1 SPRÁVNĚPRÁVNÍ A TRESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2019 Ilona Jančářová DRUHY ODPOVĚDNOSTI V PŽP 1. Správně právní 2. Trestně právní 3. Občanskoprávní (závazky z deliktů) 4. Odpovědnost za ekologickou újmu Správně právní odpovědnost • Sekundární povinnost strpět a nést sankci, která vzniká v důsledku porušení povinnosti primární Retrospektivní pojetí právní odpovědnosti 2 SPRÁVNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Prameny platné právní úpravy: • Ústava ČR a LZPSZ • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod • Zvláštní předpisy PŽP (složkové) • Z.č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (NPZ) • Z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích • Z.č. 500/2004 Sb., správní řád Postup při aplikaci předpisů 1. Zvláštní zákony lex specialis 2. Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích 3. NPZ lex generalis 4. Správní řád lex generalis ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ Přestupek - společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Znaky přestupku: • Protiprávnost • Jednání • Odpovědná osoba • Trestnost jednání • Zavinění (pouze přestupky FO nepodnikajících) 3 PŘÍKLAD Dne 4.5. 2006 okolo 17.00 hodiny občan J.K. přijel ve svém autě do lokality zvané Sokolí vrch. Pěšky přešel v horském terénu ke stromu, kde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Vyšplhal se na strom k hnízdu, ve kterém se nacházela dvě mláďata sokola. Přestože patří tento druh ke kriticky ohroženým živočichům a je celoročně chráněný, vzal z hnízda a odnesl s sebou starší a silnější mládě. Při nasedání do auta byl zadržen pracovníky Správy Chráněné krajinné oblasti a předán Policii ČR. Při projednávání svého činu se hájil tím, že mládě sokola neopatřil pro sebe, ale na objednávku známého chovatele. Jak byste posoudili jeho jednání z hlediska vztahů odpovědnosti? O jaký druh odpovědnosti půjde v daném případě? Jaké důsledky by mělo, kdyby mládě uhynulo? ZOPK § 87 v TZ 299 ? PŘÍKLAD - PŘESTUPEK ZOPK § 87(2)(3)(4): • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy, • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho ŽP • Za přestupek lze uložit pokutu 20 000, resp. 100 000 Kč • Dvojnásobná výše pokuty, pokud přestupky byly spáchány ve ZCHÚ PŘÍKLAD - TRESTNÝ ČIN § 299 TZ: (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. 4 VZTAH SPO k TPO Přestupek - společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Právní úprava přestupků – princip subsidiarity Naplní-li protiprávní jednání skutkovou podstatu trestného činu, trestní postih má přednost před přestupkem…. ALE (viz nález II.ÚS 1152/17) VZTAH SPO k TPO • Princip subsidiarity trestní represe („ultima ratio“) • Formální pojetí trestných činů • Materiální korektiv § 12 odst. 2 • Míra společenské škodlivosti - odlišení trestných činů od přestupků • TPO vznikne v případě, kdy „nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. NEOPRÁVNĚNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TZ § 298(2) • Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Zákon o odpadech § 69(2)(4) • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa. • Za přestupek lze uložit pokutu do 50 000 Kč. 5 NEOPRÁVNĚNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TZ § 298 (1) • Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Zákon o odpadech § 69 (3) (4) • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením, • Za přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ • Objekt • Subjekt • Objektivní stránka • Subjektivní stránka ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ Předpoklady správně právní odpovědnosti: • Objektivní - protiprávnost jednání, - škodlivé následky tohoto jednání - příčinný vztah mezi tímto jednáním a následkem • Subjektivní - zavinění 6 PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ Judikatura: • Opomenutí je stanoveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinností NPZ: • Jednáním se pro účely tohoto zákona rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - TRVAJÍCÍ DELIKT Judikatura: • Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - TRVAJÍCÍ DELIKT NPZ: •Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. •Např. § 120/4 VZ Vliv na běh promlčecí doby (začne běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu) 7 PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - POKRAČUJÍCÍ DELIKT NPZ § 7: •Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Promlčecí doba počne běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku. ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK MATERIÁLNÍ STRÁNKA DELIKTU NSS 8 As 17/2007: •Aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt,musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti (škodlivosti) ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. •I prosté porušení administrativního pořádku, přitom může bez dalšího naplnit typovou společenskou nebezpečnost. Vždy je proto třeba zkoumat, jaký zájem společnosti je porušeným ustanovením chráněn, zda byl posuzovaným jednáním porušen, popř. v jaké intenzitě se tak stalo. ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK OBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU Zákon č. 282/1991 Sb. § 4(1) • Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – a) neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů, – b) při zpracování lesního hospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození, – c) vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, – d) neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních zákonů a tohoto zákona, – e) neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem, a svým jednáním ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích. • (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. 8 ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK – OBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU Judikatura: Ke spáchání správního deliktu a vzniku odpovědnosti vlastníka lesa musí být mj. naplněny všechny znaky skutkové podstaty, mezi něž patří objektivní stránka deliktu. Obligatorními znaky objektivní stránky jsou - jednání, - následek a - příčinná souvislost mezi nimi. Je-li znakem přestupku účinek (např. poškození složky ŽP či přírodního zdroje), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. ODPOVĚDNÁ OSOBA (NPZ) • Osobní působnost NPZ • Pachatel - osoba fyzická (subjektivní odp.) - osoba právnická (objektivní odp. + liberační důvody) - podnikající fyzická osoba (objekt. odpovědnost + liberační důvody) • Spolupachatel • Nepřímý pachatel • Odpovědnost zákonného zástupce/opatrovníka ODPOVĚDNÁ OSOBA (NPZ) • Odpovědností PO za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek FO, jejichž jednání je přičitatelné právnické osobě, a odpovědností za přestupek těchto FO není dotčena odpovědnost PO za přestupek! • Odpovědnost PO přechází na právního nástupce. • Odpovědnost PFO přechází na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti. • Možnost zákazu zrušení, zániku či přeměny obviněné PO. • Přestane-li PFO, která je pachatelem, být podnikatelem, její odpovědnost za přestupek nezaniká! 9 ODPOVĚDNÁ OSOBA VZ § 41(3) • Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce. IPPC § 19b (7) • Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce. ODPOVĚDNÁ OSOBA Judikatura: • Veřejnoprávní povinnost, zavazující adresáta právní normy, nelze převést soukromoprávním ujednáním (smlouvou uzavřenou podle ObchZ nebo OZ) na jinou osobu a tudíž se tak nelze ani zbavit deliktní odpovědnosti s odkazem na smluvní ujednání s třetí osobou. ODPOVĚDNÁ OSOBA Judikatura: • K přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu nemůže bez dalšího dojít uzavřením smlouvy. Pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období. 10 SPRÁVNÍ SANKCE a) Správní tresty b) Správní sankce obnovující povahy c) Ochranná opatření (NPZ) Sankce – nepříznivý následek ukládaný v důsledku porušení právní povinnosti SPRÁVNÍ TRESTY (NPZ) • Napomenutí • Pokuty • Zákaz činnosti • Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty • Zveřejnění rozhodnutí o přestupku OCHRANNÁ OPATŘENÍ (NPZ) • Omezující opatření • Zabrání věci nebo náhradní hodnoty 11 • odejmutí autorizace (ZEIA § 19; Zodp § 9/4) • odejmutí/zrušení souhlasu či povolení (Zodp aj.) • odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů (ZOPK § 89) • propadnutí týraného zvířete (ZTZ § 27b) • zabrání týraného zvířete (ZTZ § 27c) • odstranění následků neoprávněných zásahů (ZOPK § 81/1) • uložení přiměřených náhradních opatření k nápravě (ZOPK § 81/2) • opatření k nápravě (VZ § 42; ZOvz § 22; Zodp § 79/1 i) aj.) • zákaz činnosti (IPPC § 19b) • zákaz chovu zvířat (ZTZ § 27b) • zrušení průzkumného území (z.