Katedra správní vědy a správního práva
1






Správní právo procesní
2. přednáška – 2.10.2023

Obsah:
I. Rekapitulace:
        Správní řád a jeho systematika
        Působnost a subsidiarita správního řádu
II. Správní řízení:
         Pojem a stádia správního řízení.
         Systematika úpravy správního řízení ve správním řádu.
         Zvláštní úprava správního řízení.

III. Zásady správního řízení – úprava a význam. Vztah k zásadám činnosti správních orgánů.
       doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.

I. Z čeho nyní vycházíme, resp.
malá rekapitulace:
}
}- Správní právo procesní (SPP) -  další procesní disciplína.
} - V systému správního práva – vztah k SP hmotnému a  SP organizačnímu.
}SPP - upravuje rozhodovací postupy, jež realizují správní orgány  („SO“).
}Ve veřejné správě - více procesních forem; nejrozšířenější je správní řízení (proces v nejužším
pojetí).
}
}- SPP - logickou, organickou součástí SP - upravuje procesní formy veřejné správy.
}Umožňuje realizaci obsahu norem hmotněprávních   prostřednictvím příslušných   postupů správních
orgánů.
}
}

I. Rekapitulace:
Základ právní úpravy procesních
forem veřejné správy:
§Ústava,  Listina:
}Čl. 36 odst. 1: “Každý se může domáhat stanoveným
}postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného
orgánu.“,…
}
§Mezinárodní smlouvy,  evropský kontext (spíše doporučující – Rada Evropy. Přímo závazný předpis EU
tyto postupy neupravuje).
§Základem úpravy procesních postupů SO:
Ø    z.č. 500/2004 Sb., správní řád  („s.ř.“), v platném znění.
Ø    zvláštní zákony ( resp. jejich procesní ustanovení, např. v zákoně stavebním, zákoně
živnostenském, zákoně o odpovědnosti za přestupky, zákoně o VŠ, a d.).
}
} / + vztah k soudnímu řádu správnímu,  + význam judikatury/.
}

I. Správní řád - zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů:
}
}= obecná  zákonná úprava postupů správních orgánů,
}-  procesní „kodex“ veřejné správy (upravuje více procesních forem + „základní zásady“ pro činnost
veřejné správy ).
}
}Přijat dne 24.června 2004, s účinností od 1.1.2006.
}U nás v pořadí teprve druhá úprava procesních postupů veřejné správy  ve formě zákona.
}
}Reagoval na změny v organizaci a pojetí veřejné správy po r. 1990, na požadavky ochrany základních
práv (právo na spravedlivý proces), a na obnovení soudní kontroly).
}
}Poskytl nezbytný zákonný základ pro uplatňování vnějších forem činnosti veřejné správy vůči
dotčeným osobám.
}
}U všech předchozích předpisů šlo (pouze) o úpravu obecného správního řízení.
}
}
}

I. Správní řád - zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů:
}Zrušil a nahradil předchozí správní řád, zákon č. 71/1967 Sb. – úprava správního řízení, a to
poměrně strohá.
}V něm řada otázek výslovně neřešena (využívány komentáře, posléze vzrůstající význam judikatury
obnoveného správního soudnictví).
}
}Historický pohled:
}- nejprve pouze interní předpisy (instrukce - 1855), po roce 1876 vycházející z judikatury
rakouského Správního soudního dvora (shledával porušení podstatných forem  správního řízení,
rozhodnutí rušil a vracel správnímu orgánu k odstranění vad),
}Následně pouze předpisy „prováděcí" povahy (k zákonu o organizaci politické správy či k zákonům o
národních výborech), vydávány ve formě vládního nařízení, resp. nařízení vlády:
}- 1928 – vliv judikatury, a nový rakouský model,
-dále z roku 1955, poté další 1960 – v podmínkách komunistického státu, a centralizovaní státní
správy (při neexistenci samosprávy).
-
}Z.č.500/2004 Sb. – složitý proces přijímání. Původně předložen společně se soudním řádem správním
– z.č. 150/2002 Sb. , vrácen k přepracování.

