ORGANIZACE STÁTU DĚLBA MOCI BZ102ZK ÚVOD DO STÁTOVĚDY – PODZIM 2018 STRUKTURA PŘEDNÁŠKY ¢Organizace státu – základní pojmy —Státní mechanismus —Státní orgán ¢Dělba moci —Pojem —Horizontální x vertikální dělba moci —Historický vývoj —Koncepce —Principy —Dělba moci v ČR — — STÁTNÍ MECHANISMUS Co je kompetence? Jak se zřizuje? Jak se ustavuje? ZVLÁŠTNÍ SLOŽKY, STÁTNÍ ORGANIZACE A ZAŘÍZENÍ ¢Zvláštní složky —Policejní a bezpečnostní síly, armáda —Nemají pravomoc, pouze realizují pravomoc st. org. ¢výjimky ¢Státní organizace a zařízení —Realizace dalších státních funkcí ¢Doprava, energetika, výzkum, hospodářské organizace, školská, zdravotnická a kulturní zařízení… —Nemají pravomoc ¢výjimky ¢Co je státní aparát? —Státní mechanismus x užší pojetí — POJEM DĚLBY MOCI ¢CO TO JE DĚLBA MOCI? ¢ ¢DĚLBA MOCI ¢= stav, kdy jsou ve státě rozlišovány různé typy moci, které nejsou koncentrovány ve stejných rukou a které se vzájemně kontrolují ¢ ¢Protikladem k dělbě moci je... ¢KONCENTRACE MOCI ¢= stav, kdy je moc koncentrovaná v rukou jediného orgánu či jediné osoby nebo kdy všechny orgány podléhají totožnému jim nadřazenému orgánu ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ DĚLBA MOCI VERTIKÁLNÍ X HORIZONTÁLNÍ ¢HORIZONATÁLNÍ DĚLBA MOCI = dělba moci mezi subjekty na stejné úrovni ¢ ¢Jde o dělbu moci mezi jednotlivé státní orgány v unitárním státě. Jde taktéž o dělbu moci mezi federální orgány ve federaci či mezi orgány jednoho ze subjektů federace. ¢ ¢VERTIKÁLNÍ DĚLBA MOCI = dělba působnosti mezi federaci a její subjekty ¢ ¢Jde tedy o dělbu moci např. mezi USA jako celek (federaci) a jednotlivé státy, které ji tvoří (subjekty federace) nebo mezi Švýcarsko jako celek (federaci) a jednotlivé kantony, které jej tvoří (subjekty federace). ¢Ve Švýcarsku spravuje federace kompetence v oblasti národní obrany, mezinárodních vztahů, zemědělství a sociálního zabezpečení, moc je koncentrovaná ve Federálním shromáždění, jehož výkonným orgánem a současně hlavou státu je Federální rada tvořená sedmi členy stojícími v čele ministerstev. Jeden z nich je vždy na rok zvolen prezidentem. Kantony mají pravomoci v oblastech soudnictví, zdravotnictví, policie, vzdělání a výzkumu. Jde ve smyslu horizontálním o: A) A)DĚLBU MOCI B)KONCENTRACI MOCI POJEM DĚLBY MOCI PŘÍKLAD > ¢Ve Spojeném království je základem zákonodárné moci Parlament Spojeného království, který se skládá z nevolené Sněmovny lordů a volené Dolní sněmovny. Klíčovým orgánem výkonné moci je vláda, jejíž členové musí být členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů. Z hlediska moci soudní existují ve Spojeném království tři jurisdikce – právo Anglie a Walesu, severoirské právo a a skotské právo – z nichž každá má své vlastní soudnictví. Jde ve smyslu horizontálním o: ¢ A)DĚLBU MOCI B)KONCENTRACI MOCI ¢ ¢ ¢ POJEM DĚLBY MOCI PŘÍKLAD > ¢V USA je výkonná i zákonodárná moc odvozena přímo od lidu, kterým jsou nezávisle na sobě voleny. Podle článku druhého Ústavy je výkonná moc svěřena prezidentu, který stojí v čele kabinetu a zároveň je vrchním velitelem ozbrojených sil. Moc zákonodárná je delegována na Kongres, který se skládá ze dvou komor – Sněmovny reprezentantů a Senátu. Nejvyšší soudní institucí je Nejvyšší soud (Supreme Court), dále existují okresní a odvolací federální soudy a uvnitř států fungují soudy státní. Jde ve smyslu horizontálním o: ¢ A)DĚLBU MOCI B)KONCENTRACI MOCI ¢ POJEM DĚLBY MOCI PŘÍKLAD > POJEM DĚLBY MOCI PŘÍKLAD ¢Socialistická ústava z roku 1960 stanovila, že vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence. Odehrávaly se politické procesy, legální výklad podávalo Národní shromáždění. Prezident byl z výkonu funkce odpovědný parlamentu. Jde v horizontálním smyslu o: ¢ A)DĚLBU MOCI B)KONCENTRACI MOCI ¢ ¢ > HISTORICKÁ VÝCHODISKA ¢ Aristoteles.jpg Aristoteles ovycházel z v té době existujícího zřízení, z fakticky existujících orgánů, kterými byly rada, úřady a soudy oAristoteles dovozoval, že existují-li tři státní