1 Územní samospráva a její reformování. Místní samospráva. NP102Zk Organizace veřejné správy 3. kolektivní konzultace 13. 11. 2020 JUDr. David Hejč Ph.D. Na co mají konzultace odpovědět? §Co je posláním a podstatou územní samosprávy? § §Jaký je ústavní základ územní samosprávy? § §Jaký je mezinárodněprávní základ územní samosprávy? § §Jak probíhalo reformování územní samosprávy po roce 1989? § §Jak je územní samospráva aktuálně organizována? § §Jak jsou právně regulovány vztahy mezi státem, kraji a obcemi? § §Jaké jsou formy účasti občanů na územní samosprávě? 2 [USEMAP] Pojem samosprávy § §správa části veřejných záležitostí těmi, jichž se bezprostředně týká / správa veřejných záležitostí jménem a v zájmu autonomních veřejnoprávních korporací §subjekt: územní samosprávné celky (obce a kraje) a další/jiné veřejnoprávní korporace (profesní komory, vysoké školy), právo na samosprávu (ústavně či zákonem zaručené) a povinnost ji vykonávat §vykonavatel: orgány ÚSC, orgány VŘPK §nezávislost při výkonu samosprávy (i tak však vázanost zákony + státní dohled) §samospráva §územní – obce, kraje §zájmová (profesní, vysokoškolská) § § § 3 [USEMAP] Teoretická východiska územní samosprávy Samospráva tvoří jednu ze dvou větví veřejné správy a sama se pak člení na samosprávu územní a zájmovou. Samospráva se od státní správy liší jednak tím, že jejím subjektem je veřejnoprávní korporace od státu odlišná, jednak tím, že její činnost je směřována interně, zaměřena na řešení vlastních záležitostí. Pojem „samospráva“ a její místo v moderním demokratickém státě je předmětem studia zejména správní vědy. Tradičně bývá rozlišován politický pojem samosprávy a právní pojem samosprávy. Samospráva chápaná jako politický pojem akcentuje ten fakt, že samospráva představuje realizaci veřejné správy občany. Právní pojem samosprávy je pak spjat s tím, že samosprávu vykonává veřejnoprávní subjekt od státu odlišný. Ve vědě správního práva jsou prezentovány tři hlavní teorie samosprávy: teorie přirozenoprávní, teorie státoprávní a teorie politická. Přirozenoprávní teorie vychází z toho, že samospráva je na státu nezávislá, je původním subjektem s přirozeným právem na správu vlastních záležitostí, který státu předchází. Tato teorie vycházejíce z myšlenek francouzské revoluce a přirozenoprávní doktríny považuje stát v podstatě za jakýsi svazek samospráv. Státoprávní teorie vychází ze suverenity státu, který může část své moci svěřit samosprávnému společenství jako nestátnímu subjektu. Podle této teorie spočívá podstata samosprávy ve výkonu vrchnostenské moci svěřené samosprávným korporacím státem jako jejich moc vlastní. Samospráva je v tomto pojetí chápána jako veřejné subjektivní právo, nárok na výkon veřejné moci. Politická teorie pak podstatu samosprávy spatřuje buď v personálním složení orgánů samosprávy (laický prvek) nebo v účasti veřejnosti na správě věcí veřejných. Samospráva je tedy vedle státní správy jednou z větví veřejné správy jako projevu výkonné moci ve státě, a to větví nezávislou a státní správě nepodřízenou, vykonávanou subjekty od státu odlišnými. Samospráva je vykonávána vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastními prostředky samosprávných korporací. Pro samosprávu je charakteristická na straně jedné její nezávislost na státu na straně druhé je však samospráva podrobena státnímu dohledu. Územní samosprávu v České republice dnes tvoří obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Nejnižší úroveň územní samosprávy je označována jako tzv. místní samospráva, pro vyšší úrovně se pak používá termín regionální samospráva. Faktická existence obcí a krajů jako subjektů územní samosprávy je pak podmíněna přenecháním veřejné moci těmto územním samosprávným celkům, subjektům demokratického a ústavního práva na samosprávu. V čem spočívá význam územní samosprávy, proč je její úloha v demokratickém právním státě považována za nenahraditelnou? Pluralismus (bez samosprávy není demokracie, bez demokracie