I. Systematika správního řádu:
}
}Zákon členěn do osmi částí:
§
§I. Úvodní ustanovení (§§ 1 – 8) – Působnost zákona. Základní zásady činnosti správních orgánů
(„SO“).
}
}     Úprava správního řízení (= klasický správní proces, detailní, až kasuistická úprava):
§II. Obecná ustanovení o správním řízení (§§ 9 – 129)
§III. Zvláštní ustanovení o správním řízení (§§ 130 – 153)
}       POZOR !! - vztah těchto částí není založen na subsidiaritě, resp. specialitě.
}
}Pouze ve správním řízení – účastníci, s plnými procesními právy.
}

I. Systematika správního řádu:
§
§IV.  Část: Vyjádření, osvědčení sdělení (§§ 154 – 158)
§/= tzv.“jiné úkony podle části čtvrté“/ - jednodušší režim oproti správnímu řízení.
§
§V. Veřejnoprávní smlouvy (§§ 159 – 170)
§
§VI. Opatření obecné povahy (§§ 171 – 174)
§
§VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§§   175 – 183)
§
§VIII. Účinnost (§ 184).
}

I.Působnost  správního  řádu – pozitivní vymezení:
ØSprávní řád upravuje (§ 1 odst. 1) postup SO, tedy:
Ø
} -  postup orgánů moci výkonné,
}
} -  postup orgánů územních samosprávných celků,
}
} -  postup právnických a fyzických osob,
}
}    pokud vykonávají působnost v oblasti  veřejné správy,
}
} tedy v rámci výkonu veřejné moci, resp. autoritativního,   vrchnostenského rozhodování a
činnosti.
}
}
}
}
}
}
}

I. Negativní vymezení působnosti
                                             správního řádu:
Ø
ØSprávní řád se nevztahuje  (§ 1 odst. 3):
} - na soukromoprávní (obč.pr., obch.pr., prac.pr.) jednání  správních orgánů,
}
} - na vztahy mezi orgány téhož ÚSC při výkonu samostatné působnosti
} (upraveny v zákoně o obcích, z. o krajích a o hl.m. Praze).
}
}Z povahy úpravy a pozitivního vymezení plyne, že se obecně nevztahuje na vnitřní poměry, resp.
vztahy  uvnitř veřejné správy
}
}(s výjimkami danými zákonem – např. rozhodování o disciplinárních deliktech osob ve služebním
poměru ke státu).
}

I. Pro účely určení působnosti správního řádu pro konkrétní případ (postup):
-
-nutno uplatnit kombinaci pozitivního a negativního vymezení působnosti  shora uvedených.
-
--------------------------------------------------------------------------------------
-
-Význam přechodných ustanovení. – ve vztahu k dosavadní úpravě ve zvláštních zákonech, a s ohledem
na stručnost úpravy správního řádu (řízení) předchozí (§ 177 a § 180).
}- aby byl zajištěn zákonný základ pro postupy.

I. Vztah správního řádu ke zvláštním právním úpravám postupu správních orgánů:
}
}Základ subsidiární působnosti správního řádu:  § 1 odst. 2:
}
}„Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí,    nestanoví-li zvláštní zákon jiný
postup.“
}
}Ve zvláštních zákonech upravujících procesní postupy na jednotlivých úsecích veřejné správy
(zpravidla v přechodných ustanoveních) -  někdy odkaz na použití správního řádu („nestanoví-li
tento zákon jinak…).
} Nemusí však být výslovně – je nastaveno dle shora § 1 odst. 2 s.ř.
Ø
ØSubsidiarita správního řádu se uplatňuje nejen pro správní řízení, ale také pro další postupy
upravené ve správním řádu
}            (a také pro výslovně  neupravené – viz působnost části čtvrté).
}

I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu:
}
}TEDY: Existuje-li pro daný postup (pojem,institut) odlišná úprava ve zvláštním zákoně, použije se
přednostně tato zvláštní úprava.
} Pokud nikoliv, aplikuje se správní řád.
}
ØVe zvláštních zákonech (práva hmotného) - odlišný rozsah speciálních ustanovení
}(např. stavební zákon, zákon o odpovědnosti za přestupky, jež představují poměrně specifická
řízení, ale i v mnoha dalších zákonech s menším rozsahem odlišností)
}     = odchylek od obecné úpravy obsažené ve správním řádu.
}    Např. v otázkách: vymezení účastníků, náležitostech žádosti, v (dalších) náležitostech
rozhodnutí,  lhůtách, v režimu přezkumu,…

