Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
PrF MU, Brno
Zástavní právo
Zadržovací právo
POJEM ZÁSTAVNÍHO PRÁVA
▪ zajišťovací věcné právo k věci cizí (§ 1309 an.)
▪ vymezení
▪ při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění,
nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku
zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše
pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy (§ 1309)
▪ smysl a účel
▪ způsob věcného zajištění věřitele (pohledávky, resp. dluhu)
▪ na (části) majetku obligačního dlužníka či třetí osoby, tj. na věci (tzv.
zástava) je zřízeno věcné právo s účinky erga omnes. Všechny třetí
osoby jsou povinny toto právo respektovat, a to bez ohledu na to, kdo
je vlastníkem zástavy (ZP sleduje věc jako právní závada)
FUNKCE
▪ funkce ZP
▪ zajišťovací
▪ uhrazovací
▪ zajišťovací funkce
▪ věřitel má cizí věc, která slouží k zajištění jeho pohledávky
▪ jistota věřitele, ze které se může uspokojit pro případ dlužníkova
prodlení se splněním dluhu
▪ Motivace k plnění pro dlužníka
▪ uhrazovací funkce
▪ v případě prodlení dlužníka může věřitel zpeněžit zástavu a uspokojit
se z výtěžku zpeněžení (tzv. náhradní uspokojení věřitele)
PRINCIPY
▪ principy ZP
▪ akcesorita a subsidiarita
▪ akcesorita (neplatí však absolutně)
▪ existenční a funkční (hospodářská) závislost ZP na zajišťované
pohledávce
▪ bez primární (hlavní, zajištěné) pohledávky (primárního právního
vztahu) nemůže dojít ke vzniku ZP (výjimky)
▪ ZP sleduje právní osud hlavní pohledávky
▪ nepřevoditelnost ZP bez současného převodu hlavní pohledávky
(srov. § 1880 odst. 1 – postoupení pohledávky)
▪ ZP může vzniknout max. v rozsahu zajištěné pohledávky (resp.
v rozsahu menším)
DRUHY ZP
▪ subsidiarita
▪ skutečnost, že účinky zástavního práva mohou nastat až v okamžiku
prodlení dlužníka s plněním dluhu
▪ ZP nastupuje jako podpůrný (subsidiární), tj. náhradní zdroj
uspokojení věřitele (není však třeba vést neúspěšně exekuci na
obligačního dlužníka)
▪ 30denní lhůta: šance na splnění (§ 1364)
▪ druhy ZP dle různých kritérií
▪ na věcech movitých (ruční ZP – pignus)
▪ na věcech nemovitých (hypotekární ZP – hypotéka)
▪ simultánní (vespolné) ZP (§ 1345) – jedna pohledávka (více
pohledávek) je zajištěna na několika různých zástavách společně
– vespolek (např. pro pohledávku ve výši 1 mil. Kč je zřízeno ZP na
budově, pozemku, cenném obrazu a na jízdním kole)
• ZP na věci nebrání vlastníkovi v dispozicích s věcí!!
▪ může ji prodávat, zřizovat k ní další ZP dalším věřitelům (tzv. pluralita
zástav – výkon ZP při více zástavních věřitelích viz § 1371 an.),
může k ní zřídit právo stavby (omezení § 1241), služebnost atd.
- výjimka: po započetí výkonu ZP (§ 1363)
▪ principem je však ochrana zástavního věřitele!!
▪ srov. § 1888 odst. 2 (převzetí dluhu)
TERMINOLOGIE
▪ obligační věřitel – věřitel té pohledávky, která má být zajištěna zástavním
právem
▪ obligační dlužník (osobní dlužník) – dlužník věřitele, jehož pohledávka má
být zajištěna zástavním právem
▪ zástavní věřitel – obligační věřitel, jehož pohledávka byla zajištěna
zástavním právem (zástavním věřitelem je vždy bez výjimky obligační
věřitel!)
