Azylové a migrační právo

Seminář 3 (23. 10. 2020)

Mgr. Věra Pazderová, LL.M., M. A. (Krajský soud v Praze)

AZYL – Evropské azylové acquis (23. 10)

Společný evropský azylový systém

kvalifikační směrnice

praktická aplikace definice uprchlíka v rámci unijního a vnitrostátního práva

Uprchlické právo EU:

kvalifikační směrnice (KS, 2011/95/EU) – definice uprchlíka, čl. 5-11 KS (zasazení do evropského kontextu, důraz na to, že KS rozšířila všude v EU definici i na nestátní původce pronásledování; poskytovatelé ochrany, upřesnění jednotlivých důvodů, včetně určité sociální skupiny, upřesnění možnosti vnitrostátní ochrany)

nařízení Dublin III

vnitrostátní právní úprava – § 12a a čl. 43 LZP (právo na azyl), transpozice KS do zákona o azylu (§ 2/2, § 12b, § 17, § 15 (a § 2/10), § 15a, § 18), další druhy azylu  (§ 13, § 14)

Prosím projděte si do pátku prezentace, na které naváže kratší online hodina. Také si projděte tři příklady žadatelů s homosexuální orientací níže, o kterých se bude během hodiny diskutovat.


Úkoly v rámci přípravy na seminář Tři žadatelé o mezinárodní ochranu A., B. a C. opírají své žádosti o tvrzení, že mají oprávněné obavy před pronásledováním v zemi původu z důvodu homosexuality. Uvedené příklady řešte s pomocí kvalifikační směrnice (směrnice 2011/95/EU o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany).

Případ žadatele A:
Ohledně homosexuální orientace žadatele A. nemá správní orgán pochybnosti. V zemi původu žadatele A. je homosexuální jednání trestné. Podle trestního zákoníku hrozí za tento trestný čin trest odnětí svobody v délce od deseti let do doživotí. V uplynulých 20 letech však nebyla žádná fyzická osoba za tento trestný čin odsouzena a v současné době se nenachází ve výkonu trestu žádná osoba, která byla v minulosti pro takový trestný čin odsouzena.
 
1) Tvoří osoby s homosexuální orientací „určitou sociální skupinu“ ve smyslu kvalifikační směrnice? Pokud ano, za jakých podmínek? Je žadatel A. členem „určité sociální skupiny“ a hrozí mu z tohoto důvodu pronásledování?
 
Případ žadatele B:
Ohledně homosexuální orientace žadatele B. nemá správní orgán pochybnosti. V zemi původu žadatele B. jsou trestním právem postihovány pouze vnější projevy homosexuality na veřejnosti. Za takový trestný čin hrozí trest odnětí svobody v délce 5 až 10 let. A tyto tresty jsou v praxi běžně ukládány. Pokud však zůstávají dotčené osoby ve svých osobních záležitostech diskrétní „za zdmi svých domovů“, žádný postih jim nehrozí. Žadatel B. namítá, že v důsledku uvedených omezení nemůže vést plnohodnotný život, a je tak zasahováno do jeho práva na respektování soukromého a rodinného života, které je chráněno čl. 7 Listiny základních práv EU a čl. 8 EÚLP, ve spojení s čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv EU, resp. čl. 14 EÚLP (zákaz diskriminace). Podle názoru správního orgánu, se může žadatel B. po návratu do země původu vyhnout riziku pronásledování tím, že svou homosexualitu bude skrývat nebo si při projevování sexuální orientace bude počínat přinejmenším se zdrženlivostí.
 
2) Pokud stát trestá pouze vnější projevy homosexuality na veřejnosti, lze po dotčených osobách požadovat, aby se těchto veřejných projevů zdržely, a vyhnuly se tímto způsobem trestnímu postihu? Pokud by za uvedený trestný čin mohla být uložena pouze pokuta (nikoliv trest odnětí svobody), bránila by taková skutečnost závěru, že by se mohlo jednat o pronásledování?
 
Případ žadatele C:
Žadatel C. tvrdí, že není homosexuálem, ale lidé z jeho čtvrti jej za homosexuála považovali, protože se kamarádil s D., který homosexuálem je. Lidé v jeho čtvrti jej hrubě fyzicky i slovně opakovaně napadali. Žadatel C. se několikrát obrátil na policii, ale tam se mu vždy vysmáli s tím, že přeci si nemůže myslet, že budou chránit homosexuály. V dané zemi je homosexualita trestným činem, za který hrozí pouze pokuta ve výši (v přepočtu) 10 000 – 50 000 Kč. Řada homosexuálů však zmizela beze stopy (včetně jeho kamaráda D.) a tyto případy nejsou policií vyšetřovány. Mnozí homosexuálové byli odsouzeni k trestům odnětí svobody za jiné vykonstruované trestné činy (nejčastěji držení drog), které nespáchaly. Správní orgán nepopírá, že v dané zemi dochází k závažným porušováním základních práv osob s homosexuální orientací. To ale není případ žadatele C. Podle správního orgánu je jeho  žádost  o mezinárodní ochranu nedůvodná, neboť je nesporné, že homosexuálem není, nemůže mít proto odůvodněný strach z pronásledování z důvodu homosexuality a nehrozí mu ani postih podle trestněprávních zákonů, které homosexualitu kriminalizují.
 
3) Považujete názor správního orgánu na žádost žadatele C. za správný? Je žadatel C. členem „určité sociální skupiny“ a hrozí mu z tohoto důvodu pronásledování?