1
MV716K Právní aspekty živnostenského
podnikání
22. 10. 2019
Soustava živnostenských úřadů,
živnostenská kontrola
JUDr. David Hejč, Ph.D.
Organizace
 formální pojetí veřejné (živnostenské) správy
 vykonavatelé živnostenské (státní) správy - realizace
vzniku, změny a zániku živnostenského oprávnění +
kontrola živnostenského podnikání a správní trestání
 zákon 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech
 Soustava živnostenských úřadů je podle zákona
tvořena:
1. Živnostenským úřadem České republiky
2. krajskými živnostenskými úřady
3. obecními živnostenskými úřady
2
Organizace
Živnostenský úřadem České republiky (MPO)
- ústřední orgán
zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání,
- vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou
činnost vůči krajským živnostenským úřadům
- rozhoduje jako správní orgán první instance,
- rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských
živnostenských úřadů,
- může obecním živ. úřadům nařídit provedení kontroly
- je správcem živnostenského rejstříku
- … 3
Organizace
Krajské živnostenské úřady (krajské úřady/Magistrát hl.
m. Praha)
- vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou
činnost, vůči obecním živnostenským úřadům ve svém
správním obvodu
- rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních
živnostenských úřadů ve svém správním obvodu,
- může obecním živ. úřadům nařídit provedení kontroly
- 13 krajských úřadů + Praha
4
Organizace
obecní živnostenské úřady
- obecní úřady s rozšířenou působností
- rozsah výkonu veřejné správy obecních živnostenských
úřadů je primárně dán živnostenským zákonem
dále např.
- přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního
zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě
živnostenského oprávnění, a to v rozsahu stanoveném
zvláštními právními předpisy
- 205 III. obcí + 22 (Praha 1 až Praha 22) – celkem 227
5
Organizace
Samospráva:
 Hospodářská komora České republiky
- Posláním je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat
a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v
ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.
 Živnostenská společenstva (sdružení, svazy, cechy,
asociace apod.)
- mohou zažádat o začlenění do HK ČR - stávají se tak
složkou HK ČR a získávají v organizační struktuře HK ČR
stejné postavení jako okresní nebo regionální komory.
6
Živnostenská kontrola
 Zjišťuje se, nakolik odpovídá existující stav tomu, co býti
mělo nebo býti má a zjišťují se příčiny nesplnění
příslušných povinností, a ze zjištěného stavu se vyvozují
závěry a stanoví příslušná opatření.
 V případě, kdy již oprávnění vzniklo:
 podmínky pro získání (musí být po celou dobu
zachovány)
 podmínky vlastního provozování živnosti (odvíjí se od
vzniku oprávnění) – povinnosti stanovené živ.
zákonem (§ 31), zvláštními zákony + popř. stanovené
v rozhodnutí o udělení koncese
 kontrola současně musí být racionální, aby nadmíru
nenarušovala chod kontrolovaných činností
7
Živnostenská kontrola
 faktický výkon obecní živnostenské úřady; krajské
živnostenské úřady a ministerstvo mohou provedení
živnostenské kontroly nařídit
 obecná úprava kontrolní řád – zákon č. 255/2012 Sb.
 Zvláštní úprava v živ. zákoně (procesní) - § 60a až § 60d
 Prokazování při kontrole průkazem nebo písemným
pověřením k jednotlivé kontrole.
 Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím
zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není
důvodem k přerušení kontroly.
 Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit
podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při
provozování živnosti – odvolání nemá odkladný
účinek. 8
Živnostenská kontrola – kontrolní řád
9
Živnostenská kontrola – kontrolní řád
Zahájení kontroly
 zahajovaná z moci úřední (včetně podnětu)
 prvním kontrolním úkonem, jímž je
a) předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě,
 b) doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované
osobě;
 c) první z kontrolních úkonů bezprostředně
předcházejících předložení pověření ke kontrole
10
Živnostenská kontrola – kontrolní řád
Povinnosti kontrolujícího
 Předložit pověření k
provedení kontroly
 Zjistit stav věci v rozsahu
nezbytném pro dosažení
účelu kontroly
 Šetřit práva a oprávněné
zájmy kontrolované osoby
 Vydat potvrzení o zajištění
originálních podkladů
 Umožnit podnikateli účastnit
se kontrolních úkonů
 Vyhotovit protokol
Práva kontrolujícího
 Požadovat prokázání
totožnosti fyzické osoby,
která je na místě kontroly
 Provádět kontrolní nákupy,
odebírat vzorky, provádět
měření
 Požadovat poskytnutí údajů
a dokumentů
 Pořizovat obrazové nebo
zvukové záznamy
 Užívat technických
prostředků podnikatele
(telefon, pokladna, váha)
 Vyžadovat součinnost 11
Živnostenská správa – kontrolní řád
Práva kontrolovaného
 požadovat po kontrolorovi
předložení pověření ke
kontrole
 namítat podjatost kontrolora
nebo přizvané osoby
 seznámit se s obsahem
protokolu o kontrole
 podávat námitky proti
kontrolním zjištěním
uvedeným v protokolu o
kontrole
Povinnosti kontrolovaného
 vytvořit podmínky pro
realizaci kontroly
 umožnit kontrolorovi výkon
jeho oprávnění
 poskytovat potřebnou
součinnost
 podat ve lhůtě určené
kontrolorem písemnou
zprávu o odstranění nebo
prevenci nedostatků
zjištěných kontrolou
12
Živnostenská kontrola – kontrolní řád
Protokol o kontrole
 Účelem je zachytit průběh kontroly a popsat, jaké
skutečnosti byly kontrolou zjištěny.
 Protokol neobsahuje konkrétní sankci za porušení
povinnosti. Pouze konstatuje, že podnikatel některou ze
svých povinností nesplnil nebo ji splnil chybně.
 Případné ukládání sankcí je potom předmětem samotného
správního řízení
 Námitky proti kontrolním zjištěním
 Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo
kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je
nadřízená osoba kontrolujícího 13
Přestupky
 aby živ. úřady mohly plnit své úkoly, jsou vybaveny
pravomocí ke správnímu trestání při zjištění porušení
příslušných právních povinností
 Dříve přestupky FO a jiné správní delikty PO a
podnikajících FO
 od 1. 7. 2017 jen přestupky – zákon č. 250/2016 Sb.
14
15
Systematika právní úpravy
 Zákon č. 250/2016 Sb. – obecná hmotněprávní i
procesně právní úprava - lex generalis
 procesněprávní úprava – správní řád – lex generalis
 Živnostenský zákon (lex specialis) – skutkové podstaty
jednotlivých přestupků a správní tresty - § 61 a § 64
+ vybrané přestupky nelze projednat příkazem na místě;
v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady;
pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
16
Pojem přestupek
 § 5 a přestupek
 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za
přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem,
nejde-li o trestný čin. (x Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje
nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v
tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.)
 Pozitivní a negativní vymezení přestupku
 Formálně – materiální (společenská škodlivost) pojetí
NSS sp. zn. 5 As 104/2008: Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální
znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti,
které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem
chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku
a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(„nepodnikatelé”)
 FO může být subjektem, resp. pachatelem přestupku pouze osoba:
 odpovídajícího věku – den následující po 15. narozeninách(§ 18)
 příčetná X duševní porucha v době spáchání přestupku
neumožňující rozpoznat protiprávnost jednání nebo jednání
ovládat X ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z
nedbalosti (§ 19)
 FO je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila
znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný (§ 13 odst. 1)
17
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(„nepodnikatelé”)
 K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje
zavinění – subjektivní stránka – formy zavinění:
 úmysl – přímý, nepřímý
 nedbalost – vědomá, nevědomá
 postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon
výslovně, že je třeba úmyslného zavinění
 Forma zavinění může mít význam při určení druhu
správního trestu a jeho výměry (§ 37)
18
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 PO je subjektem, resp. pachatelem přestupku, jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které
je přičitatelné PO
 byla porušena právní povinnost uložená PO (nebo
organizační složce nebo jinému útvaru, který je
součástí PO), a to:
- při činnosti PO,
- v přímé souvislosti s činností PO
- nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu;
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 19
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné PO:
 statutární orgán nebo člen statutárního orgánu,
 jiný orgán PO nebo jeho člen,
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 FO, která plní úkoly PO,
 FO, kterou PO používá při své činnosti,
 FO, která za PO jednala, jestliže PO výsledku
takového jednání využila
 Objektivní odpovědnost PO – možnost liberace
20
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Podnikající FO je pachatelem (případ kdy jedná sama),
jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo
v přímé souvislosti s ním a
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající
= Podnikající FO je též pachatelem (jedná
prostřednictvím), jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které je
přičitatelné podnikající FO
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající a
to:
- při podnikání FO,
- v přímé souvislosti s podnikáním FO, nebo
- ku prospěchu podnikající FO nebo v jejím zájmu 21
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné podnikající FO:
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby,
 fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá
při své činnosti, nebo
 fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu
jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku
takového jednání využila.