▪ zástavce – subjekt, který zřídil ve prospěch zástavního věřitele zástavní
právo (ten, kdo dal zástavu) – bude jím zásadně vlastník zástavy, ale není
to bezvýjimečné (srov. § 1343 odst. 2); zástavce zároveň nemusí být
obligačním dlužníkem (zástavu může poskytnout ve prospěch obligačního
dlužníka někdo jiný)
▪ zástavní dlužník – vlastník zástavy, ať již je či není zástavcem (např. ten,
na něhož byla převedena zastavená věc) či obligačním dlužníkem
▪ je povinný ze zástavního práva: má povinnost strpět jeho realizaci (§
1367)
OBLIGAČNÍ A ZÁSTAVNÍ VZTAH
Obligační
dlužník
Obligační věřitel
=
Zástavní věřitel
Zástavce Zástavní
dlužník
zajištěná
pohledávka
vztah ze
zástavního
práva
PŘEDPOKLADY VZNIKU ZP
▪ předpoklady vzniku
▪ způsobilá zástava
▪ způsobilý dluh (pohledávka)
▪ právní důvod vzniku
▪ způsobilá zástava (§ 1310)
▪ zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat
▪ tzv. budoucí zástavní právo: zástavní právo lze zřídit i k věci, k níž
zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu (§
1341). Je-li taková věc zapsána ve veřejném seznamu nebo v rejstříku
zástav, zapíše se k ní zástavní právo, pokud s tím vlastník věci souhlasí
▪ věc movitá i nemovitá (některé věci mají zvláštní režim – např. letadla –
§ 4 an. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví)
ZPŮSOBILÁ ZÁSTAVA
▪ spoluvlastnický podíl na věci (k zastavení podílu se nevyžaduje
souhlas spoluvlastníků)
▪ podíl v obchodní korporaci (§ 1320 an.)
▪ cenný papír a zaknihovaný c. p. (§ 1328 an.)
▪ účet vlastníka zaknihovaných c. p. (§ 1333 an.)
▪ pohledávka (§ 1335 an.)
▪ věc hromadná (§ 1347 a 1348)
▪ Rozsah ZP (§ 1346): ZP se vztahuje na zástavu, na její přírůstek i
příslušenství, ledaže zástavní smlouva určí něco jiného. Z plodů a
užitků se zástavní právo vztahuje jen na ty, které nejsou odděleny. Je-li
zastavena pohledávka, náleží zástavnímu věřiteli i každé právo, které
pohledávku zajišťuje
▪ zastavení cizí věci (§ 1343 a 1344)
▪ výjimka z principu nemo plus iuris (nemo dat quod non habet)
▪ zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka
(princip). Dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu
vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu
věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc
zastavit (jak u věci nemovité neevidované ve veř. seznamu??)
▪ u věcí evidovaných ve veřejném seznamu (§ 984) – princip materiální
publicity
- srov. Melzer, F., Tégl, P. Glosa: K rozhodnutí NS ve věci určení okamžiku, k
němuž se posuzuje naplnění předpokladů nabytí zástavního práva k
nemovitosti. Bulletin Advokacie, č. 7-8/2020, s. 73 a násl.
▪ zastavení cizí movité věci v zastavárenském závodu – vlastník má
právo na vydání věci vůči provozovateli zastavárenského závodu, pokud
prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného
činu (vlastník nemá povinnost zaplatit za věc náhradu)
- srov. § 1110
ZPŮSOBILÝ DLUH (POHLEDÁVKA)
• předmět zajištění
• způsobilý dluh (pohledávka) (§ 1311)
▪ zásadně jen dluh platný (i rel. neplatný) a existující
▪ ZP lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v
době trvání ZP
▪ ZP lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který
má vzniknout teprve v budoucnu (nutnost dostatečné specifikace!!)
• peněžitý dluh – do celé jeho výše nebo do části (nikoli však ve
vyšším rozsahu)
• nepeněžitý dluh – do výše jeho obvyklé ceny v době vzniku ZP (§
1368 odst. 1)
▪ Rozsah zajištění: § 1313: dluh a jeho příslušenství (X smluvní pokuta: je-li
to ujednáno)
▪ z hlediska určitosti:
▪ ZP lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči
zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči
zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu
PRÁVNÍ DŮVOD VZNIKU
▪ právní důvod vzniku (tzv. zřízení ZP)
▪ smlouva
▪ rozhodnutí orgánu veřejné moci
▪ smlouva ve spojení s rozhodnutím orgánu veřejné moci
▪ jiné právní důvody
▪ smlouva (§ 1312 an.) – zástavní smlouva
▪ smlouvou se ZP zřizuje, ale vzniká zásadně až v důsledku dalších
skutečností
▪ ve smlouvě nutno vymezit zástavu a zajištěný dluh (právní důvod
vzniku a rozsah, splatnost, popř. den vzniku)
▪ ZP zajišťuje i příslušenství dluhu; smluvní pokutu jen tehdy, je-li to
ujednáno
▪ forma smlouvy
▪ ústní
• je-li mov. věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli či třetí
osobě při uzavření smlouvy (§ 1314 odst. 1)
▪ písemná
• zásada u věcí movitých (§ 1314 odst. 1)
• u nemovité věci evidované ve veř. seznamu (§ 560)
▪ forma veřejné listiny (notářského zápisu)
• je-li zástavou závod či jiná věc hromadná
• je-li zástavou nemovitá věc neevidovaná ve veř. seznamu
• má-li zástavní právo k mov. věci vzniknout zápisem do rejstříku
zástav
▪ zakázaná ujednání (§ 1315)
(1) Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu
vyplatit.
