ZADÁNÍ – ÚSTNÍ KOLOKVIUM – PODZIM 2021

Termín: 6. 1. 2022

MP909K – Metodologické problémy právní praxe

Zkoušející: L. Hlouch


Prostudujte si komplexně nedávný nález Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 98/20
(viz Učební materiály v ISu), jímž bylo zrušeno ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb.,
trestního zákoníku včetně prováděcí právní úpravy obsažené v ustanovení § 2 a příloze č. 2 nařízení
vlády č. 455/2009 Sb. a připravte si do diskuse odpovědi na následující problémové otázky:


1) Shrňte argumentaci navrhovatele a pokuste se vymezit stručně stěžejní důvod, proč byl návrh
podán. Identifikujte právní principy, o něž se návrh opírá. Jak vnímá navrhovatel poslání
neurčitých pojmů v trestněprávní regulaci?

2) Shrňte argumentaci vlády jako vedlejšího účastníka řízení. Identifikujte právní principy, o něž
se její vyjádření opírá. V jakých zdrojích podle jejího názoru spočívá možnost nalezení tzv.
ústavně konformního výkladu neurčitých právních pojmů? Vysvětlete.

3) Shrňte stručně argumenty repliky navrhovatele. Z jakých důvodů navrhovatel setrval na svém
návrhu? Objasněte z metodologického pohledu, co znamená „harmonie právního řádu“. Diskutujte o
možnosti aplikace čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR obecným soudem – tzn. neaplikaci podzákonného právního
předpisu pro rozpor se zákonem ve vztahu k právním principům, které jsou v sázce.

4) Uvažujte o východiscích ústavního přezkumu napadeného normativního právního aktu. O jakou formu
kontroly ústavnosti se jedná? Patří posouzení možnosti ústavně konformního výkladu napadeného
normativního právního aktu k podmínkám přípustnosti návrhu, anebo k jeho meritornímu posouzení?

5) Soustřeďte se na argumentaci Ústavního soudu ohledně povahy a funkce neurčitých pojmů obecně
(body 34 – 36 odůvodnění). Jaký postoj k užívání neurčitých a relativně neurčitých pojmů v právní
regulaci zastává Ústavní soud v této věci?

6) Jakou metodu výkladu aplikoval Ústavní soud v bodě 35 odůvodnění nálezu? Co z výsledku tohoto
výkladu pro danou věc plyne?

7) Analyzujte odůvodnění nálezu (část VIII. A) v bodech 37 – 51 a zamyslete se nad následujícími
problémy:

a)         Lze označit přístup Ústavního soudu ČR k výkladu napadených ustanovení za
textualistický, anebo kontextuální, za analytický, anebo integrující? Zdůvodněte.

b)        Pokuste se určit, jakou roli v hodnocení Ústavního soudu hraje stanovisko Nejvyššího
soudu sp. zn. Tpjn 301/2013. Diskutujte o roli stanovisek při sjednocování judikatury.

c)         Byly judikaturou odkazovanou Ústavním soudem naplněny ústavněprávní principy
trestněprávní regulace? Lze v hrubých rysech předvídat, jaké množství omamné látky či jedu bude
považováno v individuálním případě za větší než malé?

d)        Co je to tzv. kvantifikační znak skutkové podstaty trestného činu?

e)         Lze připustit, aby o individualizaci a finální konkretizaci neurčitého pojmu rozhodovala
expertíza (tzn. odborný posudek – laboratorní vyšetření)?

8) Analyzujte odůvodnění nálezu v části VIII.B (body 52 – 55) a zamyslete se nad následujícími
problémy:

a)         Shrňte principy tzv. odvozené (delegované) prováděcí normotvorby.

b)        Jaká je úloha nařízení vlády ve vztahu k zákonu?

c)         Seznamte se s východisky předchozího nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/12.

9) Analyzujte odůvodnění nálezu v části B – meritorní přezkum (body 59 – 64) a zamyslete se nad
následujícími problémy:

a)       Jakým způsobem Ústavní soud vymezil roli čl. 39 Listiny – tzv. výhrady zákona?

b)      Je možná prováděcí normotvorba ve vztahu k jednotlivým znakům skutkových podstat trestných
činů, anebo je zcela vyloučena?

c)       Pokuste se vlastními slovy formulovat, v čem spočívá ratio decidendi pro derogační výrok
nálezu Ústavního soudu.

d)      Zhodnoťte tento názor z hlediska přesvědčivosti a plausibility odůvodnění. Máte-li odlišný
právní názor, odůvodněte ho.

10) Co je úkolem rozhodovací činnosti soudů podle Ústavního soudu? Diskutujte o možnostech
dotváření zákonného trestního práva hmotného ve srovnání s ostatními právními odvětvími. Je
neurčitost „přítelem“, či „nepřítelem“ právního společenství?


Základní literatura:

Viz sylabus předmětu – Organizační pokyny


Doporučená literatura:

Asgeirson, H. The Nature and Value of Vagueness In The Law. New York: Hart Publishing, 2020.

Endicott, T.  (2005) The Value of Vagueness. In. Bhatia, V.K., Engberg, J., Gotti, M. & Heller, D.
(eds.) Vagueness in Normative Texts. Bern: Peter Lang, European Academic Publishers.