Adobe Systems
1
Obhájce v trestním řízení
Obhajoba v opravných řízeních
Ústavně-právní aspekty obhajoby

Adobe Systems
Opravné prostředky
̶Řádné vs. mimořádné
̶Revizní princip vs. princip vázaného přezkumu
̶Apelační vs. kasační princip
̶Zákaz reformationis in peius
̶Beneficium coahesionis
̶Suspenzivní účinek
̶Devolutivní účinek
2

Adobe Systems
3
„Základní zásady“ psaní opravných prostředků
̶1. Ke klientům buďte upřímní a střídmí v odhadech šancí.
̶2. Lze-li se podání zbavit na nedodržení procesních náležitostí, spolehněte se, že se to stane.
̶3. Píšete pro oči někoho, kdo:
̶se s případem setkává poprvé;
̶spíše předpokládá, že napadené rozhodnutí bude v pořádku, než že je vadné;
̶„honí čárky“, proto si dělá silný názor na první přečtení.
̶4. Nikoho nezajímají:
̶subjektivní dojmy;
̶fakta, která nebyla prokázána;
̶Vaše obecné zkušenosti s praxí OČTŘ;
̶emotivní výlevy.
̶5. Jestli jste Vy našil během dvou minut judikát, který Vaši argumentaci vyvrací, najde ho za dvě
minuty i ten, kdo rozhoduje.
̶6. Nemáte-li od případu odstup, předejte to někomu, kdo jej má.

Adobe Systems
4
„Základní zásady“ psaní opravných prostředků
̶6. Máte-li co říct, řekněte to:
̶(na)jednou;
̶srozumitelně;
̶jednoznačně.
̶7. Čím silnější argument, tím jasnější je na první pohled.
̶8. Neplatí, že čím delší text opravného prostředku, tím lepší práci jste odvedli.
̶9. Stojí-li obžaloba pevně na obou nohou, okopáváním kotníků ji nesložíte.
̶10. Ten, kdo bude rozhodovat, si přečte spis. Ignorování nepříjemných skutečností, překrucování či
vytrhávání z kontextu nepomůže.
̶11. Při práci s judikaturou zvažujte i skutkové rozdíly a případně zdůvodněte, proč mají/nemají
hrát ve Vaší věci roli.

Adobe Systems
5
Typologie „špatných pisatelů“ opravných prostředků
̶Perpetuus Kolovrátek
̶opakování obhajoby bez přizpůsobení druhu opravného prostředku
̶Chaotýna Těkavá
̶přeskakování od jednoho argumentu k druhému, nepřehlednost, nesrozumitelnost
̶dr. Joseph Goebbels
̶řídí se pravidlem, že opakovaná lež se stává pravdou
̶Afektuše Nemilosrdná
̶„tohle si nedovolili ani komunističtí prokurátoři!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“
̶Bláboleslav Dojmíček
̶absence právní argumentace
̶Grafomila Rozcajdaná
̶rozbředlost, vracení se k již učiněným pointám jinými slovy
̶prof. Chytroslav Všeználek
̶poukazování na judikaturu ESLP, SD EU mezinárodní soft law, atd., které na věc vůbec nedopadají,
rozvíjení filosofických traktátů, které se týkají zcela obecných otázek bez bezprostřední
souvislosti s projednávanou věcí

Adobe Systems
6
Stížnost
̶policejní orgán vždy, jinde jen kde to zákon připouští
̶ze zákona nemá odkladný účinek
̶do tří dnů od oznámení
̶vyhlášení za přítomnosti nebo
̶doručení opisu
̶autoremedura
̶v zásadě revizní princip (srov. § 147 odst. 2 TŘ)
̶zvláštní funkční příslušnost dle § 146a TŘ
̶zákaz reformationis in peius i beneficium coahesionis
̶

Adobe Systems
7
I. ÚS 1692/18
Je-li podána blanketní stížnost, v níž si stěžovatel (obhájce) vyhradil lhůtu pro její odůvodnění,
lze na orgán rozhodující o stížnosti klást požadavek, aby buďto upozornil stěžovatele (obhájce) na
nepřiměřenost jím navržené lhůty a stanovil mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo aby vyčkal
doplnění stížnosti. Pouze výjimečně, kdy aktuální procesní situace jiný postup neumožňuje, může
orgán o stížnosti rozhodnout bez dalšího.