není samosprávy). Demokratická dělba moci (samospráva představuje vertikální dělbu moci, která nachází své místo vedle klasické Montesquieho trojí dělby moci v horizontální linii). Subsidiarita a efektivnost. Občanská společnost. Ústavní základy samosprávy § §Čl. 8 Ústavy ČR: Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. [K tomu viz nález Pl. ÚS 1/96.] §Ústavní soud považuje místní samosprávu a nezastupitelnou složku rozvoje demokracie §Hlava sedmá Ústavy ČR „Územní samospráva“ (čl. 99 až 105) §Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky §Listina základních práv a svobod § §Evropská charta místní samosprávy (č. 181/1999 Sb.): https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/122 [K tomu viz nález Pl. ÚS 34/02.] § 4 [USEMAP] Ústavněprávní základy územní samosprávy Ústavní úprava územní samosprávy jako jedné z fundamentálních otázek ústavního zřízení souvisí s problematikou dělby moci (vedle klasické Montesquieho trojí dělby moci v horizontální linii nachází své místo i dělba moci vertikální), s úpravou vztahů jednotlivce a státní moci (územní samospráva jako jeden z projevů práva na účast na správě věcí veřejných) i se zakotvením cílů státu a hodnot, kterými je moderní ústavní stát vázán (samosprávné tradice a ústavní princip samosprávy). Ústavní zakotvení územní samosprávy nalezneme v ústavním pořádku ČR, zejména pak v Ústavě ČR a v Listině základních práv a svobod, a to dokonce již v základních ustanoveních Ústavy ČR, jakož i v preambuli Listiny základních práv a svobod (viz zejm. čl. 8 Ústavy ČR: zaručuje se samospráva územních samosprávných celků). Samosprávu nutno přitom bezvýhradně považovat za jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu, tudíž je chráněna i čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky (Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.) a zákazem zneužití výkladu zakotveným v čl. 9 odst. 3 Ústavy ČR (Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.). Bližší vymezení územní samosprávy na ústavní úrovni pak představuje hlava sedmá Ústavy ČR označená právě pojmem Územní samospráva. Existence zmíněných ústavních ustanovení pak našla svůj odraz i v ústavně zakotvené možnosti jejich ochrany (viz zejm. tzv. komunální ústavní stížnost). I pro územní samosprávu (jako složku veřejné správy ČR) jsou dále významná ta ústavní ustanovení, která obecně regulují realizaci veřejné moci a ukládání povinností fyzickým a právnickým osobám. Vystupuje-li tedy obec jako subjekt veřejné správy, může činit pouze to, co je jí zákonem svěřeno. (V oblasti soukromoprávních vztahů se pak na ni samozřejmě hledí jako na běžnou právnickou osobu.) EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY (sdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb.) 5 §dokument Rady Evropy, který byl přijat (podepsán prvními státy) v říjnu 1985 ve Štrasburku, a který nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k 1.9.1988 § §Česká republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a po její ratifikaci se Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999 § §upravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy, a to : §ústavní a zákonné základy místní samosprávy, §pojem místní samosprávy a tzv. rozsah místní samosprávy, §ochrana hranic místních správních jednotek, §správní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství, §podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni, §institut dozoru nad činností místních společenství, §finanční zdroje místních společenství, §právo místních společenství se sdružovat, §soudní ochrana místní samosprávy §limity svobody územní samosprávy – nález ÚS ze dne 5. 2. 