Státní zástupce v přípravném řízení a řízení před soudem Osnova 1.zásady výkonu působnosti státního zástupce v trestním řízení 2.charakteristika postavení státního zástupce v trestním řízení obecně a v přípravném řízení zvláště 3.dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení 4.kontrolní mechanismy v přípravném řízení 5.úkony státního zástupce v přípravném řízení 6.státní zástupce v řízení před soudem 7. Zásady výkonu působnosti •Čl. 80 Ústavy ČR •(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. •(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon. Zásady výkonu působnosti •§ 2 odst. 3 TŘ – legalita/směrnice PIF •§ 2 odst. 4 TŘ – oficialita aneb „bič úřední povinnosti a rychlosti“, priority, zdrženlivost, proporcionalita a subsidiarita •§ 2 odst. 5 TŘ – materiální pravda vs. formální pravda aneb problém nesporných skutečností •§ 2 odst. 6 TŘ – je volné hodnocení opravdu volné, nebo hierarchické •§ 2 odst. 15 TŘ – aneb kam až pustíme poškozené a kde začíná již privatizace trestního řízení a právní poradenství • • Zásady výkonu působnosti – obecná právní úprava •§ 2 odst. 1 ZStZ – máš-li prostředek, užij jej (čili zákonnost) •§ 2 odst. 2 ZStZ - Státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný; svoji působnost vykonává nestranně, respektuje a chrání přitom lidskou důstojnost, rovnost všech před zákonem a dbá na ochranu základních lidských práv a svobod. •§ 3 odst. 1 ZStZ – působnost vykonává jen státní zástupce, pokud zákon neříká něco jiného (a on moc neříká), dilema dokazování viny v před soudem aneb jak moc otevřená vrátka má soud (nezávislost) •§ 24 odst. 1 ZStZ – státní zástupce jako Mirek Dušín. Zásady výkonu působnosti – přístup k obětem trestných činů •§ 3 ZOTČ (45/2013 Sb.) – takřka presumpce bytí obětí, respekt k důstojnosti a vůbec všemu možnému, na co je třeba brát ohled a jeden by se z toho … • • • 6ff61bfc8c85de1.jpg „Obžalobní“ monopol? -garantuje Ústava, že se nemůže prostým zákonem vytvořit paralelní struktura (např. u daňových trestných činů…)? - státní zástupce není jen státní zástupce aneb problém zastřešujících pojmů a EPPO •- Ústava v sobě zrcadlí tehdejší stav trestního řízení, kdy státní zástupce byl sice pánem obžaloby, ale ne až tak silný (jako nyní) v přípravném řízení Zásady výkonu (…) • • •- TŘ - Prioritní nebo běžná činnost? - Orgán EU v „českém“ trestním řízení? - lze působnost „vyprázdnit“ – viz dozor nad „zdravotními detencemi“ • Zásady výkonu (…) •Neexistuje žádné „hard law“ v úrovni přímo aplikovatelných mezinárodních smluv. Přijaté dokumenty mají formu deklaraci či doporučení. Aktuálně jsou pro nás klíčové výstupy CCPE – poradní sbor evropských prokurátorů při Radě Evropy (vznik 2005) • •- Havanská pravidla (OSN 1990) •- Standards of Professional Responsibility and Statement of the Essential Duties and Rights of Prosecutors (IAP 1999 – schválena i OSN) •- Recommendation REC(2000) 19 of the Committee of Ministers of the Council of •Europe to member states on the role of public prosecution in the criminal justice •system •- The European Guidelines on Ethics and Conduct for Public Prosecutors (The •Budapest Guidelines) adopted by The Conference of Prosecutors General of Europe in 2005 •- Rome Charter (Opinion No 9/2014) on European norms and principles concerning prosecutors (CCPE) •- Opinion No 13/2018 on Independence, accountability and ethics of Prosecutors •- Venice Commission Report on the Independence of the