Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., pro ETP dne 6.12. 2023 žČást I. východiska přístupu ÚS k řízení v trestních věcech žČl. 1 Ústavy ČR : „ Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana“ ž žA) Základní práva a svobody chráněné ústavními předpisy ( Ústava, Listina) ž (bezprostřední závaznost a přednost před zákonem) žB) Lidská práva a svobody chráněné mezinárodními smlouvami ( Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod…) ž (použije se v případě, že stanoví něco jiného než zákon – čl. 10 Ústavy) ž ž ž žZákladní práva a svobody prozařují celým právním řádem a tedy i trestním procesem ( nezadatelné, nezrušitelné, nezcizitelné a nepromlčitelné) mohou být omezeny jen: žA) Ústavou, Listinou žB) zákonem na základě Ústavy resp. Listiny žC) kolizí s jiným základním právem ž žJe právo na spravedlivý proces základním právem ? žV trestním řízení jde o kolizi mezi zájmem státu na zjištění a potrestání pachatele trestného činu (§ 1 trestního řádu) a závazkem státu respektovat a chránit práva a svobody jednotlivce- obviněného žPrávo na spravedlivý proces a obviněná právnická osoba žPrávo na spravedlivý proces a poškozený ž žDefinice PSP a trojí úroveň ochrany : ž žv Ústavě ani Listině obsažena není – obsah ale tvoří elementy ( interní ochrana) ž žČl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a další tzv. lidskoprávní úmluvy ( externí ochrana) ž žNěkterá ustanovení Listiny základních práv EU ( supranacionální ochrana) žSoučást vnitrostátního práva, přijata ještě Federálním shromážděním ČSFR a byla převzata ČR jako součást ústavního pořádku ( čl. 112 Ústavy), žMateriálním pramenem LSZP byly Pakt občanských a politických práv a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, žMnohá ustanovení se vztahují na trestní řízení, žZákladní práva, svobody představují závazný rámec pro výkon veřejné moci v trestním řízení a měla by být respektována všemi orgány činnými v trestním řízení Ústavní rozměr trestního řízení garantuje Ústavní soud(ale ústavní pořádek není jen referenční rámec pro ÚS - zdánlivý rozpor mezi čl. 88 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 Ústavy - soudce je vázán Ústavou a Listinou také, soudce ÚS jen ústavním pořádkem - Ústavně konformní právní řád jako významový celek). ž ž ž ž žHlava pátá -čl. 36 odst. 1 a 2 právo na přístup k nezávislému a nestrannému soudu -čl. 36 odst. 3 právo na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci -čl. 37 odst. 1 právo odepřít výpověď vedoucí k TS -čl. 37 odst. 2 právo na právní pomoc od počátku řízení -čl. 37 odst. 3 rovnost práv v řízení -čl. 37 odst. 4 právo na tlumočníka -čl. 38 odst. 1 právo na zákonného soudce -čl. 38 odst.2 právo na ústní a veřejné projednání věci bez zbytečných průtahů za přítomnosti obviněného, právo vyjádřit se k věci -čl. 39 nulla poena a nullum crimen sine lege -čl. 40 odst. 1 jen soud rozhoduje o vině a trestu -čl. 40 odst. 2 presumpce neviny -čl. 40 odst. 3 právo na obhajobu ( i bezplatnou) -čl. 40 odst. 4 právo obviněného odepřít výpověď -čl. 40 odst. 5 res iudicata, ne bis in idem -čl. 40 odst. 6 zákaz retroaktivity - - - - - - ž ž žJe součástí právního řádu ( č. 209/1992 Sb.), v případě, že stanoví něco jiného než zákon, má aplikační přednost ( čl. 10 Ústavy) žJejí aplikaci sice zajišťují vnitrostátní orgány, ale externí kontrola ze strany ESLP – vztah subsidiarity ž ž žPrávo na přístup k soudu žPrávo na nezávislý nestranný soud zřízený zákonem žSpravedlivé projednání věci ( rovnost zbraní a kontradiktornost) žVeřejnost řízení a rozhodnutí žProjednání věci v přiměřené době… ž ž žPresumpce neviny žPrávo být seznámen s podstatou obvinění žPrávo na obhajobu ( i bezplatnou) žPrávo na provedení dokazování žPrávo na tlumočníka ( bezplatné) žZákaz retroaktivity ( čl. 7) žNulla poena sine lege ( čl. 7) žPrávo na opravný prostředek ( čl. 13, Protokol 7 čl. 2) žPrávo na odškodnění za justiční omyl( čl. 5 odst. 5, Protokol 7 čl. 3) žPrincip ne bis in idem ( Protokol 7 čl. 4) ž žintegrována do primárního unijního práva čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU ž žsupranacionální právní akt s možností přímého účinku (má sice především doktrinální účinek, ale je i přímo aplikovatelná) ž žJe závazná pro instituce, orgány, úřady a agentury Evropské unie. žpro členské státy je zavazující jen v případě, že tyto provádějí právo Evropské unie. ž žListina z hlediska jejího dodržování není podrobena externí kontrole Soudu pro lidská práva, podléhá však kontrole Soudního dvora EU, jenž naopak k obsahu Úmluvy i Listiny přihlížet musí ž žŘízení o předběžné otázce - § 9a tr.