiky často dochází ke konzultacím mezi zaměstnanci české veřejné správy a zástupci unijních institucí. Tyto konzultace přitom mnohdy začínají již při přípravě implementačního návrhu. Příslušné konzultace přitom mají různou povahu – jsou jak neformální, tak někdy i formální a obligatorní, jako například v případě tzv. notifikačních procedur technických předpisů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535. Pokud by legislativní stopa měla obsahovat „jmenný seznam všech osob, které byly veřejným činitelem konzultovány při tvorbě návrhu právního předpisu“, navíc opatřený o stanoviska těchto osob, jak uvádí str. 11 návrhu, a pokud by do této skupiny byli zapojeni i zástupci unijních institucí, mohli by se předkladatelé návrhů českých právních předpisů dostávat do složitých situací, neboť např. u formálních procedur zpravidla nejsou konkrétní osoby podílející se na nich identifikovány. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Povinnost uvádět konzultované osoby bude konkretizována. Povinnost vyplnit legislativní stopu budou mít veřejní funkcionáři – lobbovaní, kteří zároveň disponují reálnou rozhodovací mocí o konečné podobě návrhu. Úřad vlády ČR - Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace V souladu se závěrem překladatele, že „do lobbistického sektoru patří zájmy korporací a neziskového sektoru, které rovněž usilují o ovlivnění veřejných rozhodnutí a měly by být v rámci vytváření rovných pravidel hry pro zájmové skupiny rovněž zahrnuty“, požadujeme část 5.2 upravit tak, aby z ní jednoznačně vyplývalo, že se za lobbisty považují i in-house lobbisté z neziskového sektoru. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Materiál bude upraven ve smyslu připomínky. Úřad vlády ČR - Kabinet vedoucího Úřadu vlády ÚV ČR nesouhlasí s vedením registru lobbistů a přestupkového řízení. Toto kritérium bude upraveno variantně, kdy variantami správců registru budou MSp, MV, ÚV a ÚDHPSH. Dále v návaznosti na výše uvedené bude variantně řešeno i vedení přestupkového řízení (správce registru x obecní úřady obcí s rozšířenou působností). ROZPOR v části týkající se ÚV ČR jakožto správce registru a pověřeného vedením přestupkového řízení. Agrární komora České republiky Připomínky nezaslány. Akademie věd České republiky Bez připomínek. Asociace krajů České republiky Připomínky nezaslány. Asociace samostatných odborů Připomínky nezaslány. Bezpečnostní informační služba ČR K výběru variant: Z hlediska naplnění účelu a smyslu připravované regulace navrhuje BIS níže popsaným způsobem doplnit předkladatelem preferované řešení dle varianty III., případně se přiklonit k variantě IV. Odůvodnění: Předkladatelem preferovanou variantu III. považujeme z hlediska naplnění účelu a smyslu připravované regulace za nedostatečnou, protože rezignuje na dva prvky, které mohou významným způsobem přispět omezení nestandardního ovlivňování rozhodovacího a legislativního procesu v rámci veřejného sektoru. Prvním negativem III. varianty je vyjmutí představitelů obecních a krajských samospráv z výčtu lobbovaných osob. Vzhledem k tomu, že zákon cílí nejen na legislativní, ale také na rozhodovací aktivity veřejných funkcionářů, kteří mj. zodpovídají za veřejné zakázky, územní plánování, rozdělování dotací a pod, se jeví jako nedostatečné připravovanou normu vztahovat pouze na centrální úroveň. V rámci představitelů obecních samospráv zároveň chápeme, že nelze uplatnit stejné povinnosti vůči velkým municipalitám typu statutárního města a malým obcím. Zahrnutí představitelů obcí by mělo korespondovat s jejich velikostí, objemem přerozdělovaných prostředků i mírou svěřených správních úkonů. S ohledem na výše uvedené se jako nejvhodnější řešení jeví dělící linka na úrovni obcí s rozšířenou působností, jejichž představitelé by již byli v zákoně zahrnuti mezi lobbované osoby. Za zcela neodůvodněné pak považujeme vyjmutí představitelů krajské samosprávy z působnosti zákona. BIS dlouhodobě upozorňuje na rozsáhlé a přetrvávající nežádoucí jevy probíhající v rámci hospodaření nižších i vyšších územně správních celků, které jsou velmi často spojené s nestandardním ovlivňováním rozhodovacích procesů odpovědných orgánů. Jedním z důvodů tohoto stavu je rozdílný způsob kontrolní činnosti na centrální a regionální úrovni, kdy na centrální úrovni veřejné finance podléhají kontrolním mechanismům, jež na úrovni obcí a krajů scházejí (viz nerealizované rozšíření pravomocí NKÚ). Varianta III. v tomto směru nepřináší žádný posun, čímž by byla zmařena příležitost alespoň k dílčí nápravě současného neuspokojivého stavu. Druhým problémem varianty III. je rezignace na povinné zřízení tzv. veřejného diáře lobbovaných veřejných funkcionářů na úrovni členů vlády a parlamentu. Zřízení veřejně dostupného diáře schůzek s lobbisty by v kombinaci s registrem lobbistů představovalo účinnou křížovou kontrolu lobbistické činnosti. Břemeno zveřejnění lobbistických kontaktů by bylo sdíleno jak privátním, tak i veřejným sektorem současně. Vedle žádoucího zvýšení efektivity kontroly nad správností údajů zapisovaných ze strany lobbistů by zároveň při správném nastavení povinnosti lobbovaných osob mohly být veřejnými diáři podchyceny i případy lobbingu, které dle návrhu mají být vyjmuty z povinných reportů lobbistů. Tímto správným nastavením je zejména zavedení povinnosti uvádět ve veřejném diáři jakýkoli kontakt s osobou, která se lobbovala ve snaze ovlivnit věc veřejnou bez ohledu na to, zda je zapsána v registru lobbistů. Tzn. byly by touto cestou podchyceny i ojedinělé, byť významné, lobbistické akce, kdy je logické, že věcný návrh nepočítá s registrací takovéhoto „jednorázového lobbisty“; dále by při tomto nastavení podmínek byly podchyceny i lobbistické snahy zástupců profesních komor, které mají být z ne jasných důvodů vyjmuty z povinnosti se registrovat jako lobbisti, což vytváří značný prostor, aby se v jejich řadách klasický lobbista skryl. Uvedené případy zůstanou bez zřízení veřejného diáře zcela nepodchyceny, což z pohledu BIS výrazně snižuje hodnotu kvalitu řešení dle varianty III. Z uvedených důvodů BIS tak v rámci předkladatelem definovaných variant preferuje variantu IV, která úpravu obou výše uvedených bodů zahrnuje. Zároveň však, protože ostatní opatření uvedená ve variantě IV. nad rámec „umírněnější“ varianty III. nepovažujeme za zásadní, považujeme za vhodnější rozšíření varianty III., které by eliminovalo dodatečnou administrativní zátěž spojenou s opatřeními zahrnutými nad rámec výše uvedeného ve variantě IV. (např. náklady na zřízení samostatného Registru darů). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Jakkoliv předkladatel věcně souhlasí s argumentací připomínkového místa, současně však setrvává na svém přesvědčení, že je v případě regulace lobbingu nutné volit postupná řešení, tj. regulovat lobbing na centrální úrovni, následně zhodnotit efektivitu právní úpravy a poté případně přistoupit k extenzivnější variantě spočívající v zahrnutí krajských a obecních veřejných funkcionářů mezi lobbované osoby. Neakceptováno. Na uložení povinnosti vést si veřejný diář veřejným funkcionářem nepanuje shoda. Předkladatelem je ponecháno toto opatření na dobrovolnosti jednotlivých veřejných funkcionářů s tím, že se značným způsobem vztahuje k jejich osobní sféře a pracovnímu programu, proto se nejeví jako žádoucí tuto povinnost arbitrárně zakotvit. Veřejní funkcionáři jsou v případě vedení veřejného diáře odpovědni za pravdivost uváděných informací a nesou tak s tímto opatřením spojená politická rizika. V případě nevedení veřejného diáře může být tento přístup předmětem veřejné kritiky. Volba mezi uvedenými přístupy a zvážení z toho vyplývajících rizik se ponechává na rozhodnutí dotčeného veřejného funkcionáře. K zavedení legislativní stopy: Navrhujeme zavést povinnost zpracování legislativní stopy nejen v případě návrhů právních předpisů, ale také v případě některých nelegislativních materiálů. Odůvodnění: Jde zejména o nelegislativní materiály strategického významu (koncepce, strategie) pro státem regulované oblasti či odvětví. Navazující materiály, včetně legislativních, jsou vázány rámcem nastaveným strategií/koncepcí. V praxi proto dochází k lobbingu za účelem ovlivňování obsahu dokumentů již na této strategické úrovni. Dále k zavedení legislativní stopy BIS uvádí, že toto opatření by bylo vhodné zavést i samostatně v případě, pokud by věcný záměr zákona o lobbingu nebyl dále rozpracováván. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. V materiálu rozeslaném do MPŘ se počítá se zahrnutím „dokumentů strategické, koncepční a plánovací povahy“ mezi oblasti veřejného rozhodování, které jsou předmětem lobbingu za účelem jejich ovlivnění. Návrh nechává nezodpovězenou řadu otázek, které, byť mají charakter technických detailů, mohou mít rovněž vážný dopad na praktickou účinnost vznikajícího zákona. Za všechny lze jmenovat například otázku periodicity zasílání reportů o činnosti lobbistů pověřenému úřadu. Předkladatel počítá s čtvrtletní variantou, která je vzhledem k obvyklé délce legislativního procesu akceptovatelná. Materiál však dále neřeší lhůty pro zpracování a zveřejnění těchto reportů ze strany odpovědného úřadu. Primárním zájmem musí být v této souvislosti zachování co největší aktuálnosti zveřejňovaných údajů za účelem zachování efektu přímé veřejné kontroly. Materiál by bylo vhodné v tomto směru doplnit. Definitivní vyřešení této otázky (a dalších obdobných dílčích otázek technického charakteru) na úrovni věcného záměru zákona však nepovažujeme za zásadní. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. V materiálu bude zachována čtvrtletní periodicita podávání zpráv o činnosti s tím, že technické detaily budou řešeny případně v návrhu zákona. Česká advokátní komora Připomínky nezaslány. Česká komora architektů Česká komora architektů oceňuje předložení věcného záměru zákona o lobbingu a souhlasí, že je třeba usilovat o vyšší míru transparentnosti rozhodovacích a legislativních procesů a zavedení jednotných pravidel, podle kterých má činnost spočívající v prosazování skupinových zájmů probíhat. Až na níže popsanou výhradu se ČKA, stejně jako předkladatel, ztotožňuje s variantou č. 3, když variantu č. 2 považuje z hlediska efektu za nedostatečnou a variantu č. 4 za nadmíru represivní. ČKA vítá, že profesní komory podle návrhu věcného záměru nepatří mezi subjekty s povinnou registrací v registru lobbistů. Na několika místech návrhu věcného záměru se však objevují informace, které napovídají, že předkladatel návrhu s registrací komor počítá na bázi dobrovolnosti, přičemž k provedení registrace chce užít nelegislativních doporučení pro lobbované osoby, aby s osobami neregistrovanými nejednaly. To považujeme za systémově nesprávné. Budeme-li na zástupce profesních komor pohlížet jako na "lobbisty z podstaty věci", musíme stejně nahlížet i na zástupce jednotlivých ministerstev či krajů. Dovolte mi zde zmínit působnost ČKA popsanou v § 23 odst. 6 zákona č. 360/1993 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů, podle něhož patří do činnosti komory zejména: a) pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí, b) spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování, c) udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci, d) vést seznamy autorizovaných osob a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, e) vést seznamy osob registrovaných podle § 30l odst. 1 nebo 30n odst. 2 a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, f) pečovat o vysokou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, g) organizovat zkoušky odborné způsobilosti, h) vést disciplinární řízení, i) vydávat vnitřní předpisy Komory, j) vydávat standardy výkonů a dokumentace, k) podporovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací, l) spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy, m) posuzovat návrhy obecně závazných předpisů dotýkajících se výkonu odborných činností, n) spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru a mezi sebou navzájem, o) spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi, p) hájit stavovské zájmy autorizovaných osob, r) podporovat sociální zájmy autorizovaných osob, s) spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení, posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení, t) spolupůsobit při pojišťování autorizovaných osob sdružovaných Komorou. Jak je vidět, je činnost, jež by snad mohla být považována za lobbing - hájení stavovských zájmů autorizovaných osob - pouze jednou z devatenácti činností České komory architektů. Jednají-li zástupci ČKA s aktéry legislativního procesu, pak je to téměř bezvýjimečně z titulu působnosti péče o stavební kulturu a kulturu utváření prostředí a ochrany veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování. Považovali bychom za absurdní a škodlivé, kdyby takto vedená činnost byla chápána a označována jako lobbing, jelikož se nepochybně jedná o prosazování zájmů celé společnosti. Nakonec i skutečnost, že profesní komory jsou připomínkovými místy v legislativním procesu, poukazuje na to, že zájmy jimi prosazované jsou zákonodárcem chápány jako zájmy veřejné. (V souvislosti s legislativním procesem navíc vyvstává otázka, jak by mohly lobbované osoby vyhovět doporučení s neregistrovanými osobami nejednat.) V návaznosti na výše uvedené tedy požadujeme, aby bylo postaveno najisto, že zástupci profesních komor založených zákonem a jejich komunikace s lobbovanými osobami se řadí do negativního vymezení lobbingu, neboť se jedná o komunikaci veřejných funkcionářů resp. orgánů veřejné moci. Toto předkládáme jako zásadní připomínku k předloženému věcnému záměru. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Dle přesvědčení předkladatele je jednou ze zcela legitimních činností profesních komor lobbing, který může mít rozměr veřejného zájmu, nicméně z hlediska jednotlivých členů profesních komor i zájmů soukromých. NESOUHLAS Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Bez připomínek. Česká lékárnická komora Připomínky nezaslány. Česká lékařská komora Česká lékařská komora cítí potřebu oblast lobbingu v České republice regulovat, ať už legislativně či nelegislativně. Zásadně však nesouhlasí s tím, aby byly profesní sdružení degradovány na úroveň lobbystických útvarů, jejichž činnost musí být regulována. Stejně jako některé ostatní profesní komory zřízené zákonem požadujeme, aby na Českou lékařskou komoru nebylo nahlíženo jako na lobbistickou organizaci, a aby byly profesní komory zřízené zákonem z této regulace úplně vyňaty. S tím souvisí vynětí z registrace v registru lobbistů (ať v povinném či nepovinném), z veřejného diáře či povinné legislativní stopy. Profesní komory mají, na rozdíl od lobbistických korporací a dalších subjektů, právní osobnost založenu přímo zákonem, když jejich činnost je tímto zákonem již dostatečně regulována. Již z právně nezakotveného vymezení lobbingu, který je definován jako činnost zaměřená na zastupování zájmů třetích stran, kdy tato aktivita je vykonávaná za odměnu, vyplývá, že profesní komory nejsou lobbisty s ohledem na to, že jediným zdrojem jejich financování jsou příspěvky jejich členů. Komory posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů, a to na základě pověření zákonem a nikoliv za úplatu. Ze své pozice jako součásti veřejné správy nenaplňuje profesní samospráva definici lobbingu. Činnost profesní komory, která je jasně definovaná v zákoně (v případě České lékařské komory v zákoně č. 220/1991 Sb., o komorách) nelze považovat za lobbing. Pro úplnost lze konečně doplnit, že Česká lékařská komora považuje za stejně nepatřičné, aby byl statut lobbistické organizace legislativně připisován vedle profesních komor zřízených ze zákona i odborovým organizacím, když i v jejich případě se jedná o specifické subjekty, které na základě speciální zákonné právní úpravy hájí zájmy zaměstnanců, přičemž ani odborové organizace za tuto svou zákonem predikovanou činnost nepobírají a ani nemohou pobírat žádnou odměnu, tedy na rozdíl od skutečných lobbingových organizací nepůsobí na komerčním základě. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Dle přesvědčení předkladatele je jednou ze zcela legitimních činností profesních komor lobbing, který může mít rozměr veřejného zájmu, nicméně z hlediska jednotlivých členů profesních komor i zájmů soukromých. Záměr předkladatele není degradace profesních komor na lobbistické subjekty. Cílem navrhované regulace je primárně odlišení legitimního, zákonného lobbingu od lobbingu netransparentního a nestandardního. NESOUHLAS Česká národní banka K bodu 2.3. Registr lobbistů, na straně 8, Vymezení pojmu Lobbovaná osoba: Požadujeme u výčtu lobbovaných osob stanovených podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů, za text „představitelé ústředních správních úřadů“ doplnit text „s výjimkou členů bankovní rady České národní banky“. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. ROZPOR K bodu 3.3. Varianta III, strana 16, předposlední odstavec vymezující okruh lobbovaných osob: Požadujeme za slovo „vyjma“ vložit text „členů bankovní rady České národní banky a“. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. ROZPOR K bodu 3.4. Varianta IV, strana 17, třetí odstavec od konce strany vymezující okruh lobbovaných osob: Požadujeme ve větě první za spojení „Lobbovanými budou“ vložit text „s výjimkou členů bankovní rady České národní banky“. