Aplikace práva



•Realizace  x  aplikace práva
Realizace práva
- Chování v souladu s právem (často
      stereotypní, automatizované);
- Výkon práva či povinnosti (intencionální);
- Aplikace práva.
Aplikace práva
1. Aplikaci práva v širším smyslu – jakékoliv
      užití práva;
2. Aplikaci práva v užším smyslu - provádějí
      státní orgány, výsledkem je individuální
      právní akt.

Proces aplikace práva
Soudy, správní orgány, jiné orgány veřejné moci rozhodují:
- Spory;
- O vině a trestu;
- Jiné právní věci.
Zjišťování podmínek řízení
- Pravomoc (oprávnění k rozhodnutí určitého typu právních
        věcí);
- Příslušnost (věcná, místní, funkční).
Zahájení řízení
- Na návrh (dispoziční zásada);
- Ex officio (tzv. ex offo - z úřední povinnosti, vlastního
       podnětu  - zásada oficiality).

Druhy procesů aplikace práva
1. Občanské soudní řízení (OSŘ)
Sporná x nesporná řízení.
Rozlišujeme řízení: nalézací, odvolací, dovolací a exekuční.
2. Trestní řízení (TŘ)
Zahajuje se z úřední povinnosti. Stádia:
- přípravné trestní řízení – provádí policie: obvinění a
       shromažďování důkazních prostředků,
- sestavení obžaloby – provádí státní zástupce,
- rozhodování soudu – hlavní líčení
- odvolací řízení a popř. i řízení o dovolání,
- exekuce (v případě odsouzení).
3. Správní řízení (stavební řízení, přijetí ke studiu aj.),
4. Další typy řízení (před ÚS, exekuční, soudní
          řízení správní aj.).

Tři stádia procesu aplikace práva
1. etapa: Zjišťování skutkového stavu
- proces dokazování, důkazní prostředky;
- zásada volného hodnocení důkazů x vázané dokazování;
- domněnky a fikce;
- nedokazuje se právo, notoriety, skutečnosti soudu známé;
- zásada materiální pravdy  x  zásada formální pravdy;
- důkazy usvědčující x ospravedlňující; zákonné x
     nezákonné; přímé x nepřímé.
Trestní řízení – presumpce neviny, důkazy nad vší
     pochybnost, zásada oficiality a legality.
Civilní řízení – zásada projednací, unést důkazní
     břemeno, soud je vázán návrhy stran.
Správní řízení – důraz na objektivní pravdu, písemný
     charakter, postup ex officio.Pravda materiální x formální

•2. etapa: Řešení otázek právních
 Zásada denegatio iustitiae
Situace:
1. Soudce nalezne příslušnou právní normu (je platná a účinná, autentický text, nerozporná s jinou
PN;
2. Řešení kolize norem:
    - Lex superior derogat legi inferiori;
    - Lex posterior derogat legi priori;
    - Lex specialis derogat legi generali.
Soudce je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, přednost práva EU.
3. Nenalezena příslušná právní norma – problém mezer v zákoně (právu), analogie legis, analogie
iuris, uvážení.

3. etapa: Rozhodnutí ve věci
Vydání individuálního právního aktu
Presumpce správnosti IPA
Individuální právní akt má pravidelně tyto předepsané náležitosti:
a) záhlaví - kde je specifikováno, který orgán a v jaké věci rozhodl,
b) výrok (enunciát) - představuje vlastní rozhodnutí, individuální normu,
c) odůvodnění - přesvědčivě zdůvodňuje právně i skutkově důvody rozhodnutí,
d) poučení o opravných prostředcích.

Individuální právní akt
- Výsledek aplikace práva v určitém procesu (občanském, trestním, správním, řízení před ÚS atd.).
- Ne všechny výstupy činnosti státních orgánů jsou IPA
     (vyjádření, osvědčení, sdělení, přípisy, dopisy apod.).
Závaznost IPA
- je individuální - inter partes (tj. mezi účastníky řízení),
- působí i erga omnes (tj. vůči všem ostatním, nezúčastněným, např. statusová rozhodnutí či
rozhodnutí o vině a trestu za trestný čin, vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny
orgány a osoby - čl. 89/2 Ústavy).

Druhy individuálních právních aktů
Dle způsobujících účinků:
- Konstitutivní IPA – působí od účinnosti IPA do budoucna (ex nunc), mají hmotné i procesní účinky;
- Deklaratorní IPA – pouze deklaruje již existující stav, působí od vzniku právního vztahu (ex
tunc), jen procesní důsledky.
- Osvědčení (např. občanský, řidičský nebo technický průkaz) nejsou IPA, mají ale charakter veřejné
listiny.
Dle podstaty rozhodnutí:
- Meritorní IPA - rozhodnutí ve věci samé (o meritu věci)
- Nemeritorní (procesní) - upravuje pouze samotné řízení.

Modality individuálního právního aktu
Účinnost - schopnost vyvolat zamýšlené následky, presumpce správnosti, až na nicotné IPA.
Řádný opravný prostředek má účinky:
     - devolutivní - přesun rozhodnutí na vyšší instanci,
     - suspenzivní - odklad jeho závaznosti.
Právní moc – nezměnitelnost řádnými opravnými prostředky, formální stránka = nezměnitelnost,
materiální stránka = závaznost.
Vykonatelnost - moment skutečné realizace IPA, okamžik, od něhož lze přistoupit k vynucení
povinnosti.
Je možné požádat soud o předběžnou vykonatelnost nebo její odklad.

Opravné prostředky
Dle kritéria právní moci dělíme na:
- řádné (odvolání, stížnost, odpor, rozklad, námitky),
- mimořádné (dovolání, kasační stížnost, žaloba pro zmatečnost, stížnost pro porušení zákona),
- ochrany lidských práv:
     - ústavní stížnost (vyčerpání opravných
            prostředků),
     - stížnost k ESLP (vyčerpání všech
            vnitrostátních),
     - podání veřejnému ochránci práv.

Soustavy opravného řízení
- Apelace - přezkoumání jak po stránce skutkové, tak i právní, a podle výsledku napadené rozhodnutí
potvrdí, změní nebo zruší.
- Kasace - přezkoumání pouze po stránce právní. Vychází přitom ze skutečností a důkazů, které byly
již dříve uplatněny. Zjistí-li vady, zruší rozhodnutí v napadené části a věc vrátí nižší instanci
k novému rozhodnutí.
- Revize jako u kasace přezkoumá pouze po stránce právní, avšak rozsah přezkoumání je širší, než
byl navrhnut. Zjistí-li vady, zruší rozhodnutí a buď vrátí věc nižší instanci k dalšímu řízení a
k novému rozhodnutí, nebo sám vydá nové rozhodnutí.

Překážky řízení
Res iudicata – překážka věci pravomocně
     rozhodnuté. Nelze o ní znovu jednat (ne bis in
     idem).

Překážka litispendence - překážka zahájeného
     řízení. Znamená to, že jakmile bylo v dané věci
     započato řízení, není možné zahájit totéž řízení
     např. u jiného soudu.

Děkuji za pozornost