Tématem této části je problematika uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v majetkových věcech. Tj. situace, kdy je nutné uplatnit soudní rozhodnutí v jiném státě, než kde bylo vydáno. S ohledem na zásadu suverenity států totiž soudní rozhodnutí vyvolává účinky pouze ve státě jeho vydání. Uznání rozhodnutí znamená, že se cizímu rozhodnutí přiznávají na území jiného státu stejné právní účinky, jako by mělo rozhodnutí tuzemské. Následný výkon rozhodnutí spočívá v přinucení osoby, aby splnila rozhodnutím uloženou povinnost.
V rámci tohoto bloku přípravy si prosím:
doplňte cizojazyčný slovníček pojmů
Ve výuce budeme opět intenzivně pracovat s Nařízením Brusel Ibis,
které prosím mějte k dispozici i k tomuto tématu.
Nyní už víme, jak určit soud, který má pravomoc projednat určitý spor s mezinárodním prvkem. Podívejme se na otázku, která může nastat po skončení soudního řízení ve věci s mezinárodním prvkem. Uveďme si opět příklad. Společnost A (prodávající) se sídlem v Rakousku a společnost B se sídlem v České republice uzavřely kupní smlouvu. Strany si ve smlouvě sjednaly, že místem dodání zboží je sídlo prodávajícího. Společnost B nezaplatila kupní cenu a společnost A podala žalobu u rakouského soudu (v místě dodání). Rakouský soud vydal rozhodnutí, které ukládá společnosti B povinnost zaplatit. Společnost B dobrovolně nezaplatí a společnost A se chce domoci nuceného výkonu či exekuce rozhodnutí. Společnost B má majetek pouze v ČR. Rozsudek rakouského soudu vyvolává bez dalšího účinky pouze v Rakousku. Soudy jsou státní orgány a podle zásady suverenity jednotlivých států mohou jejich rozhodnutí bez dalšího působit pouze na území daného státu. Aby mohlo rozhodnutí vyvolávat účinky na území jiného státu, musí tam být nejprve uznáno.
... dále v učebnici Mezinárodní soudnictví...
Jako základní studijní literaturu můžete využít:
Své znalosti si můžete rozšířit prostřednictvím učebnice pro naše magisterské studenty:
V níže uvedených příkladech posuďte, zda se bude při uznání a výkonu postupovat dle Nařízení Brusel Ibis.
V ČR byl dne 15.6.2015 podán návrh na výkon platebního rozkazu vydaného rakouským soudem dne 15.1.2015.
V ČR byl dne 15.6.2015 podán návrh na výkon rozsudku o náhradě škody vydaného rakouským trestním soudem dne 15.1.2015.
V ČR byl dne 15.6.2015 podán návrh na výkon soudního smíru schváleného rakouským soudem dne 15.1.2015.
V ČR byl dne 15.6.2015 podán návrh na výkon rozhodčího vydaného Rozhodčím soudem při MOK v Paříži dne 15.1.2015.
V ČR byl dne 15.6.2015 podán návrh na výkon rozhodčího vydaného Rozhodčím soudem při MOK v Paříži dne 15.1.2015.
Posuďte, zda v příkladech uvedených níže je dán důvod pro odepření uznání a/nebo výkonu dle článku 45 Nařízení Brusel Ibis:
V ČR byl podán návrh na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v Itálii dne 15.5.2015. Spor se týkal nároku ze smlouvy a byl rozhodován podle italského práva. Povinný namítá rozpor s českým veřejným pořádkem, protože české právo upravuje danou otázku jinak.
V ČR byl podán návrh na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v Itálii dne 15.5.2015. Spor se týkal nároku ze smlouvy a byl rozhodován podle italského práva. Povinný namítá rozpor s veřejným pořádkem, protože italský soud špatně aplikoval rozhodné právo.
V ČR byl podán návrh na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v Itálii dne 15.5.2015. Žalovaný nebyl vyrozuměn o zahájení řízení a rozhodnutí bylo vydáno v jeho nepřítomnosti.
V ČR byl podán návrh na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v Itálii dne 15.5.2015. Žalovaný (z ČR) byl o zahájení řízení vyrozuměn dva dny před konáním jednání, k řízení se nestihl dostavit.
| česky | anglicky | německy | španělsky | polsky |
| rozhodnutí | judgment | |||
| uznání | recognition | |||
| výkon | enforcement | |||
| veřejný pořádek | Öffentliche Ordnung | |||
| teritorialita | terytorialność |
Řešíme-li případ s mezinárodním prvkem v rámci EU, obvykle si vystačíme se znalostí členských států EU. V praxi se můžeme setkat s případem, kdy je v České republice žádáno o uznání a výkon rozhodnutí, který vydal soud či jiný orgán nečlenského státu EU, případně české rozhodnutí je do takové mimounijní země zasíláno. Z tohoto důvodu je vždy nutné ověřit, zda mezi Českou republikou a touto zemí existuje nějaká typicky dvoustranná smlouva o právní pomoci. Seznam mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, naleznete pomocí právních databází, např. ASPI. Využít můžete také vyhledávání v databázi evidence mezinárodních smluv, kterou vede Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.