Pohyb osob mimo ekonomický rámec jednotného vnitřního trhu Prostor svobody, bezpečnosti a práva (spravedlnosti) Schengenský systém (Výběr pro 301) Od počátku k Amsterodamu •stagnace společného trhu v 80. letech •okamžité „řešení“: Schengen I •počátek 90. let: Schengen II – nedostatečné pravomoci EHS – proto mezinárodní smlouva •Schengen II – koncepční řešení mimo právo ES a EU • • Amsterodamská smlouva •zahrnutí „schengenského práva“ do I. a III. pilíře (přenos z mezinárodní smlouvy do práva ES/EU) –justiční spolupráce v civilních věcech, víza, azyl: I. p. –justiční spolupráce v trestních věcech, policie: III. p. •= nové prameny úpravy •Prostor svobody, bezpečnosti a práva •SVOBODA •BEZPEČNOST •PRÁVO (SPRAVEDLNOST) Současná právní úprava: SFEU, hlava V (čl. 67 až 87) •Cíle Unie: čl. 67 –zajišťuje uvnitř pohyb osob bez kontrol a rozvoj společné politiky azylu, přistěhovalectví a ostrahy vnějších hranic (SVOBODA) –usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v oblasti policejní ochrany a trestního práva (BEZPEČNOST) –usnadňuje přístup ke spravedlnosti (uznávání rozhodnutí v civilních věcech) (+ …) (PRÁVO) SVOBODA - přehled •svoboda pohybu a pobytu pro občany EU bez návaznosti na ekonomickou aktivitu (občanství EU) •nový režim vnitřních hranic – bez kontrol –týká se i cizinců –mimořádně a dočasně lze kontroly obnovit •důkladné kontroly na vnějších hranicích –kontroly dvojího stupně na hraničních přechodech –ostraha hranic, problémy s mořskou hranicí –FRONTEX •režim cizinců ze 3. států (víza, azyl, uprchlíci) –jednotný azylový status –společná vízová politika –společná přistěhovalecká politika (řízení migračních toků, modrá karta) –uprchlíci: Ženevská úmluva (1951) a Protokol (1967) Schengenský hraniční kodex (kodifikovaná verze nařízení vyhlášená pod č. 2016/399) Zásady - přehled • •žádná opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnitřní hranice mezi členskými státy Evropské unie •pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnější hranice členských států Evropské unie. VNITŘNÍ HRANICE •Zrušení ochrany vnitřních hranic •Překračování vnitřních hranic: –Vnitřní hranice lze překročit v jakémkoliv místě, –aniž by se prováděla hraniční kontrola osob –bez ohledu na jejich státní příslušnost. •Kontrola osob se ale může provádět namátkově ve vnitrozemí, i v blízkosti hranic •Lze provádět kontrolní opatření, jejichž cílem je boj proti přeshraniční trestné činnosti • Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic • •Závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost: lze výjimečně znovu přechodně zavést ochranu vnitřních hranic –po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo –po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby, pokud tato doba přesahuje 30 dní (prodlužovat lze vždy nejvýše o 30 dní) Vnější hranice • •Schengenský prostor: EU + NO, IS, CH •mimo: IE, CY, BG, RO, HR •Schengenský hraniční kodex [nařízení č. 2016/399] –odstranit nerovnoměrnou ochranu hranic a vzájemnou nedůvěru –stanovení společných pravidel týkajících se základních podmínek pro překračování vnějších hranic a pro provádění hraničních kontrol VNĚJŠÍ HRANICE •Překračování vnějších hranic •Vnější hranice lze překračovat pouze na hraničních přechodech a během stanovené provozní doby (platí pro všechny). •Výjimky: nepředvídaný stav nouze. •Členské státy zavedou sankce za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody - účinné, přiměřené a odrazující. • Ostraha vnější hranice •Účel: •zabránit nedovolenému překračování hranic, •čelit přeshraniční trestné činnosti a •přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně (postih). Odepření vstupu •1. Vstup na území členských států se odepře státnímu příslušníkovi třetí země, který nesplňuje všechny podmínky vstupu. •2. Vstup lze odepřít pouze na základě zdůvodněného rozhodnutí, které uvádí přesné důvody odepření – to je napadnutelné soudně •3. Uplatnění práva na azyl nebo mezinárodní ochranu: zvláštní pravidla (jiný právní režim) • Další kroky FRONTEX Nový FRONTEX (Stráž) – konkrétní činnost •Úkoly: –přispívat k účinné ochraně hranic včetně aktivit pro odhalování přeshraniční trestné činnosti, –poskytovat účinnou technickou a operativní pomoc zúčastněným hraničním členským zemím prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce a rovněž pomoc na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, –organizovat, koordinovat a provádět návratové operace. •Efektivní pomoc Stráže pohraničním orgánům postiženého státu, který situaci sám nemůže zvládnout (tzv. zásah rychlé reakce na hranicích). Zřizování hotspotů a v rychlejším třídění migrantů na ty, kteří mají šanci na základě žádosti získat azyl a na ostatní, kteří zjevně statut uprchlíka nesplňují a mohou být navráceni. Záchranné operace na moři •Záchranné operace na moři: Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (Londýn 1948, 1974) –povinnost každého plavidla poskytnout pomoc lidem v tísni na moři •Pokud osoba na lodi nebo kdekoliv jinde prohlásí, že je žadatelem o azyl, je třeba prověřit podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 její žádost. V žádném případě toto posuzování nemůže probíhat na otevřeném moři. •S ohledem na přítomnost