I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu
}
}Vyžaduje znalost jak zvláštních právních úprav
}    (tedy co nutno aplikovat  přednostně),
}tak dobrou orientaci v obecné úpravě správního řádu
}    (tedy co ke zvláštní úpravě doplníme, resp., čím se budeme řídit, pokud zvláštní zákon nemá
vlastní úpravu daného procesního pojmu či situace).
}--------------------------------
}AVŠAK: v intencích požadavku na zákonný základ pro výkon veřejné správy (princip legality)  - plné
vyloučení působnosti správního řádu připadá v úvahu jen tehdy, má-li zvláštní zákon (dostatečnou)
vlastní úpravu daných postupů (= např. daňový řád – z.č. 280/2009 Sb.).
}

I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu
}
}Pozn.: Vyloučení obecných pravidel správního řízení v rámci výkonu rozhodovací pravomoci SO, bez
stanovení zvláštních pravidel (dostatečných – nestačí „torzo“ procesních práv účastníka) – důvodem
pro zrušení takových ustanovení ( Pl.ÚS 14/96, Pl. ÚS 21/04 - porušení ústavního práva na způsob
výkonu veřejné moci stanovený zákonem - čl. 2 odst. 3 Ústavy).
}
}--------------------------------------------------------------------------------------------
}Viz k tomu také univerzální působnost základních zásad činnosti správních orgánů (§ 177 odst. 1).
}+ § 180 – působnost s.ř. směrem k dosavadním úpravám (postupů jejichž výsledkem je rozhodnutí, a
jiných postupů).
}
}

I.  V rámci úpravy správního řádu - specifické
        (širší) nastavení působnosti:
}    A. Části čtvrté s.ř.:
} =„vnitřní podpůrnost“ v rámci úpravy SŘ ( „nejde-li o jinou procesní formu…“)
} (§ 177 odst. 2 + § 158 odst. 1, + 180 odst. 2).
}
}B. Základních zásad činnosti správních orgánů.
}
}Upraveny v prvé části zákona,  v  §§ 2 – 8 s.ř.,
}jejich působnost v rámci Společných, přechodných a závěrečných ustanovení zákona.
}
}Pozn. Nesprávně někdy uváděny jako zásady správního řízení ( dle předchozí úpravy, která konkrétně
upravovala pouze tuto procesní formu, a poskytovala sadu zásad vskutku procesní povahy).

I. „Univerzální“ působnost Základních zásad činnosti SO:
}Působnost zásad činnosti nastavena široce  pro výkon veřejné  správy:
} „Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné
správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu
odpovídající těmto zásadám neobsahuje“.
}    (§ 177 odst. 1 s.ř.)
}
}Působnost zákl. zásad  - tedy nejen při aplikaci správního řádu.
}
}Základní zásady činnosti působí vzhledem ke svému nastavení nejen pro oblast procesní, ale zčásti
také materiální (= vůči obsahu rozhodnutí, řešení věci, využití správního uvážení – zejm. zásada
proporcionality, legitimního očekávání, účelu pravomoci spr. orgánu).
}POZN.: více k základním zásadám činnosti v předmětu Správní právo  I, přednáška č. 10.
}

Otázky k dnešnímu tématu – „Správní řízení“ :
}Co je účelem správního řízení ? Jaká jsou stádia (fáze) správního řízení?
}Jaký význam má určení okamžiku zahájení správního řízení z pohledu správního orgánu, a pro
účastníka řízení ?
}Jaký význam má pro úpravu správního řízení část třetí správního řádu ? Kdy a jak se používá ?
}Je nezbytné, aby pro všechny druhy správního řízení byla založena obecná úprava ? Jaký to má účel
?
}Které ze zásad správního řízení jsou uplatňovány vždy ?  Které ze zásad jsou ve vzájemném rozporu
?
}Jaký je vztah zásad správního řízení a základních zásad činnosti správních orgánů ?
}Proč je v posledním období přikládán zvýšený význam  řádnému odůvodnění rozhodnutí ? Lze v tomto
případě hovořit přímo o „zásadě řádného odůvodnění“ ?
}Proč se ve správním řízení neuplatňuje zásada veřejnosti ?