2003, sp.zn. Pl. ÚS 34/02 §má být evropský standard [USEMAP] Územní samospráva v procesu reformy veřejné správy §Reformování veřejné správy po roce 1989: § §obnova místní samosprávy § §vytvoření vyšších územních samosprávných celků § §ukončení činnosti okresních úřadů § § 6 [USEMAP] Obce a kraje v procesu reformy veřejné správy Vedle ústavní úpravy mělo zásadní vliv na postavení obcí a krajů v ČR i reformování veřejné správy po roce 1989, kdy bylo rozhodnuto, že reforma územní veřejné správy nebude vycházet ze soustavy národních výborů, ale bude návratem k předválečným principům (tak došlo ke zrušení soustavy národních výborů jako orgánů státní moci a správy a novelizovaná ústava obnovila místní samosprávu – opět zahrnující jednak přenesenou, jednak samostatnou působnost). Záhy odstartovala další reforma veřejné správy v České republice, přičemž již v roce 1992 byl vybrán systém dvoustupňového správního uspořádání. Avšak teprve v roce 1997 byl přijat ústavní zákon vytvářející 14 vyšších územně samosprávných celků (účinný dokonce až od 1. 1. 2000). Další pokrok v reformě představovala vládní koncepce reformy veřejné správy (usnesení č. 258 ze dne 29. března 1999), přičemž Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala následně usnesení č. 268 ze dne 19. května 1999, ve kterém doporučila vládě připravit reformu vytvořením modelu veřejné správy spojením státní správy a samosprávy v jednotnou veřejnou správu, a to na všech úrovních (tzv. varianta II.). V květnu 2000 pak byl přijat základní balík zákonů tvořících v právní rovině páteř I. fáze reformy územní veřejné správy a dnem voleb do krajských zastupitelstev 12. listopadu 2000 skončila I. fáze reformy územní veřejné správy. Vznikla krajská zastupitelstva a další orgány krajů, které se ujaly svých funkcí vyplývajících ze zákona (v oblasti přenesené působnosti však začaly kraje působit až od 1. ledna 2001). Do soustavy územní veřejné správy dřtvořené 6274 obcí (tzv. obce s pověřením I. stupně), 383 pověřenými obecními úřady (tzv. obce s pověřením II. stupně) a 77 okresy tak bylo začleněno 14 vyšších územních samosprávných celků. Na skončenou I. fázi plynule navázala II. fáze reformy územní veřejné správy. Ta byla v právní rovině časově limitována zejména tím, že činnost okresních úřadů končila k 31. 12. 2002. V souladu s filozofií tzv. spojeného modelu bylo přitom rozhodnuto, že kompetence výkonu státní správy přejde ve velkém rozsahu na jednotky územní samosprávy a jejich orgány. V rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy tak tehdejších 77 okresů bylo z velké části nahrazeno 205 obcemi s rozšířenou působností. Organizace územní samosprávy §obce (základní územní samosprávné celky) •zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) •zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii •zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností •zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí •zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů §vyšší územní samosprávné celky (13 krajů + hl. m. Praha) •zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) •zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze •zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů •zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů •zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje § § § § 7 [USEMAP] Obec jako základní územní samosprávný celek §základ obce •osobní •územní •ekonomický •mocenský aspekt obce § §veřejnoprávní korporace §vlastní majetek (hospodaří podle vlastního rozpočtu) §vystupuje vlastním jménem na vlastní odpovědnost § § § § § § § § 8 [USEMAP] Obecní zřízení v České republice Obce jako základní samosprávná společenství mají na území dnešní České republiky dlouhou tradici. Již prozatímní obecní zřízení z roku 1849 přitom obsahovalo tezi, podle které základem svobodného státu je svobodná obec. V tomto duchu je pak obec v evropských poměrech již tradičně považována za základní samosprávné společenství fyzických osob. Podstata obce jako subjektu místní samosprávy spočívá ve vzájemném propojení čtyř následujících aspektů: osobní aspekt obce (každá obec představuje společenství fyzických osob vystupujících jak v pozici tvůrců, tak i adresátů místní veřejné správy, tedy občanů obce), územní