ř. ž žSoudní dvůr EU při dosavadním rozhodování o aplikaci Listiny ( cca 170 případů)sleduje především přednost, jednotnost a účinnost unijního práva, ale také by měl respektovat čl. 4 Smlouvy o EU o sdílení pravomocí Unie a členských států (ústavní identita-loyalita). ž ž ž ž ž žRovnost před zákonem (čl. 20) žPrávo na účinné odvolací řízení a spravedlivý soudní proces (čl. 47) žPresumpce neviny a právo na obhajobu (čl. 48) žZásada zákonnosti a přiměřenosti trestů (čl. 49) žPrávo nebýt souzen či trestně stíhán dvakrát za stejný trestný čin (čl. 50). ž ž žČást II. – právo na spravedlivý proces – příklady aplikace v trestním řízení ESLP, ÚS ž žPrávní rámec – Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ( EÚLP) žHlavní procesní záruky spravedlivého trestního řízení – čl. 6 odst.1 EÚLP žPrávo na obhajobu – čl. 6 odst.3 EÚLP žJde o práva minimální, výčet není vyčerpávající žCíl : je zajistit spravedlnost řízení jako celku žVztahuje se na obviněného, kde úloha obhájce fakticky začíná ( lze však v ČR vztáhnout i na podezřelého mladistvého) ž žČl. 6 odst. 3 EÚLP: „Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: žbýt neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; žmít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; ž obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují; ž vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě; žmít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví.“ ž žPrávo být seznámen s povahou a důvodem obvinění -Osobní informace o tom, že je obviněn ( Pélissier a Sassi v. Francie 1999) -Písemně nebo ústně ( Kamasinski v. Rakousko 1993) -Za účelem přípravy obhajoby ( Bricmont v. Belgie 1986) -Definice skutku a jeho právní kvalifikace včetně jejich změn ( Mattoccia v. Itálie 2000) -Podobně při doručení obžaloby ( Brozicek v. Itálie 1989). ž žPrávo na přiměřený čas a možnost přípravy obhajoby -Částečně odstraňuje nevyváženost mezi oprávněními orgánů činných v trestním řízením a obviněným ( Can v. Rakousko 1996) -Oprávnění obviněného mají umožnit komplexní ( přiměřený čas a obsah) obhajobu ( Campbell a Fell v. Spojené království 1984) -Právo obviněného seznámit se s výsledky vyšetřování ( Jaspers v. Belgie 1981) žObhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce ž- Právo volby, zda sám nebo s pomocí obhájce( Godi v. Itálie 1984) ž- Obviněný nemůže být nucen, aby se obhajoval sám ( Tomasi v. Francie 1992, Pakelli v. Německo 1983, G. V. Spojené království 1983) ž- Otázka svobody projevu obviněného ( Brandstetter v. Rakousko 1981) ž- Obhajoba je zaručena ve všech stadiích trestního řízení od okamžiku obvinění ( Imbroscia v. Švýcarsko 1993, Quaranta v. Švýcarsko, John Murray a Averil v. Spojené království 1996 a 2000), včetně opravného řízení ( Artico v. Itálie 1980) -Právo na bezplatnou obhajobu ( Benham v. Spojené království 1996) -Zákaz vynucení doznání ( Barbera et. Al. V. Španělsko 1988, Magee v. Spojené království 2000) žVyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě -Právo nechat předvolat a vyslechnout svědky ( Vidal v. Belgie 1992) -Právo na slyšení svědka v hlavním líčení ( Kostovski v. Nizozemsko 1989, Delta v. Francie 1990) -Za svědky se považují i spoluobviněný, znalec, tajný agent a poškozený ( Bönisch v. Rakousko 1985, Luca v. Itálie 2001) -Pravidla pro výslech anonymního svědka ( Kostovski v. Nizozemsko 1989, Van Mechelen et al. V. Nizozemsko 1997, Kok. V. Nizozemsko 2000, Lüdi v. Švýcarsko 1992) žPrávo na (bezplatnou) pomoc tlumočníka -Cílem je zabránit nerovnosti mezi obviněnými (Luedicke v. Německo 1978) -Vztahuje se jen na obviněného nikoli na jeho obhájce ( Komise X. v. Rakousko 1975) -Práva se lze vzdát (Kamasinski v. Rakousko 1989) -Vztahuje se na celé řízení i na styk obviněného s obhájcem( Luedicke v. Německo 1978, Kamasinski v. Rakousko 1989) ž žÚstavní stížnost - § 72 až § 82 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu : výklad žoprávněné osoby, žplná moc, žlhůta, žnáležitosti, žrozhodnutí o posledním procesním prostředku ždovolání ? žtzv. akcesorický návrh… ž žRozhodnutí ÚS : žodmítnutí pro nepřípustnost, žneopodstatněnost, žnález vyhovující, zamítavý, žsenát, plénum… žPrávo na zákonného soudce Pl. ÚS 4/14 ž (rozvinuto v nálezu II. ÚS 4051/16) žPrávo na účinné vyšetřování I. ÚS 1565/14 žPoužitelnost pachových stop jako důkazu v trestním řízení IV. ÚS 1098/15 žPovaha sociální sítě Facebook v trestním řízení III. ÚS 3844/13 žPrávo odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody na styk s dítětem II. ÚS 22/17 ž Přípustnost ústavní stížnosti v trestních věcech a dovolání k NS Pl.ÚS-st. 38/14 ž Odnětí a vydání věci I. ÚS 2307/13 žOdposlechy a domovní prohlídky (neodkladné a neopakovatelné úkony) Pl. ÚS 47/13 žPrávo poškozeného nahlížet do spisu IV. ÚS 3526/16 žHmotněprávní posouzení – extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a jejich právním hodnocením I. ÚS 1038/17 nebo žOpomenuté důkazy (nadbytečné, duplicitní či irelevantní) III. ÚS 1148/09 žZákaz sebeobviňování ( nemo tenetur se ipso accusare) rekognice, pachové stopy III. ÚS 528/06 žčerpáno z https://nalus.usoud.cz ž ž žJaroslav.fenyk@usoud.cz