Judiciary Part II The Prosecution Service; Rule of Law Checklist • • Charakteristika postavení státního zástupce v trestním řízení obecně a v přípravném řízení zvláště • •čl. 80 Ústavy, § 2 odst. 3, 5, 8 TŘ – obecná charakteristika postavení • •§ 157 TŘ – postavení v přípravném řízení a vlastně ještě před ním…aneb bič na policejní orgán a efektivní způsob jak iniciovat vlastní pravomoc • •V praxi (před zahájením trestního řízení) to obvykle vypadá následovně: • •- podání, ověřovací úkony, odmítnutí zahájit trestní řízení • -státní zástupce obsahově přezkoumává činnost policejního orgánu, ale formálně jen posuzuje důvodnost trestního řízení § 157/2 TŘ - - dohled a kontrola skončené věci (ZStZ) Limity -Kde jde všanc spravedlivý proces a zasahuje se do základních lidských práv a svobod, vstupuje do hry soud buď v prvé či opravné instanci • •- Musí zde být protiváha hájení veřejného zájmu tam kde je třeba dohlížet na dodržování „pravidel hry“ v logicky nerovném vztahu mezi státním zástupcem a osobou, které se postupy v přípravném řízení týkají (nález sp. zn. Pl. ÚS 3/09) • •- Soud však nemůže být (zatím) zatažen do hry a cokoli v mimosoudním stádiu iniciovat (RE zajištění SZ a jeho kasace) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení • •- „nástroj“ k naplnění „poslání“ -reflexe závislosti výsledku na čase (justice delayed, justice denyied) - rozhodčí ve „hrách“ policejního orgánu (RE U.S. District Attorney a FBI aneb brzda a plyn) • Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení •§ 157 odst. 2 TŘ •§ 174 odst. 2 TŘ •Pokyny, prověrky, účast a provádění úkonů, široká míra kasace a devoluce, nastavení settingu provádění úkonů (možnost vyšachovat „nepohodlného“ policistu) • • -silné promítnutí zásady legality a oficiality (§ 2 odst. 3, 4 trestního řádu) - „zásoby na zimu“ - běžná praxe je „nudná“ Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení – typické jednoduché řízení •Státní zástupce obdrží minimálně (není-li třeba zajišťovat důkazy/osoby/věci) •Záznam vypracovaný podle § 158 odst. 3 TŘ •Zprávy/žádosti podle § 159 odst. 2, 3 TŘ •Usnesení vydané podle § 160 odst. 1 TŘ a informaci o zahájení trestního stíhání •Konečný návrh policejního orgánu se spisem •- Stačí k efektivnímu výkonu působnosti Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení - interní úprava •POP NSZ č. 9/2019 • -v závažných nebo složitých věcech pravidelná „kontrola“ a účast na důležitých úkonech -dozor zaměřit na plynulost a bezprůtažnost řízení, opatření dostatku podkladů pro obžalobu/jiné návrhy -pokyn ke koordinaci práce více policejních složek při TČ na větším území -při zjištění další trestné činnosti včasně postupovat místně příslušným -aktivovat netrestní působnost, tam kde je třeba -využívat informační systém Policie ČR -srozumitelné pokyny se stanovením lhůty -pokyn či souhlas s usnesením policejního orgánu vždy písemně -zaznamenávat svůj postup, který byl proveden jinak než písemně - - Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení • • • •Ale ne vždy tomu tak v praxi je J Jeden příběh ze života: O tom jak Joska a Anča oslavovali (pohledem dozorujícího státního zástupce) Zdroj: https://shamiehlaw.com/ •Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v A. byl dne 10. 11. 2017 doručen záznam policejního orgánu v B., vypracovaný podle § 158 odst. 3 trestního řádu, jímž byly zahájeny úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že se Joska mohl dopustit přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku tím, že v obci B. dne 8. 