II. Správní řízení
}Vymezení pojmu:
}Definice  legální ( § 9 správního řádu):
}    Správní řízení  = postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí  (§ 67),  jímž se
v určité věci:
}zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby (= rozhodnutí
konstitutivní povahy), nebo
}  jímž se  prohlašuje, že taková osoba práva nebo   povinnosti     má anebo nemá (= rozhodnutí
deklaratorní povahy).
}                      tedy rozhodnutí ve věci, resp. meritorní.
}Materiální pojetí – zkoumá se naplnění zákonných znaků. Zvláštní zákony ne vždy výslovně označení
postupu („správní řízení“), či jeho výsledku („vydání rozhodnutí“) uvádějí.
}
}V rámci řízení, resp. v souvislosti s ním mohou být vydána rovněž     rozhodnutí procesní povahy
(zpravidla „usnesení“).
}Formu rozhodnutí určuje zákon.
Ø
}

II. Správní řízení:
Ønejčastější procesní forma.
Ødlouhá tradice – hlavním obsahem (původně jediným) úpravy správních řádů,
Øpropracovaná, detailní úprava, nejrozsáhlejší v rámci s.ř. (§§ 9 – 153). Úprava poměrně složitá
(vnitřní struktura, vztahy, odkazy).
Øpostaveno na určitých procesních zásadách (viz níže zásady správního řízení).
Øpřesné vymezení subjektů řízení a jejich procesního postavení, a to zejména SO, které řízení
vedou, a obecně odpovídají za jeho průběh a řádné ukončení, a disponují příslušnými procesními
prostředky,
}     a na druhé straně procesních práv a povinností dotčených osob („účastníků“).  Zde nejširší
rozsah procesních práv dotčených osob ve srovnání s ostatními procesními postupy.
}
}Namístě zejména srovnání s úpravou postupu podle části čtvrté (pokud jde o vydávání individuálních
správních aktů).
}
}

II. Stádia správního řízení
}Zákon v logickém sledu vývoje řízení upravuje:
}
}      A. Předprocesní - postup před zahájením správního řízení  (nemusí vyústit v zahájení řízení
- viz např. odložení věci  dle § 43 s.ř., nebo § 76  zákona o odpovědnosti za přestupky),
}      B. vlastní správní řízení  - od zahájení řízen, přes zjišťování podkladů, až po vydání
rozhodnutí,
}     včetně event. řízení přezkumných realizovaných správními orgány v    režimu správního řádu.
}Ukončení řízení - rozhodnutím ve věci, nebo - zastavením řízení.
}Účelem vlastního řízení je, v intencích zásady legality, aby SO dostatečně zjistil a posoudil,
před vydáním rozhodnutí, v potřebné součinnosti s účastníky řízení a event. dalšímu subjekty,
skutečný stav věci, a event. aby mohlo být nezákonné či nesprávné rozhodnutí napraveno v rámci
veřejné správy.
}
}      C. vykonávací -  exekuční řízení (zčásti upraveno ve správním řádu) – není obligatorní
součástí řízení.
-
}+ propojení s přezkumem ve správním soudnictví   /výslovně -   § 153 s.ř. – „uspokojení účastníka
po podání žaloby ve spr. soudnictví“./
}

II. Systematika úpravy správního
 řízení ve správním řádu.
}Vychází ze shora uvedených logických posloupností
}a návazností správního řízení, s předřazením úpravy:
} subjektů řízení (SO a jejich úkony, účastníci řízení a zastoupení)
} procesních pojmů a institutů (lhůty, počítání času, doručování),
}          a posléze  upravuje průběh správního řízení v jeho jednotlivých stádiích:
}- předprocesním, - řízení v prvním stupni, - řádné opravné prostředky (odvolací řízení, ř. o
rozkladu) - ochranu před nečinností SO,  - mimořádné opravné či dozorčí prostředky, event. nové
rozhodnutí, exekuci.
}
}AVŠAK  -  činí tak nejprve uceleně  a v  logické  posloupnosti v Části II. (§ 9 – 129), nazvané
„Obecná ustanovení o správním řízení“, a poté…
}