aspekt obce (každá obec má vlastní území, na němž je dána její samosprávná působnost), mocenský aspekt obce (každá obec je vybavena pravomocí k tvorbě a výkonu vlastních veřejno-mocenských aktů), ekonomický aspekt obce (každá obec je vybavenou jistou mírou ekonomické autonomie, samostatně hospodaří, disponuje vlastním majetkem a finančními zdroji). Samostatná a přenesená působnost obce § §samostatná působnost – autonomní správa svých záležitostí §např. vydávání obecně závazných vyhlášek §dozor a kontrola – Ministerstvo vnitra § §přenesená působnost – (dekoncentrovaný/delegovaný) výkon státní správy §např. vydávání nařízení §zmíněná kategorizace obcí §dozor a kontrola – krajský úřad § §§ 8 zákona o obcích: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. § § 9 [USEMAP] Samostatná působnost obce Obecné principy Samostatná působnost obce Hospodaření obcí Spolupráce mezi obcemi Správní delikty dle obecního zřízení Přenesená působnost obce Obecné principy Přenesená působnost I. stupně (základní rozsah přenesené působnosti) Přenesená působnost II. stupně (pověřené obecní úřady) Přenesená působnost III. stupně (obce s rozšířenou působností) Obecní právní předpisy 10 Podzákonný právní předpis Který orgán vydává Ústavněrávní východisko Obecně závazná vyhláška obce zastupitelstvo čl. 104 odst. 3 Ústavy Nařízení obce rada/zastupitelstvo čl. 79 odst. 3 Ústavy Proces: vydání – platnost – účinnost [USEMAP] Místní právní předpisy Obecná charakteristika Obecně závazné vyhlášky obcí Nařízení obcí Proces přijímání místních právních předpisů Záležitosti patřící do samostatní působnosti §Záležitosti existence obce a její územní změny např. §slučování/připojení s jinou obcí §označování částí obce, ulic… §Vnitřní organizace obce např. §volba, zřizování a ustanovování orgánů obce §zřizování obecní policie, §organizace místního referenda §Rozpočtové hospodaření §Hospodaření s obecním majetkem §Podnikatelské aktivity obce, zakládání právnických osob §Atd. 11 [USEMAP] Počet obcí v ČR - 6259 12 Velikostní struktura obcí k 1. 1. 2012 Celkem 56,0 % všech obcí jsou obce do 500 obyvatel. kategorie obcí do 199 obyvatel (24,4 %) kategorie obcí od 200 - 499 obyvatel (31,6 %), V obcích do 500 obyvatel žije pouze 7,9 % celkové populace České republiky. Tyto obce však zabírají víc než 1/3 rozlohy České republiky. Velký počet obcí do 1 000 obyvatel. kategorie od 500-999 obyvatel (21,7 %). [USEMAP] Obce a jejich členění § §kategorizace obcí §obce (jedničkové) – 6259 §obce s pověřeným obecním úřadem (dvojkové) - 388 §obce s rozšířenou působností (trojkové) - 205 § §další členění §obec §město a městys §statutární město §hl. m. Praha § § § § § 13 [USEMAP] Obce, městyse, města a statutární města Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. To platí pro všechny obce, přičemž obecním zřízením jsou rozlišovány: (běžné, neměstské, vesnické) obce, městyse, města a statutární města (území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy; územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce). Zcela speciální úprava byla vytvořena pro hlavní město Prahu, a to zákonem o hlavním městě Praze. Ten upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce a dále postavení městských částí hlavního města Prahy. Orgány obce § §zastupitelstvo obce §výbory zastupitelstva (finanční a kontrolní, další fakultativně) §rada obce §komise rady §starosta §obecní úřad §(tajemník) §zvláštní orgány obce §obecní policie § § § § 14 [USEMAP] Statutární města § §§ 4 odst. 1 zákona o obcích: Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. § §územní členění na základě statutu (OZV) §fakultativní členění na městské části/obvody §magistrát (městský úřad) a primátor (starosta) § §další úprava v § 130 a násl. zákona o obcích § § 15 [USEMAP] 16 Regionální samospráva. Vztahy obcí a krajů. Účast občanů na územní samosprávě. NP102Zk Organizace veřejné správy 4. kolektivní konzultace 13. 11. 