Seminář č. I. – Právní metodologie a její úloha v právní vědě a praxi


Zadání příkladů:


I.         Přečtěte si úvod ke knize F. Roučka Základy právnického myšlení čili Nástin juriologie.
Brno, Všehrd, 1938, s. 11 – 14*)  a promyslete si odpovědi do diskuse o následujících otázkách:


            1) Co soudíte o vědeckosti právnického studia a právnického myšlení?

2) Co je to právní topografie a jaký má vztah k pozitivní právní úpravě?

3) Jaký je podle Roučka vztah „logiky myšlení“ a „logiky života“?

4) Jakou úlohu hraje právní metodologie v právnickém studiu?

5) Jak Rouček koncipoval svou juriologii? Na jakých idejích se zakládá?

6) S jakými disciplínami souvisí právní metodologie ?


II.        Ústavní soud ve svých nálezech sp. zn. Pl. ÚS 21/96 a sp. zn. Pl. ÚS 33/97 vymezil pro
oblast judiciální typově situaci, kdy je třeba odchýlit se od interpretačního výsledku docíleného
jazykovým výkladem, a dále také vztah jazykového a teleologického výkladu.


„Je nutno rozlišovat případy, ve kterých lze soulad ustanovení právního  předpisu  s  ústavním
pořádkem  zabezpečit jeho ústavně konformní  interpretací  a  kdy  tak   učinit  nelze  a  je
nutno přistoupit  k  jeho  zrušení.  Soud  přitom  není  absolutně vázán doslovným zněním zákonného
ustanovení, nýbrž  se od něj smí a musí odchýlit  v  případě,  kdy  to  vyžaduje  ze závažných
důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů,  jenž
mají  svůj základ  v ústavně  konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom
vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci.“(citace odůvodnění
nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997).


Dalším  naprosto  neudržitelným  momentem  používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z
jeho jazykového výkladu. Jazykový  výklad  představuje  pouze  prvotní  přiblížení  se k
aplikované  právní  normě.  Je  pouze  východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a
účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů,  jako logický  a  systematický  výklad, výklad  e
ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to  buď úmyslně
nebo v důsledku  nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a
absurdity. Akceptace  i  dalších  pramenů  práva,  kromě  práva  psaného (zejména  obecných
právních   principů),  evokuje  otázku  jejich poznatelnosti.  Jinými   slovy  evokuje  otázku,
zda  je  jejich formulování  věcí  libovůle,  nebo  zda  lze  stanovit  při jejich formulování do
určité míry objektivizovatelné postupy. (citace odůvodnění nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 33/97).


Otázky:


1) Jak chápete rozlišování metod (aspektů či kánonů) právní interpretace?


2) Jaký je Váš názor na úlohu jazykového výkladu v právní interpretaci ve vztahu k ostatním
metodám?


3) Co je cílem právní metodologie?





Další studijní prameny:


Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání, Praha: C. H. Beck,
2011, s. 2 -37 (I. kapitola)


*) Studijní text je přístupný ve složce Učební materiály\Seminární četba a zároveň též
v dokumentech MS Teams – team PrF MP909K Právní interpretace - MPPP (podzim 2020)