orgány, lze každý z nich považovat za zosobnění jedné státní moci oAristoteles se zabýval popisem toho, jak stát funguje, nikoliv tím, jak by fungovat měl Hobbes.jpg HISTORICKÁ VÝCHODISKA Thomas Hobbes oV přirozeném stavu má každý tolik práv, kolik si jich dokáže vydobýt oSpolečenská smlouva – podrobení se suverénní moci oSuverén nepodléhá kontrole poddaných a rozhoduje bez jejich účasti oLid nemá za žádných okolností právo odvolat mandát, který dal svrchované moci o HISTORICKÁ VÝCHODISKA John Locke.jpg John Locke •zabýval se nejen rozlišením jednotlivých funkcí státu, ale také tím, jaké jsou mezi těmito funkcemi vztahy •John Locke rozlišoval moc zákonodárnou, která stála nejvýše, moc výkonnou, která v sobě zahrnovala i moc soudní a také moc federativní, kterou lze popsat jako zahraniční politiku HISTORICKÁ VÝCHODISKA Montesquieu.jpg Charles-Louis de Secondat, Baron de la Brède et de Montesquieu •tvrdil, že v každém státě je třeba rozlišovat moc zákonodárnou, výkonnou a soudní •každá z těchto funkcí je přiřazena k samostatnému a na ostatních nezávislému státnímu orgánu •hájil jejich oddělení funkční i personální, od čehož si sliboval udržení svobody ve státě •jeho model přežil a je využíván prakticky v nezměněné podobě KONCEPCE DĚLBY MOCI ¢Můžeme rozlišovat různé koncepce dělby moci podle toho, kolik různých mocí rozlišujeme : —dualistická koncepce – rozlišujeme pouze dvě moci – tu, která zákony vytváří a tu, která zákony provádí, soudní moci je v tomto pojetí součástí moci výkonné —trialistická koncepce – jde o klasické dělení moci na zákonodárnou (ti, kdo pravidla tvoří), výkonnou (ti, kdo pravidla provádí, vykonávají) a soudní (ti, kdo rozhodují spory) —kvadrilistická koncepce – liší se od trialistické koncepce tím, že od moci výkonné odděluje ještě moci vládní – máme tedy moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní PRINCIPY DĚLBY MOCI ¢Systém dělby moci závisí na dvou principech: ¢ 1.oddělenost, samostatnost a nezávislost mocí 2.systém brzd a protivah ¢ PRINCIPY DĚLBY MOCI AD 1 ¢Oddělenost, samostatnost a nezávislost mocí – může být realizováno několika způsoby: —státní orgány reprezentující jednotlivé typy moci jsou si vzájemně neodpovědné a nepodřízené —existuje mezi nimi kreační nezávislost – tzn. vzájemně se nevytváří ani se na takovém vytváření nepodílí —existuje mezi nimi inkompatibilita – funkce v oblasti jednotlivých mocí jsou vzájemně neslučitelné ¢ PRINCIPY DĚLBY MOCI AD 2 ¢Systém brzd a protivah = myšlenka, že pro dělbu moci nepostačí jejich oddělení, ale je nezbytné mezi státními orgány vytvořit soustavu kontrolních mechanismů zabraňujících tomu, aby některé moc získala dominantní postavení; mezi tyto mechanismy patří: ¢ PRINCIPY DĚLBY MOCI AD 2 —zákonodárná kontroluje výkonnou —výkonná moc kontroluje zákonodárnou — —zákonodárná moc kontroluje soudní —soudní moc kontroluje zákonodárnou — —výkonná moc kontroluje moc soudní —soudní moc kontroluje moc výkonnou AKTY MOCI ZÁKONODÁRNÉ, VÝKONNÉ ČI SOUDNÍ? ¢FORMÁLNÍ HLEDISKO ¢Ve formálním smyslu rozlišujeme právní akty podle formy, v níž jsou vydávány. ¢ ¢Zákon či ústavní zákon jsou tak vždy akty moci zákonodárné ve formálním smyslu. ¢Správní akt je vždy aktem moci výkonné ve formálním smyslu. ¢Rozsudek či nález jsou tak vždy aktem moci soudní ve formální smyslu. AKTY MOCI ZÁKONODÁRNÉ, VÝKONNÉ ČI SOUDNÍ? ¢MATERÁLNÍ HLEDISKO ¢V materiálním smyslu rozlišujeme právní akty podle jejich obsahu. ¢ ¢Akty obsahující pravidla chování jsou taky akty moci zákonodárné v materiálním smyslu. ¢Akty obsahující aplikaci pravidel chování jsou tak akty moci výkonné v materiálním smyslu. ¢Akty obsahující řešení určitého sporu či případu jsou akty moci soudní v materiálním smyslu. AKTY MOCI ZÁKONODÁRNÉ, VÝKONNÉ ČI SOUDNÍ? ¢SUBJEKTIVNÍ HLEDISKO ¢V subjektivním smyslu rozlišujeme právní akty podle subjektu (orgánu), který je vydal. ¢ ¢Akty vydané orgány moci zákonodárné jsou akty moci zákonodárné v subjektivním smyslu. ¢Akty vydané orgány moci