Sociologie, východiska a přístupy
(studijní opora)
Literatura základní:
URBANOVÁ, M. Systémy sociální kontroly a právo. Plzeň: A.Čeněk, 2006.
VEČEŘA, M. Teorie sociálního státu. Brno: MU, 1995.
VEČEŘA, M., MACHALOVÁ, T. Evropeizace práva v právně teoretickémkontextu.
Brno: MU, 2010.
VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M. a kol. Právní vědomí v teoreticko-empirickém pohledu.
Brno: MU, 2015.
KELLER, J. Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Slon, 2007.
Literatura doporučená:
VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M. Sociologie práva. Plzeň: A. Čeněk, 2011.
REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. Praha: Grada, 2008.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon, 2002.
Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996.
Sociologický způsob myšlení se zrodil již s prvními společnostmi starověku
Protosociologie – období do vzniku sociologie jako vědy
Sociologie jako věda vzniká v polovině 19. století vydělením z filosofie
Auguste Comte (1798-1857) použil poprvé v roce 1839 termín sociologie, jímž označil vědu
o společnosti (lat. societas, řecké logos)
Comte je považován za zakladatele sociologie.
Jako další zakladatelé sociologie bývají uváděni:
anglický sociolog Herbert Spencer (1820-1903) a
německý ekonom a sociolog Karel Marx (1818-1883)
Důvody vzniku sociologie:
1. Důvody společenské:
•bouřlivý rozvoj věd, zvl. přírodních,
•nutnost řešení problémů industrializace
2. Důvody myšlenkové:
• teorie sociálních filozofů (idea pokroku, teorie společenské smlouvy)
• myšlenky utopického socialismu
• klasická ekonomická teorie (Adam Smith aj.)
Vymezení sociologie
Nejčastěji vymezujeme sociologii jejím předmětem
1. Syntetizující definice sociologie, např. jako vědy o:
• organizaci a vývoji společnosti (T.G. Masaryk)
• sociálních jevech (I. A. Bláha)
• sociálních vztazích (G. Simmel)
• sociálních faktech (É. Durkheim)
• sociálním jednání (M. Weber)
• sociálním životě jedinců, skupin a společností (A. Giddens)
2. Výstižnější je analytická definice sociologie základními okruhy studované problematiky,
kterými jsou:
• společnost
• struktura společnosti
• sociální vztahy
• sociální jevy
Sociální jevy - Způsoby jednání , myšlení a cítění, které se
nám vnucují, anebo hromadné druhy jednání mající svůj vlastní život nezávislý na
individuálních projevech (E. Durkheim).
Sociální jevy:
- oblasti sociálního života (hospodářství, politika, právo apod.)
- sociální seskupení (sociální skupiny, komunita, dav apod.)
- sociální činnosti (práce zájmová činnost apod.)
- sociální procesy (socializace, urbanizace, apod.)