2020 JUDr. David Hejč Ph.D. Kraj jako vyšší územní samosprávný celek §základ kraje •osobní •územní •ekonomický •mocenský aspekt kraje • §veřejnoprávní korporace §vlastní majetek §vystupuje vlastním jménem na vlastní odpovědnost § §ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků §formálně zřízeny s účinností od 1. 1. 2000 § §regiony soudružnosti § § § § 17 [USEMAP] Krajské zřízení v České republice Současná krajská samospráva byla na zákonné úrovni konstituována dnem voleb do krajských zastupitelstev 12. listopadu 2000. Vznikla krajská zastupitelstva a další orgány krajů, které se ujaly svých funkcí vyplývajících ze zákona (v oblasti přenesené působnosti však začaly kraje působit až od 1. ledna 2001). Podstata kraje jako subjektu územní (regionální) samosprávy spočívá (obdobně jako v případě obcí) ve vzájemném propojení čtyř následujících aspektů: osobní aspekt kraje (každý kraj představuje společenství fyzických osob vystupujících jak v pozici tvůrců, tak i adresátů regionální veřejné správy, tedy občanů kraje), územní aspekt kraje (každý kraj má vlastní území, na němž je dána jeho samosprávná působnost), mocenský aspekt kraje (každý kraj je vybaven pravomocí k tvorbě a výkonu vlastních veřejnomocenských aktů), ekonomický aspekt kraje (každý kraj je vybaven jistou mírou ekonomické autonomie, samostatně hospodaří, disponuje vlastním majetkem a finančními zdroji). Kraje Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Zcela speciální úprava byla vytvořena pro hlavní město Prahu, a to zákonem o hlavním městě Praze. Ten upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce a dále postavení městských částí hlavního města Prahy. Vedle krajů jako vyšších územních samosprávných celků nutno vnímat i tzv. regiony soudržnosti [§ 15 zákona o podpoře regionálního rozvoje: Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS (dále jen "region soudržnosti"). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje, d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje, h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.]. Samostatná a přenesená působnost kraje 18 [USEMAP] Orgány kraje § §zastupitelstvo kraje §výbory zastupitelstva (finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, další fakultativně) §rada kraje §komise rady §hejtman §krajský úřad §ředitel KÚ §zvláštní orgány kraje § § § § 19 [USEMAP] 20 Vztah státu a krajů k obcím - dozor [USEMAP] Vztahy státu, krajů a obcí Obecné principy Dozor nad výkonem samostatné působnosti Dozor nad výkonem přenesené působnosti Kontrola výkonu samostatné a přenesené působnosti Některé další právně regulované vztahy mezi státem, kraji a obcemi Další vztahy státu, krajů a obcí §Dozor krajů nad obcemi §§ 69a Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené orgánům obcí podle zvláštního právního předpisu § §Dozor nad obecně závaznými vyhláškami krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v samostatné působnosti – obdobně jako u obcí: Ministerstvo vnitra a Ústavní soud/ správní soudy § §Dozor nad nařízeními krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti - věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad a v případě nařízení Ústavní soud Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 21 [USEMAP] Krajský úřad dozoruje v oboru přenesené působnosti obcí jejich nařízení a dále usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření. Nedozoruje však rozhodnutí a jiné úkony orgánu obce učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu, tato rozhodnutí a jiné úkony jsou přezkoumávány instančně ve správním řízení. (Dozor nad obcemi) Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2020. K § 69a Krajský úřad dozoruje v oboru přenesené působnosti obcí jejich nařízení a dále usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření. Nedozoruje však rozhodnutí a jiné úkony orgánu obce učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu, tato rozhodnutí a jiné úkony jsou přezkoumávány instančně ve správním řízení. Má-li příslušný krajský úřad na