Adobe Systems
8
Odvolání
̶každý prvostupňový odsuzující rozsudek
̶vždy odkladný účinek
̶do osmi dnů od doručení opisu rozsudku
̶obhajoba jedině ve prospěch (zákaz reformationis in peius)
̶podá-li státní zástupce v neprospěch -> omezení výroku dle § 259 odst.  TŘ
̶jakékoliv vady (nápověda v § 258 TŘ)
̶zásada vázaného přezkumu jako pravidlo
̶souvislost výroků + beneficium coahesionis

Adobe Systems
9
Krajský soud v Brně ve svém usnesení opomenul uvést, jak rozhodl o odvolání; výrok odvolacího soudu
se zúžil na nápravu nesprávnosti výroku o náhradě škody, není však patrné, jak rozhodl o odvolání
proti výrokům o vině a o trestu. Toto pochybení bohužel přehlédl i Nejvyšší soud. Z rozhodnutí
krajského soudu nelze rovněž zjistit, zda nalézací soud odstranil vady, pro které odvolací soud již
dříve věc vrátil k novému projednání a vyřízení. Podle čl. 90 Ústavy České republiky jsou soudy
povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům; jen soud
rozhoduje o vině a trestu za trestné činy (obdobně i čl. 40 odst. 1 Listiny). Pravomoc soudu
rozhodnout je nezadatelná a v rámci přezkumu se jí nemůže soud zprostit, obrátil-li se na něj v
souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny účastník, který se domáhá svých práv stanoveným postupem. IV. ÚS
597/17

Adobe Systems
10
Výrok o vině není možno v řízení u odvolacího soudu podle § 254 odst. 2 trestního řádu přezkoumat a
změnit, nebyl-li napaden odvoláním přímo, popř. nepřímo, tj. vytknutím vad majících v tomto výroku
svůj původ. Odvolání požadující pouze zpřísnění uloženého trestu, protože zjištěné přitěžující a
polehčující okolnosti nebyly náležitě zváženy, nelze považovat za vytknutí vady mající původ ve
výroku o vině. Zpřísnění výroku o vině na základě takového odvolání je postupem odporujícím čl. 36
odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. III. ÚS 2337/16

Adobe Systems
11
Odpor proti trestnímu příkazu
̶každý trestní příkaz
̶vždy automatický účinek
̶do osmi dnů od doručení trestního příkazu
̶netřeba odůvodňovat
̶zákaz reformationis in peius zásadně neplatí

Adobe Systems
12
I. Orgány činné v trestním řízení jednají (formou tzv. jiného zásahu) v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve
spojení s čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, spojují-li právní účinky
s trestním příkazem, který bylo třeba za podmínek zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad
tohoto trestního příkazu obviněnému doručen.
II. Stejně tak je neústavním zásahem orgánů činných v trestním řízení, spojují-li právní účinky
doručení takového trestního příkazu se vzdáním se práva podat odpor osobou, proti které byl vydán,
když ta předtím v průběhu trestního řízení prohlásila, že neovládá český jazyk, a nebyla vzhledem
ke své specificky zranitelné pozici dostatečně poučena o významu vzdání se tohoto práva, popř. jí
toto poučení nebo obsah trestního příkazu nebyly náležitě přetlumočeny. Pl. ÚS-st. 49/18

Adobe Systems
13
Není vyloučeno, aby obecný soud dospěl po provedeném hlavním líčení k závěru, že mírnější trest
uložený trestním příkazem nelze považovat za přiměřený, vystihující účel trestu dle § 23 odst. 1
zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, resp. odpovídající kritériím
dle § 31 trestního zákona [srov. § 39 nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní
zákoník)], a to i za situace, že v hlavním líčení žádné nové okolnosti relevantní z hlediska
ukládání trestu najevo nevyšly. Obecný soud však musí v rozsudku výslovně uvést a náležitě
odůvodnit všechna kritéria, která ho vedla k uložení nově vyměřeného trestu. Obviněný, který je
takto s úvahami soudu transparentně seznámen, má plně zachovánu možnost napadnout vyměřený trest a
domáhat se jeho přezkumu v druhé instanci. III. ÚS 39/09

Adobe Systems
14
Podle § 314g odst. 2 tr. ř. platí, že byl-li proti trestnímu příkazu řádně a včas podán odpor,
trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení, přičemž při projednání věci v
hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v
trestním příkazu.