(2) Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že
a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy,
b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za
libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat nebo
▪ propadná zástava
▪ ujednaný způsob prodeje (např. z volné ruky)
c) věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky.
▪ tzv. antichretická (užívací) zástava
(3) Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je
malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se k ujednání s obsahem
uvedeným v odstavci 2 písm. b), ať již k němu došlo před dospělostí
zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl.
• vznik ZP na základě smlouvy
▪ u věcí zapsaných ve veř. seznamu (mov. i nem.)
• zápisem (§ 1316)
▪ u movitých věcí nezapsaných ve veř. seznamu
• odevzdáním zástavnímu věřiteli (§ 1317 odst. 1)
• odevzdáním třetí osobě (úschova) (§ 1318)
• označením zástavy, tzv. znamením (§ 1317 odst. 2)
• zápisem do rejstříku zástav NK ČR (bez odevzdání) (§ 1319 odst.
1) – smlouva musí mít formu veř. listiny (§ 1314 odst. 2 písm. c)
▪ u nemovitých věcí nezapsaných ve veř. seznamu, u závodu a movité
věci hromadné
• zápisem do rejstříku zástav (§ 1319 odst. 2)
▪ zvláštní pravidla o zastavení podílu v korporaci, cenného papíru nebo
zaknihovaného c. p., účtu vlastníka zaknihovaných c. p. a pohledávky (§
1320 an.)
▪ budoucí ZP (§ 1341)
▪ vazba na § 1310 odst. 2
▪ terminologická chyba v zákoně!! § 1341 odst. 1: „má-li se stát
zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout vlastnické
právo…“
▪ zákaz zastavení (negative pledge)
▪ § 1309 odst. 2
▪ vazba na § 1761!
▪ ZP z rozhodnutí orgánu veřejné moci (§ 1342)
▪ zřizuje-li se ZP rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká zástavní
právo vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm stanovena doba
pozdější (případně zápis do veř. seznamu – deklaratorní)
▪ př.: soudcovské ZP na nemovité věci (§ 338b an. OSŘ)
• vzniká proti vůli zástavce na žádost věřitele jako druh výkonu
rozhodnutí dle OSŘ
• věřitel musí soudu označit nemovitost dlužníka (zástavce),
k níž má být ZP zřízeno a doložit, že je v dlužníkově vlastnictví
a dále prokázat vykonatelné rozhodnutí soudu (exekuční titul)
na peněžité plnění proti dlužníkovi
• ZP vzniká již samotným nařízením výkonu rozhodnutí, do
katastru se zapisuje záznamem
• účel soudcovského ZP – snaha zachovat nemovitost pro její
pozdější nucený prodej s vyhlídkou růstu její ceny
▪ ZP vznikající na základě smlouvy ve spojení s rozhodnutím orgánu
veřejné moci (např. § 1696 odst. 1 a 2)
▪ ZP vznikající ze zákona (např. § 2344)
▪ změny zástavy jako samostatné věci (§ 1346 an.)