II. Systematika úpravy správního
 řízení ve správním řádu.
}v Části III., nazvané  „Zvláštní ustanovení
}o správním řízení“ (§ 130 – 153),
}jež obecnou úpravu obsaženou v části druhé  doplňuje či rozvíjí (nikoliv ovšem ve vztahu ke všem
ustanovením, pojmům či institutům z části II.).
}Zde zařazena (další) zvláštní ustanovení: ke SO, k postupu před zahájením řízení, o někt.
řízeních, o dalším zajišťovacím prostředku, o některých rozhodnutích, o přezkoumání rozhodnutí
/rozklad/ + již zmíněný § 153).
}(Pozn. Některá ustanovení Části III. však lze využít pouze na základě výslovného zmocnění
uvedeného ve zvl. zákoně).
}---------------------------------------------------------------------------------------------
}POZOR - U části II. i III., jde o obecnou úpravu správního řízení
}(v intencích § 1 odst. 2 s.ř.).
}Neboli mj. – i k ustanovením z části III. s.ř. mohou založit zvláštní zákony odchylky.
}----------------------------------------------------------------------------------
}Na obdobné či přiměřené využití ust. z části II., a někdy i třetí se odkazuje v dalších částech
s.ř. u dalších procesních forem.

II. Systematika úpravy správního řízení
ve správním řádu:
}
}Pro účely správního řízení se použijí také:
}
}- část I. s.ř. - Základní zásady činnosti správních orgánů,
}z části VII. s.ř.:  úprava stížnosti,  určení nadřízeného orgánu, působnosti základních zásad
činnosti, uplatnění části čtvrté správního řádu.
}
}z části IV. s.ř. (tzv. „jiné úkony“ - neformální proces, jednodušší postup) - možnost opravy,
resp. přezkumu určitých úkonů učiněných v řízení (§ 156 odst.1 a 2, § 158 odst.2).
}

II. Správní řízení obecné a zvláštní
}Rozlišujeme tedy:
}správní řízení obecné = založené na shora
}    uvedené obecné úpravě ve správním řádu
}( část II. a III. s.ř.).
}        Jako celek se uplatňuje spíše výjimečně.
}
}správní řízení zvláštní = odchylky od obecné úpravy  upraveny ve zvláštních zákonech.
}Rozsah speciálních ustanovení  -  může býti od minimálního po výrazný.
}
}Subsidiární působnost správního řádu se tedy plně uplatňuje rovněž ve správním řízení (vycházejíc
z ust. §1 odst. 2 s.ř.).
}
}    Příklady: řízení přestupkové, územní a stavební řízení, řízení o změně jména a příjmení, o
nepřijetí ke studiu na VŠ, o uložení nápravného opatření dle zákona o veřejných zakázkách,….).
}

III. Zásady správního řízení
}
}Správní řád zásady správního řízení
}nepojmenovává, ale ani neuvádí jejich katalog
}(na rozdíl od základních zásad činnosti správních orgánů).
}
}Lze je dovodit z dikce dalších ustanovení SŘ
}upravujících správní řízení v obecné i ve zvláštní formě.
}
}Účel a úloha procesních zásad:
} -  umožňují pochopit a respektovat povahu a podstatu, a účel  právní  úpravy správního řízení,
-reflektují event. odlišnosti zvláštních druhů správního řízení od úpravy obecné, a postavení SO a
účastníků v nich. Z toho důvodů – často nastaveny v protikladných dvojicích (buď – anebo),
}  -   napomáhají správné interpretaci a aplikaci ustanovení správního řízení   v SŘ a ve
zvláštních zákonech.
}
}POZN.:  Zásady správního řízení působí také pro další formy upravené správním řádem (v části
čtvrté až šesté), a to na základě (vnitřních) odkazů na analogické použití ustanovení o správním
řízení dle části druhé, resp. také třetí („obdobně“, resp. „přiměřeně“).
-
}
}
}
}
}
•
}