11. 2017 před 4:15 hod. ve stavu těžké opilosti řídil automobil po pozemní komunikaci. •Následně státní zástupce obdržel od téhož policejního orgánu zprávu vypracovanou podle § 159 odst. 2 trestního řádu tohoto znění (citace upravena) „Dne 8. 11. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu a to pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit Joska tím, že měl dne 8.11.2017 před 04:15 hod. řídit po požití alkoholu osobní motorové vozidlo, se kterým měl sjet za obcí B. do příkopu mimo pozemní komunikaci, přičemž dechovou zkouškou přístrojem Dräger byla v jeho dechu dne 8.11.2017 v 04.27 hod. zjištěna hladina alkoholu ve výši 2,44 promile a opakovanou zkouškou dne 8.11.2017 v 05.00 hod. byla zjištěna v jeho dechu hladina alkoholu ve výši 2,86 promile. Provedeným šetřením ve věci bylo zjištěno, že osobní motorové vozidlo neřídil Joska, ale Anča, která se k věci do protokolu o podání vysvětlení odmítla vyjádřit. Joska dne 8. 11. 2017 uvedl hlídce policie, že vozidlo řídil on, i když toto nebyla pravda. Tuto skutečnost uvedl proto, že chtěl být před Ančou za hrdinu a také proto, že byl pod vlivem alkoholu. Vzhledem k tomu, že u Anči byla provedena pouze jedna dechová zkouška, byla dne 15. 11. 2017 přibrána znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, která má stanovit hladinu alkoholu u jmenované v době od 03:00 hod. do 04:15 hod. dne 8. 11. 2017. Znalecký posudek nebyl do dnešního dne vypracován. Zbývá provést: Po obdržení znaleckého posudku bude ve věci rozhodnuto“. •Státní zástupce zatím nijak nereagoval… • • •Krátce poté státní zástupce obdržel na vědomí dopis policejního orgánu v C., kterému byl spisový materiál předán policejním orgánem v B. k zahájení trestního stíhání. V tomto dopise mj. stojí (cit.) „(…) Vzhledem k tomu, že spisový materiál za současného stavu nedovoluje (sic!) postup ve smyslu ust. § 160 odst.1 tr. řádu vůči konkrétní osobě, vracím Vám (policejnímu orgánu v B.) jej dle místní a věcné příslušnosti k došetření. Ze spisového materiálu totiž není jednoznačně zřejmé, zda vozidlo řídil Joska, který se na místě hlídce PČR přiznal, že uvedené vozidlo řídil a až při následném výslechu změnil výpověď ve smyslu, že řídila majitelka vozidla Anča. Tato však na místě shodně uvedla, že vozidlo řídil Joska a při výslechu odmítla vypovídat aniž by uvedla důvod, proč nevypovídala. Jmenovanou je nutné opětovně vyslechnout a řádně poučit ve smyslu, že odepřít může výpověď pokud by způsobila trestní stíhání sobě či osobě blízké, což Joska (…) není (a skutečně osobou blízkou nebyl). Pokud bude vypovídat, je nutné jí předestřít výpověď Josky, aby se k ní též vyjádřila“. • •Státní zástupce opět nic… •Co se dělo dále? •Státnímu zástupci bylo doručeno usnesení policejního orgánu v C., vydané podle § 160 odst. 1 trestního řádu, jímž bylo zahájeno trestní stíhání Anči jako obviněné ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že (cit.) „dne 8.11.2017 v době mezi 03:30 a 04:00 hodin jela jako řidička po požití alkoholu svým osobním automobilem (…) v obci B. směrem na (…), kdy následně nezvládla řízení a za obcí B. (…) vyjela z vozidlem vpravo mimo komunikaci, kde její vozidlo uvízlo a bylo zde zjištěno projíždějící hlídkou obvodního oddělení policie v B. v 04:15 hodin, následně byla u jmenované odborným měřením kalibrovaným přístrojem Dräger dne 8.11.2017 naměřena v