č. 62/1988 Sb., § 21) SPECIFIKA SPRÁVNÍCH SANKCÍ VE SLOŽKOVÝCH PŘEDPISECH SPECIFIKA SPRÁVNÍCH SANKCÍ VE SLOŽKOVÝCH PŘEDPISECH Opatření k nápravě • Ukládá se většinou v případě, že subjekt neplní povinnosti stanovené zákonem nebo na základě zákona – Správní sankce za protiprávní jednání • Lze uložit i v případě, že nebyly porušeny povinnosti, jestliže hrozí závažné poškození životního prostředí ! • Nesplnění opatření k nápravě ve stanovené lhůtě uložení pokuty rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu SPRÁVNÍ TRESTY • Obecné zásady pro ukládání trestů (NPZ § 36 a násl.) • Specifické podmínky pro ukládání trestů ve složkových předpisech (např. VZ § 125g odst. 8, § 125l a další) – Ukládání pokuty až do výše dvojnásobku horní hranice sazeb pro opakované spáchání přestupku (obecně NZP, Zodp., LZ) – Pokuta do výše dvojnásobku, nebyla-li zjednána náprava ve stanovené lhůtě (z.č. 62/1988) – Pokuta až do výše dvojnásobku, pokud byl přestupek spáchán ve ZCHÚ (ZOPK § 87 jen FO) – V případech, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené tímto zákonem a ohrožuje tím existenci lesa a lesy sousední, přičemž pokuty podle § 54 jsou neúčinné, rozhodne orgán státní správy lesů o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (LZ § 57) 12 SPRÁVNÍ TRESTY Upuštění od uložení správního trestu • NPZ § 43 • Zákon o IPPC § 38(1) • VZ § 125l Liberační důvody • NPZ § 21 – zproštění odpovědnosti PO • Zákon o obalech § 46(1) SPRÁVNÍ TRESTY Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá • ČIŽP, • Jiný správní orgán (např. obecní úřad obce s rozšířenou působností, Agentura ochrany přírody, aj.) specifická pravidla ve složkových předpisech Příjmy z pokut • příjmem rozpočtu SFŽP ČR • příjmem rozpočtu obce, která pokutu uložila, kraje apod. specifická pravidla ve složkových předpisech účelová vázanost prostředků ZÁSADA ABSORPČNÍ Ukládání správních trestů za více přestupků NPZ § 41/1 • Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. • Spolu se správním trestem uloženým za dva a více přestupků lze uložit i jiný druh správního trestu, jestliže by jej bylo možno uložit za některý ze společně projednávaných přestupků. 13 ZÁSADA ASPERAČNÍ Ukládání správních trestů za více přestupků NPZ § 41(2) •Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. PRINCIP RETROAKTIVITY IN MITIUS Judikatura • Vyvození odpovědnosti a uložení postihu při trestání správních deliktů je nutné posoudit podle právní úpravy účinné v době, kdy k jednání došlo. To však neplatí, pokud je právní úprava v době rozhodnutí pro delikventa příznivější. NPZ • § 37 písm. j) pokračující , trvající, a hromadné přestupky ZÁSADA NE BIS IN IDEM (NPZ) Nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za skutek, o němž již bylo proti téže osobě • zahájeno řízení podle NPZ nebo trestní řízení • pravomocně rozhodnuto v jiném řízení Důvod k odložení věci či zastavení řízení (§ 86 NPZ)! 14 ZÁSADA NE BIS IN IDEM Judikatura: • Nejde o dvojí postih za porušení téže právní povinnosti, pokud byl žalobce postižen za porušení právní povinnosti stanovené zákonem o vodách, zatímco v jiném řízení byl proti němu vyvozen postih za porušení povinnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny. rozhoduje totožnost skutku právního NPZ (§ 43): • Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a již uložený trest je odpovídající. ZÁSADA NE BIS IN IDEM • Pokud bylo zahájeno trestní stíhání, vzniká překážka litispendence, tj. o daném skutku nemůže rovněž probíhat správní řízení. • To však nebrání tomu, aby v takovém případě příslušný správní orgán přijal opatření nemající primárně sankční povahu, ale povahu preventivní či nápravnou! (např. opatření k nápravě) Příklad: ZOPK § 86(3) • Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek či trestný čin. PROMLČECÍ DOBA NPZ: a) 1 rok b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč 15 PROMLČECÍ DOBA Judikatura – trvající delikt NPZ •Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán dozví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, počne vždy běžet nová subjektivní lhůta k uložení pokuty. TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. TČ proti ŽP (Hlava VIII): • ohrožení a poškození životního prostředí (§§ 293, 294) • speciální skutkové podstaty (§ 294a a násl.) • Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vše znění posledních změn TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST TZ (VIII. Hlava) - Trestné činy proti životnímu prostředí: • poškození vodního zdroje (§ 294a) • poškození lesa (§ 295-6) • neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (z lodí) (§ 297) • neoprávněné nakládání s odpady (§ 298) • neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu (298a) • neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§§ 