1. Vratné obaly Členský stát zavedl systém, dle kterého musí být nápoje uváděny na trh ve skleněných recyklovatelných obalech. Obaly musí schválit Národní úřad pro ochranu životního prostředí, který může schválení nových druhů obalů odepřít, zejména domnívá‑li se, že obal technicky nevyhovuje systému vracení obalů nebo že předpokládaný systém vracení nezajišťuje skutečné opětné použití dostatečné části obalů nebo byl‑li již schválen obal stejného objemu, který je k dispozici a hodí se k témuž užití. Ve výsledku je používáno celkem 30 typů lahví. Novelizace výše zmíněná pravidla upravila, a to tak, že neschválené lahve lze použít, s výjimkou jakýchkoli obalů kovových, jen pro množství nepřevyšující 3 000 hektolitrů na výrobce ročně a jen pro nápoje, které zahraniční výrobci prodávají za účelem průzkumu trhu. 1. Posuďte situaci pohledem práva EU. Která ustanovení primárního práva jsou relevantní a proč? Relevantní jsou primárně ustanovení čl. 34 a čl. 36 SFEU, která řeší zákaz množstevních omezení dovozu mezi členskými státy. Za situace, kdy by schválení obalu Národním úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bylo zpoplatněno, pak by byl relevantní i [DS1] čl. 30, protože by se pak jednalo o vnitřní clo, která jsou v rámci EU zakázána bez výjimky. 2. Argumentujte pohledem Evropské komise proti uvedenému mechanismu vratných obalů (představte si kupř. že jste již ve fázi soudního řízení) Situace je problematická zejména ze dvou důvodů – jsou dány nějaké technické požadavky, které obal musí splňovat, aby vyhovoval systému vracení obalů, a dále možnost odepření schválení nových druhů obalů, byly-li již schváleny obaly stejného objemu. Jde o obdobnou situaci jako v judikátu „UHT mléko“, normy v členských státech týkající se technických požadavků na obaly budou velmi podobné a tento argument, kdy technická stránka obalu může být důvodem k odepření souhlasu s jeho uvedením na trh tak neobstojí v testu proporcionality.[DS2] Více problematický je druhý argument pro odepření schválení, a to že byly již schváleny obaly stejného objemu. Toto omezení nespadá pod žádnou z výjimek stanovenou v čl. 36, nesměřuje na ochranu žádné z kategorií tam uvedených. Navíc má omezující povahu v tom smyslu, že jakmile bude schválen obal stejného obejmu, obal dalšího dovozce by mohl být odepřen, i když by technické požadavky splňoval i byl skutečně způsobilý k opětnému použití. 3. Argumentujte pohledem členského státu, jak by mohl svou úpravu obhájit (nezapomeňte se vypořádat také z principem proporcionality). Členský stát [DS3] by mohl argumentovat tím, že opatření není omezující, protože se vztahuje na lahve domácích i zahraničních výrobců. V současné době je používáno 30 typů lahví, ale není vyloučena možnost schválení i jiných typů. Opatření navíc směřuje na ochranu životního prostředí, protože se snaží zajistit co největší možnost recyklace obalů – nespadalo by tak přímo pod výjimku dle čl. 36, ale jednalo by se o jeden z imperativních požadavků veřejného zájmu dovozených judikaturou SDEU (Valonský odpad). Technické požadavky na recyklovatelné obaly jsou ve členských státech víceméně na stejné úrovni, takže tento požadavek samotný nemá omezující povahu. Je potřeba posoudit proporcionalitu opatření – opatření dosahuje svého cíle přiměřeným a nediskriminačním způsobem. 4. Jak jinak by daná situace mohla být z pohledu českého práva řešena, aby byla v souladu s právem EU? Prvním krokem by bylo potřeba zjistit, jestli už na tuto problematiku neexistuje nějaká jednotná unijní úprava. V případě, že by nějaké nařízení bylo, pak je situace velmi jednoduchá, protože jakákoliv úprava by musela být v souladu v touto unijní úpravou, členský stát nemá co se úpravy týče moc volného prostoru. Pokud by existovala směrnice, měl by stát povinnost ji řádně a včas provést a dále by měl možnost si věc upravit v rozsahu, který směrnice nepokrývá.[DS4] Pokud by nebylo žádné nařízení ani směrnice, pak si stát může problematiku upravit víceméně jak chce za dodržení zákazu diskriminace, zákazu cel, množstevních omezení apod. Za situace po novelizaci by opatření bylo v rozporu s čl. 34, jelikož se jedná o množstevní omezení dovozu, což je mezi členskými státy zakázáno. Navíc opatření nezachází stejně s tuzemským a zahraničním zbožím [DS5] a omezuje zahraničním výrobcům možnost expanze na další trhy, jelikož omezení se vztahuje na výrobce, kteří prodávají za účelem průzkumu trhu. Toto je v rozporu s jedním se základních principů Unie, kterým je jednotný trh a volný pohyb zboží. Opatření nesleduje žádný legitimní cíl, je zcela nepřiměřené[DS6] . Slepičí klece. Směrnice EU zavádí pravidla pro klecový chov. Část členských států (Polsko a Maďarsko) nezajistila jejich plné provedení. Slepice tak jsou chovány ve standardních neobohacených klecích. Prakticky to znamená, že příslušní chovatelé nemuseli nést náklady na nový standard. Česká republika zakazuje dovoz vajec z těchto zemí. ________________________________ [DS1]Spojka „i“ naznačuje možnost paralelní (současné) kvalifikace jak dle čl. 34 tak i čl. 30 SFEU, tak jste to ale předpokládám nemysleli. [DS2]Argument případem UHT není na místě, týkal se totiž odlišné situace. Standardy sice byly řešeny, ale jen jako podpůrný argument pro vypořádání se s principem proporcionality. Primárně se ale případ týkal čl. 36 SFEU a možnosti jeho aplikace. Vám zde chybí vypořádání se s tím, proč vůbec by se toto ustanovení mělo aplikovat, test proporcionality je až druhým krokem. [DS3]V této části máte věcně argumentaci správně, ale dalo se pracovat s problémem následovně: 1. jsme si vědomi toho, že systém je omezující z pohledu čl. 34 SFEU, ale chráníme životní prostředí (cassis) a navíc 2. novelizovali jsme a původní problematický postup jsme zmírnili tím, že jsme umožnili novým producentům z jiných členských států neproblémově vstoupit na trh a teprve poté, co se etablují, přejít na náš systém. [DS4]Perfektní postup [DS5]Ono zachází, ale efekt je rozdílný [DS6]To je příliš tvrdé a nesprávné toto tvrdit, legitimní cíl sleduje, ale právě že nevhodně.