uprchlíků nebo žadatelů o azyl na palubě lodí, jejichž pasažéři se nachází v ohrožení života, je také třeba zajistit, aby vylodění ze (záchranné) lodi nevedlo k návratu do míst, kde jsou v ohrožení perzekuce nebo špatného zacházení. •Ve většině případů proto migranty po záchraně nelze bezprostředně vrátit do země původu, takže zpravidla končí v přístavech země EU, kam byli dopraveni. •Navyšování rozpočtu FRONTEXu tak neřeší množství migrantů přicházejících po moři. FRONTEX – shrnutí • •schází výkonné pravomoci, nicméně vysoký rozpočet – operativní činnost na mořské hranici (???) •primární odpovědnost za ochranu vnějších hranic zůstává stále jednoznačně na straně členských států •FRONTEX: převážně koordinační charakter s vysokou mírou závislosti na členských státech •není to mocenský útvar EU Vízový kodex EU •Nař. 810/2009 ve znění nař. 2019/1155 – jednotný právní dokument pro krátkodobá „schengenská“ víza, tj. do 90 dnů –víza nad 90 dnů: kompetence členských států (!) –stanoví podmínky a postupy pro udělení víz (rozhodnutí do 15 dnů, lze žádat o přezkum) •Seznam třetích zemí s vízovou povinností: nař. 539/2001 (stálá aktualizace) Dlouhodobý pobyt (nad 90 dnů) •dlouhodobé vízum, resp. povolení k pobytu •zejména pro výkon pracovní činnosti nebo za účelem spojení rodiny •směrnice EU regulují jen obecné otázky •zůstává kompetence členských států (zejména kvóty pro zahraniční pracovníky) PROSTOR BEZPEČNOSTI •TRESTNÍ PRÁVO A TRESTNÍ ŘÍZENÍ •justiční spolupráce v trestních věcech: zásada vzájemného uznávání rozhodnutí, řešení střetů pravomocí, spolupráce mezi orgány –minimální pravidla – směrnice (trestní řízení – ochrana osob) (opt-out, event. posílená spolupráce) •evropský zatýkací rozkaz •HMOTNÉ PRÁVO: přeshraniční trestné činy – harmonizace skutkových podstat a sankcí směrnicemi (čl. 83) –i zde opt-out, event. posílená spolupráce •přeshraniční policejní režim •EUROJUST – návrhy na trestní stíhání (zejm. trest. činy proti finančním zájmům EU), koordinace vyšetřování a stíhání –nařízením lze přeměnit v evropského veřejného žalobce (jednomyslnost) (viz dále) –orgány činné v trestním řízení zůstávají národní •EUROPOL (viz dále) Evropský zatýkací rozkaz (EZR) •Žádost justičního orgánu jedné země EU o to, aby jiná země EU na svém území –zatkla vyžádanou osobu a předala ji za účelem –a) trestního stíhání v případech jednání, které lze podle vnitrostátních právních předpisů potrestat trestem odnětí svobody … s horní hranicí sazby v délce nejméně 12 měsíců (v průběhu vyšetřování, přezkoumání a všech fází soudního řízení až do pravomocného odsouzení); –b) výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v délce nejméně čtyř měsíců. •Jak se liší od tradičního vydávání? Striktní lhůty a jednodušší podmínky •1* Stát, ve kterém je osoba zatčena, musí pravomocně rozhodnout o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do 60 dnů od zatčení dané osoby (do 10 dnů souhlasí-li). •2* U 32 kategorií trestných činů není nutné ověření oboustranné trestnosti daného činu . •3* Státy EU již nemohou odmítnout předání svých vlastních státních příslušníků, ledaže: •Důvody pro povinné odmítnutí – vyžádaná osoba již byla souzena za tentýž trestný čin (ne bis in idem), nezletilost osoby, amnestie Důvody pro nepovinné odmítnutí – příklady: – nesplnění podmínky oboustranné trestnosti u trestných činů jiných než 32, probíhající trestní stíhání ve vykonávajícím státě, promlčení aj. • EUROPOL •Agentura EU – není to evropská policie •Základní úkol: výměna a analýza zpravodajských informací o trestné činnosti a tím zlepšovat efektivnost a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států EU – koordinační činnost •Vznik: 1999 na základě Úmluvy o Europolu (2010 nahrazena rozh. Rady) •Dnes: nařízení č. 2016/794 o Agentuře pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOLu) •Věcný záběr: nedovolený obchod s drogami, terorismus, nedovolené obchodování s lidmi, nezákonné převaděčství přistěhovalců a sexuální zneužívání dětí, padělání a produktové pirátství, praní špinavých peněz, padělání peněz a jiných platebních prostředků – centrála pro boj proti padělání eurobankovek a mincí. •Metody práce: –zprostředkování výměny údajů a zpravodajských informací o trestné činnosti mezi donucovacími orgány členských států EU, –poskytování operativní analýzy na podporu operací členských států, –zpracování strategických zpráv (např. hodnocení hrozeb), –zajišťování odborného a technického zázemí při vyšetřování a operacích prováděných v rámci EU pod dohledem a s právní odpovědností příslušných členských států. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) •Evropský úřad pro boj proti podvodům (běžně označovaný zkratkou OLAF z francouzského názvu Office de Lutte Anti-Fraude) působí v rámci Evropské komise, má status generálního ředitelství. •Jeho úkolem je zejména chránit finanční zájmy EU vyšetřováním podvodů, korupce a dalších nezákonných činností, a to nejen v orgánech EU, ale i v členských státech. •OLAF zřízen v roce 1999 nařízením č. 1073/99. Dnes je jeho právním základem čl. 325 SFEU, který obsahuje obecná ustanovení o boji proti podvodům v EU. Úprava doplněna nařízením č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům. •