 Obdobné použití právní úpravy odpovědnosti právnických
osob, s výslovnými výjimkami, zohledňujícími odlišné povahy
(podnikající) fyzické osoby a právnické osoby
 Objektivní odpovědnost – možnost liberace
 Odpovědnost nezaniká přestane-li FO podnikat (§ 23/2) 22
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Odpovědnost za přestupek zaniká:
 uplynutím „promlčecí“ doby,
 smrtí FO,
 zánikem PO, nemá-li právního nástupce, nebo
 vyhlášením amnestie
 Jedná se o okolnosti, které nastanou po spáchání
přestupku, ale dříve než je o něm pravomocně
rozhodnuto X Je nutno je odlišit od okolností
vylučujících protiprávnost, kdy se o přestupek vůbec
nejedná.
23
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Smrtí FO
- zánik právní osobnosti (§ 23 OZ),
- prohlášení člověka za mrtvého určí soud v rozhodnutí
den, který platí za den smrti (§ 26 občanského zákoníku)
 zánikem PO
- zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku, pokud je v
něm zapsaná, jinak skončením likvidace (§ 185 OZ)
- s výjimkou přechodu odpovědnosti za přestupek na
právního nástupce
 amnestie (§ 104)
- uděluje prezident republiky
- nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
24
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Uplynutím „promlčecí“ doby
- de facto jedná o prekluzivní lhůtu, neboť se k ní přihlíží z
úřední povinnosti (tedy nikoli na základě námitky účastníka
řízení) a jejím uplynutím odpovědnost za přestupek zaniká
 Promlčecí doba činí
- 1 rok, nebo
- 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu
pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč
 Počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání
přestupku – tj. kdy došlo k ukončení jednání/kdy nastal
účinek
25
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Stavení promlčecí doby:
po dobu, po kterou trvá určitá překážka uvedená v zákoně,
promlčecí doba neběží, avšak po odpadnutí překážky její
běh pokračuje – tato doba se do promlčení nezapočítává –
viz § 32/1
 Přerušení promlčení doby:
okolnost, která brání správnímu orgánu vést řízení o
přestupku – viz § 32/2; přerušením promlčecí doby počíná
promlčecí doba, která je stanovena jako objektivní v délce
max. 3 roky nebo 5 let od spáchání, jejímž uplynutím
odpovědnost za přestupek definitivně zaniká 26
Přechod odpovědnosti PO/podnikající FO za přestupek
 Cílem je zabránit, aby právnická osoba, která spáchá přestupek,
unikla odpovědnosti například tím, že účelově dobrovolně
zanikne a způsobí tak přechod práv a povinností na nový
subjekt, svého právního nástupce, který by jinak nebylo možno
za přestupek postihnout.
 PO
 Odpovědnost přechází na právního nástupce, pokud jich je
víc, odpovídá za přestupek každý z nich, jako by přestupek
spáchal sám.
 Podnikající FO
 přechází v případě její smrti na osobu, která pokračuje v její
podnikatelské činnosti – pokud jich je více obdobně jako PO
X v případě, že podnikající fyzická osoba nezemře, avšak
přestane podnikat, odpovídá i nadále jako podnikající fyzická
osoba
27
SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ
 Správní trest/sankce je považována za právní následek
spáchání přestupku
 Nulla poena sine lege
 Druhy správních trestů:
 napomenutí,
 pokuta,
 zákaz činnosti,
 propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,
 zveřejnění rozhodnutí o přestupku
 lze uložit samostatně nebo spolu s jinými X
napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. 28
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Pokuta
 nejtypičtějším a nejfrekventovanějším správním trestem
 základní horní hranicí je 1 000 Kč, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak
 u mladistvého se horní hranice snižuje na polovinu –
nikdy však nesmí přesahovat 5 000 Kč; to neplatí, je-li
mladistvý podnikající fyzickou osobou.
 splatná je do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přestupku
nabylo právní moci, pokud správní orgán (nebo zvláštní
zákon nestanoví lhůtu jinou
 Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč.