▪ zejm. přeměna zástavy na novou věc, spojení zástavy s jinou věcí,
rozdělení zástavy, spojení dvou zástav (§ 1350)
PRÁVA A POVINNOSTI ZE ZP
• Zásadní kogentnost (X relativní účinky mezi strany dohody)
• Práva a povinnosti před splatností zajištěného dluhu
▪ záleží na předmětu zástavy a na tom, kdo zástavu opatruje
• pokud zástavní dlužník (§ 1353) – povinnost zdržet se všeho, čím
se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele (případně
povinnost doplnit zástavu)
• pokud zástavní věřitel (§ 1356) – je oprávněn mít zástavu u sebe a
povinen pečovat o ni jako řádný hospodář, užívat ji může pouze se
souhlasem zástavního dlužníka
Tzv. antichretická (užívací) zástava (§ 1315 II c)
• pokud třetí osoba (§ 1357) – nesmí ji užívat nebo umožnit její užití
jinému
VÝKON (REALIZACE) ZP
• práva a povinnosti po splatnosti zajištěného dluhu (výkon ZP)
▪ možnost náhradního uspokojení – pouze právo, nikoli povinnost věřitele
▪ 3 možnosti zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele (§ 1359)
• realizace způsobem, na němž se zástavní věřitel dohodnul se
zástavcem, resp. zást. dlužníkem (zejm. prodej „z volné ruky“,
propadnutí zástavy za podmínek § 1315 apod.)
• soudní prodej zástavy (§ 353a an. zákona o zvláštních řízeních
soudních; § 258 III, § 338a OSŘ)
• prodej ve veřejné dražbě (zákon č. 26/2000 Sb.)
▪ soudní prodej zástavy (2 fáze)
• žaloba zástavního věřitele proti zástavnímu dlužníkovi o nařízení
soudního prodeje zástavy (§ 353a an. ZZŘS) – důsledek:
usnesení o nařízení prodeje zástavy (soud nařídí prodej zástavy,
doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo
k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem)
• dle vykonatelného usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy
lze na návrh věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy
(§ 338a OSŘ) – užití ustanovení o výkonu rozhodnutí movitých
věcí a nemovitostí
Oznámení výkonu zástavního práva
▪ § 1362: započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v
písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy
uspokojí. Je-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v
rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis započetí výkonu zástavního
práva také v tomto rejstříku
▪ zákaz zcizení: § 1363
▪ Lhůta pro započetí: § 1364 (30 dnů)
Ujednaný způsob zpeněžení (§ 1365)
▪ Výslovně připouští § 1359 + omezení dle § 1315 II písm. b)
▪ § 1365: ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným
způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s
odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby
zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za
srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase. Poruší-li zástavní
věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré
víře. Ujedná-li se, jak zástavní věřitel zástavu zpeněží, může věřitel kdykoli
během výkonu zástavního práva jeho způsob změnit tak, že zástavu prodá
ve veřejné dražbě nebo že ji zpeněží podle jiného zákon
Zastavení pohledávky
▪ Vznik (§ 1335):
▪ smlouva +
▪ oznámení/prokázání (podobně jako u cese)
▪ Vliv na povinnosti poddlužníka (§ 1336)
▪ před splatností: nedílné plnění ZV + ZD
▪ po splatnosti: plnění ZV
▪ Realizace (§ 1337):
▪ nikoli zpeněžení (prodej) pohledávky!
▪ peněžité plnění PD: jako s výtěžkem ze zpeněžení
▪ plnění jiné věci: vznik zástavního práva na věci
Zastavení pohledávky
Obligační
dlužník 2
poddlužník
Zástavní dlužník 1
=
Obligační věřitel 2
pohledávka
Obligační
dlužník 1
Obligační věřitel 1
=
Zástavní věřitel 1
zástava 1
pohledávka
zajištěná ZP 1
A B
CD
ZP 1
Zastavení věci hromadné
▪ Princip plovoucí zástavy
▪ § 1347: Při zastavení hromadné věci se zástavní
právo vztahuje na zástavcovy jednotlivé věci
náležející k zástavě a jí sloužící, ať jsou kdekoli.
Zástavní právo se vztahuje na každou jednotlivou věc,
která k hromadné věci přibude, a zanikne ke každé
jednotlivé věci, která se od hromadné věci odloučí.
▪ Vztah zástavního práva k věci hromadné X k individuální
věci (§ 1348)
Povinnost zástavního dlužníka
▪ § 1367: zástavní dlužník strpí výkon zástavního práva, vydá zástavnímu
věřiteli zástavu i s listinami potřebnými k převzetí, prodeji a užívání a
poskytne mu další potřebnou součinnost. Má-li zástavu nebo listiny u sebe
třetí osoba, má stejnou povinnost. Kdo má zástavu u sebe, zdrží se všeho,
čím by se hodnota zástavy zmenšila
Rozsah a následky uspokojení dluhu výkonem zástavního
práva
▪ § 1368: z výtěžku zpeněžení zástavy se hradí pohledávka
včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má
zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se
za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny
pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy,
je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité.