III. Zásady správního řízení
}
}Vztah k základním zásadám činnosti správních orgánů uvedeným v § 2 – § 8 s.ř.
}
}Základní zásady činnosti se vztahují rovněž na správní řízení, v němž slouží zejména  k realizaci
a ochraně práv účastníků, resp. řádnému a  spravedlivému procesu.
}
}Pro správní řízení ze základních zásad činnosti významné zejména:
}
-zásada materiální pravdy (§ 3)  - zjištění skutkového stavu věci ,
-    povinnost poučovací a zásada uvědomovací (§ 4),
-    povinnost umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a  oprávněné zájmy (ibid) – tedy v
rámci veřejné správy jako služby („dobré správy“). .
-    zásada rychlosti a hospodárnosti (procesní ekonomie) (§ 6), a d.
}-------------------------------------------------------------------------------------
}

III. Zásady správního řízení
}Pro řešení procesních otázek rovněž významné
}„materiálně“ zaměřené  základní zásady činnosti (proporcionalita, předvídatelnost,…(§ 2) Výslovně
srov. např. § 58 s.ř. (k uplatnění zajišťovacích prostředků).
}
}Na shora uvedené zásady činnosti navazují ze zásad správního řízení zejména:
}
}- zásada volného hodnocení důkazů (§ 50 odst. 4), s výjimkou  závazných podkladů (srov. - závazná
stanoviska - § 149 odst. 1),
}
}- zásada procesní rovnosti dotčených osob  s modifikacemi, resp. konkretizací. Postavení účastníků
- § 27 - rozlišení (pro účely  doručování rozhodnutí - §19 a násl., odvolací lhůty při neoznámení
rozhodnutí § 84,…),
}
}        - zásada řádného odůvodnění rozhodnutí  (§ 68 odst. 3).
}
}

III. Zásady správního řízení:
}
}Další zásady správního řízení:
}- zásada písemnosti /pozn.: včetně elektronické formy/ - obecná, kombinovaná se zásadou ústnosti
(vedení řízení § 15, jednací jazyk § 16, spis § 17, protokol § 18, ústní jednání § 49),
•
-zásada neveřejnosti správního řízení ( + výjimečně veřejné ústní jednání (§ 49/),
-
}         - zásada oficiality v kombinaci se zásadou  dispoziční
}(počínaje zahájením řízení § 44 a násl., dále § 45 odst. 1 – zúžení či zpětvzetí návrhu do vydání
prvostupňového. rozhodnutí, dispozice s řádným opravným prostředkem..) – projev pravomoci SO (ten
odpovídá za průběh řízení) vs. vůle účastníka,
}
}        - zásada vyšetřovací (vyhledávací) – podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán
(výjimečně může připustit, aby účastník - § 50 odst. 2). Pouze se sporném řízení zásada projednací
(§ 141 odst. 4).
}
}
•
•

III. Další zásady správního řízení:
}
}- zásada dvouinstančnosti  - obecně řádný opravný prostředek (odvolací řízení - § 81 a násl.),
vyloučena výjimečně zákonem.
}
-zásada jednotnosti řízení (řízení jako jeden procesní celek i ve vztahu k proces. právům), omezena
zásadou koncentrace (§ 36 odst. 1 ve spojením s § 82 odst. 4).
}K novým skutečnostem se v odvol. řízení  přihlédne, jen nemohly-li být uplatněny dříve. Avšak –
omezené použití (u řízení kde ex offo se ukládá povinnost).
}

III. Zásady správního řízení
}Pro oblast správního trestání se uplatňují některé specifické zásady, resp. modifikace procesních
zásad obecných.  Zejména:
}
}    právo na obhajobu ( + zákaz sebeobviňování),
}    ne bis in idem (překážky řízení, res iudicata – administrata),
}    presumpce neviny,
}    neuplatňuje se koncentrace řízení,
}    zákaz reformace in peius,
}    in dubio pro reo (mitius),
}    ústnost (omezená – z.č.250/2016 Sb. - § 80).
}
}(Více viz poslední přednáška 13.12.2023).
}

V učebnici:
}
}Skulová, S., a kol.:
Správní právo procesní, 4. aktualizované a rozšířené vydání. Plzeň:  Vydavatelství Aleš Čeněk,
s.r.o., 2020,
}str.: 33 - 50, 81 - 90.

Děkuji za pozornost.