Mladistvému obviněnému nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, jeli
mladistvý podnikající fyzickou osobou. 29
Příklad skutkových podstat v živ. zákoně
§ 63
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje
činnost, která je
a) živností volnou,
b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo
c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost
měla živnostenské oprávnění.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 30
Určení druhu a výměry správního trestu
 Určení druhu a výměry správního trestu
 § 37 demonstrativní výčet – tzn. přihlédne se zejména:
• k povaze a závažnosti přestupku
• k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, atd.
 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména – viz § 38
 Jako k polehčující okolnosti se přihlédne zejména k – viz § 39
 Jako k přitěžující okolnosti se přihlédne zejména k – viz § 40
 Nutnost se řádně vypořádat v odůvodnění rozhodnutí
31
Určení druhu a výměry správního trestu
 (NSS, sp. zn. 1 As 9/2008, 2092/2010 Sb. NSS, „Správní orgán
ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k
osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je
podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé,
že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech,
kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v
taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty
neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a
majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem
řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu
správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s
účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní
orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem.“)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 32
Určení druhu a výměry správního trestu
 MěS Praha (sp. zn. 10 Ca 250/2003, 560/2005 Sb. NSS)
„preventivní úloha postihu nespočívá jen v účinku vůči
žalobci. Postih musí mít sílu odradit od nezákonného
postupu i jiné nositele stejných zákonných povinností;
tento účinek pak může vyvolat jen postih odpovídající
významu chráněného zájmu, včas a věcně správně
vyvozený. Jde-li o finanční postih, musí být znatelný v
majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho
zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i
represivní složku. V opačném případě by totiž postih
delikventa smysl postrádal“.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 33
Určení druhu a výměry správního trestu
 NSS (sp. zn. 7 As 188/2012, 2878/2013 Sb. NSS)
„Pokuta může být ojedinělá a nebývale vysoká, ukládáli
se za neobvyklý a velmi závažný správní delikt, tedy za
něco, co vybočuje z obvyklého standardu „běžných“
deliktů a na co je třeba reagovat přísnější sankcí.“. – je
možné využívat rozpětí a správní uvážení
 Správní uvážení – možnost výběru vhodného řešení
na základě zákonného zmocnění
 NSS (sp. zn. 8 As 5/2005, 1062/2007 Sb. NSS),
„Jakkoliv má správní orgán při ukládání pokuty volnost
správního uvážení, je vázán základními principy
správního rozhodování, včetně povinnosti rozhodovat v
obdobných případech obdobným způsobem.“
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 34
Určení druhu a výměry správního trestu
 NSS (sp. zn 3 As 24/2004, 739/2006 Sb. NSS), „I když
správní orgán rozhoduje na základě … volné správní
úvahy, musí být jeho rozhodnutí přezkoumatelné a musí
být zřejmé, že z mezí a hledisek správního uvážení
nevybočil. I v těchto případech musí správní orgán
respektovat stanovené procesní postupy i elementární
právní principy správního rozhodování“.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 35
Určení druhu a výměry správního trestu
 Ukládání správních trestů za více přestupků
 § 41 – souběh více přestupků, stejný pachatel, společné řízení
(§ 88), absorpční zásada, úhrnný trest, asperace (odst. 2)
 Podmíněné upuštění od uložení správního trestu
 § 42 – lze-li důvodně očekávat, že již samotné projednání věci
před správním orgánem postačí k jeho nápravě a to pouze v
případě škody nebo bezdůvodného obohacení, je ale vinen
 uloží se, aby ve stanovené lhůtě nahradil škodu,, nebo vydal
bezdůvodné obohacení X jinak se správní trest uloží
 Upuštění od uložení správního trestu
 je ale vinen; v případě souběhu bez společného řízení a
úhrnného trestu, nebo postačí k nápravě prosté projednání
 Mimořádné snížení výměry pokuty
 § 44 –v případě dolních hranic pokut, jsou-li nepřiměřené, 20% 36
 Kahoot.it
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 37