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. ROZPOR K bodu 5.1. Návrh věcného řešení dle zvolené varianty, na straně 20, třetí odstavec od konce strany vymezující okruh lobbovaných osob: Požadujeme ve větě první za text „veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů“ doplnit text „s výjimkou členů bankovní rady České národní banky,“. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. ROZPOR K bodu 5.2. Systematika navrhované úpravy, část Základní pojmy, práva a povinnosti na straně 22, poslední odstavec vymezující okruh lobbovaných osob: Požadujeme za text „člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,“ vložit text „s výjimkou členů bankovní rady České národní banky,“. Odůvodnění: S ohledem na navrhovanou definici lobbingu (opakovaná činnost vykonávaná systematicky a organizovaně za účelem ovlivnění veřejného rozhodování, a to při přípravě, schvalování a projednávání návrhů obecně závazných právních předpisů a dokumentů strategické, koncepční a plánovací povahy) upozorňujeme na zákaz přijímání a vyžadování pokynů, který platí pro členy bankovní rady (i ČNB jako celek) podle zvláštní právní úpravy obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů („Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu“). Zákaz přijímání pokynů souvisí se zásadou institucionální nezávislosti centrálních bank, upravené v čl. 130 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 7 Statutu Evropského systému centrální bank a Evropské centrální banky, na základě které nesmí být členové orgánů centrálních bank s rozhodovacími pravomocemi ovlivňováni. Předkládaný návrh věcného záměru zákona o lobbingu však vyvolává obavy, zda by případná legislativní úprava nemohla tento striktní zákaz rozmělnit a dostat se tak do rozporu s požadavky na nezávislost České národní banky a členů bankovní rady (resp. centrálních bank a jejích představitelů v EU). Předkládaný návrh obsahuje i návrh možných opatření nelegislativní povahy, mimo jiné i etický kodex. V této souvislosti na doplnění odkazujeme na § 50 odst. 4 zákona o České národní bance, podle kterého zaměstnanci České národní banky, tedy i členové bankovní rady, jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.^^[1] V této souvislosti upozorňujeme, že jak na členy bankovní rady, tak i na některé další zaměstnance České národní banky se již vztahuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na existenci zvláštní právní úpravy (lex specialis) limitů vlivu na centrální banku proto požadujeme její představitele z působnosti zamýšleného legislativního řešení regulace lobbingu vypustit. Dále je zapotřebí upozornit, že vzhledem ke skutečnosti, že se návrh dotýká postavení centrální banky (nebude-li výše uvedeným připomínkám vyhověno), je třeba případný návrh zákona v souladu s primárním právem EU (čl. 127 odst. 4 druhá odrážka Smlouvy o fungování EU a čl. 4 písm. a) druhá odrážka Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky) konzultovat s Evropskou centrální bankou. Tato konzultační povinnost je podrobněji upravena rozhodnutím Rady 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. Tuto konzultaci je třeba provést, v souladu s čl. 8a Legislativních pravidel vlády, před předložením vládě. Pro úplnost uvádíme, že zásadní připomínka spočívající v požadavku České národní banky na vypuštění členů bankovní rady z okruhu lobbovaných osob byla ze stejných důvodů uplatněna již k materiálu „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, a tato zásadní připomínka byla předkladatelem materiálu akceptována. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. ROZPOR Česká stomatologická komora Připomínky nezaslány. Českomoravská konfederace odborových svazů Obecně k návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje, aby z Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu byly vyloučeny odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., v § 3025 a § 3046 přiznává odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů postavení právnické osoby svého druhu (sui generis) odpovídající jejich specifické povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Podle § 320 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů. Podle § 320 odst. 2 zákoníku práce ústřední správní úřady, které vydávají prováděcí pracovněprávní předpisy, činí tak po jejich projednání s příslušnou odborovou organizací a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Podle § 320 odst. 3 zákoníku práce příslušné státní orgány projednávají s odborovými organizacemi otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým organizacím potřebné informace. Podle § 320 odst. 4 zákoníku práce odborové organizace jednající v pracovněprávních vztazích za zaměstnance státu, příspěvkových organizacích, státních fondů a územních samosprávných celků mají právo zejména jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech podmínek zaměstnávání zaměstnanců a počtu zaměstnanců, podávat návrhy, jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech zlepšení podmínek výkonu práce a odměňování. Podle § 324 zákoníku práce odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se považují za veřejně prospěšné právnické osoby. S ohledem na zvláštní charakter odborových organizací a organizací zaměstnavatelů nemohou být proto tyto organizace považovány za lobbisty. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Dle přesvědčení předkladatele je jednou ze zcela legitimních činností odborových svazů a centrál lobbing zaměřený na předkládané návrhy zákonů (např. zákoník práce apod.) zejména s cílem zvýšení ochrany práv a finančních podmínek zaměstnanců. Jedná se o zcela standardní, legitimní a předpokládaný lobbing, u kterého existuje nicméně veřejný zájem na tom, aby veřejnost byla seznámena s tím, jak byl ten který právní předpis změněn na základě lobbingu prováděného odborovým svazem, centrálou či kýmkoliv dalším. Předkladatel nikterak nezpochybňuje vedení sociálního dialogu mezi odbory, vládou zaměstnavateli a dalšími subjekty, resp. tento dialog nezahrnuje do definice lobbingu. ROZPOR Český báňský úřad K materiálu návrh návrhu věcného záměru zákona o lobbingu - 3. Návrh variant věcného řešení Z navržených variant řešení se Český báňský úřad přiklání k variantě II (nelegislativní řešení). Odůvodnění: Zavedení registru lobbistů a s tím souvisejících dalších povinností podle varianty III nebo varianty IV je podle našeho názoru kontraproduktivní, neboť ve své podstatě legalizuje nežádoucí zasahování zájmových skupin do legislativního či rozhodovacího procesu a bude představovat zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Je jistě pochopitelná obava, že někdy jsou právní předpisy připravovány na základě „objednávky“ různých nátlakových skupin. Legalizace činnosti těchto skupin však problém neřeší. Zrovna tak nelze ani v případě zvolení varianty III a IV vyloučit individuální selhání osob zúčastněných na legislativním či rozhodovacím procesu. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Předkladatel se přiklání k modifikované variantě III. s tím, že cíle navrhované regulace nelze dosáhnou bez zákonné právní úpravy. Český statistický úřad Bez připomínek. Český telekomunikační úřad Obecná připomínka Úřad navrhuje upravit věcný návrh zákona tak, že z okruhu lobbovaných osob budou vyňaty osoby působící v čele nezávislých regulačních úřadů, v případě Úřadu tedy předseda Rady Úřadu a členové Rady Úřadu. Lobbing tak, jak je v návrhu věcného záměru zákona vymezen, je v případě nezávislých regulačních úřadů s podstatou jejich činnosti neslučitelný. Odůvodnění: Úřad navrhuje, aby již v této fázi přípravy věcného návrhu zákona byly vzaty v potaz otázky týkající se fungování nezávislých regulačních orgánů, z textu návrhu věcného záměru nevyplývá, že by byla specifika činnosti těchto úřadů uvažována. Ze své podstaty tyto orgány musí při své činnosti naplňovat bezezbytku zásady objektivity, transparentnosti a nediskriminace, které často vyplývají z evropských regulačních rámců. V takovém prostředí pak není prostor pro jakékoli prosazování jednostranných zájmů tak, jak je lobbing pro potřeby věcného návrhu zákona vymezován. Činnost těchto nezávislých úřadů (nejen Úřadu, ale například i Energetického regulačního úřadu nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) musí vycházet z objektivních a nediskriminačních principů, nelze proto akceptovat jakékoli formy prosazování zájmů subjektů pohybujících se na regulovaných trzích. Jakékoli ovlivňování rozhodovací činnosti nezávislých regulačních úřadů by mohlo mít za následek závažné dopady do relevantního tržního prostředí, v konečné fázi by pak mohlo mít dopady na konkurenci či v neposlední řadě na spotřebitele. Zákon (již ve fázi věcného záměru) by neměl připouštět možnost ovlivňování legislativní činnosti a zejména veřejného rozhodování v těchto oblastech. Úřad proto navrhuje, aby věcný návrh zákona o lobbingu vzal tuto skutečnost v potaz, a to tak, že z okruhu zákonem vymezených lobbovaných osob budou vypuštěni představitelé těchto nezávislých úřadů s tím, že v tomto prostředí není lobbing přípustný. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vynětí osob, stojících ve vedení ústředních správních úřadu, zabývajících se regulací, by způsobilo nežádoucí dvojí režim. Ten by mohl zapříčinit snahu i dalších ústředních správních orgánů o získání výjimky z regulace lobbingu, s odkazem na zásady činnosti, jimiž jsou vedeny. Záměrem materiálu však není zpochybnit nezávislost a objektivitu těchto regulátorů, ale zprůhlednit jednání vedoucích osob a legislativní aktivitu institucí. ROZPOR Český úřad zeměměřický a katastrální Bez připomínek. Družstevní asociace ČR Připomínky nezaslány. Energetický regulační úřad Připomínky nezaslány. Exekutorská komora Bez připomínek. Finanční arbitr Připomínky nezaslány. Generální inspekce bezpečnostních sborů Připomínky nezaslány. Grantová agentura ČR Bez připomínek. Hlavní město Praha Bez připomínek. Hospodářská komora České republiky Obecná připomínka k předloženému materiálu 1. Hospodářská komora České republiky upozorňuje, že by předkládaný materiál neměl vyznívat negativně, pejorativně. Lobbing je legální možnost prosazování zájmů, kdy případné nelegální a korupční praktiky jsou stíhány příslušnými trestněprávními předpisy, to ale neznamená, že lobbingu je třeba přisuzovat negativní označení. Věcný záměr zákona by měl používat hodnotově neutrální pojmy, což se v některých případech použití slova „lobbing“ neděje. 2. Věcnému záměru zákona o lobbingu chybí přehlednost, ucelenost i jednoznačnost. Text návrh variant řešení a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu by měl představovat jednoznačný a promyšlený návrh právní úpravy, který bude vycházet z předchozího textu definujícího možnosti regulace lobbingu. Jednoznačnost i promyšlenost návrhu věcného řešení však chybí, text je velmi obecný, který nepatří do věcného záměru. Chybí jasné vymezení základních definic, se kterými návrh věcného řešení pracuje – lobbista, lobbing (co se rozumí opakovanou činností, systematickou a organizovanou činností), lobbovaná osoba (oproti textu přecházejícímu se např. již zde nezmiňují náměstci členů vlády, kdo je osoba blízká, jak je to s profesními organizacemi atd.), dále nejsou uvedeny povinnosti lobbovaných, práva lobbistů, chybí nastavení přestupkového řízení v případě porušení povinností stanovených zákonem (odkaz na zákon o střetu zájmů nelze považovat za dostatečný), z materiálu není zřejmá správa registru lobbistů a její funkčnost a jiné. Materiál by měl být v tomto dopracován tak, aby budoucí právní úprava lobbingu byla z věcného záměru zákona dostatečně zřejmá a komplexní, obsahovala ucelený přehled o budoucích právních zásadách zákonné regulace lobbingu, a tedy materiál sloužil jako relevantní podklad k dalšímu rozhodování. 3. Dále jde materiál nad zákonné regulace lobbingu (regulace činnosti profese, regulace vstupu do profese), když se věnuje pravidlům, samoregulačním mechanismům, které zákonem řešeny být nemají (např. regulaci poskytování darů, veřejné diáře a legislativní stopu). Je-li záměrem předkladatele řešit opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti, pak tato opatření mají být nastíněna v nelegislativním materiálu pro vládu, nikoli však ve věcném záměru, který má řešit zákonnou úpravu regulace lobbistické činnosti. Hospodářská komora České republiky navrhuje, v souladu s výše uvedenými připomínkami, předložený materiál přepracovat a následovně opět vložit do mezirezortního připomínkového řízení. Pokud jde o prvky, jejichž roli by Hospodářská komora České republiky v budoucím řešení problematiky lobbingu uvítala, jde zejména o následující principy: • akcentování prvků bez obecně závazné úpravy (metodiky, etické kodexy, otevřené diáře); • používané nástroje by se neměly týkat jenom centrální úrovně (vztahů k vládě a parlamentu); • pokud jde o registraci lobbistů, měla by vycházet z dobrovolnosti; • právě s ohledem na dobrovolnost, by měl být důkladně rozpracován motivační mechanizmus; • nástroj legislativní stopy je smysluplný, pokud má ambici postihovat celý legislativní proces. V případě, že by předkladatel trval na materiálu, uplatňuje Hospodářská komora České republiky níže uvedené konkrétní zásadní připomínky. Tato připomínka je zásadní. 1. Vzato na vědomí. Předkladatel považuje lobbing za standardní a legitimní aktivitu za předpokladu, že je prováděna transparentně. Cílem navrhované regulace je právě odlišení transparentního, legitimního lobbingu od zákulisního, nestandardního lobbingu. Předkladatel legitimní lobbing neoznačuje pejorativně. 2. Neakceptováno. Věcný záměr zákona má dle čl. 4 odst. 1 Legislativních pravidel vlády obsahovat zejména návrh věcného řešení (písm. c)) a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, z návrhu musí být zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu, jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení atd. (písm. d)). Předkladatel se nedomnívá, že by v návrhu věcného záměru zákona měly být uvedeny detailní definice či návrh normativního textu. 3. Neakceptováno. Legislativní stopa a registr darů jsou legislativní opatření, která s lobbingem bezezbytku souvisejí. Veřejné diáře nejsou předkladatelem navrhovány, pouze zmiňovány ve výčtu možných variant coby v úvahu přicházející eventualita. Předkladatel setrvává na preferenci varianty III. s dílčími modifikacemi, resp. předložením variantního řešení k rozhodnutí vládě v otázkách (ne)povinné registrace hospodářských a sociálních partnerů a profesních komor. ROZPOR Připomínka ke kapitole 1. Účel právní úpravy Deklarované základní východisko navrhované regulace, tedy „stanovit parametry regulace lobbingu, které povedou k tomu, aby se existující, standardně fungující subjekty k takové činnosti přihlásily a zároveň byli postihováni ti, kteří lobbistickou činnost fakticky provádějí, nicméně ji realizují záměrně netransparentně, mimo rámec stanovených pravidel“ není v doporučené ani maximalistické variantně naplněno. Návrhy obsažené ve variantách III a IV sice zahrnují povinnou registraci lobbistů, nicméně nijak nespecifikují, jakým způsobem bude zjišťován a následně postihován netransparentní lobbing. Z návrhu není ani zřejmé, kterému státnímu orgánu by měla být taková kompetence udělena (např. orgánu, který bude odpovědný za vedení registru lobbistů). To je podstatný nedostatek věcného záměru, který zpochybňuje funkčnost navrhované regulace. Doporučujeme uvedené absentující mechanismy a kompetence ve věcném záměru zákona jednoznačně vymezit, protože v opačném případě nebude možné novou legislativou naplnit deklarovaný cíl věcného záměru, jímž je „zvýšení transparentnosti legislativních a rozhodovacích procesů ve vztahu k lobbistické činnosti a posílení veřejné kontroly v této oblasti“, respektive odlišení lobbingu standardního a legitimního od lobbingu zákulisního a netransparentního. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Úřadem pověřeným správou registru lobbistů bude variantně buď Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Připomínka k bodu 1.1 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Uvedený text neobsahuje zhodnocení funkčnosti všech nástrojů, které v České republice existují, a na které posléze předkladatel věcného záměru zákona i odkazuje. Doporučujeme, aby kapitola byla dopracována tak, aby věcný záměr poskytl ucelený přehled o všech legislativních/samoregulačních nástrojích, které v České republice v této oblasti existují. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není analýza všech legislativních a samoregulačních nástrojů, které v České republice v této oblasti existují, neboť již tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Připomínka k bodu Lobbované osoby Za excesivní, ve světě unikátní a naprosto nekontrolovatelné považujeme zahrnutí „osob blízkých veřejných funkcionářů“ do další skupiny lobbovaných. Ukládání povinnosti ve vztahu k těmto osobám, které se navíc nijak nepodílejí na legislativním či jiném rozhodovacím procesu ve veřejném sektoru, jde výrazně nad rámec zásady přiměřenosti právní úpravy. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Připomínka k bodu Reportování Zpráva o činnosti lobbisty by měla být (tak, jak je tomu obvyklé například v Registru transparentnosti EU) podávána jednou ročně. Registrovaný lobbista odpovídá za zahrnutí schůzky s lobbovaným do své výroční zprávy. Naopak, vzhledem k tomu, že neregistrovaný lobbista (např. zástupce zákonem zřízené instituce, budou-li z působnosti této úpravy vyjmuty) nebude povinen zprávy podávat, měl by být za podání zprávy o tomto jednání zodpovědný lobbovaný, včetně zahrnutí do legislativní stopy. Takové pravidlo by vedlo navíc i k vyšší motivaci lobbistů k registraci. