Poslední aktualizace:

Dne 9. 11. doplněn cvičný odpovědník (viz dole)

Dne 6. 12. změněn odkaz na novou verzi přednášky D. Ondrejové (původní verze měly technické problémy).

Záznam přednášky (Dana Ondrejová) . opravená verze je zde::

Neozvučená verze:

Aby listina obstála jako platná směnka, musí splńovat náležitosti podle zákona. Blankosměnka z těchto pravidel částečně (či do času) vybočuje. Využívá se v případech, kdy v okamžiku emise nejsou účastníkům známy všechny údaje, která je třeba do směnky doplnit. Společně s vystavením blankosměnky výstavce uděluje věřiteli vyplňovací právo, které opravňuje věřitele k doplnění chybějících údajů (dle vyplňovacího práva) a tím z blankosměnky vytvořit směnku úplnou. 

Její konkrétní využití lze demonstrovat na příkladu. Banka poskytne podnikateli úvěr ve výši 1 200 000 Kč s tím, že k jeho zajištění vystaví dlužník (podnikatel) zajišťovací blankosměnku, do níž uvede datum a místo vystavení, označení remitenta (název banky) a  platební místo. Datum splatnosti a směnečné suma zůstanou nevyplněny. Pokud by se nejednalo o blankosměnku, taková směnka by neobstála jako platná směnka (z důvodu chybějící směnečné sumy). Společně s vystavením blankosměnky (byla záměrně vystavena jako neúplná), dlužník s věřitelem uzavře dohodu o směnečném vyplňovacím právu, v níž dlužník udělí věřiteli vyplňovací právo k údaji směnečné sumy a data splatnosti s tím, že pokud se dlužník dostane do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, může věřitel blankosměnku doplnit - doplnit datum splatnosti a směnečnou sumu ve výši aktuální dlužné částky včetně příslušenství. Pokud tedy po nějaké době dlužník přestane úvěr splácet, může věřitel do blankosměnky doplnit aktuální dlužnou částku (např. 900 000 Kč) a aktuální datum splatnosti. Doplněním blankosměnky se z neúplné směnky stane směnka úplná, jejíhož zaplacení se věřitel může domáhat u soudu. 

Může se však stát, že věřitel při doplnění blankosměnky dohodu o vyplňovacím právu nedodrží - doplní např. vyšší sumu než byl podle dohody oprávněn doplnit. Protismluvní doplnění blankosměnky nezpůsobuje její neplatnost. Dlužník má k dispozici pouze námitku, že blankosměnka byla doplněna v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu. Zde pak bude záležet na konkrétních údajích a jejich doplnění - např. pokud věřitel doplní vyšší směnečnou sumu a dlužník se námitkou ubrání, bude ze směnky zavázán pouze v rozsahu, v jakém byl věřitel oprávněn blankosměnky doplnit. Pokud blankosměnka neopustí původní vztahy, stačí dlužníkovi prokázat, že směnka byla původně vystavena jako blankosměnka, jaký byl obsah dohody o vyplňovacím právu a že se věřitel od vyplňovacího práva odchýlil. Situace se komplikuje indosací směnky (jedná se o jedinou oblast, kterou ZSŠ v souvislosti s blankosměnkami upravuje, konkrétně jde o § 10 ZSŠ). Zákon chrání nabyvatele v dobré víře - námitku protismluvního doplnění blankosměnky může dlužník vůči nabyvateli uplatňovat pouze pokud byl nabyvatel při jejím nabytí ve zlé víře nebo se provinil hrubou nedbalostí.

U blankosměnek se budeme na seminářích podrobněji věnovat několika otázkám: formě a obsahu dohody o vyplňovacím právu, protismluvnímu doplnění blankosměnka a námitce dlužníka podle jednotlivých doplněných údajů, promlčení směnečného vyplňovacího práva a na závěr pak odlišení protismluvního doplnění blankosměnky a neoprávněné změny textu (blanko)směnky.

Krom přednášky doporučujeme dále komentář J. Kotáska a Z. Kovaříka k čl. I § 10 SŠZ.

Dalším velkým tématem  je neoprávněná změna textu směnky. Na rozdíl od blankosměnky, do níž jsou údaje doplňovány na základě dohody s dlužníkem, u neoprávněné změny textu směnky dochází k zásahům do textu bez předchozí autorizace ze strany dlužníka. Příkladem takové neoprávněné změny textu směnky může být např. doplnění nuly u směnečné sumy (směnečná sumy tedy nečiní 10 000 Kč, jak uvedl dlužník při vystavení směnky, ale 100 000 Kč), doplnění údaje, jehož absence způsobuje neplatnosti směnky (např. data vystavení), škrtnutí údaje způsobujícího neplatnost směnky (např. předtištěného údaje na řad, pokud výstavce uvedl ve směnce doložku nikoli na řad) nebo doplnění dalšího údaje (např. doložky bez protestu). Na tyto případy, kdy věřitel zasahuje do textu směnky, která nebyla vydána jako blankosměnka, dopadá § 69 ZSŠ, podle kterého dlužníka, který se podepsal před takovým zásahem věřitele, tento zásah nezavazuje (tzn. vůči výstavci bude rozhodná směnečná suma ve výši 10 000 Kč). Na rozdíl od neoprávněné změny textu blankosměnky může dlužník namítat neoprávněnou změnu textu směnky  vůči nabyvateli směnky v dobré víře. 

Zde doporučujeme již dříve zařazený podcast na téma zfalšování směnky, pokud jste jej neslyšeli dříve, je vhodné to učinit nyní:

Zajímavou otázkou, která je stále předmětem diskusí, je neoprávněná změna textu blankosměnky, tzn. zásahy věřitele do textu blankosměnky, které nejsou kryty dohodou o vyplňovacím právu (tzn. věřitel doplnění údaj, který podle dohody o vyplňovacím právu nebyl oprávněn doplnit). Důvod, proč by mělo být mezi oběma režimy rozlišováno, spočívá právě v rozdílné ochraně dobrověného nabyvatele takové směnky, resp. v různých podmínkách, za nich může dlužník tyto námitky vůči nabyvateli v dobré víře uplatnit. V této souvislosti doporučujeme vaší pozornosti rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. 29 Odo 1621/2006, v němž se Nejvyšší soud zabýval režim doplnění data vystavení v situaci, kdy věřitel byl podle písemné dohody o vyplňovacím právu oprávněn doplnit pouze datum splatnosti a směnečnou sumu. Odborná literatura však upozorňuje na problematické závěry přijatého usnesení s ohledem na rozlišování mezi neoprávněnou změnou textu směnky a protismluvním doplněním blankosměnky.

Autoři textu: Josef Kotásek a Zuzana Dvořáková

Cvičný odpovědník (složí k průběžnému ověření znalostí v rámci přípravy na semináře):