Zásada zákazu reformationis in peius se sice zde obecně neuplatní, ovšem ani uložení přísnějšího
trestu nemůže být založeno na libovůli soudu, ale musí odpovídat zjištěným skutečnostem. Uložení
přísnějšího trestu musí mít podklad ve zjištěném skutkovém stavu a musí být soudem dostatečně
odůvodněno (§ 125 odst. 1 tr. ř.). Rt 46/2017

Adobe Systems
15
Navrácení lhůty (§ 61 TŘ)
̶„důležitý důvod“
̶zejména zdravotní stav
̶do tří dnů od odpadnutí překážky
̶nutno současně požádat o navrácení a současně zaslat opožděný opravný prostředek
̶brání vykonatelnosti rozsudku i usnesení, byla-li podána žádost (§ 139 odst. 3 TŘ a § 140 odst. 4
TŘ)
̶nelze použít u dovolání (§ 265e odst. 4 TŘ)

Adobe Systems
16
Pl. ÚS 32/16
Zmeškal-li poškozený či jeho zmocněnec lhůtu k podání opravného prostředku, jímž poškozený
uplatňuje právo, které nelze uplatnit jinak než v trestním řízení, má právo na navrácení lhůty
analogicky dle § 61 odst. 1 trestního řádu za stejných podmínek jako obviněný a jeho obhájce.
Podá-li oprávněná osoba blanketní stížnost, v níž se zaváže k jejímu odůvodnění v konkrétně
stanovené lhůtě přiměřené okolnostem, a příslušný orgán činný v trestním řízení bez předchozího
upozornění rozhodne o stížnosti dříve, než tato lhůta uplyne, aniž by k tomu byl nucen aktuálním
procesním vývojem, není oprávněné osobě upřeno právo domáhat se nápravy a ochrany svého legitimního
očekávání předepsanými zákonnými postupy a po jejich vyčerpání eventuálně i podáním ústavní
stížnosti.

Adobe Systems
17
Žádost stěžovatele o navrácení lhůty k podání odporu proti trestnímu příkazu je třeba posoudit
podle § 61 odst. 3 tr. řádu, podle něhož se ustanovení odstavců 1 a 2 (upravující postup, kdy
obviněný zmešká z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku), užije přiměřeně i na
situaci, kdy se posléze ukáže, že lhůta k podání opravného prostředku, který byl zamítnut jako
opožděný, zmeškána nebyla. Zamítl-li městský soud odpor podaný prostřednictvím datové schránky jako
opožděný a stejný odpor podaný včas k poštovní přepravě nepovažoval za opravný prostředek, neboť v
něm chyběl podpis stěžovatele, přičemž absence podpisu mohla být napravena výzvou podle § 59 odst.
3 tr. řádu, zatížil své rozhodnutí protiústavní vadou.
Městskému soudu totiž nemohla vzniknout žádná rozumná pochybnost o tom, že odpor proti trestnímu
příkazu podal skutečně stěžovatel, neboť okolnost, že ho opomněl podepsat, lze sice považovat za
formální nedostatek, ten ale nicméně v daných souvislostech neopravňoval k jednoznačnému závěru, že
z opravného prostředku nebylo zřejmé, kdo ho učinil, a že absence takové náležitosti vylučuje, aby
se na podání hledělo jako na opravný prostředek. Takový názor je zatížen přílišným formalismem.
Postup městského soudu, vedoucí k vydání napadeného rozhodnutí, tak vykazuje prvky libovůle,
vedoucí k porušení práva na přístup k soudu, které je nedílnou součástí práva na soudní a jinou
právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. ÚS 2791/17

Adobe Systems
18
Dovolání
̶pravomocné rozhodnutí ve věci samé učiněné ve druhém stupni
̶seznam v § 265a odst. 2
̶bez odkladného účinku, výjimečně může sám NS odložit vykonatelnost
̶buď na základě návrhu předsedy senátu prvoinstančního soudu (§ 265h odst. 3 TŘ), nebo sám od sebe
(§ 265o odst. 1 TŘ)
̶do dvou měsíců od doručení rozhodnutí
̶obhajoba jedině ve prospěch (zákaz reformationis in peius)
̶nejtěžší procesní vady a vady hmotněprávní
̶+ vady představující porušení základních lidských práv a svobod, zejména tzv. extrémní nesoulad
mezi dokazováním a skutkovými závěry
̶zásada vázaného přezkumu
̶