▪ úhradou pohledávky ze zpeněžené zástavy vznikají
zástavnímu dlužníku stejná práva, jako by dluh splnil sám
(tzv. zákonná subrogace – zástavní dlužník má nárok na
náhradu proti obligačnímu dlužníkovi); § 1937 odst. 2
▪ Hyperocha: § 1370 v. 2
▪ Srov. přechod dluhu na nabyvatele zastavené věci
zapsané ve veřejném seznamu (§ 1888 odst. 2)
Pořadí uspokojení zástavních práv (§ 1371 an.)
▪ Kritéria pořadí:
▪ doba vzniku
▪ budoucí zástavní právo (§ 1371 II)
▪ dle způsobu (§ 1371 III)
▪ Dispozice s pořadím (§ 1372)
▪ Účinky výkonu při více zástavních práv
▪ přednostní zástavní věřitel (§ 1374)
▪ jiný (§ 1375)
▪ ALE: zvláštní úprava procesních předpisů (OSŘ, InsZ)
ZÁNIK ZP (§ 1376 an.)
• zánikem zajištěného dluhu, a to jakýmkoli způsobem (splnění, prominutí
dluhu apod.) – důsledek principu akcesority ZP
▪ zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá
▪ zanikne-li zástava
▪ vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva
▪ vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi
▪ složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu
zastavené věci
▪ uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno
▪ ZP zanikne i tehdy, nabyla-li další osoba k zastavené věci vlastnické právo v
dobré víře, že věc není zatížená zástavním právem (dobrá víra očišťuje). To
neplatí, je-li zástavní právo zapsáno v rejstříku zástav nebo ve veřejném
seznamu.
UVOLNĚNÉ ZP (§ 1380 an.)
▪ Uvolněné zástavní právo X uvolněná zástava
▪ uvolní-li se zástava zánikem ZP a není-li ve veřejném seznamu
zápis o ZP ještě vymazán, považuje se ZP za uvolněné a vlastník
věci může spojit uvolněné ZP s jiným dluhem, který nepřevyšuje
původní dluh
▪ nezajistí-li vlastník uvolněným zástavním právem jiný dluh do deseti
let od zápisu uvolnění ZP, jeho právo učinit tak zaniká
▪ bylo-li do veřejného seznamu zapsáno uvolnění zástavního práva,
lze je před uplynutím deseti let vymazat jen společně se ZP
▪ nezajistil-li vlastník uvolněným zástavním právem nový dluh,
nepřihlíží se po zpeněžení zástavy k uvolněnému ZP při rozdělení
výtěžku
ZÁMĚNA ZP
▪ § 1385 an.: bylo-li zástavní právo zapsáno do veřejného seznamu, může
vlastník věci žádat, aby v pořadí zástavního práva váznoucího na věci a k
zajištění dluhu, který nepřevyšuje původní dluh, bylo zapsáno zástavní
právo pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního práva bude
staré zástavní právo vymazáno
▪ Např. případy refinancování úvěru
▪ o výmaz starého zástavního práva může žádat vlastník věcí nebo věřitel, v
jehož prospěch má být nové zástavní právo zřízeno. Neučiní-li tak s
úspěchem do roka, zanikne nové zástavní právo uplynutím této doby.
Příslušný orgán veřejné moci nové zástavní právo vymaže i bez návrhu
spolu se všemi zápisy, které se k němu vztahují
PODZÁSTAVNÍ PRÁVO
• § 1390 an.: vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním
právem (zastavení na druhou)
• ke vzniku PZP není třeba souhlasu zástavního dlužníka (vlastníka
zástavy)
▪ účinky PZP vůči vlastníku zástavy nastávají
• bylo-li mu doručeno oznámení o jeho vzniku, nebo
• je-li zástavou věc, k níž vzniká zástavní právo zápisem do
rejstříku zástav nebo zvláštního veřejného seznamu,
zápisem do tohoto seznamu; tímto zápisem podzástavní
právo vzniká
• podzástavní věřitel se může domáhat uspokojení z podzástavy
místo podzástavce, jakmile je dluh zajištěný podzástavním
právem splatný
• přiměřená aplikace ustanovení o zástavním právu
Vztahy z podzástavního práva I.