výkonné jsou akty moci výkonné v subjektivním smyslu. ¢Akty vydané orgány moci soudní jsou akty moci soudní v subjektivním smyslu. AKTY MOCI ZÁKONODÁRNÉ, VÝKONNÉ ČI SOUDNÍ? ¢PRÁVNÍ HLEDISKO ¢V právním smyslu rozlišujeme právní akty podle jejich právních vlastností. ¢ ¢Posuzujeme tedy: üDerogační sílu üFormální a materiální právní moc üVykonatelnost üPlatnost üÚčinnost ¢ AKTY MOCI ZÁKONODÁRNÉ, VÝKONNÉ ČI SOUDNÍ? PŘÍKLAD ¢Pokud by soud vydal rozsudek, který by obsahoval obecnou úpravu pravidel chování, byl by… ¢... ve formálním smyslu: ¢… v materiálním smyslu: ¢… v subjektivním smyslu: ¢ ¢Pokud by parlament vydal zákon, jehož obsahem by bylo rozhodnutí o vině a trestu konkrétního člověka, byl by…? DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE ¢Český ústavní systém vychází ze systému dělby moci, a to konkrétně z koncepce trialistické ¢Základem dělby moci je čl. 2 Ústavy, který stanoví, že “lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.” ¢Dělba moci v České republice je nedokonalá – není zakotvena inkompatibilita některých funkcí, je zde přesah legislativy do exekutivy a naopak, některé orgány kumulují více funkcí, které náleží různým mocím, některé orgány se podílejí na svém vzájemné vytváření ¢ Screenshot 2015-09-06 21.19.14.png Screenshot 2015-09-06 21.24.33.png DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE DĚLBA MOCI X DĚLBA MOCÍ ¢DĚLBA MOCÍ je dělbou moci uvnitř každé z mocí (uvnitř moci zákonodárné, výkonné a soudní). ¢ ¢Zákonodárná moc je tak například v ČR dělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu. ¢ ¢Moc výkonná je dělena mezi vládu a prezidenta republiky. ¢ ¢Moc soudní je dělena mezi soustavu soudů a Ústavní soud. DĚLBA MOCI X DĚLBA MOCÍ PŘÍKLAD 1 ¢PARLAMENT X VLÁDA ¢ A)DĚLBA MOCI B)DĚLBA MOCÍ > DĚLBA MOCI X DĚLBA MOCÍ PŘÍKLAD 2 ¢PREZIDENT X VLÁDA ¢ A)DĚLBA MOCI B)DĚLBA MOCÍ > DĚLBA MOCI X DĚLBA MOCÍ PŘÍKLAD 3 ¢POSLANECKÁ SNĚMOVNA ¢ X ¢SENÁT ¢ A)DĚLBA MOCI B)DĚLBA MOCÍ > DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE MOC ZÁKONODÁRNÁ ¢Zakotvena v hlavě druhé Ústavy ¢Svěřena do rukou Parlamentu tvořeného Poslaneckou sněmovnou a Senátem ¢Vydává normativní právní akty nejvyšší právní síly ¢Mezi poslanci a členy vlády není zakotvena inkompatibilita funkcí ¢https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173 ¢ Parlament.jpg ¢Zakotvena v hlavě třetí Ústavy ¢ je svěřena do rukou vlády a prezidenta republiky DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE MOC VÝKONNÁ vláda.jpg Vláda oRozsah pravomocí vlády je stanoven negativně oVláda je odpovědná PS a odvozuje od ní svou legitimitu oKontrasignuje některé akty prezidenta Pražský hrad.jpg DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE MOC VÝKONNÁ Prezident oVykonává pravomoci jemu výslovně svěřené Ústavou oV některých svých funkcích je limitován požadavkem kontrasignace oV některých funkcích je také omezen Parlamentem (např. schvalování prezidentem navržených soudců Ústavního soudu Senátem) oMá právo suspenzivního veta ¢Zakotvena v hlavě čtvrté ¢Moci soudní vydává individuální právní akty (rozsudky, též usnesení či nálezy) ¢Civilní soudnictví – řeší spory mezi občany, chrání jejich práva, řeší otázky statusové ¢Trestní soudnictví – rozhoduje o vině a trestu DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE MOC SOUDNÍ NS.jpg V České republice rozhodují v civilních i trestních věcech obecné soudy, v jejichž čele stojí Nejvyšší soud. ¢Správní soudnictví – rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí a postupu orgánů státní správy ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Ústavní soudnictví – kontroluje ústavnost a dodržování lidských práv DĚLBA MOCI V ČESKÉ REPUBLICE MOC SOUDNÍ NSS.jpg V České republice rozhodují ve správním soudnictví správní soudy v čele s Nejvyšším správním soudem. ÚS.jpg Jediným orgánem ústavního soudnictví v ČR je Ústavní soud, který stojí mimo soudní soustavu. ČÍM SE LIŠÍ VÝKONNÁ A SOUDNÍ MOC? DĚKUJI ZA POZORNOST!