Adobe Systems
19
Skutkové vady jako důvod dovolání
K porušení ústavním pořádkem zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod)
dochází rovněž tehdy, jestliže orgány veřejné moci nesprávně aplikují právní normy a právní závěry
v jejich rozhodnutích se dostávají do extrémního nesouladu s přijatými skutkovými zjištěními. I. ÚS
1501/16
Povinností Nejvyššího soudu je vykládat podmínky připuštění dovolání podle § 265b tr. řádu tak, aby
byla naplněna Ústavou stanovená povinnost soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv
(čl. 4 Ústavy), nikoliv, jak tomu bylo v posuzovaném případě, jednotlivé námitky stěžovatele
uvedené v dovolání, který jím sledoval ochranu svých subjektivních práv, formalisticky subsumovat
pod rozsah označeného dovolacího důvodu a následně jej na daný případ mechanicky aplikovat. II. ÚS
855/08

Adobe Systems
20
Námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými jsou
námitkami, které se dotýkají porušení základních práv obviněného jakožto jednotlivce ve smyslu čl.
36 a násl. Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces v souladu s čl. 6 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedená základní práva však chrání obviněného, jakožto
„slabší“ procesní stranu, a nejvyšší státní zástupce se jich proto nemůže na úkor této „slabší“
procesní strany dovolávat, neboť pravidla plynoucí z práva obviněného na obhajobu byla stanovena na
jeho ochranu. Nejvyšší státní zástupce proto může námitku extrémního rozporu mezi provedenými
důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými v dovolání uplatnit pouze ve prospěch obviněného,
ale nikoli v jeho neprospěch. V případě, kdy Nejvyšší soud porušení těchto základních práv
obviněného na základě namítnutého extrémního rozporu shledá, má zásah Nejvyššího soudu v rámci
dovolacího řízení podklad v čl. 4 a 90 Ústavy. (Rt 31/2019)
Dovolací soud může přistoupit k zásahu do skutkových zjištění soudů nižších stupňů v případě
zjištění, že nesprávné provedení důkazního řízení bylo v rozporu se zásadami spravedlivého procesu.
Právo na spravedlivé trestní řízení nicméně nesvědčí státnímu zástupci, který podal dovolání v
neprospěch obviněného.
I. ÚS 2832/18

Adobe Systems
21
Nepřiměřenost trestu jako dovolací důvod
Uplatnění diskrece při ukládání trestu, děje-li se v zákonných mezích, nelze považovat za nesprávné
hmotněprávní posouzení. Nepřiměřenost trestu tak zásadně nemůže naplňovat dovolací důvod dle § 265b
odst. 1 písm. g) trestního řádu. Ten by námitkami brojícími proti trestu mohl být naplněn jen
tehdy, bylo-li by rozhodnutí o trestu nepřezkoumatelné v důsledku absence odůvodnění, nacházelo-li
by se mimo zákonná kriteria pro volbu druhu a stanovení konkrétní výměry trestu, či bylo-li by
založeno na skutkovém stavu stiženém stejnou vadou, která by zakládala dovolací důvod, jednalo-li
by se o otázku viny. II. ÚS 492/17

Adobe Systems
22
Obnova řízení
̶pravomocné rozhodnutí, jímž se řízení končí
̶ve prospěch obviněného možnost odkladu či přerušení trestu (§ 282 odst. 3 TŘ)
̶ve prospěch odsouzeného bez lhůty
̶jen skutečnosti odůvodňující jiné rozhodnutí o vině či o adhezním nároku, zřejmý nepoměr trestu či
trestný čin OČTŘ
̶či jen skutečnosti, které by odůvodňovaly jiné procesní rozhodnutí (pokračování v TS atd.)

Adobe Systems
23
Zamítne-li soud v neveřejném zasedání jako nedůvodnou stížnost [§ 148 odst. 1 písm. c) trestního
řádu] proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na povolení obnovy řízení [§ 283 písm. d) trestního
řádu] v situaci, kdy již sám dokazování neopakuje, popř. nedoplňuje, nejde o porušení čl. 36 odst.
1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Pl. ÚS-st. 47/18
Neprovádí-li soud při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy
řízení dokazování, může rozhodnout v neveřejném zasedání. V nyní projednávané věci je však třeba
vycházet z toho, že vědecký poznatek zásadně se týkající věrohodnosti důkazního prostředku, který
byl použit v meritorním řízení o vině a trestu, je novou skutečností ve smyslu § 278 odst. 1
trestního řádu, kterou je třeba dokazovat v obnovovacím řízení jako podmínku pro konání obnoveného
řízení, a proto se na ni vztahují základní procesní práva stěžovatelů, zejména právo vyjádřit se ke
všem provedeným důkazům ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i zásada kontradiktornosti řízení.
Pokud tak soud provádí, respektive doplňuje dokazování nosičem, který obsahuje vědecký poznatek,
který není veřejný, a proto není stranám znám, musí dokazování provádět ve veřejném zasedání tak,
aby byla zaručena všechna ústavně zaručená procesní práva stran. II. ÚS 2587/18