čase 05:06 hodin hodnota 2,63 promile, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie bylo na základě zjištěných skutečností a naměřených hodnot zjištěno, že hladina alkoholu v krvi řidičky by se mohla pohybovat dne 8.11.2017 v 03:00 hodin v rozmezí 2,75 - 3,18 g/kg a dne 8.11.2017 v 04:15 hodin v rozmezí 2,60 - 2,93 g/kg, tedy odpovídala stupni těžké opilosti a v době nehody se jmenovaná nacházela ve stavu vylučujícím způsobilost“. •Uvedené rozhodnutí bylo odůvodněno následovně (cit.) „Zahájení trestního stíhání je odůvodněno šetřením (policejních orgánů v B. a C. ), a to podáním vysvětlení Anči, Josky, kolemjdoucího Vaška, policisty hlídky OOP v B., úředními záznamy hlídky policie v B., výsledem dechové zkoušky, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie. Zjištěné skutečnosti odůvodňují zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění Anče pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit shora popsaným skutkem“. • •A co na to dozorový státní zástupce? Inu… •Jak to ve skutečnosti bylo? •V zásadě jak popisoval policejní orgán. Joska s Ančou si ten den v podvečer vyrazili Ančiným autem na výlet, pořádně se někde v přírodě posilnili alkoholem a jeli domu. Při řízení je nikdo neviděl a vozidlem vjeli do rozmočené krajnice, odkud nemohli vyjet. Joska šel hledat pomoc, mezitím kolem jela policejní hlídka a začal se kolotoč úkonů trestního řízení. Na místě řekla policistům Anča, že auto řídil Joska, a Joska se k řízení doznal. Ani jednomu se vzhledem k míře opilosti nedostalo zákonného poučení o právu nevypovídat. • •Otázka zní, co udělal státní zástupce chybně a v rozporu s těmi zásadami, které jsme si vymezili v úvodu? • -nereagoval na způsob vyhodnocení skutkového stavu policejním orgánem (dalo se vůbec vyhodnotit, která z výpovědí - Josky či Anči - je pravdivá?) -nereagoval na možné porušování práva nevypovídat dle čl. 37 odst. 1 Listiny (Anča byla majitelkou auta, čili mohla být podle § 24 TZ i účastníkem na TČ Josky) -nereagoval na neodůvodněné zahájení trestního stíhání (všichni věděli, že jsou zde dvě výpovědi, a v takové situaci by měl policejní orgán vysvětlit, proč si vybral zrovna tu variantu průběhu události, kterou tvrdil Joska) • •Pro fajnšmekry J -nereagoval na chybný způsob měření alkoholu (při pozitivitě po 5 minutách zkouška znovu) -nereagoval na zbytečné přibrání znalce (z jedné dechové zkoušky nelze nic stanovit, nejde o reliabilní/spolehlivý údaj, musí být aspoň dvě měření) - Dozor (…) pokud trestní stíhání trvá déle -Prověrky, prověrky a zase prověrky, aneb jak moc intervenovat do činnosti policejního orgánu -Státní zástupce jako žalobce nebo vyšetřovatel a rizika z toho plynoucí -Zdrženlivost, efektivita, kapacita Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení •§ 157a TŘ -Průtahy a závady v postupu policejního orgánu, povinnost se tím zabývat hned, účinný nástroj zdržování řízení - kontrolovat státního zástupce může státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství jen v případech, kdy státní zástupce ex lege koná vyšetřování – § 161 odst. 4 TŘ/ • • Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení - DOHLED •§ 12c – § 12e ZStZ • •Oprávnění která zajišťují řídící a kontrolní vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. •+ POP č. 1/2017 (podrobnosti k dohledu a k „dohledu nad dohledem“) •Neopakovatelnost dohledu nad týmž • • Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení - DOHLED •nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1565/14 • •Žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. • •A co kontrola skončené věci? Aneb adresát v chaosu právní úpravy Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení – stížnost (ne opravný prostředek) • •§ 16b ZStZ •Stížnosti •Průtahy při plnění úkolů a nevhodné chování • Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení – § 174a TŘ -Historicky „vynuceno“ Nejvyšším soudem, aby nemusel řešit SPZ u zastavených trestních stíhání (i tak se zcela nezbavil věcí z PŘ) - obigatorní „posílání“ všeho, roli zde hraje subjektivní prvek a míra chuti se tou věcí zabývat (obligatorní přezkum je silně omezený jen na některé trestné činy) -Většina problémů je spojena s posuzování příčetnosti a nepřípustnostmi trestního stíhání - Kontrolní mechanismy v (běžícím) trestním řízení – Ústavní soud • Co by učinil Ústavní soud v případě ústavní stížnosti obviněného, jehož trestní stíhání bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu a on se důvodně domáhal toho, že o žádný trestný čin nejde… (čl. 39 Listiny)? • - stížnosti poškozených a účinné vyšetřování, viz II. ÚS 1886/21 (RE Jakeš, Štrougal) - -kasace zprošťujícího rozsudku na podkladě ústavní stížnosti - IV. ÚS 1993/21 - Úkony státního zástupce v (běžícím) přípravném řízení •Konání vyšetřování obligatorní a fakultativní. •Některé mírnější zásahy do základních práv a svobod •Nahrazení vazby jiným prostředkem •Výlučná návrhová oprávnění •Dominatní opravný orgán (ale § 146a TŘ) •MJS – nepoužitelnost „policejních“ důkazů •Jednání o dohodě o vině a trestu (§ 175a odst. 1 TŘ) –ale od zákonač. 333/2020 Sb. – jednodušší DVT uzavřít před soudem… - meze NSČR • • • Úkony státního zástupce v (běžícím) přípravném řízení – meze dohadovacího řízení •NSČR 5 Tdo 888/2021 • •Obviněný nesmí být nepřípustně nucen k využití tzv. konsenzuálních způsobů vyřízení trestních věcí (k dohodě o vině a trestu, prohlášení viny či označení nesporných skutečností), a to ani příslibem pro něj výrazně výhodnějšího rozhodnutí, než jakého by dosáhl, kdyby nevyužil takového postupu. Jinak by došlo k porušení zákazu nucení k sebeobvinění (nemo tenetur se ipsum accusare). • •Před využitím tzv. konsenzuálních způsobů vyřízení trestních věcí jsou soudy povinny pečlivě zjišťovat jejich podmínky a především musí dbát, aby byla naplněna zásada materiální pravdy, která je i při takovém procesním postupu vůdčí idejí, na níž je postaven český trestní proces a které poskytuje ochranu i trestní řád. To se v případě institutu označení nesporných skutečností (§ 206d tr. ř.) projevuje tím, že soud jej nesmí využít a upustit od dokazování skutečností označených stranami v jejich prohlášení, je-li s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti závažný důvod pochybovat o takových prohlášeních. • • • • • Úkony státního zástupce v přípravném řízení – ukončení (byť dočasné) • • •Různá dominance v různých stádiích •V trestním stíhání exkluzivita Praxe – co nám nejde (z archivu NSZ) -Znalecké dokazování -Včasné zajišťovací úkony -Prevence sexualizovaného násilí -Detekce domácího násilí a násilí na dětech -Obchodování s lidmi -Ochrana životního prostředí -Kyberkriminalita -Ochranná léčení (účel, důvodnost) -Zákonné trestání -TOPO -Velké a složité kauzy (délka řízení) -Sekundární viktimizace • • Státní zástupce v řízení před soudem •§ 180 TŘ a § 2 odst. 5 TŘ •Soudu není nic do toho -Na koho a pro co SZ podá