Sociologie se snaží postihnout sociální realitu a v ní se realizující sociální vztahy a sociální
jevy (oblasti sociálního života, sociální útvary, činnosti, procesy), a to z hlediska sociálního
referenčního rámce (tj.sociologického přístupu)
Studuje sociální příčiny, důsledky a zákonitosti sociálních jevů, vzdálené příčiny (příčiny
příčin) jsou obvykle příčinami sociálními
Sociologie se brání jednostrannému redukcionismu
Uznává vliv všech 3 skupin faktorů
Všímá si však především sociálních faktorů
Émile Durkheim – sociologismus (metodologický přístup)
Sociální realita je realita sui generis
Tvrdost bronzu - slitím měkkých kovů mědi, cínu a olova vzniká nová kvalita
neredukovatelná na vlastnosti prvků
Společnost je také více než jen prostá suma jedinců, nabývá nové kvality
Sociologismus = sociální jevy je třeba vysvětlovat především z jiných sociálních jevů a z
povahy sociální reality samé
Už Guerry (kolem 1830) – asociální jevy málo kolísají, mají své zákonitosti sociální, vzdálené
příčiny jsou příčinami sociálními
Žijeme ve stále složitějším světě, než aby se věci mohly hýbat směrem, kterým jsou strčeny
Sociální realita je stále složitější, abstraktnější a komplexnější
- Zkušenost je věc, kterou člověk získá až když ji nepotřebuje (Artur Bloch- Murphyho
zákony)
- Sociologie pomáhá porozumět svým zkušenostem prostřednictvím jiných lidí (Zygmunt
Bauman: Myslet sociologicky)
- Kdo pojmenuje věci, ten je ovládá
- Šťastný ten, kdo má dobré učitele (řecké rčení)
- Non iurare in verba magistri (Nepřísahat na slova učitelova - Horatius a stará univerzitní zásada)
- Právník a ekonom se neustále pohybuje v sociálních vztazích a pracuje se sociálními jevy,
řeší sociální problémy
Oblasti právní praxe:
 Právní služba – práce s klientem
 Rozhodovací činnost – řešení právních situací
 Práce v organizačních strukturách – vztahy spolupráce, podřízenosti a nadřízenosti
- O jeho úspěšnosti rozhoduje schopnost práce s lidmi.
- Aristoteles: Člověk je ZOON POLITIKON
- Člověk je vybaven sociabilitou, to neznamená, že se ve společnosti a sociálních vztazích
dobře orientuje
- Sokrates: Vím, že nic nevím (mnozí ještě nevědí, že nevědí)
- Goethe: Člověk vlastně ví, jenom když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou jeho pochybnosti.
- Goethe: Ovoce ze stromu poznání trhá každý tak vysoko, kam až dosáhne
- Sociální ignoranti; sociální a emoční slepota, hluchota
- Sociální kompetence; sociologická erudice; sociologická imaginace
Sociologické poznání versus zdravý rozum
Sociologické poznání představuje systematické a cílevědomé poznávání sociální reality
vědeckými postupy a metodami.
Zdravý rozum je zobecněním běžné nesystematické zkušenosti každodenního života. Jeho
kvalita v sociální oblasti odvisí zejména od sociální a emoční inteligence jedince a socializací
předávané obecné lidské zkušenosti (moudrosti).
- Emoční inteligence (EQ) – schopnost porozumět emocím a pocitům svým a druhých lidí,
zvládání emocí, sebemotivace
- Sociální inteligence (SQ) - schopnost orientovat se v mezilidských vztazích a sociálních
situacích, rozumět jim, spolužít s lidmi, působit na ně, komunikovat s nimi a dostat je tam,
kam chceme
- EQ a SQ jsou geneticky podmíněny, ale nerozvinou se bez průběžného rozvíjení (tréninku)
v procesu sociální interakce a sociálního učení
EQ a SQ podmiňují schopnost (umění) jednat s lidmi
- Schopnost jednat s lidmi není běžná v populaci, většina lidí ji musí trénovat
- Úspěšnost zdravého rozumu (úsudku) při řešení konkrétního sociálního problému závisí
zejména na složitosti tohoto problému a úrovni sociální a emoční inteligence řešitele. Právní
problémy bývají současně i problémy sociálními nebo mají sociální konsekvence (sociální
příčiny a důsledky)
- Sociologické poznání umožňuje porozumět sociálnímu dění a sociálním jevům kolem nás
- Berger: Sociologické poznání umožňuje “vidět skrz”, “vidět za scénu”, “prohlédnout hru”,
neboť “věci nejsou tím, čím se zdají”
- Sociologie se snaží postihnout sociální realitu a v ní se realizující sociální vztahy a sociální
jevy. Studuje sociální příčiny, důsledky a zákonitosti sociálních jevů; vzdálené příčiny
(příčiny příčin) jsou obvykle příčinami sociálními
- Sociologie práva studuje právo jako sociální jev (oblast společenského života), sociální život
práva, jeho fakticitu