základě vlastního či vnějšího podnětu za to, že je nařízení obce v rozporu se zákonem či jiným právním předpisem, postupuje následujícím způsobem: a) vyzve obec ke zjednání nápravy; výzvy není třeba v případě zřejmého rozporu nařízení obce s lidskými právy a základními svobodami; b) nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy ke zjednání nápravy, vydá krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce, v němž stanoví obci další přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy; c) účinnost nařízení obce je doručením rozhodnutí pozastavena; d) nezjedná-li obec nápravu, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů od uplynutí lhůty pro zjednání nápravy Ústavnímu soudu návrh na zrušení dozorovaného nařízení obce. Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší: a) neprodleně, zjedná-li obec nápravu ve stanovené lhůtě; b) do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy v případě, že obec nápravu zjedná až po uplynutí stanovené lhůty, avšak před vydáním rozhodnutí Ústavního soudu; Rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá platnosti dnem právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí, zamítnutí nebo zastavení řízení o návrhu na zrušení dozorovaného nařízení. Má-li příslušný krajský úřad na základě vlastního či vnějšího podnětu za to, že usnesení orgánu obce v přenesené působnosti je v rozporu se zákonem či jiným právním předpisem a v jejich mezích též s usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo opatřením krajského úřadu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, postupuje následujícím způsobem: a) vyzve obec ke zjednání nápravy; výzvy není třeba v případě zřejmého a závažného rozporu dozorovaného usnesení obce se zákonem; b) nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy ke zjednání nápravy, vydá krajský úřad rozhodnutí o zrušení dozorovaného usnesení obce a informuje o tom obecní úřad. Jestliže se důvod pro uplatnění dozorových opaření vztahuje pouze k některým bodům dozorovaného usnesení, bude rozhodnuto o zrušení pouze těchto částí dozorovaného usnesení. Participace na územní samosprávě § §aktivní a pasivní volební právo do zastupitelstev §trvalý pobyt, 18 let § §členství ve výborech, komisích, zvláštních orgánech § §účast na zasedání zastupitelstva § §podávání návrhů, připomínek, podnětů, stížností, petic § §místní a krajské referendum § § § § § 22 [USEMAP] Účast občanů na územní samosprávě Aktivní a pasivní volební právo na místní a regionální úrovni¨ Místní a krajské referendum Další „privilegia“ občanů obcí a občanů krajů Právo občanů obce/kraje §volit a být volen do zastupitelstva obce/kraje §hlasovat v místním/krajském referendu §vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce/kraje v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, §nahlížet do rozpočtu obce/kraje a do závěrečného účtu obce/kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce/kraje, do usnesení rady obce/kraje, výborů zastupitelstva obce/kraje a komisí rady obce/kraje a pořizovat si z nich výpisy, §požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce/kraje nebo zastupitelstvem obce/kraje; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce/1000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů, §podávat orgánům obce/kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány obce/kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. § 23 [USEMAP] Referendum §Místní referendum §zákon 22/2004 Sb., o místním referendu §oprávněné osoby (právo volit do zastupitelstva) §souhlas/nesouhlas s konkrétně položenou otázkou •pouze v samostatné působnosti + některé výjimky (§ 7) §v některých případech je obligatorní (zásadní změny území obce) §koná se - na základě usnesení zastupitelstva nebo na návrh přípravného výboru §platnost a závaznost §Krajské referendum – zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu – právní úprava obdobná jako u místního referenda + specifika § • 24 [USEMAP]