299, 300) • poškození chráněných částí přírody (§ 301) • týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 302, 303) • pytláctví (§ 304) • neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 305) • šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306) • šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307) 16 TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Trestné činy obecně nebezpečné (Hlava VII): • obecné ohrožení (§ 272-3) • poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276-7) • nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281) • nedovolená výroba a držení jaderného materiálu (§ 282) • nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (§ 283) • přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Trestné činy ohrožující zdraví: • ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156-7) Trestné činy proti majetku: • poškození cizí věci (§ 228) • zneužívání vlastnictví (§ 229) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO • PO lze postihnout i v případě, že se nepodaří prokázat , která konkrétní FO spáchala TČ • Zaviněné jednání PO („vina managementu“) • Odpovědnost zakládá jednání vedoucího (jmenovaného do řídící funkce i faktického) • Je-li vyvozena TPO PO, není tím dotčena osobní TPO fyzických pachatelů a naopak • TPO přechází na právní nástupce PO 17 VZTAH TPO K JINÝM ODPOVĚDNOSTNÍM VZTAHŮM • Princip „ne bis in idem“ • Princip „ultima ratio“ • Subsidiární povaha správních deliktů • Společenská škodlivost - odlišení trestných činů od správních deliktů/přestupků • Uplatněním deliktní (SPO a TPO) odpovědnosti není dotčena – možnost uplatnění občanskoprávních závazků z deliktů – možnost ukládat opatření k nápravě (§ 28 ZTOPO zrušen jen pro nadbytečnost, platí obecná úprava). § 293 - Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. § 298 - Neoprávněné nakládání s odpady (1) Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá-li takový čin opětovně. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo b) týká-li se takový čin nebezpečného odpadu. 18 ODPOVĚDNOST ZA EKOLOGICKOU ÚJMU podle z.č. 167/2008 Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na: 1.chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, 2.podzemních nebo povrchových vodách 3.půdě Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Odpovědnost provozovatelů činností uvedených v příloze - objektivní za výsledek v podobě ekologické újmy nebo její hrozby (i bez porušení právních povinností) Odpovědnost provozovatelů jiných činností, které jsou vykonávány v rozporu s právními předpisy, za škodu na zvláště chráněných druzích a jejich stanovištích Negativní vymezení věcné a časové působnosti Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 • Princip prevence • Princip znečišťovatel platí • Princip naturální restituce • Princip účasti veřejnosti 19 Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip prevence: • Povinnost provozovatele provádět preventivní opatření i v případě, že ke škodám na životním prostředí dosud nedošlo, ale existuje bezprostřední hrozba takových škod • Povinnost informovat příslušný úřad • Povinnost přijmout nápravná opatření za účelem omezení dalších škod • Finanční zajištění (§ 14/3 – výjimky) • Hodnocení rizik činností v příloze č. 1 Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip znečišťovatel platí: • náklady potřebné na předcházení ekologické újmě nebo na její nápravu, • náklady na zjištění a posouzení ekologické újmy, posouzení vzniku její bezprostřední hrozby, • náklady na řízení, • náklady na provedení preventivních nebo nápravných opatření nebo jejich vymáhání od provozovatele, • náklady na sběr dat, na sledování a kontrolu • další náklady související s předcházením ekologické újmě nebo s její nápravou. Výjimky z povinnosti provozovatele hradit náklady (§12) Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip naturální restituce: • upřednostnění nápravných opatření před peněžními kompenzacemi • obnovení stavu nebo nahrazení životního prostředí 20 Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip účasti veřejnosti:  Účast spolků v řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření  Řízení na žádost – žádost mohou podat: a) FO nebo PO, která je ekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné, nebo b) právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost.  Řízení z moci úřední – osoby ad b) se mohou účastnit řízení, pokud svou účast písemně oznámí příslušnému úřadu dle § 8(7)