Politika EU v oblasti životního prostředí (ekologická/environmentální politika EU) Hospodářské politiky Evropské unie Mgr. Ing. Mgr. Hana Cejpek Musilová Vznik a vývoj evropské politiky životního prostředí u1972 v návaznosti na první konferenci OSN o životním prostředí zasedání Evropské rady v Paříži - je nutné vytvořit politiku životního prostředí Společenství na podporu hospodářského rozvoje + výzva k sestavení akčního programu uJednotný evropský akt z roku 1987 začlenil do tehdejší smlouvy novou hlavu nazvanou „Životní prostředí“ ustala se právním základem společné politiky životního prostředí a jejím cílem bylo zachování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a zajištění racionálního využívání přírodních zdrojů Vznik a vývoj evropské politiky životního prostředí uNásledující revize Smlouvy posílily závazek Společenství v oblasti ochrany životního prostředí a rovněž úlohu Evropského parlamentu v rozvíjení politiky životního prostředí uMaastrichtskou smlouvou (1993) byla z životního prostředí učiněna oficiální oblast politiky EU, byl zaveden postup spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou v Radě se stalo obecným pravidlem uAmsterodamská smlouva (1999) zavedla povinnost začlenit ochranu životního prostředí do všech odvětvových politik EU, a to v zájmu podpory udržitelného rozvoje uLisabonská smlouva (2009) specifický cíl - „boj proti změně klimatu“ a také udržitelný rozvoj ve vztazích se třetími zeměmi uPrávní subjektivita nově umožnila EU uzavírat mezinárodní dohody u Současný právní základ uČl. 7 SFEU: Evropská unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí uČl. 11 SFEU: Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností EU, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje (rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů) u uEU má pravomoc jednat ve všech oblastech politiky životního prostředí jako je uznečištění ovzduší a vody unakládání s odpady uzměna klimatu uoblast působnosti EU pro přijímání opatření je omezena zásadou subsidiarity a požadavkem na jednomyslné přijetí v Radě v oblastech fiskálních záležitostí, územního plánování, využívání půdy, hospodaření s vodními zdroji, volby zdrojů energie a struktury dodávek energie u Právní základ uEvropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodnou, jakou činnost bude EU vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 191 SFEU uRada příjme zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně: upředpisy především fiskální povahy; uopatření významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií uopatření týkající se -územního plánování -hospodaření s vodními zdroji nebo týkající se přímo nebo nepřímo dostupnosti vodních zdrojů -využívání půdy, s výjimkou hospodaření s odpady Pravomoci EU uVýlučná pravomoc učl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU: Unie má výlučnou pravomoc v oblasti zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky uSdílená pravomoc učl. 4 odst. 1 písm. e) SFEU: životní prostředí učl. 4 odst. 1 písm. d) SFEU: zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů učl. 4 odst. 1 písm. i) SFEU: energetika učl. 4 odst. 1 písm. k) SFEU: společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě (SFEU) u uAniž jsou dotčena určitá opatření Unie, členské státy financují a provádějí politiku v oblasti životního prostředí (čl. 192 odst. 4 SFEU) uČl. 193 ochranná opatření přijatá podle článku 192 SFEU nejsou překážkou tomu, aby každý členský stát zachovával nebo zaváděl přísnější ochranná opatření uTato opatření musí být slučitelná se Smlouvami. uOznamují se Komisi u Cíle politiky učlánky 191 až 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uPolitika EU v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů: uzachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí uochrana lidského zdraví uuvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů upodpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu u uPři přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlíží Unie k: udostupným vědeckým a technickým údajům upodmínkám životního prostředí v různých regionech Unie umožnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti uhospodářskému a sociálnímu rozvoji Unie jako celku a vyváženému rozvoji jejích regionů Zásady uZakotvené v čl. 191 odst. 2 SFEU u uPolitika EU v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie u uzásada obezřetnosti (předběžné opatrnosti) uzásada prevence uNápravy/odstraňování znečištění životního prostředí u zdroje uzásada „znečišťovatel platí“ Víceleté akční programy uEvropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů všeobecné programy činnosti, v nichž stanoví přednostní cíle, kterých má být dosaženo u ustanoví rámec pro budoucí opatření ve všech oblastech politiky životního prostředí ujsou začleněny do horizontálních strategií upřihlíží se k nim při mezinárodních jednáních o životním prostředí ujsou prováděny Budoucnost environmentální politiky EU uEuropean Green Deal – Zelená dohoda pro Evropou uBoj proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí uZelená dohoda pro Evropu má Unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde: use do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů ubude hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů unebude opomenut žádný jednotlivec ani region uNa realizaci jejích cílů půjde jedna třetina investic ve výši 1,8 bilionu eur, které jsou k dispozici v rámci programu oživení NextGenerationEU a sedmiletého rozpočtu EU u Přínos Zelené dohody pro Evropu Co má zajistit: V jakých oblastech mají být přijímána opatření v návaznosti na Zelenou dohodu Příklady ovlivnění environmentálním právem EU uAarhuská úmluva – právo na informace o ŽP, účast veřejnosti, možnost obrany uEIA – Environmental Impact Assessment uIntegrované povolování uNATURA 2000 uSměrnice o stanovištích uSměrnice o ptácích uRámcová směrnice o vodách uCITES nařízení uNitrátová směrnice uRegulace chemických látek unařízení REACH - o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) uCLP – klasifikace, označování a balení látek a směsí