obžalobu (jen v mezích § 188 odst. 1 písm. e) TŘ) NSČR sp. zn. 3 Tz 49/2016 - jakou roli přisoudí státní zástupce v řízení určité osobě (DVT v organizovaném zločinu) •Soud nemůže po státním zástupci chtít to, co si může zajistit sám. • •Státní zástupce se nemůže dovolávat vlastního pochybení v neprospěch obviněného (např. při pozdním uvědomění si, že skutek může být jiným trestným činem, při subjektivní nemožnosti poskytnout soudu důkazy či vodítka – RE znalci) • •Má vinu dokazovat soud? – nález II. ÚS 2014/07 •Návrhy a důvodnost trestů - Rt 12/2018 • • Státní zástupce v řízení před soudem • • • •V řízení před soudem je předseda senátu oprávněn žádat státního zástupce o opatření důkazu podporujícího obžalobu a státní zástupce je povinen mu vyhovět, přičemž není rozhodné, zda důkaz má být opatřen na území České republiky nebo cestou právní pomoci v cizině. K takové žádosti je předseda senátu oprávněn nejen v případě, kdy má být opatřen důkaz, který dosud nebyl opatřen a proveden, ale i tehdy, dovozuje-li státní zástupce vinu obžalovaného z důkazu, který, tak jak byl v přípravném řízení opatřen, je v řízení před soudem nepoužitelný. Předseda senátu tak může učinit i mimo hlavní líčení (srov. R 36/2005) • • • Státní zástupce v řízení před soudem •Jaké výzvě nesmí státní zástupce vyhovět: •- provedení obecně všech důkazů podporujících obžalobu, •- provedení i jednotlivého důkazu ve vztahu ke skutečnostem svědčícím ve prospěch obžalovaného, •- zajištění přítomnosti osoby u hlavního líčení, •- vykonávat pravomoc v řízení před soudem ve vztahu k policejnímu orgánu, kterého současně požádal podle § 183 odst. 1 TŘ o provedení důkazu (např. rekonstrukce nebo vyšetřovacího pokusu), pokud věc byla vrácena odvolacím soudem soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí (§ 259 odst. 1 TŘ), •- opatření nebo provedení i jednotlivého důkazu, aniž by soud nařídil předběžné projednání podané obžaloby (§ 186 TŘ), přitom se domáhá provedení dalších důkazů k objasnění věci, •- provádět protokolaci úkonů byť i provedených státním zástupcem. •- „shánění“ znalce pokud sám nenavrhuje • • • • • • • Státní zástupce v řízení před soudem •Mechanismy kontradiktorního vedení procesu - § 215 TŘ • •Zjednodušené dohadovacího řízení před soudem (i velmi neformální) vs. přeformalizované v PŘ • Státní zástupce v řízení před soudem – dovolací řízení • •Změna dovolacích důvodů po 20 letech zákonem č. 220/2021 Sb. (od 1. 1. 2022) • •Usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 15 Tdo 1443/2018 (nejvyšší státní zástupce nemůže v neprospěch obviněného uplatnit v dovolání námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými ) • •Docházelo poté ke zproštění obžaloby nebo ke změnám právní kvalifikace kde byla extrémní disproporce – zjevná rozhodnutí vybočující z mezí toho, co lze považovat za spravedlivé rozhodnutí… • •Trvalo poměrně dlouho, ale nakonec došlo k úpravě § 265b trestního řádu o dovolací důvod, pokud •rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, • Na přání… •Odposlechy – problém je „velrybaření“, „výzva“ pro AI pro zpracování dat •Komunikace přes sociální sítě •Šifrování a dešifrování •Metody a postupy pro provádění prostorových odposlechů jsou utajovanou skutečností •Hypotéza vytvoření účinného kvantového počítače - kyberkriminalita • • •42510@mail.muni.cz • • •Děkuji za pozornost • •Tomáš Palovský, státní zástupce •Nejvyšší státní zastupitelství •odbor trestního řízení •