Obligační
dlužník 2
poddlužník
Zástavní dlužník 1
=
Obligační věřitel 2
pohledávka
Obligační
dlužník 1
Obligační věřitel 1
=
Zástavní věřitel 1
zástava 1
pohledávka
zajištěná ZP 1
A B
CD
ZP 1
Vztahy z podzástavního práva II.
Obligační
dlužník 2
poddlužník
Zástavní dlužník 1
=
Obligační věřitel 2
pohledávka
zajištěná ZP 2
Obligační
dlužník 1
Obligační věřitel 1
=
Zástavní věřitel 1
zástava 1
pohledávka
zajištěná ZP 1
A B
CD
ZP 1
ZP 2
E
=
Zástavní věřitel 2
Zástavní dlužník 2
Vztahy z podzástavního práva III.
Obligační
dlužník 2
poddlužník
Zástavní dlužník 1
=
Obligační věřitel 2
pohledávka
zajištěná ZP 2
Obligační
dlužník 1
Obligační věřitel 1
=
Zástavní věřitel 1
=
Podzástavní věřitel
zástava 1
pohledávka
zajištěná ZP 1
Pohledávka
zajištěná PZP
A B
CD
ZP 1
ZP 2
E
=
Zástavní věřitel 2
=
Podzástavce
Zástavní dlužník 2
podzástavní dlužník
PZP
ZADRŽOVACÍ PRÁVO
▪ zadržovací právo (§ 1395 an.)
▪ zajišťovací věcné právo k věci cizí, jehož účelem je zajištění
pohledávky věřitele proti dlužníku (obecně stejné vymezení jako u
zástavního práva – ve srovnání s ním však existují některé rozdíly)
▪ způsob věcného zajištění věřitele s preferencí oprávněného před
jinými věřiteli, a to i zástavními (§ 1398)
▪ ZP má funkci zajišťovací i uhrazovací (věřitel může realizovat
zadrženou věc dle § 1359 an. – analogická užití ustanovení o výkonu
zástavního práva)
- působí i vůči třetím osobám
- superiorita zadržovacího práva
▪ Nevyžaduje se tzv. konexita (?)
▪ kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe,
může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby,
jíž by jinak měl věc vydat
• musí být tato osoba vlastníkem věci? – např. nájemce dá
pronajatou movitou věc do opravy
lze i zadržet i cizí věc, srov. i rozhodnutí NS ČR, sp. zn.
21 Cdo 2265/2005)
Spíše však: za předpokladu ochrany dobré víry; jinak
neospravedlnitelné vyvlastnění
▪ zadržovací právo lze vykonat i k zajištění dosud nesplatného
dluhu (§ 1395 odst. 2)
▪ obecné (§ 1395 an.) a zvláštní (např. § 1015) zadržovací právo
VZNIK
▪ ZP vzniká jednostranným právním jednáním zadržovatele, jímž vyjadřuje
vůli zadržet věc (zadržením movité věci)
▪ nevyžaduje se smlouva ani jiná další právní skutečnost (smlouva však není
vyloučena)
▪ zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li
se jí násilně nebo lstí. Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo,
aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to
neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se
řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka
POVINNOSTI ZADRŽOVATELE
▪ kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Máli
věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě,
vyžaduje i vyrozumění písemnou formu
▪ věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti
dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. Užívat zadrženou věc
může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka
neškodným
REALIZACE ZADRŽOVACÍHO PRÁVA
▪ Uhrazovací funkce: uspokojení ze zpeněžení
▪ Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně §
1359
▪ tzv. superpriorita: věřiteli, který zajistil svou pohledávku
zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení
zadržené věci přednostní uspokojení před jiným
věřitelem, a to i věřitelem zástavním.
ZÁNIK
• zánikem zajištěného dluhu, a to jakýmkoli způsobem (splnění, prominutí
dluhu apod.)
• zánikem zadržované věci
• vzdáním se ZP jednostranně věřitelem či dohodou s vlastníkem
• dostane-li se věc trvale z moci věřitele
• dáním jiné dostatečné jistoty věřiteli
Děkuji za pozornost