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Z hlediska možnosti veřejné kontroly ve vztahu k probíhajícímu legislativnímu procesu je žádoucí, aby byly čtvrtletní zprávy o činnosti předkládány častěji než jednou ročně. Čtvrtletní periodicita předkládání zpráv o činnosti byla zhodnocena nejvhodnější kompromis mezi veřejným zájmem a administrativní zátěží na straně lobbistů. Připomínka ke kapitole 3. Návrh variant věcného řešení Ve variantě II, III, IV se shodně navrhuje zavést tzv. legislativní stopa. Opatření formou legislativní stopy nemusí být efektivní. Před zavedením tohoto institutu by mělo být dostatečně zhodnoceno, zda není účelnější vyjít z existujících mechanismů (např. eKLEP, zápisy z pracovních skupin, interní materiály), které provázejí přípravu legislativy a tyto otevřít veřejnosti. Dále ve variantě II, IV se navrhuje povinnost reportovat o uskutečněných schůzkách s lobbisty ve formě veřejných diářů. Návrh veřejného diáře se z praktického hlediska jeví jako stěží realizovatelný. Aktualizace takového diáře bude administrativně náročná, navíc spolehlivost, resp. kontrolu zveřejňovaných údajů bude provádět především veřejnost, média a nestátní neziskové organizace. Jedná se o samoregulační mechanismus, kdy se doporučuje zavedení veřejného diáře ponechat jako dobrovolné opatření. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vysvětleno. Legislativní stopa představuje efektivnější nástroj pro zvýšení kontroly transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve veřejném sektoru. VeKlep pro veřejnost neumožňuje veřejnosti rozklíčovat průběh legislativního procesu v parlamentní fázi. Zápisy z pracovních skupin, resp. jednání poradních orgánů vlády nespadají do definice lobbingu. Veřejný diář je v návrhu věcného záměru zákona o lobbingu uváděn jako v úvahu přicházející varianta, není však navrhován coby opatření určené k realizaci. Připomínka k bodu 3.3 Varianta III (legislativní a nelegislativní opatření) Lobbovanými osobami by měly být dle této varianty vybrané osoby ve smyslu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, vyjma představitelů obecních a krajských samospráv. Varianta III tak zavádí nerovnost, resp. výjimku v postavení veřejných funkcionářů, která pro představitele obecních a krajských samospráv není racionálně odůvodněna a působí účelově. Lobbisté. Dobrovolně se dle textu do registru lobbistů budou moci zapisovat subjekty, které budou jinak z povinného zápisu vyjmuty. Má jít přitom o subjekty, které legislativní lobbing provádějí již ze své podstaty, které mají zastupování zájmů třetích stran či svých členů uloženo přímo zákonem. I zde návrh věcného řešení zavádí nerovnost v postavení subjektů vůči profesním lobbistům, in house lobbistům, ale i dalším subjektům, které vykonávají legislativní lobbing ze své podstaty, avšak nejsou založeny zákonem, a na které se tedy zřejmě výjimka nevztahuje. U posledně uvedené kategorie subjektů z návrhu věcného řešení není ani zřejmé jejich postavení v rámci právní úpravy lobbingu. Dále není zřejmé postavení profesních, zájmových organizací. Taktéž není zřejmé, zda tato varianta počítá s veřejnými diáři, stejně jako je tomu u varianty II a IV. V neposlední řadě varianta III nezmiňuje povinnosti lobbovaných, stejně tak text nepřiznává lobbistům prakticky žádná práva. O správě registru lobbistů je jen zmínka, že bude svěřena některému z existujících státních orgánů, ale není najisto řečeno, který orgán by to měl být, jak je to se sankcemi, podmínkami funkčnosti atd. Má-li být varianta III vyhodnocena jako řešení, které naplňuje účel a smysl připravené regulace, pak je třeba, aby v této části text jasně a najisto rámcově vymezil budoucí podobu regulace lobbingu, která bude oporou pro textové znění zákona (k tomuto i viz výše již obecná připomínka, připomínka o chybějících definicích, vymezeních základních principů budoucí právní úpravy). Doporučuje se návrh variant věcného řešení, varianta III, dopracovat včetně RIA. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Připomínka k bodu 3.4 Varianta IV (maximalistická varianta) Motivační opatření k registraci lobbistů v podobě přístupu do objektů, přístupu do eKLEPu, lze spíše považovat za nedostatečná motivační opatření v zapojení se do opatření na podporu transparentnosti legislativního procesu. Lze proto doporučit, aby byla zvážena další opatření, jež by podpořilo lobbisty v zapojení se do transparentního legislativního procesu (např. vstup do prostor parlamentu na magnetickou kartu, právo vystupovat na jednání výborů a komisí). Doporučuje se proto do návrhu zapracovat například následující práva garantovaná registrovaným lobbistům:  plný vstup do objektů komor Parlamentu prostřednictvím vstupní karty (novela zákona o jednacím řádu),  právo účasti na veřejných schůzích výborů, komisí a podvýborů obou komor Parlamentu,  právo vystoupit s časově předem ohraničeným příspěvkem na jednání výboru, podvýboru nebo komise obou komor Parlamentu,  právo, aby stanovisko lobbisty k projednávanému návrhu zákona bylo předkladatelem právního předpisu v rámci vnějšího meziresortního připomínkového řízení povinně vypořádáno,  právo požadovat, aby stanovisko lobbisty bylo zveřejněno odkazem z internetových stránek orgánu veřejné moci,  oprávnění na plný vstup do systému eKLEP. Stejně jako u výše uvedené připomínky k variantě III ke správě registru lobbistů, zde je jen zmínka, že bude svěřena některému z existujících státních orgánů, ale není na jisto řečeno, který orgán by to měl být, jak je to se sankcemi, podmínkami funkčnosti atd. Co se týká dohledového orgánu, doporučujeme tuto novou kompetenci přiřadit některému z navrhovaných ministerstev. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran se jeví vzhledem ke své převládající činnosti spočívající v kontrole nákladů a výdajů na volební kampaně a kontrole výročních zpráv politických stran jako nepříliš vhodný. U vymezení, kdo se bude zapisovat do registru lobbistů, není zřejmé, proč jsou vynechány profesní/zájmové organizace. Doporučuje se návrh variant věcného řešení, varianta IV, dopracovat včetně RIA. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vysvětleno. Předkladatel preferuje modifikaci Varianty III. (vizte vypořádání předchozí připomínky). Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či jejich zavedení by mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí byl zhodnocen - vzhledem k svému nezávislému charakteru a zaměření - coby nejvhodnější úřad pro vedení registru lobbistů. Připomínka k bodu 5.2 Systematika navrhované úpravy Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu by měl představovat jednoznačný a promyšlený návrh budoucí právní úpravy, který bude vycházet z předchozího textu, definující možnosti regulace lobbingu, tak tomu v případě návrhu věcného řešení dle zvolené varianty není. Návrhu věcného řešení dle zvolené varianty chybí jasné vymezení nejzákladnějších definic, se kterými by návrh zákona dále pracoval, stejně tak jasná představa o textaci zákona. Odkaz na zákon o střetu zájmů bez konkrétního návrhu textace pro účely zákona o lobbingu nečiní návrh věcného řešení přehledným. Doporučuje se návrh věcného řešení dle zvolené varianty podrobněji rozpracovat tak, aby budoucí právní úprava lobbingu byla z věcného záměru zákona dostatečně zřejmá a komplexní, obsahovala ucelený přehled o budoucích právních zásadách zákonné regulace lobbingu, a tedy materiál skutečně sloužil jako relevantní podklad k dalšímu rozhodování. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Věcný záměr zákona má dle čl. 4 odst. 1 obsahovat zejména návrh věcného řešení (písm. c)) a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, z návrhu musí být zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu, jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení atd. (písm. d)). Předkladatel se nedomnívá, že by v návrhu věcného záměru zákona měly být uvedeny detailní definice či návrh normativního textu. Připomínka k bodu Evidované osoby K definovaným třem kategoriím lobbistů navrhujeme doplnit čtvrtou kategorii: advokátní kanceláře. Odůvodnění: Některé advokátní kanceláře tuto činnost také vykonávají, a pokud nebudou uvedeny v registru, pak je tento věcný záměr zcela neopodstatněný. Nevýhodou vymezení lobbistů formou výčtu by mohla být možnost obcházení zákonné definice a neregistrování těch, kteří by do zákonné regulace měli spadat. Definování lobbistů by podle našeho názoru mělo být pomocí obecnější definice, která bude mít širší platnost a která nebude jen prostým výčtem kategorií osob. Taková definice by více odrážela realitu a byla by lépe aplikovatelná v praxi. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Předkladatel s připomínkovým místem věcně souhlasí, nicméně je přesvědčen, že advokátní kanceláře do definice lobbistů spadají, ať coby tzv. profesionální lobbisté, jestliže za úplatu prosazují zájmy 3. Strany nebo in-house lobbisté, kteří prosazují své vlastní zájmy prostřednictvím vlastních zaměstnanců, jejichž náplní činnosti je mimo jiné lobbing. Připomínka k bodu 1.3.1 Dosavadní pokusy o právní regulaci lobbingu a etického kodexu poslance v ČR S ohledem na skutečnost, že se věcný záměr zákona, resp. RIA se ve svých částech věnuje i jiným pravidlům regulace lobbingu, než je samotný zákon, tato část neobsahuje ucelený přehled dosavadních pokusů regulace lobbingu v ČR. Existovala řada dílčích snah o zavedení samoregulačních mechanismů v rámci lobbistického odvětví, které tato kapitola nezmiňuje, stejně tak např. chybí zhodnocení pokusů o regulaci veřejných diářů, legislativní stopy. Lze doporučit, aby tato část zprávy RIA byla dopracována tak, aby byl poskytnut ucelený přehled o dosavadních pokusech o právní regulaci lobbingu v ČR. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není popis a analýza všech legislativních pokusů, které se v České republice v této oblasti uskutečnily, neboť tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Připomínka k bodu 1.3.2 Způsoby právní regulace lobbingu v zahraničí Úprava lobbingu v jednotlivých členských státech EU se výrazně liší, od neexistence jakékoli regulace přes regulaci prostřednictvím dobrovolných etických kodexů poslanců či senátorů nebo zájmových skupin až po pokusy o uzákonění regulace lobbingu, a to pokusy více či méně úspěšné, kdy v některých státech již tato úprava funguje a v jiných je naopak připravována. RIA nedává objektivní přehled způsobů právní regulace lobbingu v zahraničí, když se věnuje vybraným státům, aniž by dostatečně zdůvodnila výběr konkrétních příkladů zahraniční regulace. Stejně tak neodpovídá na otázku, jak nastavená regulace v zahraničí v praxi funguje, zda existují zkušenosti nejen pozitivní, ale i negativní, stejně tak dokumentu chybí shrnutí, které zahraniční právní úpravy lze považovat za funkční a inspirativní pro řešení této otázky v České republice. Lze doporučit, aby kapitola byla dopracována, neboť bez podrobné analýzy zahraniční právní úpravy nelze zvážit alternativní možnosti právní úpravy, nelze aplikovat ponaučení z jiných systémů. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Státy, jejichž regulace lobbingu je popsána v bodě 1.3.2. jsou státy blízké teritoriálně i obdobnou historickou zkušeností a právní kulturou (Maďarsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko), k nimž se přidává Irsko, které zavedlo regulaci lobbingu nedávno (2015). Popisovat ve věcném návrhu zákona objektivně způsoby právní regulace lobbingu ve všech státech, které ji zavedly, by nepřinášelo žádnou výhodu. Věcný záměr je návrhem regulace a nikoliv analytickým materiálem, jakým byl „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Kancelář Poslanecké sněmovny Připomínky nezaslány. Kancelář prezidenta republiky Připomínky nezaslány. Kancelář Senátu Připomínky nezaslány. Kancelář veřejného ochránce práv Připomínky nezaslány. Komora auditorů ČR Připomínky nezaslány. Komora daňových poradců ČR Doporučujeme pro odstranění jakýchkoliv výkladových problémů vyloučit z definice lobbingu (ať již přímo ve vlastní definici, nebo negativním vymezením): A. Činnost komor zřízených ze zákona a jiných podobných subjektů v rámci legislativního procesu při připomínkování právních norem, metodických pokynů, stanovisek a při řešení výkladových problémů právních předpisů (například jednání mezi KDP ČR a MF ČR v rámci Koordinačních výborů). B. Odpovědi státní správy a dalších subjektů na: i. dotazy položené dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ii. jiné další dotazy zasílané právnickými osobami, případně fyzickými osobami. Odůvodnění: Domníváme se, že legislativní aktivity komor povinně zřízených ze zákona a jiných podobných subjektů ať již v rámci přípravy nových právních předpisů, nebo výkladů k nim, nelze považovat za lobbing. Tato činnost vyplývá z poslání těchto subjektů a ve své podstatě není ovlivňováním dotyčných státních institucí, ale pouze názorem těchto osob, které mohou, ale také nemusí, být ze strany státu akceptovány. Stopa těchto aktivit je pak jednoduše zachytitelná, neboť tyto připomínky by měly být součástí vypořádací tabulky k jednotlivým novelám, včetně stanoviska příslušného ministerstva, a obdobně to platí i v případě připomínkování metodických pokynů. Důvodem tohoto negativního výčtu je to, že věcný záměr zákona o lobbingu řadí profesní sdružení mezi lobbisty, kteří se mohou registrovat do seznamu lobbistů dobrovolně. Při takovém nastavení ale vzniká pochybnost, jaké postavení by měla profesní sdružení v připomínkovém řízení, ale i v celém legislativním procesu, pokud by se neregistrovala. V druhém případě jde pak o vyloučení jakýchkoliv pochybností, protože pokládání dotazů státní správě ať již v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím, či mimo tento rámec, rozhodně nelze považovat za lobbing. Pokud by pokládání těchto dotazů mělo být lobbingem, byl by lobbistou jakýkoli občan, který by se obrátil se svým dotazem například na obec. To je jistě absurdní. Naopak odpověďmi ze strany státu na tyto dotazy je realizován základní princip a přístup demokratického státu, tj. že státní správa je zde pro občany a měla by být otevřenou státní správou. Pokud by tyto dotazy měly být lobbingem, došlo by dle našeho názoru k nepřípustnému omezení ve svobodném přístupu k informacím. Obdobně to platí i pro jiné platformy, v rámci kterých jsou řešeny metodické a výkladové otázky platných právních předpisů. Řešení výše uvedených problémů není možné realizovat tím, že by v uvedených případech byla povinná registrace daných osob. Vznikala by pro tyto osoby spousta otázek a potencionálních problémů a v extrému by mohlo dojít k tomu, že by příslušné státní orgány odmítly s těmito osobami vůbec komunikovat, a to právě z důvodu, že by se jednalo o neregistrované lobbisty. To je jistě absurdní řešení, které by bylo v rozporu s platnými právními předpisy. Tato připomínka je zásadní. A. Akceptováno. Za lobbing se nepovažuje připomínkování návrhů právních předpisů, jednání poradních orgánů či koordinačních výborů (vizte zmíněné jednání mezi KDP ČR a MF). B. Akceptováno. Dotazy položené dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a jiné dotazy, které nesměřují ke změně návrhu právního předpisů či rozhodnutí nejsou považovány za lobbing. Upozorňujeme na skutečnost, že ve věcném záměru chybí přesná definice in-house lobbisty. Z věcného záměru musí být zřejmé, že se jedná vždy o subjekty vykonávající lobbing jako vedlejší činnost za účelem podpory svého podnikání nebo předmětu své činnosti prostřednictvím dalších osob zejména zaměstnanců. Z věcného záměru musí být patrné, že za in-house lobbistu se nepovažuje konkrétní zaměstnanec nebo jiná osoba vykonávající lobbing jako závislou činnost. Z věcného záměru také musí být zřejmé, že zaměstnanci a další osoby v závislém postavení nejsou předmětem registrace v registru lobbistů. Návrh řešení: Vyjmout zaměstnance a ostatní osoby v závislém postavení výslovně z definice lobbisty a z povinnosti registrace. Rozsah údajů, které musí být ve zprávě povinně uváděny, je nepřiměřený a pro lobbisty administrativně zatěžující. Souhlasíme s tím, aby lobbista identifikoval lobbovaného a oblast, ve které lobbuje. Uvádění konkrétních schůzek je dle našeho názoru pro dosažení účelu právní úpravy zbytečné a nadměrně zatěžující. Bude docházet k situacím, kdy lobbista bude vystaven povinnosti vysvětlovat účel každé schůzky s lobbovaným, aniž by to přispělo k transparentnosti legislativního procesu. Ad absurdum by lobbista musel reportovat každé setkání s lobbovanými např. při společenské akci jako je divadlo, vernisáž, předávání cen, ale také náhodné setkání na dětském hřišti, v ZOO atd. Tato zatěžující povinnost, která nepřiměřeným způsobem zasahuje do práva na ochranu soukromí lobbistů a lobbovaných, navíc nepřispívá k transparentnosti legislativního procesu. Pokud bude lobbista povinen sdělit, koho lobboval a v jaké věci, je tato informace pro kontrolu transparentnosti dostatečná, a to aniž by lobbista zároveň musel uvádět, že se s lobbovaným náhodně potkali v sauně a potom ještě jednou na půdě Sněmovny. Dále je dle našeho názoru problematické sdělování údajů o klientech lobbisty. Mnozí lobbisté jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti o svých klientech (např. advokát, daňový poradce atd.). Vztah mezi právní úpravou lobbingu a těmito zvláštními právními úpravami potom není věcným záměrem dostatečně řešen. Návrh řešení: Omezit obsah čtvrtletních zpráv na údaj o lobbovaném a předmětu lobbingu. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Věcný záměr zákona má dle čl. 4 odst. 1 obsahovat zejména návrh věcného řešení (písm. c)) a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, z návrhu musí být zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu, jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení atd. (písm. d)). Předkladatel se nedomnívá, že by v návrhu věcného záměru zákona měly být uvedeny detailní definice či návrh normativního textu. Osobou odpovědnou za registraci v registru lobbistů a de iure považovanou za lobbistu bude právnická osoba zaměstnávající osoby provádějící lobbing, případně fyzická osoba, jedná-li se o OSVČ podnikající jako fyzická osoba. Akceptováno. Rozsah uváděných údajů ve zprávě o činnosti bude redukován tak, aby neobsahoval místo a čas konání lobbistické schůzky, resp. aby z nich primárně vyplýval údaj o lobbovaném a předmětu lobbingu. Zařazením všech osob blízkých do definice lobbovaného dojde k nepřiměřenému rozšíření definice lobbovaného. Jednak lobbistovi vůbec nemusí být známo, že se stýká s osobou blízkou některému lobbovanému, jednak může docházet k absurdním situacím: Např. manželka poslance může pracovat v obchodní korporaci – bude každý rozhovor o zájmech korporace s touto manželkou lobbistickou schůzkou, kterou je zapotřebí reportovat? Osoby blízké mohou být striktním výkladem zákona profesně a pracovně znevýhodněny, protože setkání s nimi bude potenciálně nezbytné zdůvodňovat a vysvětlovat. Návrh řešení: Vyjmout osoby blízké lobbovaným z definice lobbovaného. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Z textu není zřejmé, zda je provádění lobbingu bez registrace pouze přestupkem nebo zda se může jednat o trestný čin neoprávněného podnikání nebo zda jde také případně o profesní delikt, který má řešit příslušná profesní komora. Návrh řešení: Výše uvedené bude nezbytné v návrhu upřesnit Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Provádění lobbingu bez registrace je přestupkem. Z textu návrhu dále není zřejmé, jaké pravomoci bude mít příslušný úřad při kontrole úplnosti s pravdivosti registrovaných údajů a čtvrtletních zpráv. Vzhledem k šíři údajů, které jsou v současné verzi návrhu registrovány a povinně sdělovány, se při kontrole pravdivosti a úplnosti údajů může jednat o značný zásah do soukromí dotčených osob (prokazování okruhu osob blízkých, prokazování uskutečnění jednotlivých schůzek atd.). Návrh řešení: S ohledem na kontrolovatelnost zveřejňovaných údajů a jejich ověřitelnost a také s ohledem na ochranu soukromí osob (zejména osob blízkých lobbovanému např. jeho dětí) doporučujeme omezit definici lobbovaného a obsah čtvrtletních práv, tak jak je uvedeno výše. Dále doporučujeme specifikovat, jaké nástroje bude mít úřad k dispozici při ověřování pravdivosti a úplnosti příslušných údajů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Osoby blízké nebudou zahrnuty mezi lobbované osoby, obsah čtvrtletních zpráv o činnosti bude redukován primárně na uvedení lobbované osoby a předmět lobbingu. Návrh ve vybrané variantě s poskytnutím výše uvedených výhod registrovaným lobbistům zřejmě nepočítá. Návrh řešení: Doplnit v rámci navrhovaného řešení regulace lobbingu výše uvedené výhody pro registrované lobbisty. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či jejich zavedení by mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Návrh neřeší, jaký důsledek bude mít neuvedení nebo neúplné uvedení legislativní stopy. Tedy zda bude hrozit určitá sankce nebo pouze politická a případně pracovněprávní odpovědnost. Návrh řešení: Doplnit návrh o analýzu výše uvedeného. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Neuvedení nebo neúplné uvedení legislativní stopy bude přestupkem. Komora patentových zástupců ČR Připomínky nezaslány. Komora veterinárních lékařů ČR Připomínky nezaslány. Konfederace umění a kultury Bez připomínek. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Upozorňujeme na skutečnost, že kromě zákonem zřízených komor existují další spolky a organizace, které sice nejsou zřízeny zákonem, ale lobbing je jejich ústřední činností – například odborové organizace, členové tripartity (Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a další) a další. Pokud by i tyto organizace měly podléhat povinné registraci a povinnému podávání čtvrtletních zpráv o své činnosti, dojde ke zřejmé nerovnosti v postavení těchto subjektů v rámci lobbingu. Některé organizace budou mít zcela unikátní postavení, které jim umožní lobbovat bez jakékoliv kontroly a jiné organizace budou podléhat striktní regulaci. V rámci vynětí zákonem zřízených profesních komor a HK ČR z povinnosti registrace není zřejmé, na jaký okruh činností se výjimka vztahuje. Zda jsou vyňaty pouze činnosti, kdy komora ovlivňuje legislativní proces k ochraně zájmů svých členů, nebo zda se výjimka vztahuje také na ochranu zájmů klientů členů těchto komor. Tedy zda může např. Advokátní komora jako neregistrovaný lobbista hájit pouze zájmy advokátního stavu nebo zda může lobbovat také za zájmy podnikatelů obecně či za zájmy některé ze skupin klientů svých členů – tedy advokátů. Profesní komory mají alespoň striktně vymezený okruh pravomoci a působnosti týkající se konkrétní profese. Jejich vynětí z povinnosti registrace jako lobbisty může být ospravedlnitelné, pokud bude upřesněno, že vynětí se vztahuje na činnost profesní komory jako takové při prosazování zájmů svých členů s ohledem na výkon jejich profese. Vynětí by tedy nemělo zahrnovat činnost jakéhokoliv člena konkrétní profesní komory, ale komory jako takové, a navíc by mělo být omezeno na prosazování a ochranu zájmů jejích členů při výkonu dané profese. Postavení HKČR a Agrární komory je však v tomto ohledu zcela odlišné od postavení profesních komor. Zejména HK ČR sdružuje podnikatele napříč trhem a napříč jednotlivými sektory. HK ČR tedy může zcela nekontrolovatelně prostřednictvím kohokoliv lobbovat za jakékoliv podnikatelské zájmy, protože v tomto ohledu nebude nijak regulována. Tento stav zakládá naprostou nerovnováhu na poli lobbingu, kdy na jedné straně bude skupina lobbistů včetně odborů, asociací, spolků, nevládních organizací atd., které budou podléhat registraci a pravidelnému reportingu o své činnosti a na straně druhé bude existovat zcela nekontrolovaná a neregulovaná skupina lobbistů prosazujících široké spektrum zájmů prostřednictvím struktur HK ČR. Jsme přesvědčeni, že tento postup není správný. Návrh řešení: Buďto zvést systém nepovinné registrace v registru lobbistů pro všechny subjekty nebo rozsah zákonné výjimky radikálně zúžit, jak je naznačeno výše. Pokud má být oblast lobbingu regulována, tak na základě nediskriminačního přístupu a za rovných podmínek pro všechny. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Povinná bude registrace pro všechny subjekty, provádějící lobbing. Upozorňujeme na skutečnost, že ve věcném záměru chybí přesná definice in-house lobbisty. Z věcného záměru musí být zřejmé, že se jedná vždy o subjekty vykonávající lobbing jako vedlejší činnost za účelem podpory svého podnikání nebo předmětu své činnosti prostřednictvím dalších osob zejména zaměstnanců. Z věcného záměru musí být patrné, že za in-house lobbistu se nepovažuje konkrétní zaměstnanec nebo jiná osoba vykonávající lobbing jako závislou činnost. Z věcného záměru také musí být zřejmé, že zaměstnanci a další osoby v závislém postavení nejsou předmětem registrace v registru lobbistů. Návrh řešení: Vyjmout zaměstnance a ostatní osoby v závislém postavení výslovně z definice lobbisty a z povinnosti registrace. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vysvětleno. Osobou odpovědnou za registraci v registru lobbistů a de iure považovanou za lobbistu bude právnická osoba zaměstnávající osoby provádějící lobbing, případně fyzická osoba, jedná-li se o OSVČ podnikající jako fyzická osoba. Rozsah údajů, které musí být ve zprávě povinně uváděny, je nepřiměřený a pro lobbisty administrativně zatěžující. Souhlasíme s tím, aby lobbista identifikoval lobbovaného a oblast, ve které lobbuje. Uvádění konkrétních schůzek je dle našeho názoru pro dosažení účelu právní úpravy zbytečné a nadměrně zatěžující. Bude docházet k situacím, kdy lobbista bude vystaven povinnosti vysvětlovat účel každé schůzky s lobbovaným, aniž by to přispělo ke transparentnosti legislativního procesu. Ad absurdum by lobbista musel reportovat každé setkání s lobbovanými např. při společenské akci jako je divadlo, vernisáž, předávání cen, ale také náhodné setkání na dětském hřišti, v ZOO atd. Tato zatěžující povinnost, která nepřiměřeným způsobem zasahuje do práva na ochranu soukromí lobbistů a lobbovaných, navíc nepřispívá k transparentnosti legislativního procesu. Pokud bude lobbista povinen sdělit, koho lobboval a v jaké věci, je tato informace pro kontrolu transparentnosti dostatečná, a to aniž by lobbista zároveň musel uvádět, že se s lobbovaným náhodně potkali v sauně a potom ještě jednou na půdě Sněmovny. Dále je dle našeho názoru problematické sdělování údajů o klientech lobbisty. Mnozí lobbisté jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti o svých klientech (např. advokát, daňový poradce atd.). Vztah mezi právní úpravou lobbingu a těmito zvláštními právními úpravami potom není věcným záměrem dostatečně řešen. Návrh řešení: Omezit obsah čtvrtletních zpráv na údaj o lobbovaném a předmětu lobbingu. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Rozsah uváděných údajů ve zprávě o činnosti bude redukován tak, aby neobsahoval místo a čas konání lobbistické schůzky, resp. aby z nich primárně vyplýval údaj o lobbovaném a předmětu lobbingu. Zařazením všech osob blízkých do definice lobbovaného dojde k nepřiměřenému rozšíření definice lobbovaného. Jednak lobbistovi vůbec nemusí být známo, že se stýká s osobou blízkou některému lobbovanému, jednak může docházet k absurdním situacím: Např. manželka poslance může pracovat v obchodní korporaci – bude každý rozhovor o zájmech korporace s touto manželkou lobbistickou schůzkou, kterou je zapotřebí reportovat? Osoby blízké mohou být striktním výkladem zákona profesně a pracovně znevýhodněny, protože setkání s nimi bude potenciálně nezbytné zdůvodňovat a vysvětlovat. Návrh řešení: Vyjmout osoby blízké lobbovaným z definice lobbovaného. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Z textu není zřejmé, zda je provádění lobbingu bez registrace pouze přestupkem nebo zda se může jednat o trestný čin neoprávněného podnikání nebo zda jde také případně o profesní delikt, který má řešit příslušná profesní komora. Návrh řešení: Výše uvedené bude nezbytné v návrhu upřesnit. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Provádění lobbingu bez registrace je přestupkem. Z textu návrhu dále není zřejmé, jaké pravomoci bude mít příslušný úřad při kontrole úplnosti s pravdivosti registrovaných údajů a čtvrtletních zpráv. Vzhledem k šíři údajů, které jsou v současné verzi návrhu registrovány a povinně sdělovány, se při kontrole pravdivosti a úplnosti údajů může jednat o značný zásah do soukromí dotčených osob (prokazování okruhu osob blízkých, prokazování uskutečnění jednotlivých schůzek atd.). Návrh řešení: S ohledem na kontrolovatelnost zveřejňovaných údajů a jejich ověřitelnost a také s ohledem na ochranu soukromí osob (zejména osob blízkých lobbovanému např. jeho dětí) doporučujeme omezit definici lobbovaného a obsah čtvrtletních práv, tak jak je uvedeno výše. Dále doporučujeme specifikovat, jaké nástroje bude mít úřad k dispozici při ověřování pravdivosti a úplnosti příslušných údajů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Osoby blízké nebudou zahrnuty mezi lobbované osoby, obsah čtvrtletních zpráv o činnosti bude redukován primárně na uvedení lobbované osoby a předmět lobbingu. Návrh ve vybrané variantě s poskytnutím výše uvedených výhod registrovaným lobbistům zřejmě nepočítá. Návrh řešení: Doplnit v rámci navrhovaného řešení regulace lobbingu výše uvedené výhody pro registrované lobbisty. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či jejich zavedení by mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Návrh neřeší, jaký důsledek bude mít neuvedení nebo neúplné uvedení legislativní stopy. Tedy zda bude hrozit určitá sankce nebo pouze politická a případně pracovněprávní odpovědnost. Návrh řešení: Doplnit návrh o analýzu výše uvedeného. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Neuvedení nebo neúplné uvedení legislativní stopy bude přestupkem. Krajský úřad Jihočeského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Jihomoravského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Karlovarského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Kraje Vysočina Připomínky nezaslány. Krajský úřad Královéhradeckého kraje Ke str. 24 - Kontrola a sankce za porušení zákona V dané části je navrhováno, aby přestupková řízení v případě porušení povinností dle tohoto zákona řešily obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tato konstrukce není dle našeho zcela vhodná, neboť opětovně dochází k přenášení povinností na obce s rozšířenou působností, což nepovažujeme v daném případě za správné. Stát by měl řešit výkon své státní moci primárně orgány státní správy. Přenášení výkonu státní správy na obce má dle našeho názoru smysl v případech, kdy je nezbytná detailní znalost území, ve kterém daná obec má vykonávat svou působnost. V navrhovaném případě je však znalost místního prostředí a podmínek zcela irelevantní. Proto navrhujeme, aby přestupkovou agendu řešil registrující orgán, který navíc bude mít veškeré podklady k dané činnosti (a i znalosti poměrů) a nebude muset docházet ke složitému předávání informací na obce s rozšířenou působností a naplní se tak jedna ze zásad správního trestání, kterou je rychlost správního řízení a vyřizování bez zbytečných průtahů. Nehledě na skutečnost, že pokud by se realizoval případný záměr předkladatele a zákon by se následně rozšířil i o lobbing ve vztahu ke krajským a obecním politikům, pak by logicky docházelo k neustálému přesunu místní příslušnosti z důvodu dle § 63 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (a i případně mimo území kraje jako příslušného odvolacího orgánu), což by opětovně prodlužovalo vedené sankční řízení. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno částečně. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad Libereckého kraje Bez připomínek. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Olomouckého kraje Bez připomínek. Krajský úřad Pardubického kraje Obecně souhlasíme s variantou III (tzn. v případě registru souhlasíme s povinnou registrací lobbistů, nikoli však lobbovaných osob). Do nelegislativních opatření v rámci této varianty doporučujeme zahrnout i veřejné diáře. Účinnost právního předpisu zavádějícího povinnou legislativní stopu považujeme za zbytečně odloženou. Souhlasíme s tím, aby agendu povinných registrů vykonával některý ze stávajících správních úřadů (tedy nikoli úřad za tímto účelem nově zřízený). Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Krajský úřad Plzeňského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Středočeského kraje Bez připomínek. Krajský úřad Ústeckého kraje K části 2. Shrnutí jednotlivých možností regulace lobbingu, bod 2.3 Registr lobbistů a části 5. Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, bod 5.2 Systematika navrhované úpravy, odst. 1, odrážka Registr lobbistů Doporučujeme, aby evidenčním orgánem byl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Odůvodnění: Tento úřad má dohled nad politickými stranami a hnutími, kdy lobbisté budou především ovlivňovat členy těchto stran a hnutí k prosazení svých zájmů, takže zde vidíme souvislost a výhodnost tohoto řešení. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Variantně bude správa registru svěřena buď MSp, MV, ÚV nebo ÚDHPSH. K části 3. Návrh variant věcného řešení Navrhujeme použití varianty 3.3 – Varianta III (legislativní a nelegislativní opatření). Odůvodnění: Pokládáme za vhodné a potřebné, aby bylo známo, kdo je lobbista a kdo tedy může ovlivňovat legislativu. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. K části 5. Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, bod 5.2 Systematika navrhované úpravy, odst. 1, odrážka Kontrola a sankce za porušení zákona. Doporučujeme, aby kontrolu a sankce vykonával orgán, který bude provádět registraci, tj. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že registrační úřad bude mít všechny podklady ke konkrétním lobbistům, jak z doby registrace, tak z prováděných kontrol, jeví se jako nejvhodnější orgán k projednávání přestupků na tomto úseku. Registrační úřad bude provádět registraci, kdy bude v rámci registrace provádět kontrolu předložených dokladů, ale bude provádět i kontrolu nad dodržováním dalších povinností lobbistů, např. dokládání čtvrtletních reportů, tedy by měl i následně ukládat sankce za spáchání přestupků na tomto úseku. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. ROZPOR Krajský úřad Zlínského kraje Rozdílný přístup k právnickým osobám zřízeným zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů Dle návrhu (str. 20) by registrace v registru lobbistů byla povinná pro všechny profesionální lobbisty a in-house lobbisty, vyjma právnických osob zřízených přímo zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů, jako je Hospodářská komora ČR, Agrární komora a profesní komory rovněž zřízené zákonem. Tímto je navržen nerovný přístup k různým skupinám věnujícím se lobbingu tím, že subjekty zřízené zákonem jsou zvýhodněny. Zatímco lobbisté povinně zapsaní do registru lobbistů by byli povinni dodržovat povinnosti stanovené zákonem (zejména povinnost čtvrtletních reportů), subjekty, o kterých se ví, že prosazují zájmy svých členů, tudíž vykonávají činnost obdobnou jako někteří lobbisté, by povinnosti stanovené zákonem neměly. Navrhujeme, aby zákonem zřízené právnické osoby měly povinnost registrace v případě splnění definičních znaků lobbisty. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Povinná registrace bude platit pro všechny subjekty, provádějící lobbing. Projednávání přestupků dle zákona Dle navrženého záměru (str. 21) povedou přestupková řízení v případě porušení povinností stanovených zákonem obecní úřady s rozšířenou působností. S tímto návrhem nesouhlasíme ze dvou důvodů. 1) Navrhovaný záměr by měl významné dopady do územních samosprávných celků zvýšením povinností bez adekvátního zvýšení příspěvku na výkon státní správy. 2) Je-li navrhováno, že registr lobbistů povede určený správce, který má být též evidenčním orgánem – bude přijímat čtvrtletní zprávy o činnosti lobbistů, pak není důvodné a ani racionální dělit výkon činností podle zákona o lobbingu mezi vícero subjektů tak, že přestupky budou projednávány obecními úřady s rozšířenou působností. Vhodnějším řešení je ponechat celou problematiku lobbingu centralizovánu u jednoho orgánu a navrhujeme, aby přestupky projednával správce registru lobbistů. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Přestupkovou agendu na základě uplatněných připomínek bude projednávat buď správce registru a agenda lobbingu se tak centralizuje, nebo variantně budou přestupkovou agendu řešit úřady obcí s rozšířenou působností. ROZPOR Osoby blízké mezi lobbovanými osobami Návrh stanoví (str. 22), že lobbovanými mají být osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a dále poradci a asistenti poslanců, senátorů a členů vlády, zaměstnanci kabinetů členů vlády a osoby blízké všech výše uvedených lobbovaných osob. Osoby blízké exponenciálně rozšiřují okruh lobbovaných osob, čímž může dojít k značnému znepřehlednění. Máme za to, že se jedná o neúměrný zásah do soukromí těchto osob, které pouze na základě příbuzenského vztahu mohou být znevýhodněny ve společnosti. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Osoby blízké vypuštěny z výčtu lobbovaných osob. Snížení minimální hodnoty daru, oznamovaného podle zákona o střetu zájmů a zrušení hranice celkové hodnoty přijatých darů v kalendářním roce. Z návrhu není zřejmé, zda má dojít ke zrušení či ke snížení hranice celkové hodnoty přijatých darů, jelikož se v této věci liší text uvedený v návrhu záměru (str. 25) a text v RIA (str. 56). Se zrušením hranice celkové hodnoty přijatých darů nesouhlasíme a navrhujeme její ponechání. Nesouhlasíme také s navrhovaným snížení hodnoty jednotlivého daru a to z důvodu, že hodnotu 10000,- Kč považujeme ve vztahu k tržní hodnotě obvyklých věcí, které jsou předmětem daru, za hodnotu adekvátní. V této souvislosti odkazujeme i např. na zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, který v § 202 odst. 2 nepřipouští odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Větší transparentnost a možnost veřejné kontroly v otázce přijímání darů veřejnými funkcionáři byla identifikována jako nezbytná z hlediska účinné regulace lobbingu v České republice. Veřejným funkcionářům se tímto nezakazuje přijímat dary v hodnotě vyšší než 5000,- Kč, pouze se stanoví povinnost tyto dary oznamovat dle zákona o střetu zájmů. Hodnota daru vyšší než 5000,- Kč je dle předkladatele dostatečně vysoká pro to, aby bylo nutné takový dar oznámit. Z celkové souhrnné částky 100 000,- Kč dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o střetu zájmů budou vyčleněny dary, t. bude povinné oznamovat jakékoliv dary s hodnotou vyšší než 5000,- Kč. Registr lobbistů Dle návrhu (str. 7, str. 24) má být vedením registru lobbistů pověřen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Ministerstvo vnitra/spravedlnosti či Úřad vlády ČR. V návrhu nejsou porovnány výhody a nevýhody jednotlivých variant. Navrhujeme chybějící doplnit do věcného záměru. Z pohledu Zlínského kraje se jeví jako nejvhodnější, aby byl vedením registru pověřen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Důvodová zpráva byla doplněna o bližší hodnocení jednotlivých úřadů, které by připadaly v úvahu jako správci registru lobbistů. Výhody pro registrované lobbisty Dle navrženého záměru (str. 23) jsou lobbistům navrhována práva a povinnosti. Navržený text však neobsahuje žádná práva lobbistů, která byla zmíněna na str. 10 (Výhody pro registrované lobbisty). Není zřejmé, zda výhody pro registrované lobbisty mají být též součástí navrhované varianty III. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či by jejich zavedení mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Absence prezidenta republiky mezi lobovanými osobami Návrh stanoví (str. 22), že lobbovanými mají být osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a dále poradci a asistenti poslanců, senátorů a členů vlády, zaměstnanci kabinetů členů vlády a osoby blízké všech výše uvedených lobbovaných osob. Z návrhu není zřejmé, z jakého důvodu je prezident republiky ze seznamu lobbovaných osob vyloučen, když je pouze odkázáno na zákon o střetu zájmů. Prezident se taktéž podílí na legislativní činnosti a teoreticky může docházet k lobbingu, aby (ne)uplatnil možnost prezidentského veta. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Vzhledem ke skutečnosti, že prezident republiky nemá zákonodárnou iniciativu a nemůže přímo ovlivňovat konkrétní znění navrhovaných regulací, nepovažuje předkladatel v této fázi za účelné, aby byl prezident republiky zařazen mezi lobbované osoby, byť si je vědom toho, že prezident republiky na legislativní proces vliv má. Národní bezpečnostní úřad Bez připomínek. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Bez připomínek. Nejvyšší kontrolní úřad Obecně V navrhované úpravě nejsou popsána práva a povinnosti lobbovaných a pravidla, podle kterých bude prováděna kontrola úplnosti a pravdivosti údajů. Navrhované sankce za porušení povinností souvisejících s navrhovaným zákonem o lobbingu s horní hranicí pokut za přestupky ve výši 100 000 Kč až 200 000 Kč nelze podle našeho názoru pokládat za dostatečné. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Přesná výše sankci bude především diskutována při zpracování paragrafovaného znění zákona. Předkladatel považuje za vhodné, aby regulace lobbingu, tedy regulace zcela nová a dosud v právním řádu neexistující, nebyla hned od počátku spojena s drakonickými sankcemi a měla by působit nejprve spíše výchovně. Strana 21, ustanovení o legislativní stopě Povinnost uvádět legislativní stopu mají mít jednotliví poslanci a senátoři uplatňující pozměňovací návrhy k projednávaným návrhům zákonů. Nejsou však řešeny situace, kdy poslanec resp. skupina poslanců podává návrh zákona, nikoli tedy pozměňovací návrh k němu, a situace, kdy předkladatelem návrhu zákona je Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Všichni jednotlivý poslanci nebo senátoři předkládající návrh zákona (tedy nikoliv jen pozměňovací návrh) by byly povinni evidovat a zveřejňovat údaje ve formě legislativní stopy. Nebylo by rozhodné, kdo návrh zákona předložil, zda vláda, Senát nebo zastupitelstvo kraje. Strana 24, bod Kontrola a sankce za porušení zákona Vzhledem k cíli a významu uvažované právní úpravy lobbingu doporučujeme zvýšit sankce v případě porušení povinností a posílit tak jejich preventivní úlohu. Horní hranice pokut ve výši 200 000 Kč nevytváří prostor pro to, aby regulace lobbingu nabyla na vážnosti. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Přesná výše sankci bude především diskutována při zpracování paragrafovaného znění zákona. Předkladatel považuje za vhodné, aby regulace lobbingu, tedy regulace zcela nová a dosud v právním řádu neexistující, nebyla hned od počátku spojena s drakonickými sankcemi a měla by působit nejprve spíše výchovně. Strana 32, bod Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Doporučujeme věcný záměr doplnit předběžným propočtem nákladů nezbytných k zřízení registru lobbistů, ev. registru darů a provozních nákladů. Jak ukázaly kontroly provedené nejen Nejvyšším kontrolním úřadem, ale i jinými příslušnými orgány, bylo zřízení některých registrů či informačních systémů finančně velmi nákladné a provozně neefektivní. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Odhad nákladů na zřízení a vedení registru je obsažen v závěrečné zprávě RIA, která je k materiálu připojena. Nejvyšší soud Nejvyšší soud i nadále podporuje výše uvedené stanovisko předkládací zprávy k variantnímu legislativnímu řešení lobbingu (varianta III). Dále podporuje i řešení zmíněné v samotném Návrhu pod označením varianta IV; viz níže. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Již v připomínkách NS (2016) k materiálu „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“ se v bodu Ad 2. 1. Registr lobbistů upozorňovalo na blížící se účinnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a nutnost jeho zohlednění při přípravě lobbingové legislativy. Při vypořádání této připomínky bylo konstatováno, že citovaný zákon, který nabude účinnosti od 1. 7. 2017, bude v rámci případného legislativního řešení problematiky zohledněn. Z výše uvedené citace v bodu to ovšem nevyplývá, neboť zák. č. 250/2016 Sb. zde citován není. Předpokládaná souvislost navrhované úpravy lobbingu se správním trestáním se však promítla ve SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA, bod 3.4, proto budiž tato připomínka považována za bezpředmětnou. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Opět již v připomínkách NS (2016) k materiálu „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“ se uvádělo: „Ad 1. Důvod předložení a cíle Jak vyplývá zejména z doporučení expertů (viz Závěry Expertních stolů o lobbingu. Respekt institut, 2011), z hlediska možných výjimek pro činnosti, které by nespadaly do definice lobbingu, se pro Českou republiku doporučuje zavést mimo jiné komunikaci mezi lobbovanými a orgány veřejné moci či jejich zaměstnanci. V citované zvýrazněné části textu se uvádí jako činnost (komunikace) vyňatá z dosahu lobbingu právě taková činnost, která může být naopak spojena s lobbingem. Jde přitom o případy, které zakládají značnou míru netransparentnosti. Proto není jasné, proč právě uvedený případ komunikace by neměl spadat pod lobbing a jeho případnou zákonnou regulaci.“ V odpovědi (vysvětlení) stran vypořádání této připomínky pak stojí: „V tomto typu komunikace se jedná v podstatě o komunikaci v rámci veřejného sektoru, přičemž je to pojímáno tak, že veřejní činitelé/orgány veřejné moci se vzájemně nelobbují. V rámci případného legislativního ukotvení bude tato případná výjimka zpřesněna.“ Slib zpřesnění této výjimky v rámci případného legislativního ukotvení by měl být patrně naplněn způsobem naznačeným shora tučnou kurzívou, tj. tam uvedeným výčtem tří výjimek z lobbingu. Formulace první odrážky, na rozdíl od původně kritizované výjimky, vypouští slovo „lobbovanými“ a jednoznačně tak umísťuje popsanou komunikaci jen do rámce veřejného sektoru, kde je lobbing z povahy věci vyloučen. Takovéto zpřesnění ovšem nereflektuje podstatu původní připomínky NS, totiž ten fakt, že i veřejní činitelé/orgány veřejné moci se vzájemně lobbovat mohou, a to dokonce efektivněji, než na klasické úrovni lobbista (viz doporučení GRECO pro rozdělení lobbistů) – lobbovaný, neboť komunikují jen jaksi „mezi sebou“, přičemž mohou účinně zapojit systém „protislužeb“, což na klasické úrovni nepřichází do úvahy, anebo jen velmi obtížně. Výjimky nově formulované v dalších dvou odrážkách prostor pro „efektivní“, ve smyslu nepodchycený lobbing ještě více rozšiřují. Namísto toho, aby např. registrovaný lobbista komunikoval s konkrétním poslancem, je pro lobbistu snazší (a možná i „efektivnější“) prosadit zájem své skupiny prostřednictvím někoho, kdo příslušného poslance, zároveň jako politika osloví, a ten konkrétní zájem prosadí skrze ten či onen orgán veřejné moci nebo stranický sekretariát, v jejichž prostředí o lobbing nejde. Podle definice problému ve Zprávě RIA, jedním z klíčových aspektů činnosti lobbisty je participace, kdy lobbista zefektivňuje účast osob s podobnými zájmy na politické činnosti. Myšlena tu může ovšem být jen taková participace, která nezefektivňuje zákonný lobbing tím, že jej ve skutečnosti obchází. A právě toto je umožněno výjimkami z lobbingu, tak jak jsou nastaveny a navrženy. Připomínkovému místu je na druhou stranu zřejmé, že vést při jednáních orgánů veřejné moci, politických stran a politických hnutí zřetelnou hranici mezi lobbingem prováděným „lege artis“ a lobbingem „non lege artis“, je nesmírně obtížné. To by ovšem nemělo být důvodem pro těžko přijatelné, protože hrubě zjednodušující řešení, které se doposud nabízí, vyjádřené jednoduchým konstatováním: „ … je to pojímáno tak, že veřejní činitelé/orgány veřejné moci se vzájemně nelobbují.“ Analogicky pak ani politici navzájem. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Politická jednání a jednání mezi orgány veřejné moci nepovažuje předkladatel za lobbing, neboť se jedná o komunikaci, kdy obě strany vystupují jako nositelé veřejné moci. Ani žádná z relevantních zahraničních právních úprav pod lobbing tento druh komunikace nezahrnuje. Shodně s připomínkami NS (2016) k materiálu „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“ se i nyní podporuje varianta IV. V této souvislosti lze zdůraznit, že obce (města) a kraje nakládají s veřejnými prostředky a že této dispozici předchází rozhodovací proces v zastupitelstvech a/nebo radách obcí (měst) a krajů. Legislativní úprava by měla být i z tohoto hlediska komplexní. Postupný náběh právní úpravy lobbingu zahrnující i úroveň obecní a krajskou považujeme za rozumný. Předpokládaný benefit (viz tučný text) by pro registrované lobbisty mohl ve svém důsledku znamenat popření podstaty lobbingu. Namísto komunikace lobbisty se zákonodárcem s cílem prosadit v nové právní úpravě určité zájmy, může takový lobbista své zájmy či zájmy třetích osob prosazovat přímo, jako účastník připomínkového řízení, byť v pozici jen nepovinného připomínkového místa. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Jakkoliv předkladatel věcně souhlasí s argumentací připomínkového místa, současně však setrvává na svém přesvědčení, že je v případě regulace lobbingu nutné volit postupná řešení, tj. regulovat lobbing na centrální úrovni, následně zhodnotit efektivitu právní úpravy a poté případně přistoupit k extenzivnější variantě spočívající v zahrnutí krajských a obecních veřejných funkcionářů mezi lobbované osoby. Na str. 22 dokumentu „Návrh věcného záměru zákona o lobbingu“ se uvádí, že „lobbing bude vymezen jako opakovaná činnost vykonávaná systematicky a organizovaně za účelem ovlivnění veřejného rozhodování (při přípravě, schvalování a projednávání návrhů obecně závazných právních předpisů a dokumentů strategické, koncepční a plánovací povahy)“. Pokud by v definici došlo na vypuštění slova „opakovaná“, umožní se pokrytí i jednorázového lobbingu, který je teoreticky možný. Slovní spojení „systematicky a organizovaně“ je použito ve slučovacím významu, a pak taková lobbistická činnost musí být současně systematická i organizovaná. Slovní spojení „systematicky nebo organizovaně“ by umožnilo širší pokrytí lobbingu; Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Příslušný text návrhu bude upraven. Na str. 23 dokumentu „Návrh věcného záměru zákona o lobbingu“ se uvádí, že nezbytnými prvky lobbistické činnosti jsou „opakovanost, soustavnost a systematičnost“. Tyto atributy nejsou zcela v souladu s definicí lobbingu, kde jsou použita slova „opakovaná, systematicky a organizovaně“; Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Text návrhu bude upraven. S ohledem na vznik registru lobbistů dojde k administrativní zátěži regulovaných subjektů, zvýšení počtu zaměstnanců státu a tím i nárůstu výdajů na platy, vývoj a správu aplikací, …. Předkladatel nikde neuvádí odhad očekávaných nákladů; Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Závěrečná zpráva RIA byla doplněna o odhad administrativních nákladů na straně regulovaných subjektů Předmět zamýšlené regulace zacílit jen na tzv. „legislativní stopu“. Tato varianta se jeví jako finančně i administrativně nenáročná, přesto umožní oproti dosavadnímu stavu větší transparentnost při tvorbě a schvalování obecně závazných předpisů a může sloužit jako první krok v regulaci lobbingu. Další přísnější kroky by následovaly až v případě, že by se tato úprava ukázala jako naprosto nedostačující. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí Nejvyšší správní soud Bez připomínek. Nejvyšší státní zastupitelství Z navržených variant věcného řešení (str. 16 návrhu věcného záměru) preferujeme variantu III, tedy legislativní a nelegislativní opatření. Je tomu tak z následujících důvodů, které si dovolujeme uvést podrobněji. Máme za to, že tato varianta návrhu věcného záměru zákona se jeví jako nejvhodnější, byť bude v konečném důsledku záležet na jejím promítnutí do návrhu konkrétní právní úpravy. Variantu II považujeme za nic neřešící, stejně tak jako setrvat u stávajícího kritizovaného stavu, jak je uvedeno ve variantě I. Variantu IV považujeme za příliš ambiciózní; máme za to, že o rozšíření dopadů regulace lobbingu, jak vyplývají z této varianty, lze uvažovat až poté, co by se v praxi osvědčila varianta III, byť si samozřejmě jsme vědomi lobbingu i na místní, nikoliv jen celostátní úrovni. Lobbing původně ve Velké Británii, pak v USA začínal poměrně nevinně a rozvíjel se od prosazování zvýšení odškodnění pro válečné veterány až po různé škodlivé formy ovlivňování. Lobbing ve svých důsledcích vede k prosazování požadavků zájmových skupin, zejména požadavků ekonomických, ve prospěch zájmových ekonomicky významných skupin podnikatelů. Může jít i o prosazování politických, tedy mocenských zájmů ve společnosti, umožňujících získat pozice, jež ve svém důsledku rovněž mohou usnadnit získání ekonomického prospěchu atd. Zájmové skupiny prosazují svoje zájmy prostřednictvím médií, ale i přímo u orgánů státu prostřednictvím jejich představitelů. Česká republika je založena na demokratickém zřízení ve formě zastupitelské demokracie, stejně jako ostatní země Evropské unie. Jinými slovy, lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů nebo, jak říká čl. 2 odst. 1 Ústavy, prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Veřejní činitelé svoji činnost musí vykonávat ve veřejném zájmu, nezávisle a na odborné úrovni. Např. poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Již tato dikce vylučuje výkon mandátu v zájmu lobbisty. Dovolujeme si považovat za poněkud zavádějící údaje na str. 46 Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) o veřejné kontrole lobbingu, která má v tomto pojetí směřovat ke kontrole způsobu výkonu mandátu, a nikoliv k ohrožení jeho výkonu, když základním účelem lobbingu je právě ovlivňování veřejného činitele k prosazení partikulárních zájmů. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Za nepřesné si dále dovolujeme považovat tvrzení o konzultační povaze činnosti lobbistů (viz např. čl. 8 návrhu věcného záměru zákona), protože lobbing z pohledu jeho cílů není nestranný, ale jasně účelový. Naproti tomu konzultace, popř. poradenská činnost mají vést k rozhodnutí založenému na odborném posouzení. Proto konzultační či poradenská činnost, které mají k rozhodnutí založenému na odborném posouzení přispět, musí být nestranné, nezatížené záměrem zájmového ovlivňování. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Vysvětleno. Konzultační povaha činnost lobbistů v použitém kontextu není míněna ve smyslu poradenství, ale ve smyslu výměny informací, kdy si je osoba s lobbistou konzultující vědoma jeho postavení a jeho zainteresovanosti. I přes tuto absenci nezávislého přístupu může lobbista poskytnout tomu, kdo připravuje regulaci určité oblasti, informace a podněty, které regulaci mohou zlepšit. Úprava lobbingu má zpřehlednit tuto činnost právě i tím směrem, kdy si veřejný činitel bude vědom toho, že jedná s lobbistou, jehož poměr k věci není zcela nezávislý. Mnohdy se uvádí, že lobbing může sloužit i k využití odborné expertizy, která by mohla vést k přijetí objektivních a správných rozhodnutí, nebo že může jen motivovat k takovému rozhodnutí. K tomu ovšem mohou sloužit nezávislé analýzy, podněty osob či vůbec iniciativy občanské společnosti, různé projevy podpory prospěšných činností nebo podpory k efektivní ochraně proti násilí, rasismu, diskriminaci, motivované skutečnými ohledy na obecný zájem, nikoliv záměrem dosáhnout uspokojení zájmů tzv. nátlakových skupin. Takové podněty sledující prospěch celku a vůbec obecně prospěšné cíle, ochranu veřejného zájmu, ochranu základních práv a svobod člověka však již právně regulovány jsou v podobě Listiny základních práv a svobod provedené i v zákonech o právu petičním, shromažďovacím, sdružovacím atd. Lze pochybovat o tom, že by předmětem lobbingu byly cíle těchto aktivit, a pokud ano, pak nelze vyloučit, že takové zaměření je předstíráno. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Vysvětleno. Obdobně jako v předchozí připomínce není cílem předkladatele, aby k informacím poskytovaným lobbisty bylo přistupováno jako k informacím poskytnutým nezávislým subjektem, tedy nekriticky. Nicméně to neznamená, že konzultace s lobbisty nemohou tvůrcům regulace poskytnout pozitivní podněty. Notářská komora ČR Připomínky nezaslány. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Připomínky nezaslány. Sdružení místních samospráv ČR Doporučujeme zvolení pouze varianty I či varianty II, tedy takových, které nebudou zřizovat registr lobbingu Odůvodnění: Cílem navrhované úpravy je mj. omezení nelegálního lobbingu, tedy páchání trestného činu nepřímého uplacení. Vzhledem k tomu, že toto chování není legální, bylo by nelogické od těchto pachatelů se zapisovat do registru. Registr by pak pouze zvyšoval výdaje státního rozpočtu a administrativní zátěž lobbistů, zejména těch, co se lobbingu věnují pouze okrajově či doplňkově. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Předkladatel setrvává na preferenci varianty III. Doporučujeme vykládat pojem lobbing restriktivně Odůvodnění: V případě extenzivního výkladu slova lobbing by mohlo docházet k situaci, kdy bude zbytečně navyšována administrativní zátěž osob, které by zákonem neměly být primárně ovlivněny, nebo by mohlo docházet k situaci, kdy osoba pohybující se tzv. na hraně lobbingu si neuvědomí, že její činnost je lobbingem a bude pak zákon zbytečně nedbalostně porušovat, přičemž hlavním cílem návrhu je transparentnost, nikoliv nadbytečné sankcionování. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Doporučujeme vyjmout informace o obratu z údajů zapisovaných do registru Odůvodnění: Zapisování obratu by nadměrně zvyšovalo zátěž u těch osob, které nemají povinnost vést účetnictví. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Správa státních hmotných rezerv Navrhujeme zavést opatření k postihování subjektů, které lobbing vykonávají, ale nepřihlásily se k němu. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Počítá se s tím, že porušení povinnosti se registrovat bude přestupkem. Konkrétní výše sankcí bude předmětem diskuze při přípravě paragrafovaného znění. Bylo by vhodné blíže specifikovat, tj. uvést předpokládané datum účinnosti novely zákona o střetu zájmů (vlastní zákon je z roku 2006). Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Účinnost právní úpravy lobbingu i novely zákona o střetu zájmů jsou plánovány na rok 2020, s výjimkou ustanovení mající přesah do oblasti eSbírky a eLegislativy, kdy je plánována účinnosti pozdější. Považujeme za potřebné upravit negativní vymezení lobbingu. Pokud se nebude považovat za lobbing komunikace na jednáních politických stran a hnutí a komunikace mezi orgány veřejné moci a veřejnými funkcionáři, pak by mohlo nastat to, že na jednání politické strany budou přizváni veřejní funkcionáři a to, co se na tomto jednání dohodne, tak nebude možné považovat za lobbování. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Politická jednání a jednání mezi orgány veřejné moci nepovažuje předkladatel za lobbing, neboť se jedná o komunikaci, kdy obě strany vystupují jako nositelé veřejné moci. Ani žádná z relevantních zahraničních právních úprav pod lobbing tento druh komunikace nezahrnuje. Z textu není zřejmé, jak se zákonem bude zavádět povinný/nepovinný registr. Pokud by měl být zaveden nepovinný registr, tak uvedený způsob by vedl k tomu, že by bylo pro lobbisty výhodné se neregistrovat – nebyli by tak vystaveni žádné kontrole, žádným sankcím. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Návrh ve variantě III počítá s povinným registrem lobbistů. Domníváme se, že je třeba dodržet doporučení OECD a dále doplnit, rozšířit údaje evidované pro lobbistu – např. lobbista by měl evidovat nejen členství v asociaci, ale i v zájmových skupinách, politických stranách, ale i to zda je zaměstnán v podnicích, institucích, je členem statutárních orgánů, dozorčích rad apod. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Ve veřejných registrech jsou tyto údaje obsaženy. Veřejnost i lobbované osoby mohou z veřejných registrů získat další veřejně dostupné údaje o lobbistovi (obchodní rejstřík, spolkový rejstřík atd.) Máme za to, že je třeba tento odstavec vypustit, neboť se tímto dává lobbistům silná možnost jak ovlivňovat zákony, podobná jako voleným zástupcům poslancům a vhodným „spojením“/vhodnou „vazbou“ by tak mohla určitá skupina poslanců a lobbistů prosadit/být nápomocná při prosazení nevhodných/chybných/záměrně účelových zákonů. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či jejich zavedení by mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Doporučujeme legislativní stopu ponechat v co nejširším měřítku. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Nepovažujeme za vhodné ponechávat evidenci darů pouze na etických kodexech i tady, v tomto odstavci, neboť ne všechny instituce toto budou mít řádně podchycené ve svých etických kodexech. Etické kodexy mohou mít diskutabilně stanovená pravidla (etický kodex se účelově přizpůsobí situaci). Proto doporučujeme stanovit evidenci darů zákonem. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Bylo by vhodné umožnit kontrolovat seznam vykonaných schůzek veřejně přes internet v co nejširší míře. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Návrh počítá s tím, že reporty lobbistů a celý obsah registru bude veřejně přístupný. Doporučujeme stanovit povinnost vést veřejný diář zákonem, ne usnesením vlády. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Navrhujeme, aby bylo respektováno a zajištěno doporučení GRECO. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. U etických kodexů by měla být zavedena opatření při jejich nedodržování. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Jako nelegislativní opatření bude plně v kompetenci orgánu, který vydá vlastní etický kodex, jaký systém motivace jeho dodržování zavede. Upřednostňujeme variantu IV. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Je ke zvážení vypuštění např. HK, Agrární komory a jiných z povinné registrace. Umožnilo by tak mj. zřídit si profesní komoru a pak vykonávat lobbing bez registrace. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Návrh byl upraven, aby povinnost registrovat se platila pro všechny subjekty realizující lobbing stejně. Sankce bude nutné upřesnit – rozšířit o opatření v případě opakovaného porušování zákona, uvádění chybných údajů apod. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Z důvodu uvedených v tomto odstavci doporučujeme zesílit/upravit zejména otevřené diáře a legislativní stopu a zavést sankční řešení/opatření pro jejich nedodržování. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Do těchto pravidel je třeba zahrnout i opatření při jejich nedodržování (např. zveřejnění, při opakovaném porušení ….). Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Racionálním využitím IT prostředků a služeb, zejména internetu, lze dosáhnout velmi nízkých nákladů. Při reportování je třeba aplikovat racionálním způsobem využití IT prostředků a služeb. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. V případě registru lobbistů a uvádění jakýchkoli citlivých údajů, je třeba využít zkušenosti ze zahraničí, zejména zkušenosti těch zemí, které jsou pozitivně hodnoceny. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Doporučujeme porovnat a převzít úpravu sankcí ze zahraničí od těch zemí, které jsou dobře hodnoceny. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Státní úřad pro jadernou bezpečnost Bez připomínek. Svaz měst a obcí ČR Jakkoliv Svaz považuje navrženou definici za vyhovující v tom směru, že regulace takto pojatého lobbingu může vést k naplnění cílů zákona (posílení důvěry veřejnosti apod.) Zároveň však Svaz upozorňuje na to, že pro lobbovanou osobu bude obtížně rozpoznatelné, zda došlo k lobbingu, neboť by musela zkoumat, zda osoba, která se jí snaží ovlivnit, splňuje všechny tam uvedené znaky, nebo zda došlo k „pouhé“ realizaci ústavně zaručených práv jednotlivce. Tato připomínka je zásadní. Vzato na vědomí. Předkladatel s připomínkovým místem souhlasí v tom, že prokazatelnost a kontrola lobbingu je složitá z důvodu vysoké latence takového jednání. Dále Svaz požaduje rozšíření negativního vymezení o zastupování zájmů územních samosprávných celků. Existence územní samosprávy je vyjádřením vertikální dělby moci ve státě, v České republice navíc v důsledku existence tzv. smíšeného modelu veřejné správy patří územní samosprávné celky mezi nejpočetnější vykonavatele veřejné správy (výjimka v odrážce jedna tuto oblast zcela nepokrývá). Ostatně právní řád komunikaci se zástupci územní samosprávy přímo předvídá (srov. § 13 odst. 1 zákona o obcích, čl. 4 odst. 6 Evropské charty místní samosprávy). Praktická realizace je při vysokém počtu obcí reálná v podstatě právě prostřednictvím právnických osob, v nichž se sdružují. Tento požadavek vyplývá i ze stanoviska Council of European Municipalities and Regions (CEMR). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Povinnost registrace v registru lobbistů bude uložena registrovaným spolkům. Předkladatel nezpochybňuje argumentaci připomínkového místa, nicméně se nedomnívá, že by na povinnosti sdělovat informace o předmětu lobbingu dotčeného spolku za účelem zvýšení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu v České republice a zvýšení možností veřejné kontroly bylo cokoliv protiústavního či nezákonného. ROZPOR S ohledem na připomínku 2.1 (problematická definice lobbingu) Svaz odmítá regulaci legislativního a rozhodovacího procesu na obecní úrovni a to z důvodu zvýšení právní nejistoty lobbovaných osob. Je třeba zohlednit výjimečnost České republiky, pokud jde o počty a velikosti obcí v České republice (v porovnání s jinými evropskými zeměmi), neboť velký počet obcí s malým počtem obyvatel znamená velké množství osob, jichž by se regulace týkala, leckdy bez potřebného aparátu. Identifikace toho, zda jsou lobbováni a na to navázané povinnosti by je výrazně zatížily. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Regulace legislativního a rozhodovacího procesu na obecní úrovni není předmětem navrhovaného řešení. Požadujeme vyloučit z okruhu lobbistů osoby hájící zájmy územních samospráv. Odůvodnění viz výše. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Povinnost registrace v registru lobbistů bude uložena registrovaným spolkům. Předkladatel nezpochybňuje argumentaci připomínkového místa, nicméně se nedomnívá, že by na povinnosti sdělovat informace o předmětu lobbingu dotčeného spolku za účelem zvýšení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu v České republice a zvýšení možností veřejné kontroly bylo cokoliv protiústavního či nezákonného. ROZPOR Požadujeme z okruhu vyloučit představitele obecních samospráv. Odůvodnění viz výše. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Zde je nutné odlišit, zda-li je obecní funkcionář v pozici osoby provádějící lobbing v legislativní či rozhodovací oblasti ve prospěch spolku majícího povinnost se registrovat v registru lobbistů. Anebo zda v rámci výkonu své funkce při jednání politických orgánů prosazuje politické či obecní zájmy. Politická jednání se v takovém případě za lobbing nepovažují, jsou uvedena v negativní definici lobbingu. ROZPOR Za problematické považujeme uvádění: · ročního obratu lobbisty, neboť v některých případech nemusí být lobbing jedinou činností lobbisty · dobu a způsob uskutečnění lobbistického kontaktu, předmět lobbingu, jméno a název instituce lobbovaného, výdaje v souvislosti s výkonem lobbingu. Na příkladu Svazu lze uvést, že celou řadu stanovisek posílá své členské základně, přičemž představitelé měst a obcí mohou patřit např. mezi členy Parlamentu apod., takže by bylo nezbytné jednotlivě identifikovat, že došlo k lobbingu… Při množství rozesílaných stanovisek jde téměř o neřešitelný problém. To samé se týká jednání orgánů Svazu. · U lobbovaného se pak opět naráží na problematickou identifikaci lobbování Svaz požaduje blíže analyzovat dopady na regulované subjekty z hlediska zátěže resp. vůbec možnosti takové údaje uvádět (mají-li být relevantní). Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Rozsah uváděných údajů ve zprávě o činnosti bude redukován tak, aby neobsahoval místo a čas konání lobbistické schůzky, resp. aby z nich primárně vyplýval údaj o lobbovaném a předmětu lobbingu. Je otázkou, zda zařazovat do právní normy obtížně kontrolovatelnou a vymahatelnou povinnost. Nadto je potřeba upozornit, že s ohledem na současné technologie lze lobbing provádět mimo osobní schůzky. Rizikovým faktorem je i to, že k osobním schůzkám může docházet přesto, že při nich nedochází k lobbování. Nefunkčnost tohoto opatření pak může ohrozit jeden ze zásadních cílů navrhované normy, tedy posílení důvěry občanů. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Svaz doporučuje Variantu II, po dopracování Variantu III. a při zohlednění výše uvedených připomínek. Svaz zásadně odmítá Variantu IV. Tato připomínka je doporučující. Vzato na vědomí. Předkladatel se přiklání k modifikované variantě III. s tím, že cíle navrhované regulace nelze dosáhnou bez zákonné právní úpravy. Svaz průmyslu a dopravy České republiky K návrhu věcného záměru zákona o lobbingu Věcnému záměru zákona o lobbingu chybí přehlednost, ucelenost i jednoznačnost. Text návrhu variant řešení a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu by měl představovat jednoznačný a promyšlený návrh právní úpravy, který bude vycházet z předchozího návrhu definujícího možnosti regulace lobbingu. Jednoznačnost i promyšlenost návrhu věcného řešení však chybí, text je velmi obecný, který nepatří do věcného záměru. Chybí jasné vymezení nejzákladnějších definic, se kterými návrh věcného řešení pracuje – lobbista, lobbing (co se rozumí opakovanou, systematickou a organizovanou aktivitou), lobbovaná osoba (nevymezuje se, kdo je osoba blízká, jaké je postavení profesních organizací atd.), dále nejsou uvedeny povinnosti lobbovaných, práva lobbistů, chybí nastavení přestupkového řízení v případě porušení povinností stanovených zákonem (odkaz na zákon o střetu zájmů nelze považovat za dostatečný), z materiálu není zřejmá správa registru lobbistů a její funkčnost a jiné. Materiál by měl být v tomto dopracován tak, aby budoucí právní úprava lobbingu byla z věcného záměru zákona dostatečně zřejmá a komplexní, obsahovala ucelený přehled o budoucích právních zásadách zákonné regulace lobbingu, a tedy materiál sloužil jako relevantní podklad k dalšímu rozhodování. Jak už bylo zmíněno, dokument např. neobsahuje zhodnocení funkčnosti nástrojů, které v České republice existují v oblasti legislativy, či mimo ni, ani v jaké míře lze považovat lobbing v České republice za nelegitimní a netransparentní. Stejně tak dokument dostatečně nehodnotí legislativní a nelegislativní zakotvení úpravy lobbingu v zahraničí. Uvádí sice různá nastavení regulace v zahraničí, ale nehodnotí, jak fungují. Nevyvrací tak obavy z možného přebírání zahraničních úprav bez hlubší reflexe, naopak vzbuzuje obavy, že v českém prostředí nedojde k naplnění požadovaných cílů. Materiál jde nad rámec regulace lobbingu (regulace činnosti profese, regulace vstupu do profese), když se věnuje pravidlům, samoregulačním mechanismům, které tímto zákonem řešeny být nemají (např. regulaci poskytování darů, veřejné diáře a legislativní stopu). Je-li záměrem předkladatele řešit opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti, pak tato opatření mají být nastíněna v nelegislativním materiálu pro vládu, nikoli však ve věcném záměru, který má řešit zákonnou úpravu regulace lobbistické činnosti. Deklarované základní východisko navrhované regulace, tedy „stanovit parametry regulace lobbingu, které povedou k tomu, aby se existující, standardně fungující subjekty k takové činnosti přihlásily a zároveň byli postihováni ti, kteří lobbistickou činnost fakticky provádějí, nicméně ji realizují záměrně netransparentně, mimo rámec stanovených pravidel“ není v doporučené ani maximalistické variantně naplněno. Návrhy obsažené ve variantách III a IV sice zahrnují povinnou registraci lobbistů, nicméně nijak nespecifikují, jakým způsobem bude zjišťován a následně postihován netransparentní lobbing. Doporučuje se proto uvedené absentující mechanismy a stanovení kompetencí ve věcném záměru zákona jednoznačně vymezit, protože v opačném případě nebude možné novou legislativou naplnit deklarovaný cíl věcného záměru, jímž je „zvýšení transparentnosti legislativních a rozhodovacích procesů ve vztahu k lobbistické činnosti a posílení veřejné kontroly v této oblasti“, respektive odlišení lobbingu standardního a legitimního od lobbingu zákulisního a netransparentního. Doporučujeme text věcného záměru zákona o lobbingu přeformulovat. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Věcný záměr zákona má dle čl. 4 odst. 1 obsahovat zejména návrh věcného řešení (písm. c)) a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, z návrhu musí být zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu, jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení atd. (písm. d)). Předkladatel se nedomnívá, že by v návrhu věcného záměru zákona měly být uvedeny detailní definice či návrh normativního textu. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není analýza všech legislativních a samoregulačních nástrojů, které v České republice v této oblasti existují, neboť již tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. ROZPOR K myšlence úpravy lobbingu Návrh koncepčního dokumentu by měl více pamatovat zejména na to, že svobodně reprezentovat a prosazovat zájmy a názory je v demokratickém zřízení právem a že využití tohoto práva jednotlivcem, skupinou osob, obchodními společnostmi nebo nevládními organizacemi je přirozenou součástí demokratického procesu ve vyspělých zemích, která mnohdy činnost pozitivně směřuje. Pokud bude regulace lobbingu prezentována jako snaha omezit negativní společenský jev, lze očekávat, že zájem lobbistů o registraci a zveřejňování údajů o jejich činnosti bude velice nízký. S tím souvisí problematika vymezení lobbingu: Pozitivní – není zřejmé, kdy jde o opakovanou, soustavnou a systematickou činnost, jak se rozliší aktivita vykonávaná za odměnu (jakou konkrétní odměnu má předkladatel věcného záměru na mysli), proč jde pouze o aktivity za účelem legislativní činnosti a ne rozhodovací procesy obecně. Negativní vymezení – postrádáme zařazení sociálních partnerů jednoznačně mezi subjekty, na které se zákon nebude vztahovat, vč. „komunikace na jednání se sociálními partnery“ – tak jako tomu bylo v předchozích materiálech předložených vládou ČR. Sociální partneři jsou legitimním partnerem v legislativním procesu a diskusích na nejrůznějších úrovních (což vyplývá z celé řady zákonů, např. § 320 zákoníku práce, a mezinárodních úmluv), a je potřeba se na ně dívat jako na spolupracující subjekt, který zastupuje legitimní zájmy. Tato připomínka je zásadní. Částečně akceptováno. Předkladatel považuje lobbing za standardní a legitimní aktivitu za předpokladu, že je prováděna transparentně. Cílem navrhované regulace je právě odlišení transparentního, legitimního lobbingu od zákulisního, nestandardního lobbingu. Strukturované jednání se sociálními a hospodářskými partnery ve formě tripartity či na jednáních poradních orgánů vlády bude zahrnuto do negativní definice lobbingu. ROZPOR Ke kapitole 1., čl. 1.3 - Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Text návrhu je stručný, bez zhodnocení funkčnosti všech nástrojů, které v České republice existují a na které posléze předkladatel věcného záměru zákona i odkazuje. Doporučujeme, aby tato část byla dopracována. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu není analýza všech legislativních a samoregulačních nástrojů, které v České republice v této oblasti existují, neboť již tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Ke kapitole 2., čl. 2.1 - Definice lobbingu Má-li registr lobbistů sloužit jakou přehled osob, které se touto činností zabývají, měli by se lobbisté registrovat ještě před prvním kontaktem. Registr by měl umožnit přidělení čísla registrovanému lobbistovi, se kterým by pak následně pracovaly jak lobované osoby, tak dozorový orgán. Pokud zákon nenadefinuje přesně, co se rozumí pod údaji, které v registru požaduje evidovat, nebudou údaje průkazné a evidence ztratí smysl (např. výdaje v souvislosti s výkonem lobbingu, doba, po kterou budou sledovány poskytnuté dary a plnění lobbovaným). Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Ve fázi věcného záměru zákona nelze řešit regulaci do nejmenších detailů. Problém definice registrovaných údajů, a zda mezi nimi bude i přidělení čísla lobbistovi v této fázi nebyl řešen. Předkladatel bude samozřejmě usilovat, aby definice a dispozice norem v zákoně byly co nejurčitější, aby nedávaly prostor k obcházení smyslu zákona ze strany adresátů normy. Ke kapitole 3. - Návrh variant věcného řešení a) Varianta III. Dobrovolně se dle textu do registru lobbistů budou moci zapisovat subjekty, které budou jinak z povinného zápisu vyjmuty. Má jít přitom o subjekty, které legislativní lobbing provádějí již ze své podstaty, které mají zastupování zájmů třetích stran či svých členů uloženo přímo zákonem. I zde návrh věcného řešení zavádí nerovnost v postavení subjektů vůči profesním lobbistům, in house lobbistům, ale i dalším subjektům, které vykonávají legislativní lobbing ze své podstaty, avšak nejsou založeny zákonem, a na které se tedy zřejmě výjimka nevztahuje. U posledně uvedené kategorie subjektů z návrhu věcného řešení není ani zřejmé jejich postavení v rámci právní úpravy lobbingu. Dále není zřejmé postavení profesních, zájmových organizací. Tato varianta obsahuje výjimku z definice lobbované osoby pro veřejné funkcionáře z řad představitelů krajských a obecních samospráv, aniž by bylo blíže vysvětleno, proč má být tato početná a podstatná skupina politiků, kteří jsou z podstaty své funkce cílem různých lobbistických aktivit, z regulace vyloučena. Stejně tak je z vymezení okruhu lobbovaných osob vynechána početná skupina státních úředníků, kteří nespadají do definice veřejného funkcionáře dle § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, byť může být lobbistická aktivita směřována i vůči jejich rozhodovacím pravomocem či legislativní činnosti. Je potřeba definici lobbovaných osob o uvedené skupiny rozšířit, případně řádně odůvodnit navrhované výjimky. Dále není zřejmé, proč se naopak výčet lobbovaných rozšiřuje o asistenty, zaměstnance organizačně zařazené v kabinetech, poradce apod. Je zřejmé a odhadnutelné, že takto široce pojatý výčet bude v praxi obtížně definovatelný, kontrolovatelný a regulace tak nepovede k zamýšlenému záměru. Za excesivní, ve světě unikátní a naprosto nekontrolovatelné, považujeme zahrnutí „osob blízkých veřejných funkcionářů“. Ukládat povinnosti ve vztahu k těmto osobám, které se navíc nijak nepodílejí na legislativním či jiném rozhodovacím procesu ve veřejném sektoru, jde výrazně nad rámec zásady přiměřenosti právní úpravy. Má-li být varianta III vyhodnocena jako řešení, které naplňuje účel a smysl připravené regulace, pak je třeba, aby v této části text jasně a najisto rámcově vymezil budoucí podobu regulace lobbingu, která bude oporou pro textové znění zákona (k tomuto i viz výše již obecná připomínka, připomínka o chybějících definicích, vymezeních základních principů budoucí právní úpravy). Doporučujme návrh variant věcného řešení, varianta III, dopracovat. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Návrh byl změněn, povinnost registrovat se bude platit pro všechny subjekty realizující lobbing. Neakceptováno. V případě regulace lobbingu setrvává na svém přesvědčení, že je nutné volit postupná řešení problému, tj. regulovat lobbing na centrální úrovni, následně zhodnotit efektivitu právní úpravy a poté případně přistoupit k extenzivnější variantě spočívající v zahrnutí krajských a obecních veřejných funkcionářů mezi lobbované osoby. ROZPOR Akceptováno. Osoby blízké z výčtu lobbovaných osoby vypuštěny. Neakceptováno. Věcný záměr zákona má dle čl. 4 odst. 1 Legislativních pravidel vlády obsahovat zejména návrh věcného řešení (písm. c)) a způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu, z návrhu musí být zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu, jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení atd. (písm. d)). Předkladatel se nedomnívá, že by v návrhu věcného záměru zákona měly být uvedeny detailní definice či návrh normativního textu. ROZPOR b) Varianta III a IV počítají se zřízením registru lobbistů a vymezují okruh osob, které by se do něj povinně i fakultativně zapisovaly. V návrhu věcného záměru však vůbec není řešena úprava vymáhání pravidel registrace. Není zřejmé, jakým způsobem bude dohledový orgán zajišťovat, aby údaje v registru věrně zrcadlily okruh aktivních lobbistů. Mají-li být poskytovány registrovaným lobbistům v návrhu popisované výhody, bude rovněž potřeba mít přehled, zda registrovaný lobbista činnost vykonává. Je proto nutné otázku registru podrobně rozpracovat, včetně aktualizace, mechanismu identifikace neregistrovaných lobbistů a sankcí. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Ke zvýšení prokazatelnosti lobbingu, resp. jeho neoprávněného výkonu v případě neregistrace v registru lobbistů, má sloužit coby prostředek křížové kontroly legislativní stopa. Předkladatel si je vědom vysoké latence lobbingu i složité prokazatelnosti realizace neoprávněného lobbingu, nepovažuje však tyto skutečnosti za argument proti regulaci lobbingu, kdy veřejný zájem na transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu převyšuje komplikace s touto regulací spojené. Registrovaným lobbistům v návaznosti na jejich registraci žádné výhody poskytovány nebudou. ROZPOR c) Ve variantě II, III, IV se shodně navrhuje zavést tzv. legislativní stopu. Opatření formou legislativní stopy nemusí být efektivní. Před zavedením tohoto institutu by mělo být dostatečně zhodnoceno, zda není účelnější vyjít z existujících mechanismů (např. eKlep, zápisy z pracovních skupin, interní materiály), které provázejí přípravu legislativy, a tyto otevřít veřejnosti. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vysvětleno. Legislativní stopa představuje efektivnější nástroj pro zvýšení kontroly transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve veřejném sektoru. VeKlep pro veřejnost neumožňuje veřejnosti rozklíčovat průběh legislativního procesu v parlamentní fázi. Zápisy z pracovních skupin, resp. jednání poradních orgánů vlády nespadají do definice lobbingu. ROZPOR d) Dále ve variantě II, IV se navrhuje povinnost reportovat o uskutečněných schůzkách s lobbisty ve formě veřejných diářů. Návrh veřejného diáře se z praktického hlediska jeví jako stěží realizovatelný. Aktualizace takového diáře bude administrativně náročná, navíc spolehlivost, resp. kontrolu zveřejňovaných údajů bude provádět především veřejnost, média a nestátní neziskové organizace. Jedná se o samoregulační mechanismus, kdy se doporučuje zavedení veřejného diáře ponechat jako dobrovolné opatření. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Veřejný diář je v návrhu věcného záměru zákona o lobbingu uváděn jako v úvahu přicházející varianta, není však navrhován coby opatření určené k realizaci. e) Co se týká dohledového orgánu, který bude zřizovat a provozovat registr lobbistů, měla by být tato nová kompetence přiřazena některému z navrhovaných ministerstev. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran se bez příslušné změny zákona jeví vzhledem ke své převládající činnosti spočívající v kontrole nákladů a výdajů na volební kampaně a kontrole výročních zpráv politických stran jako zcela nevhodný. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Variantně bude správa registru svěřena buď MSp, MV, ÚV nebo ÚDHPSH. f) Zásadní výhradu lze směřovat k navrhované dobrovolné registraci profesních komor a dalších reprezentačních těles zřízených zákonem. Z důvodu rovného postavení subjektů není přijatelné, aby došlo k odlišení profesních organizací vzniklých podle zákona a ostatních. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně. Návrh byl upraven, povinná registrace bude platit pro všechny subjekty, realizující lobbing. ROZPOR g) Není zřejmé, zda podle doporučené varianty III má být zavedena povinnost reportovat schůzky lobbistů a lobbovaných osob tak, jak se navrhuje ve variantě II a IV. Tuto skutečnost je třeba upřesnit. Z důvodů snížení administrativní zátěže doporučujeme případnou povinnost reportování schůzek pro všechny navrhované varianty uložit výhradně veřejným funkcionářům a státním úředníkům (prostřednictvím tzv. legislativní stopy), na jejichž kontrole existuje veřejný zájem jak vzhledem k veřejnému charakteru jejich činnosti, tak vzhledem k tomu, že jsou odměňování z veřejných rozpočtů. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Zpráva o činnosti bude povinná pro obě skupiny, jak lobbisty, tak i lobbované (v rámci legislativní stopy), aby komplementárním porovnáním údajů byla zajištěna veřejná kontrola nad výkonem lobbistické činnosti. h) Zpráva o činnosti lobbisty by měla být (tak jak je tomu obvyklé například v Rejstříku transparentnosti EU) podávána jednou ročně. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Varianta III počítá se čtvrtletním podáváním výkazů, reportů, o činnosti lobbisty. Roční frekvenci považuje předkladatel za nedostatečnou, neboť řadu informací by se veřejnost dozvídala teprve až v době, kdy by řada témat byla již zcela zapomenuta a nebyla by v ohnisku pozornosti. i) Registrovaný lobbista odpovídá za zahrnutí schůzky s lobbovaným do své výroční zprávy. Naopak, vzhledem k tomu, že neregistrovaný lobbista (např. zástupce zákonem zřízené instituce, budou-li z působnosti této úpravy vyjmuty) nebude povinen zprávy podávat, měl by být za podání zprávy o tomto jednání zodpovědný lobbovaný, včetně zahrnutí do legislativní stopy. Takové pravidlo by vedlo navíc i k vyšší motivaci lobbistů k registraci. