Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. CHARAKTERISTIKA EVROPSKÉ UNIE Fenomén nadstátnosti, členství v EU předmět 301 -- 2023 Předpoklady nadstátnosti EU • •Členské státy se vzdávají ve prospěch této organizace (Společenství, dnes Unie) části svých svrchovaných práv (pravomocí). •= přenos výkonu pravomocí členských států v určitých oblastech na Unii • •Dokumenty EU: „přenos pravomocí”, nikoli výkonu • • Charakteristika nadstátnosti (podřízení členského státu Unii) • •Založením Společenství (dnes Unie), kdy Společenství (Unie) získala skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství (Unii), •tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva (tím se podřídily), a •vytvořily tak mimo svůj vlastní právní řád nový (další) (= právo EU). •Tedy: přenesli jsme právotvorné pravomoci státu na Unii, a proto musíme právo EU respektovat a strpět jeho přednost před naším právem. • • • •cestou mezinárodních smluv, jimiž se členské státy na tomto přenosu na Unii jednomyslně dohodly („zřizovací smlouvy“) •jsou to zejména: Smlouva o EU, Smlouva o fungování EU •Příklad: Článek 83 SFEU •1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. Delegování (přenášení) výkonu svrchovaných pravomocí na EU • •prvotní je členský stát •pravomoci členských států jsou prvotní •členský stát rozhoduje o tom, výkon kterých pravomocí bude delegovat (předávat) •nejednoznačnosti nebo nejasnosti: kdo rozhoduje o rozsahu předaného výkonu pravomocí? (Soudní dvůr EU...?!) Členské státy – „vládci Smluv“ •Transfer (výkonu) pravomocí: jen na základě (prostřednictvím) zřizovacích smluv. EU nemá žádné vlastní (původní) pravomoci. •Jedině členské státy tak určují rozsah přenosu výkonu svých pravomocí na Unii cestou zřizovacích smluv, které jen ony samy schvalují. Proto jsou „vládci Smluv“ (Herren des Verträge). •Žádná změna Smluv, tedy ani přenos další pravomoci na EU, není možný bez souhlasu všech členských států. • Příklad: Ústava Francie (velmi decentní formulace !) •Čl. 88-1 •„Francouzská republika je členem Evropské unie, kterou tvoří státy, jež se svobodně rozhodly společně vykonávat určité pravomoci, za podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, ...“ Charakter EU: chybí státní moc •státní moc si zachovávají členské státy •státní moc nepřechází na EU, přechází pouze výkon některých pravomocí, a to pod kontrolou členských států •EU nemá žádnou státní moc, není státem. Nemá proto ani vlastní svrchovanost. Omezení svrchovanosti členských států (jejich podřízení EU) neznamená, že se jejich svrchovanost „přelévá“ na Unii. Členství v EU – podmínky přijetí nového člena •Článek 49 SEU: Požádat o členství v Unii může •evropský stát •POLITICKÁ KRITÉRIA: stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, úctu k menšinám a jejich ochranu + nízký stupeň korupce •EKONOMICKÁ KRITÉRIA: existence fungujícího tržního hospodářství, schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními procesy v rámci Unie •schopnost převzít závazky vyplývající z již existujícího unijního práva, efektivně je provádět •(= tzv. kodaňská kritéria) • Členství v EU – postup při přijímání nového člena •Podání žádosti o členství Evropské radě. Poté udělen status kandidátského státu. •Komise zhodnotí připravenost této země ke splnění kodaňských kritérií. Na základě stanoviska Komise pak Rada rozhodne o mandátu k přístupovému jednání. Poté je formálně zahájeno toto jednání (detailní projednávání jednotlivých oblastí). •Uzavřít jednání trvá poměrně dlouho (několik let), protože kandidát musí splnit předepsaná (kodaňská) kritéria a do svého národního právního řádu zavést ohromné množství pravidel a předpisů EU. •Poté o přijetí rozhoduje Rada (stávající členové) která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu •Konečný souhlas s přijetím a jeho podmínky obsahuje přístupová smlouva. Ta vyžaduje ratifikaci všemi členskými státy. •V případě ČR trval tento proces cca 10 let. Přidružení státu k EU • •na základě dohody s EU o přidružení •často je přípravou na budoucí členství •předběžně získává přidružený stát částečně některá členská práva (zejména uvolnění vzájemného obchodu) •souběžně může probíhat přístupové jednání s Komisí • Ukrajina •členství v EU možné jen ve velmi dlouhé perspektivě (náročnost splnění podmínek) •přístupové jednání zatím nezahájeno •předběžná hodnocení Komise uvádějí –tyto nejvážnější problémy: – korupce – praní špinavých peněz – oligarchové – postavení národnostních menšin – Vystoupení z EU • •* nově článek 50 Smlouvy o EU - jednostranný projev vůle •* přetrvávající suverenita členského státu •* forma realizace: mezinárodní smlouva = dohoda o vypořádání •* dvojí význam nové úpravy: • a) politický - deklaruje právo na vystoupení - členství není věčný a neměnný závazek • b) právní - stanoví právní modality vystoupení z EU •* eliminace nepříznivých následků: vstup do Evropského sdružení volného obchodu - Evropský hospodářský prostor (??) •Grónsko (1985) •Velká Británie (2019) neexistuje institut vyloučení z EU • Článek 50 Smlouvy o EU •1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. •2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení. …. •3. Smlouvy (SEU, SFEU) přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty. •… Možná řešení po vystoupení • •členství v EHP („norská varianta“) •dvoustranné dohody („švýcarská varianta“) •úplně zvláštní režim •„tvrdý“ Brexit (žádné vztahy) • •Brexit: chybí jasné informace, tiskové zprávy jsou zmatené a nesrozumitelné • •SPECIFICKÝ A PRAKTICKY NEŘEŠITELNÝ PROBLÉM: HRANICE MEZI SEVERNÍM IRSKEM (mimo EU) A IRSKOU REPUBLIKOU (členem EU)