Řízení katolických východních církví od 5. 6. 2022[1] autorita singulární autorita kolegiální pomocné orgány Celocírkevní rovina univerzální církev papež ekumenický koncil biskupská synoda (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) římská kurie – státní sekretariát – dikasteria – justiční orgány – ekonomické orgány – úřady – advokáti – instituce spojené se Svatým stolcem kardinálové papežští vyslanci jednotky sui iuris patriarchální církev patriarcha[2] synoda biskupů patriarchální církve[3] patriarchální shromáždění[4] (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) patriarchální kurie – stálá synoda – biskupové patriarchální kurie – soud patriarchální kurie – ekonom – kancléř – komise a jiné orgány Patriarchální církvi (resp. vrchnímu arcibiskupství) podléhají provincie, eparchie, exarcháty, metropolitní církvi podléhají eparchie všechny tyto struktury budou popsány na nižších stupních jednotek alterius iuris. vrchní arcibiskupství vrchní arcibiskup[5] synoda biskupů vrchního arcibiskupství metropolitní shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) kurie vrchního arcibiskupství – stálá synoda – biskupové patriarchální kurie – soud patriarchální kurie – ekonom – kancléř – komise a jiné orgány metropolitní církev metropolita rada hierarchů metropolitní shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) pouze soudní tribunál eparchie eparcha eparchiální shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) eparchiální kurie – soudní tribunál – vikáři, ekonom – sbor eparch. poradců – ekonomická rada – kněžská rada – pastorační rada – kancléř – komise a jiné orgány exarchát [6] exarcha exarchátní shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) exarchátní kurie (ve stejné nebo zjednodušené formě jako v eparchii) jednotky alterius iuris mezieparchiální rovina: provincie metropolita pouze soudní tribunál eparchiální rovina: eparchie eparchiální biskup + koadjutor (biskup nástupce) + pomocný biskup eparchiální shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) eparchiální kurie – soudní tribunál – protosyncel, příp. syncelové – ekonom – ekonomická rada – kněžská rada – sbor eparchiálních poradců – pastorační rada – kancléř, notáři, archiv – komise a jiné orgány eparchiální rovina: exarchát exarcha exarchátní shromáždění (poradní orgán bez rozhodovací pravomoci) exarchátní kurie (ve stejné nebo zjednodušené formě jako v eparchii) mezifarnostní rovina[7] distrikt[8] protopresbyter farnostní rovina farnost farář + farní vikář(i) ekonomická rada pastorační rada ________________________________ [1] Tabulku zpracoval prof. Damián Němec OP (CMTF UP Olomouc) [2] Patriarcha je volen synodem biskupů patriarchální církve. Po volbě nežádá od papeže potvrzení volby, pouze synod biskupů patriarchální církve oznamuje biskupu Říma (a také patriarchům jiných východních církví) zvolení patriarchy. Nový patriarcha je pak povinen požádat římského biskupa o znak církevního společenství a skládá do jeho rukou vyznání víry (srov. CCEO kán. 76). [3] Synod biskupů patriarchální církve je zákonodárné grémium (srov. CCEO kán. 110 § 1), které mimo jiné také volí patriarchu (srov. CCEO kán. 63). [4] Patriarchální shromáždění = conventus eparchialis (CCEO kán. 140–145). [5] Vrchní arcibiskup = archiepiscopus major – hierarcha (biskup); jeho práva a povinnosti jsou identické s právy a povinnostmi patriarchy s tou výjimkou, že jeho volba (konaná biskupy) potřebuje potvrzení (confirmatio) biskupem Říma (srov. CCEO kán. 151–154). [6] Exarcháty v podstatě kopírují strukturu eparchií s tím, že autorita zřizující či měnící exarchát určuje, co je možné realizovat pouze přizpůsobeně (srov. CCEO kán. 319 § 1). [7] Mezifarnostní rovinu a rovinu farnosti již mají stejnou všechny východní katolické církve, sui iuris i alterius iuris. [8] Distrikt je srovnatelný s děkanátem či vikariátem v západní katolické církvi (srov. CCEO kán. 267–278).