Adobe Systems
24
Stížnost pro porušení zákona
̶mimo disposici odsouzeného (obviněného)
̶možnost odkladu či přerušení výkonu trestu NS
̶na návrh ministra či i sám od sebe
̶pouze vady právní a procesní
̶možnost toliko podat podnět ministerstvu spravedlnosti
̶ve prospěch obviněného vytváří zákaz reformationis in peius
̶

Adobe Systems
25
„Quasiopravné“ prostředky
̶námitky proti zadání znaleckého posudku či proti osobě znalce (§ 105 odst. 3 TŘ)
̶podnět k výkonu dozoru (§ 157a TŘ)
̶námitky proti způsobu provádění úkonu (§ 165 odst. 2 TŘ, § 180 odst. 4 TŘ)
̶podnět k výkonu dohledu („vnitřní“ dle § 12e ZSZ, vnější dle § 12d ZSZ)

Adobe Systems
26
Ústavní stížnost
̶prostředek sui generis
̶není to opravný prostředek v trestním řízení, ale zvláštní postup dle ZÚS
̶lhůta dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práv, který právní řád
přiznává
̶včetně toho, který závisí na uvážení soudu
̶nepatří sem obnova řízení a stížnost pro porušení zákona
̶jde-li o jiný zásah, do dvou měsíců od okamžiku, kdy se stěžovatel dozvěděl, nejdéle do jednoho
roku
̶ústavní stížnost musí být zpracována advokátem
̶nutno přiložit kopii posledního rozhodnutí o procesním prostředku
̶nemá odkladný účinek
̶možnost žádat odklad vykonatelnosti (rozhodnutí) či předběžné opatření (jiný zásah)
̶

Adobe Systems
27
Subsidiarita ústavní stížnosti
̶formální rozměr – podmínky přípustnosti ústavní stížnosti
̶ÚS zásadně přezkoumává až konečná rozhodnutí
̶výjimečně možnost zasáhnout i do procesních rozhodnutí, jestliže vzniká závažná újma, která
později není odstranitelná vůbec či jen s velkými obtížemi (např. III. ÚS 3221/09)
̶
̶Pl. ÚS-st. 38/14 – povinnost vyčerpat dovolání před podáním ústavní stížnosti
̶
̶materiální rozměr – povinnost poskytnout orgánům veřejné moci příležitost k ochraně lidských práv
̶povinnost předložit veškeré námitky, které jednotlivec předkládá v ústavní stížnosti, již předtím
v rámci opravných prostředků v řízení před orgány veřejné moci (např. III. ÚS 2111/07)
̶

Adobe Systems
28
Typické argumentační linie
̶extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními
̶nesprávný výklad podústavního práva
̶nedodržení zásady presumpce neviny a z ní vyplývajícího principu in dubio pro reo
̶nedostatečné odůvodnění napadených rozhodnutí
̶nevypořádání se se všemi námitkami obhajoby
̶
̶všechny tyto linie mají společné, že jsou v drtivé většině případů neúspěšné
̶

Adobe Systems
29
Extrémní rozpor
̶„prostý“ rozpor nevadí
̶platí zásada volného hodnocení důkazů
̶extrémní rozpor:
̶naprostý exces (např. II. ÚS 721/10)
̶skutkové zjištění z důkazu v žádném smyslu nevyplývá (např. IV. ÚS 260/05)
̶hodnocení důkazu nemá jakýkoliv akceptovatelný racionální základ (např. III. ÚS 177/04)
̶neuzavřený řetězec nepřímých důkazů nevylučující, aby čin spáchala i jiná osoba (např. I. ÚS
3094/08)
̶opomenutý důkaz
̶soud se s ním nijak nevypořádá
̶zamítne-li jej a zdůvodní-li proč, již nejde o opomenutý důkaz
̶

Adobe Systems
30
Nesprávný výklad podústavního práva
̶výklad podústavního práva zásadně náleží obecným soudům (např. I. ÚS 1056/07)
̶ÚS může proti výkladu zasáhnout v zásadě jen tehdy, jestliže (např. I. ÚS 3523/11):
̶soudy bezdůvodně upřednostnily jeden chráněný účel před druhým;
̶soudy nezvolí v případě několika výkladových alternativ tu ústavně konformní;
̶soudy provedou zcela svévolnou interpretaci
̶