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Bez ohledu na registraci lobbistického subjektu v registru lobbistů bude mít veřejný funkcionář povinnost uvést osoby, se kterými návrh právní úpravy projednával, resp. kým byl osloven za účelem změny návrhu právního předpisu. ROZPOR j) V návrhu varianty III i IV ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Návrh de facto přiznává lobbistům stejná práva, která má již dnes veřejnost. Doporučujeme proto do návrhu zapracovat např. následující práva garantovaná registrovaným lobbistům: o plný vstup do objektů komor Parlamentu prostřednictvím vstupní karty (novela zákona o jednacím řádu) o právo účasti na veřejných schůzích výborů, komisí a podvýborů obou komor Parlamentu o právo vystoupit s časově předem ohraničeným příspěvkem na jednání výboru, podvýboru nebo komise obou komor Parlamentu, o právo požadovat, aby stanovisko lobbisty bylo zveřejněno odkazem z internetových stránek orgánu veřejné moci, o oprávnění na plný vstup do systému eKLEP, o vstup na jednání obecních a krajských samospráv. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Vysvětleno. Výhody garantované registrovaným lobbistům nebyly zhodnoceny jako účelné, neboť se jedná o výhody, které za splnění určitých podmínek existují již dnes, či jejich zavedení by mohlo nepřiměřeně komplikovat legislativní proces a v neposlední řadě se jeví jako problematické vázat splnění zákonné povinnosti na udělení výhod lobbistům. Ke kapitole 1, č. 1.3 - Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Text návrhu je stručný, bez zhodnocení funkčnosti všech nástrojů, které v České republice existují a na které posléze předkladatel věcného záměru zákona i odkazuje. Doporučujeme, aby tato část byla dopracována. Připomínka je doporučující. Neakceptováno. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není analýza všech legislativních a samoregulačních nástrojů, které v České republice v této oblasti existují, neboť již tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Ke kapitole 1., č. 1.3.1. - Dosavadní pokusy o právní regulaci lobbingu a etického kodexu poslance v ČR S ohledem na skutečnost, že se věcný záměr zákona i RIA ve svých v částech věnuje i jiným pravidlům regulace lobbingu, než je samotný zákon, tato část neobsahuje ucelený přehled dosavadních pokusů regulace lobbingu v ČR. Existovala řada dílčích snah o zavedení samoregulačních mechanismů v rámci lobbistického odvětví, které tato kapitola neuvádí, stejně tak např. chybí zhodnocení pokusů o regulaci veřejných diářů, legislativní stopy. Doporučujeme, aby tato část zprávy RIA byla dopracována, tak aby byl poskytnut ucelený přehled o dosavadních pokusech o právní regulaci lobbingu v ČR. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není popis a analýza všech legislativních pokusů, které se v České republice v této oblasti uskutečnily, neboť tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. Ke kapitole 1., č. 1.3.2. - Způsoby právní regulace lobbingu v zahraničí Úprava lobbingu v jednotlivých členských státech EU se výrazně liší, od neexistence jakékoli regulace přes regulaci prostřednictvím dobrovolných etických kodexů poslanců či senátorů nebo zájmových skupin až po pokusy o uzákonění regulace lobbingu, a to pokusy více či méně úspěšné, kdy v některých státech již tato úprava funguje a v jiných je naopak připravována. RIA nedává úplný přehled způsobů právní regulace lobbingu v zahraničí, když se věnuje vybraným státům, aniž by dostatečně zdůvodnila výběr konkrétních příkladů zahraniční regulace. Stejně tak neodpovídá na otázku, jak nastavená regulace v zahraničí funguje, zda existují zkušenosti nejen pozitivní, ale i negativní, stejně tak dokumentu chybí shrnutí, které zahraniční právní úpravy lze považovat za funkční a inspirativní pro řešení této otázky v České republice. Lze doporučit, aby kapitola byla dopracována, bez podrobné analýzy zahraniční právní úpravy nelze zvážit alternativní možnosti právní úpravy, nelze aplikovat ponaučení z jiných systémů. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Předmětem návrhu věcného záměru zákona je definice problému, cíle navrhované právní úpravy, návrhy variant, jejich zhodnocení, výběr nejvhodnější varianty a její promítnutí do právního řádu České republiky. Věcný záměr zákona obsahuje shrnutí všech dřívějších návrhů zákona o lobbingu i shrnutí zahraničních právních úprav. Cílem návrhu věcného záměru zákona o lobbingu naopak není popis a analýza všech legislativních pokusů, které se v České republice v této oblasti uskutečnily, neboť tato analýza byla realizována předložením materiálu „Návrh opatření na posílení legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“, který vláda schválila na svém jednání dne 15. února 2017 usnesením č. 123. ROZPOR Technologická agentura Bez připomínek. Unie zaměstnavatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR vítá znovuotevření diskuze na téma lobbingu. Souhlasíme, že lobbing je třeba vymezit jako řádnou (a ve své podstatě pro společnost užitečnou) činnost, která má být vykonávána transparentně, podle jasných pravidel a s ohledem na obecně platné etické zásady. Předložený návrh se však dle našeho názoru příliš soustředí na nástroje a postupy, které by měly předcházet a zamezit nežádoucím jevům spojeným s lobbingem. Předpokládá, že ke zpřehlednění a kultivaci prostředí dojde v důsledku nové regulace automaticky a nepočítá s prvky pozitivní motivace, jako jsou například podpora a pomoc s šířením dobré praxe. Pokud jde o navrhované varianty věcného řešení (viz str. 16 návrhu věcného záměru) přikláníme se však k variantě II (nelegislativní), nikoliv k variantě III (kombinace legislativních a nelegislativních opatření), kterou upřednostňuje předkladatel návrhu. Podle našeho názoru existuje především prostor k většímu využívání a rozvoji již existujících nástrojů, ať už jde o veřejné diáře, registr darů nebo aplikace umožňující sledování tzv. legislativní stopy přijímaných norem. Pozitivní efekt může přinést též využívání etických kodexů, ovšem za předpokladu, že projdou dostatečně širokou diskuzí a budou mít reálnou váhu. Dodržování alespoň minima etických zásad by mělo být závazné především pro zákonodárce a další (potenciálně) lobbované osoby. Variantu III počítající se vznikem samostatného zákona o lobbingu a vytvořením registru lobbistů považujeme v současné době za nevhodnou také z toho důvodu, že přináší poměrně zásadní regulaci bez jasnější opory v existujících datech. Rizika a negativní jevy spojené s lobbingem jsou všeobecně známé, ucelenější studie, která by podrobněji mapovala prostředí lobbingu v ČR, nám však není známa. Není tak ani jasné, o jak náročnou agendu by se jednalo, případně zda a jak efektivně by bylo možné kontrolovat plnění stanovených povinností, zejména pak doplňování rejstříku a věcnou správnost informací v něm publikovaných. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Předkladatel se přiklání k modifikované variantě III. s tím, že cíle navrhované regulace nelze dosáhnou bez zákonné právní úpravy. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Bez připomínek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době neexistuje v českém právním řádu žádná zvláštní úprava lobbingu, považuji snahu o jeho regulaci prostřednictvím zvláštního zákona za potřebnou, a to zejména z důvodu nutnosti stanovení závazných zákonných mantinelů pro jeho provozování v souladu s evropskými trendy v dané oblasti. Nicméně si však v této souvislosti dovoluji poukázat na některá specifika vztahující se k dané problematice. Konkrétně je podle mého názoru potřebné při realizaci uvedeného záměru respektovat zvláštní postavení některých ústředních správních úřadů, které mohou být dotčeny připravovanou právní úpravou a to tak, aby byla zohledněna jejich specifika, vyplývající zejména z důvodů jejich založení, působnosti a kompetencí v porovnání se subjekty ostatními. Konkrétně mám na mysli odlišnosti, vyplývající z postavení ústředních správních úřadů, v jejichž čele nestojí člen vlády a je dán veřejný zájem na tom, aby jim svěřenou činnost vykonávaly „nezávisle“ a „nestranně“. Mezi tyto instituce se řadí také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tato skutečnost je především dána jeho působností v oblasti hospodářské soutěže, veřejných zakázek, veřejné podpory a významné tržní síly. Ze všech uvedených skutečností vyplývá nezbytnost zohlednění nezávislého postavení Úřadu při přípravě výše uvedeného právního předpisu. Zejména požaduji přijetí takových opatření, aby případně uložené povinnosti Úřadu nebo jeho vedoucím představitelům v rámci budoucího zákona neznamenaly zásah do jeho kompetencí, působnosti, případně jiným způsobem neomezovaly jeho nezávislost. Z pozice Úřadu proto upřednostňuji navrhovanou variantu č. II spočívající v regulaci lobbingu nelegislativními opatřeními (vytvoření etických a přijetí etických kodexů pro poslance, senátory a členy vlády). Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Vynětí osob, stojících ve vedení ústředních správních úřadu, zabývajících se regulací, by způsobilo nežádoucí dvojí režim. Ten by mohl zapříčinit snahu i dalších ústředních správních orgánů o získání výjimky z regulace lobbingu, s odkazem na zásady činnosti, jimiž jsou vedeny. Záměrem materiálu však není zpochybnit nezávislost a objektivitu těchto regulátorů, ale zprůhlednit jednání vedoucích osob a legislativní aktivitu institucí. ROZPOR Neakceptováno. Předkladatel se přiklání k modifikované variantě III. s tím, že cíle navrhované regulace nelze dosáhnou bez zákonné právní úpravy. Úřad pro ochranu osobních údajů Nadpis zákona zní: „o lobbyingu“ nebo o „lobbování“. Byť slovo „lobbying“ vypadá v češtině divně, protože je za sebou ypsilon a jota, není možné zrušit část kmene. Chodba je „lobby“, nikoliv „lobb“. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Internetová jazyková příručka Ústavu jazyka českého AV ČR uvádí: „Lobby je nátlaková skupina, která se snaží prosadit své zájmy. Slovo může být ženského nebo středního rodu a je v češtině nesklonné. Odvozená slova zachovávají v základu dvě b: lobbování, lobbovat. Přípony -ista, -ismus se nepřipojují mechanicky k celému základovému slovu, -y se odsouvá a zůstává pouze -i-. Píšeme tedy lobbista (stejně jako třeba ragbista, šachista, derbista), lobbistický, lobbismus, lobbing.“ Na p. 22 se slova „popsán předmět úpravy“ nahrazují slovy „stanovena působnost“. Předmět úpravy není právní norma a do právního předpisu proto nepatří. Jeho místo je v důvodové zprávě. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Text upraven Na p. 22 se slova „obecně závazných“ zrušují. Neexistují jiné právní předpisy než obecně závazné; obecná závaznost je definiční znak právního předpisu. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Text upraven Na p. 22 se slova „dokumenty strategické, koncepční a plánovací povahy“ nahrazují slovem „koncepce“. Je základem náležité nomenklatury (názvosloví) vhodně nazvat instituce. Překladatel má na mysli policy, což se do češtiny překládá jako „koncepce“. Jednoslovné pojmenování je vhodnější než šestislovní výraz. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Pod pojem „dokumenty strategické, koncepční a plánovací povahy“ předkladatel zahrnuje i materiály, které by samotný pojem „koncepce“ nezahrnoval. Na p. 23 se slova „dle katalogu vymezených oblastí, jenž bude stanoven prováděcím předpisem“ zrušují. Není účelné zaplevelovat český právní řád dalším katalogisačním předpisem. Plně by postačila kategorisace podle kompetenčního zákona, anebo, chce-li ji předkladatel podrobnější číselník, tak NACE, cf. http://www.nace.cz/. Tato připomínka je doporučující. Akceptováno. Nebude prováděna katalogizace. Na p. 25 se slova „V zákoně o střetu zájmů bude stanovena nižší spodní hranice hodnoty daru, uváděného v oznámení o příjmech a závazcích (ze současných 10 000,- Kč na 5 000,- Kč)“ zrušují. Není důvodné tuto hranici snižovat. Podle § 202 odst. 2 OSŘ jsou věci pod 10 000 Kč bagatelní; je neúčelné to zde vidět jinak. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Bagatelnost ve smyslu civilního soudního řízení nelze bez dalšího aplikovat i na oblast zákona o střetu zájmů. Lze argumentovat rovněž ustanovením § 138 trestního zákoníku, který za škodu nikoliv nepatrnou považuje škodu ve výši nejméně 5000,- Kč. Na p. 26 se slovo „všeho“ zrušuje. Pojem „všechen lid“ je (post)komunistický. Standardní termín je „lid“ bez přívlastku. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Slib poslance dle Ústavy ČR zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Text na str. 26 reflektuje právě tuto skutečnost. Na p. 29 se slova: „svou povahou nezávazný“ zrušují. Binarita závaznosti právního pramene je překonaný koncept. Podle moderní právní theorie mají právní prameny různý stupeň závaznosti: nejvyšší ústava, nejnižší odborný článek. Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno. Překonanost konceptu binarity závaznosti právního pramene nic nemění na skutečnosti, že materiálně je doporučení Rady Evropy samo o sobě nezávazné, tedy nevymahatelné. Na p. 30 se věta: „Dohled nad regulací lobbistické činnosti (kontrolní/dohledový orgán) by měl být svěřen určeným orgánům veřejné moci,“ nahrazuje větou: „Dozor nad lobbyingem (dozorový úřad) by měl být svěřen určeným veřejným úřadům.“ Vhodnější terminologie. Doktrína správního práva nazývá porovnání reálného stavu se stavem ideálním dozorem. Kontrola či dohled jsou synonyma. Předmětem dozoru není regulace, ale činnost. Dozor je v působnosti úřadu; orgán je pouze fysická osoba nebo jejich kolegium, které za úřad jedná. „Orgán veřejné moci“ je postkomunistický pojem, který v mezinárodní komparaci neobstojí. Ve standardních právních řádech se požívá pojem public authority (anglicky), autorité publique (francouzsky) či Behörde (německy). Tato připomínka je doporučující. Částečně akceptováno. Akceptován pojem „dozor“ ve smyslu správního dozoru. Pojem orgány veřejné moci používá i Ústava ČR v čl. 87 odst. 1 písm. d), proto byl ponechán. K podobě slova „lobbyingem“ – viz vysvětlení k první doporučující připomínce ÚOOU. Na p. 33 se věta: „Navrhované řešení nemění standardy ochrany soukromí a osobních údajů a samo o sobě nevyvolává přímé dopady na ochranu soukromí či osobních údajů,“ zrušuje. Tvrzení, že nejsou měněny „standardy ochrany soukromí“ není srozumitelné. Standardy ochrany soukromí jsou nastaveny unijním předpisem (momentálně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fysických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a v budoucnu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fysických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) takže je národním předpisem ani měnit nejde. Navržené řešení vyvolává přímé dopady na ochranu osobních údajů, protože zpracování osobních údajů je jeho podstatou. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Zhodnocení dopadů na ochranu soukromí či osobních údajů upraveno. Na p. 33 se slovo „citlivých“ zrušuje. Identifikační údaje nikdy nejsou citlivé. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Na p. 33 se slovo „základní“ zrušuje. Identifikační údaje se nedělí na základní a ostatní. Identifikační údaje jsou takové osobní údaje, které člověka identifikují, tj. umožňují jeho ztotožnění. Primárně se jedná o jméno. Tato připomínka je zásadní. Akceptováno. Úřad pro technickou normalizaci‚ metrologii a státní zkušebnictví Připomínky nezaslány. Úřad pro zahraniční styky a informace ČR Úřad pro zahraniční styky a informace v obecné rovině souhlasí s potřebou legislativního zakotvení lobbingu do českého právního řádu. Nicméně upozorňujeme v této souvislosti předkladatele na usnesení vlády ze dne 6. května 2015 č. 343/D. Smyslem tohoto úkolu je umožnit zpravodajským službám a bezpečnostním sborům předkládat své připomínky v rámci legislativního procesu v podobě, jež umožní i při jejich zveřejnění v systému eKLEP ochránit jejich bezpečnostní aktiva a oprávněné zájmy. Zavedení tzv. legislativní stopy, pokud by se mezi osobami, s nimiž byl legislativní návrh konzultován nebo které se podílely na jeho přípravě, měli uvádět i pracovníci orgánů veřejné moci, by mohlo být s výše uvedeným usnesením vlády v rozporu a v důsledku by mohlo mít dopad na činnost a zájmy zpravodajských služeb. Stejně tak by mohlo mít dopad na zájmy zpravodajských služeb zpřístupnění eKLEP registrovaným lobbistům, díky čemuž by se tito lobbisté mohli seznamovat se stanovisky a připomínkami zpravodajských služeb k návrhům právních předpisů. Smyslem těchto stanovisek a připomínek je přitom z logiky věci jednak zajišťování odpovídajících pravomocí zpravodajským službám, spolu s prosazováním řešení souvisejících se zajišťováním bezpečnosti a obrany České republiky. Některé připomínky zpravodajských služeb tak mohou vycházet z poznatků získaných při výkonu zpravodajské činnosti. Úřad pro zahraniční styky a informace navrhuje umožnit zpravodajským službám přístup do předpokládaného registru lobbistů. Výše uvedené připomínky považujeme za vhodné zohlednit zejména při přípravě paragrafovaného znění zákona. Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno. Předkladatel bude ochranu bezpečnostních aktiv a oprávněné zájmy zpravodajských služeb a bezpečnostních sborů respektovat. Předkladatel neplánuje umožnit lobbistům jako výhodu přístup do systému eKLEP. Registr lobbistů bude veřejný, tedy i přístupný pro zpravodajské služby Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Bez připomínek. Úřad průmyslového vlastnictví Bez připomínek. Ústav pro studium totalitních režimů Připomínky nezaslány. Ústavní soud Připomínky nezaslány. V Praze 20. září 2017 Vypracoval: Mgr. Bc. Dalibor Fadrný Mgr. Lenka Píčová Mgr. Jakub Vyplel Podpis: ________________________________ [1] http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/eticky_kodex.html