Topika v současném právním myšlení Lukáš Hlouch KPT PrF MU, Brno > Kořeny topického myšlení •Aristotelés – Topiky –Součást „Organon“ –Nauka o pravděpodobnostním odůvodňování úsudků – dialektická nauka –Ústředním mechanismem je dialektika (dia-logos) – dialektický problém (pro a proti) –Topoi – hledisko, které umožňuje učinit si o problému dialektický soud – - východisko k položení otázek (tzv. dialektických premis) –Cílem je získat dostatečný počet hledisek, která umožňují získat dostatek argumentů pro každý problém • > Kořeny topického myšlení •Topoi jako tzv. obecná hlediska –Druhá kniha Topik –Rodově-druhové definice –1. hledisko – nahodilost vlastnosti predikátu –2. hledisko – de omni et nullo (zda predikát platí o všech prvcích množiny) –3. a 4. hledisko – práce s nahodilými predikáty –Dále hovoří o práci s tzv. protivami (zásada bezrozpornosti argumentace), spor o míru určité vlastnosti (přednost), rodově-druhové vazby, souvislostní vazby mezi částí a celkem atd. > Aristotelés •„A je třeba vždy hledět, aby se v argumentaci mluvilo o tom, co je obecné: ve všech argumentacích týkajících se něčeho částečného, se mluví také o obecném – v částečném důkazu je obsažen také důkaz obecný“ •„Vytváření premis spočívá v tom, že z mnohého se činí jedno – neboť to, k čemu argumentace směřuje, musí se shrnout v jeden celek – vytváření námitek však spočívá v tom, že se z jednoho činí mnohé“ > Topika v právním myšlení •Jedna z disciplín či směrů vytvářející teorii právní argumentace •Úzké vazby s rétorikou a diskursivními teoriemi – rozdíly nejsou zcela jasné •Vztah s právní hermeneutikou – podrobněji* •Tzv. topicko-rétorické pojetí právní argumentace (Weinberger) • > Marcus Tullius Cicero •Díla De Oratore, Topica •Cicero převedl Aristotelovy myšlenky – spíše potenciálně - do roviny právní argumentace •Topoi = locus/loci • > Topika v právním myšlení •Topoi jsou různá hlediska, která slouží jako argumenty pro zvolené řešení •Nekonečný charakter rozpracování problému – vždy jsou možná další hlediska (Larenz, s. 124) –Bezproblémové pro vědecký diskurs, ale co praxe? –Soudce musí dojít ke konečnému řešení – kdy se má dialog přerušit? • > Topika v právním myšlení •Uspořádání topoi do určitých vazeb – podle systematiky právní vědy a právního systému (souvislostní působení) •Rozlišení vnitřní a vnější systematiky: –Za topoi se obvykle spíše označují elementy tzv. vnitřní systematiky (zájmy, principy, hodnoty) – jde o obecná hlediska, nikoliv zvláštní > Topika v právním myšlení •Dva úkoly topiky: –Otázka pojetí právního argumentu •Jak chápeme právní argument? –Otázka struktury právní argumentace •Argument – dokazovaná teze (probandum/objekt) •Argumentační řetězec a pravidla jeho tvorby •Lze celý právní řád popsat jako katalog topoi? (Zippelius) • • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Nástup nových teorií právní argumentace po II. světové válce – tzv. nové teorie •založeny na návratu k antické moudrosti - umění vedení sporu, diskuse, sokratovsko- platónský dialog •nová rétorika (Ch. Perelman), nová právní hermeneutika (J. Esser), právní topika (T. Viehweg) > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Otázka platnosti argumentačního závěru, ale také otázka metody argumentace s ohledem na strukturu právního argumentu (vnitřní x vnější stránka), důraz na adresáta (auditorium) •Topik und Jurisprudenz (Theodor Viehweg) –analýza Aristotelovy a Ciceronovy topiky, středověké školy (mos italicus) –topika je jádrem rétoriky, rétorika je základní disciplínou právnického vzdělávání –je založena na problémovém a systémovém myšlení • • • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Právnické topoi –Argumenty, které se vztahují k řešení právních problémů a u nichž lze počítat s obecným konsensem (consensus omnium) –Mohou vystupovat v různé podobě –Příklady právnických topoi –Nejobecnější : obdoba, různost, zásady výkladu… (shodné pro jakoukoliv diskusi) – - vychází z aristotelovské topiky • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •zájmy (kupř. veřejný zájem), základní principy jednotlivých segmentů právního řádu (ochrana dobré víry), hodnota (obecné blaho, soukromý majetek) –Larenz: juristická topika vzbudila velkou pozornost a velkou kritiku (Weinberger, Zippelius atd.) –Pracuje s představou praktického právnického usuzování, ale schází jí metoda řazení topoi a test správnosti –Jen katalog právně použitelných důvodů nestačí – co s ním? –Struck: Topische Jurisprudenz (1971) - katalog 64 právních hledisek • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století –Katalogy topoi podle přiléhavosti k problému •I. úroveň – libovolná vazba k problému •II. úroveň – úzká vazba k problému •Katalogy je možno uspořádat podle různých kritérií –Praktická využitelnost topiky •Ad první úkol – otázka uchopení právnického argumentu •Ad druhý úkol – otázka představy argumentačního řetězce • > Kritika Bydlinského •Z pozic klasické metodologie je k topice spíše patrná zdrženlivost až nedůvěra •F. Bydlinski má za to, že topika opouští racionální postuláty právní metodologie •Řadí topidku mezi tzv. skeptické směry („protiproud“) •Důvodem je odlišné hodnocení úlohy subsumpce v aplikaci práva (tzv. paraduktivní myšlení) •Kritizuje odlišení systémového a problémového myšlení •Považuje topický proces uvažování o právním problému za řešení odvislé od hodnocení mimoprávních faktorů, který je úspěšný, pokud se najde v uznávaném katalogu právních topoi hledisko, které problém řeší > Kritika Bydlinského •Topika není závislá na vnějším systému práva, ale vychází z vnitřního systému (Leitsätze) •Čistě topický pohled na proces nalézání práva není přijatelný a vede k řadě nedostatků v právním myšlení •Rozbor aplikace topoi ve vazbě na Heckův model právního pojmu a teorii mezer – přistoupení dalších topoi. > Vztah hermeneutiky, topiky a rétoriky > Vztah hermeneutiky, topiky a rétoriky •V poslední době se hledají v německé teorii průniky topiky a hermeneutiky a diskursivních teorií •Podobenství s cestováním: –Hermeneutika = CESTA (hermeneutická spirála) –Topika = MAPA (loci communes/speciales) –Rétorika = DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY (figury a styly) • > Závěr •Praktická využitelnost topiky – tvorba tzv. myšlenkových map (případové myšlení) –Propojení faktů případu a vnitřní systematiky právního řádu skrze topickou úvahu – definici rozhodných právních hledisek posouzení případu –Samotný popis normativních právních entit jako topoi není podstatný –Význam topiky ve vědecké a praktické právní argumentaci se liší –Topická stránka argumentace patří k základní výbavě právníka (tzv. právní topografie) • >