PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Jednotný vnitřní trh Volný pohyb zboží MU – VŠB-TU 2022 Právo EU jako integrační nástroj • •2 metody úpravy: • - samostatná unijní úprava (primární, nařízení) – paralelně s vnitrostát. právem • - určování obsahu vnitrostátní úpravy (směrnice) • - zajímají nás směrnice? E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Společný trh Jednotný vnitřní trh Sbližování práva v EU pramen: SFEU Společný trh •Založen na 4 základních svobodách: •volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu –budován v 50. a 60. letech, funguje až do 1993, kdy se mění na jednotný vnitřní trh §Původně zcela převažující, prakticky jediný smysl evropské hospodářské integrace (EHS) §prosazeno s h o r a (ekonomické zajmy velkých hospodářských subjektů) – nutnost velkého trhu k zajištění odbytu stále rostoucího množství produktů §prospěšné i pro spotřebitele (obyvatelstvo) §společné politiky: tradiční – zeměd-dopr-obch Období stagnace 70.-80. léta •sílil tlak na –zrušení dosavadních překážek volného pohybu, –odbourání všech hraničních kontrol uvnitř Společenství a –odstranění zbývajících důvodů, které vedly k fragmentaci trhu •1985: „Bílá kniha pro dokončení vnitřního trhu.“ •odstranit přetrvávající překážky – 3 typy: –tzv. materiální překážky - odstranění kontrol zboží i osob na vnitřních hranicích, –technické překážky, týkající se rozdílných národních předpisů upravujících, jak technické parametry výrobků, tak existující procedury k ověřování technických parametrů zboží, –fiskální překážky, v rámci nichž bylo primárním cílem Společenství odstranit rozdíly v daňově-právních předpisech. Společný trh x jednotný vnitřní trh •přechod od společného trhu k jednotnému vnitřnímu trhu (vyšší stupeň): cca 1993 •právní nástroje: Bílá kniha - Jednotný evropský akt 1986, Maastrichtská smlouva •ql a qt rozšíření 4 základních svobod •Maastricht: zavedení nových společných politik, perspektiva jednotné měny • Pojem jednotného vnitřního trhu - 1 •První složka: •4 základní svobody – volný pohyb –zboží, –osob, –služeb, –kapitálu Pojem jednotného vnitřního trhu - 2 •Druhá složka: •společné politiky –základní (původní - již ve společném trhu) – zemědělská, dopravní, společná obchodní, sociální, (soutěžní) –novější (Maastricht – až v jednotném vnitřním trhu) – •vízová, azylová a přistěhovalecká, •hospodářská a měnová, •fiskální (daně) •ochrana spotřebitele, •hospodářská a sociální soudržnost, •ochrana životního prostředí, •rozvojová spolupráce aj. Definice vnitřního trhu • •Článek 26 SFEU •1. Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv. •2. Vnitřní trh zahrnuje –prostor bez vnitřních hranic, –v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu –v souladu s ustanoveními Smluv. • Co je zboží ? •Definice pojmu zboží jen v judikatuře SDEU - a to v rozsudku Komise vs. Itálie 7/68: „produkt ocenitelný v penězích, který je způsobilý být předmětem obchodní transakce.“ •Následná bohatá judikatura: zboží znamená také např. –zemědělské výrobky, –umělecké předměty (včetně mincí se sběratelskou hodnotou), –předměty duševního vlastnictví, –zboží dovezené a určené k osobní spotřebě jednotlivce (léky či výrobky běžné spotřeby), –odpady ať už recyklovatelné či nerecyklovatelné –energie. –Není zbožím res extra commercium, tedy např. zbraně, lidské orgány, drogy Volný pohyb zboží (uvnitř Unie) •Co je „volný“ pohyb zboží (obchod) - překážky obchodu k odstranění: • -fiskální -zákaz cel a jiných dávek, daňové diskriminace •odstraněno bez výjimek •- jiné (administrativní) •zákaz množstevních omezení, zákazů a jiných omezení dovozu a vývozu •odstraněno z větší části – možné výjimky -další •např. státní monopoly obchodní povahy •zákaz omezování dovozu • Administrativní překážky. Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 1 Důležitá role judikatury Soudního dvora EU u volného pohybu zboží •právní úprava v primárním i sekundárním právu je velmi kusá a nedostatečná •mezery v právu zaplňuje judikatura (rozsudky) Soudního dvora •týká se zejm. vymezení „opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení“ dovozu, příp. vývozu •toto je velmi praktická otázka – každodenní problémy intraunijního obchodu – VIZ DÁLE Administrativní překážky. Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 1a Směrnice Komise č. 70/50 ze dne 22. prosince 1969 založená na čl. 33 odst. 7 o zrušení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu, na která se nevztahují jiné předpisy přijaté na základě Smlouvy o EHS •směrnice Komise pro přechodné období (do 31.12.1969, od té doby formálně NEPLATÍ, ale stále je inspirací pro rozhodování) •účel: odstranit zatím existující opatření s rovnocenným účinkem •proto nutnost jejich vymezení (omezují dovoz zvýhodňováním domácího zboží): –diskriminační (odlišný režim dováženého a tuzemského zboží) –nediskriminační (stejný režim – vadí jen při zneužití) •judikát Rau 261/81 – margarín v Belgii povinně v kostkách (balení výrobku) •uvedení země původu zboží – nežádoucí (předsudky) (označování výrobku) •demonstrativní výčet opatření •převzato a někdy překonáno judikaturou – někdy přísnější (Dassonville) •ale dodnes se na ni Soudní dvůr odvolává • Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 2 •Neadekvátní šíře „dassonvillské“ definice •Cassis de Dijon (120/78): další odůvodněná omezení: –kategorické požadavky (vitální zájmy) státu uznávané komunitárním (unijním) právem –proporcionalita a nezbytnost jejich uplatnění –nesmí být diskriminační Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 3 •další narušení „dassonvillské“ definice •důsledek absurdit zákazu nedělního prodeje v GB (rozsudek Torfaen 145/88). Jednalo se o zákaz nedělního prodeje některého zboží v Anglii a Walesu, který se vztahoval na zboží bez ohledu na jeho původ. Soud uvedl, že pokud tato pravidla nečiní prodej dováženého zboží nikterak obtížnějším oproti prodeji domácí produkce a jsou aplikována proporcionálně, pak nejsou v rozporu s článkem 34 (příliš flexibilní). Zhodnocení proporcionality těchto opatření ponechána na národních soudech. Nicméně anglické soudy rozhodovaly nejednotně a Soudní dvůr tak definitivně rozhodl, že tento způsob prodeje je v souladu s evropským právem. Soud následně hledal nějaké obecnější doktrinální řešení pro sporné způsoby prodeje zboží. •Keck a Mithouard (C-267,268/91): •nediskriminační marketingové metody přípustné •faktická opatření členského státu, nečinnost (jahody) Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem: dovolené výjimky (čl. 36 SFEU) •ochrana veřejné mravnosti •ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti •ochrana života a zdraví •ochrana kulturního bohatství •ochrana práv k duševnímu vlastnictví •DŮLEŽITÁ obecná podmínka: není svévolná diskriminace ani skryté omezování obchodu • Metodika určování přípustnosti opatření: •výjimka podle čl. 36: – ANO – opatření přípustné – NE – pokračování k judikatuře ESD •výjimka obsažená v judikatuře k čl. 34: – ANO – opatření přípustné – NE – opatření definitivně nepřípustné Podmínky pro pohyb zboží Jak se řeší různé (konfliktní) požadavky na zboží (vč. dováženého) • •Různé požadavky na zboží uváděné na trh se řeší: –harmonizací (sjednocením) podmínek (norem) –vzájemným uznáváním podmínek Sbližování (harmonizace) práva •Právní režim EU tvoří: –vlastní předpisy EU – primární právo, nařízení platné ve všech členských státech –právní předpisy členských států přizpůsobené (modifikované) podle směrnic = výsledek sbližování práva •předěl: 1986 – JEA (kvalifikovaná většina) Postupy při harmonizaci Technické a podobné normy •Nový přístup (rychlý): směrnice pro velké skupiny výrobků (např. plynové spotřebiče, lékařské nástroje) – pouze omezený počet požadavků •Technické normy k těmto směrnicím vytvářejí nevládní organizace •Certifikace (shoda výrobku se směrnicemi) – provádějí jednotlivé státy, vzájemné uznávání •CE Princip vzájemného uznávání Princip vzájemného uznávání (nařízení 2019/515)