Adobe Systems
31
Nedodržení zásady in dubio pro reo
̶zásada in dubio pro reo je zásadou procesní a uplatňuje se pouze ohledně hodnocení skutkového
stavu
̶neplatí ohledně právní kvalifikace – tam platí iura novit curia
̶uplatňuje se až na samotný závěr dokazování
̶nikoliv tedy u každého jednotlivého důkazu zvlášť
̶primární je povinnost pokusit se dokazování doplnit (např. I. ÚS 4457/12)
̶až jsou-li veškeré důkazní možnosti reálně vyčerpány, uplatní se tato zásada (např. III. ÚS 286/98
)
̶
̶Jednotlivé drobné nesrovnalosti nestačí (např. III. ÚS 224/04)
̶

Adobe Systems
32
Nedostatečné odůvodnění a vypořádání se s obhajobou
̶každá námitka musí být vypořádána v rozsahu úměrném její relevanci (např. I. ÚS 1895/14)
̶námitka, která si vynucuje odpověď, neboť je pro výsledek řízení zásadní, musí být vždy vypořádána
explicitně (srov. ESLP Moreira Ferreira proti Portugalsku č. 2)
̶připouští se dokonce i implicitní vypořádání (IV. ÚS 3441/11)
̶v případě opakovaných námitek se soud může omezit na konstatování, že nemá co dodat k tomu, jak
námitku vypořádal soud nižšího stupně
̶i ESLP připouští, že na námitky zjevně irelevantní či obstrukční se explicitní reakce nevyžaduje
(srov. např. ESLP Fomin proti Moldávii)
̶

Adobe Systems
33
II. ÚS 2166/14
Ústavní soud je oprávněn přezkoumávat akty orgánů veřejné moci zásadně teprve poté, co se ukáže, že
ochrana proti jejich zásahům do sféry ústavně zaručených základních práv a svobod v rámci systému
procesních prostředků není možná či dostatečně účinná. Musí respektovat daný systém prostředků
ochrany práva, a nemůže proto "předbíhat" s poskytnutím ochrany před ostatními orgány veřejné moci,
které jsou k tomu oprávněny.
2. Ochranou proti zásahu policejního orgánu způsobenému někomu jinému, než proti komu se vede
trestní řízení, a poškozenému (zde: domovní prohlídka provedená u třetí osoby), je postup podle
ustanovení § 174 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Rovněž tato osoba může formou podání žádat
dozorujícího státního zástupce o prošetření, zda policejní orgán řádně postupuje při vyšetřování
trestné činnosti. Pod pojem "řádný postup" nespadá pouze řádné objasňování trestné činnosti, ale
též další úkony spojené s trestním řízením, dopadající svými důsledky i na "třetí osobu". Pokud
proto stěžovatel soudí, že jeho práva nebyla policejními orgány šetřena, může (a před podáním
ústavní stížnosti musí) využít postup podle citovaného ustanovení § 174 trestního řádu.
3. Státní zástupce je po obdržení tohoto podání povinen prověřit postup policejního orgánu z
hlediska, zda se ve věci nevyskytují závady, a osobu, která žádost o dozor podala, vždy vyrozumět
přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných
nedostatků. Pokud by osoba dávající podnět dle ustanovení § 174 odst. 2 písm. b) trestního řádu
nebyla se způsobem jeho vyřízení (resp. s prováděným dozorem) spokojena, je oprávněna vyzvat
bezprostředně vyšší státní zastupitelství k odstranění závad v postupu státního zástupce a žádat,
aby vykonalo dohled nad postupem nejblíže nižšího státního zastupitelství (§ 12d zákona č. 283/1993
Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů).
4. Teprve po vyčerpání těchto prostředků k ochraně svých práv a za situace, kdy by stěžovatel
nadále trval na tom, že orgány veřejné moci zasáhly do jeho ústavně zaručených práv a svobod, bude
možné podat věcně projednatelnou ústavní stížnost, která by však primárně nebrojila přímo proti
tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícímu ve způsobu provedení domovní prohlídky, nýbrž
především proti rozhodnutím příslušných státních zástupců.

Adobe Systems
Děkuji za Vaši pozornost!
JUDr. Jan Provazník, Ph.D.
Katedra trestního práva
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Veveří 70, 611 80 Brno
dv. č. 226
E-mail: jan.provaznik@law.muni.cz
̶
34