Příklad I.

Rozsudkem ze dne 13. 4. 2018, č. j. 33 Ad 153/2017 – 68, Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. 1. 2017, č. j. MPSV-UM/1152/8/7S-JMK. Tímto rozhodnutím Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo odvolání a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně ze dne 20. 11. 2016 č. j. MPSV-UP/11625/17/TKU, kterým Mgr. Pavlu Kolodějovi nebyla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje podle § 2 odst. 5 písm. a) a § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka: Mgr. Pavel Koloděj má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Rozsudek krajského soudu mu doručen dne 23. 4. 2018.

a) Kdy nejpozději mohl Mgr. Koloděj podat kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu a co přesně musel k tomuto okamžiku udělat?

b) Uveďte, který soud je příslušný rozhodnout o kasační stížnosti Mgr. Koloděje?

c) Musí být Mgr. Koloděj při podání kasační stížnosti zastoupen advokátem?

d) Pokud by měl Mgr. Koloděj povinnost být zastoupen, avšak zastoupen nebyl, jak by postupoval soud příslušný k projednání kasační stížnosti?

e) Mgr. Koloděj doručil svou kasační stížnost v poslední den lhůty, to však nepříslušnému soudu. Má tato skutečnost vliv na posouzení včasnosti kasační stížnosti?

f) Kasační stížnost Mgr. Koloděje nebyla úplná, protože v ní nebyly uvedeny konkrétní námitky proti rozsudku krajského soudu. Jak bude v takovém případě postupovat soud příslušný k projednání kasační stížnosti?

g) Uveďte, zda je Mgr. Koloděj povinen zaplatit v souvislosti s podáním kasační stížnosti soudní poplatek?

h) Pokud by Mgr. Koloděj byl povinen soudní poplatek zaplatit, avšak přesto jej nezaplatil, jak by postupoval soud příslušný k projednání kasační stížnosti?

i) Mgr. Koloděj si připravil řeč, kterou by chtěl přednést soudnímu senátu příslušnému k projednání kasační stížnosti. Proto uvedl, že výslovně trvá na ústním, veřejném projednání své věci. Je soud příslušný k projednání kasační stížnosti povinen provést ústní jednání?

j) Mgr. Koloděj později doplnil své kasační námitky a uvedl, že po vydání pravomocného správního rozhodnutí se zásadně změnily jeho poměry, tudíž již splňuje podmínky pro přiznání předmětné dávky mimořádné okamžité pomoci. Může být tato námitka z hlediska posouzení věci důvodná?

k) Mgr. Koloděj v kasační stížnosti navrhl, aby mu soud přiznal předmětnou dávku mimořádné okamžité pomoci. Může takto soud rozhodnout? Jaké věcné výroky soudu přicházejí v úvahu?

Otázky

1. Jaké další opravné prostředky, kromě kasační stížnosti, ve správním soudnictví znáte?

2. Kdo je aktivně legitimovaný k podání kasační stížnosti?

3. Z jakých důvodů lze podat kasační stížnost? Každý z nich blíže charakterizujete.

4. Co je to nepřípustnost kasační stížnosti?

5. Co je to nepřijatelnost kasační stížnosti?

6. Jaký je rozdíl mezi nepřípustností a nepřijatelností kasační stížnosti?

7. Má kasační stížnost odkladný účinek?

8. Co je podstatou obnovy řízení podle soudního řádu správního?

9. Ve kterých případech se lze setkat s obnovou řízení ve správním soudnictví?

10. Může podat kasační stížnost i žalovaný správní orgán?

Příklad II.

Ve středu 1. 10. 2014 bylo do datové schránky Úřadu městské části Praha 10 dodáno (doručeno) podání – žádost o zahájení správního řízení. Žadatelem je Jiří Ch., který učinil podání ze své datové schránky. Do datové schránky správního orgánu se přihlásila úřednice Miluše K. v pátek 21. 11. 2014. Ta následně žadateli odpověděla, že evidují jeho žádost a vyzvala jej, aby doložil některé další podklady. K tomu dodala, že vlivem technických problémů a nedostatečného personálního obsazení se na úřadě k datové schránce dostali až v polovině listopadu 2014, pročež považují řízení za zahájené dnem 21. 11. 2014. Jiří Ch. se v pondělí 1. 12. 2014 osobně dostavil na správní orgán, a to společně se svým podpůrcem. Zde učinil za přítomnosti podpůrce podání do protokolu. V něm uvedl, že „začátkem října jsem podal žádost, na kterou se celej zkorumpovanej úřad vykálel. Teď jste mi napsali, že mám doložit nějaký podklady. Až teď! Za takovej postup byste měli všichni viset! Odmítám vám proto dál poskytovat součinnost a s váma se už dále nebudu bavit, všiváci lenivý. Zesilte si dole stráže, vyzývám vás - do roka a do dne…“. Pracovníci správního orgánu toto podání vyhodnotili jako pořádkový delikt podle § 62 odst. 2 správního řádu. Jiřímu Ch. rozhodnutím, které mu bylo doručeno dne 2. 1. 2015, uložili povinnost zaplatit pokutu ve výši 25 000 Kč a náklady řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Zodpovězte následující otázky:

a) Kdy bylo v dané věci skutečně zahájeno správní řízení, a proč?

b) Jak by také mohl správní orgán posuzovat (podle obsahu) expresivní podání Jiřího Ch., než je hodnotit jako pořádkový delikt? (odpověď musí vycházet ze správního řádu)

c) Bylo by možné, aby byla Jiřímu Ch. doručena předmětná výzva a vysvětlení správního orgánu ze dne 21. 11. 2014 prostřednictvím provozovatele poštovní licence? Mohl by Jiří Ch. účinně požadovat, aby mu bylo doručováno prostřednictvím provozovatele poštovní licence?

d) Jaký by měl být další postup v případě, pokud by žádost podal Jiří Ch. dne 1. 10. 2014 prostřednictvím svého mailu bez uznávaného elektronického podpisu?

e) Formulujte poučení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým byla Jiřímu Ch. uložena pokuta.

f) Od kdy počíná běžet lhůta pro podání odvolání a kdy tato lhůta končí (požadujeme přesná data)? Od kdy obecně běží lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání?

g) Co byste poradili Jiřímu Ch., který kvůli tomu, že byl od 29. 12. 2014 do 25. 1. 2015 hospitalizován v psychiatrické léčebně, propásl lhůtu pro podání odvolání. Změnila by se nějak situace, kdyby se v dotčenou dobu Jiří Ch. zcela záměrně vytratil s tím, aby byl nekontaktní a nedohledatelný?