Právo usazování a volný pohyb služeb, vysílání pracovníků, diskriminace 2023 Právo usazování jako součást volného pohybu osob •volný pohyb osob fyzických i právnických •fyzické osoby: nejen pracovníci, ale i živnostníci, podnikatelé, svobodná povolání •Právo usazování (podnikání) = právo v další členské zemi EU zřizovat a provozovat živnosti, zakládat zde vlastní společnosti i zakládat a provozovat samostatné či nesamostatné pobočky a tyto i řídit. Svoboda usazování umožňuje i přemisťování sídel společností z jednoho členského státu do druhého. • • Právo usazování • •Osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající svobodná povolání a právnické osoby ve smyslu článku 54 Smlouvy o fungování EU, které legálně působí v jednom členském státě, mohou: •i) vykonávat hospodářskou činnost stále a nepřetržitě v jiném členském státě (svoboda usazování) nebo •ii) dočasně nabízet a poskytovat služby v jiném členském státě • •Činnost vykonávaná v rámci práva na usazování má zpravidla časově neomezený nebo dlouhodobý, avšak pravidelný charakter. • • • • Právo usazování – rovné postavení •Právo příslušníka členského státu (osoby fyzické nebo právnické) podnikat v jiném členském státě •musí být zaručeno identicky jako pro vlastní příslušníky tohoto členského státu (opět zákaz diskriminace podle státní příslušnosti). • Formy podnikání české společnosti v jiném členském státě •Provozovna (pobočka): nemá vlastní subjektivitu, stačí ohlášení (ne zápis do rejstříku) –vhodná pro pomocnou činnost (marketingové akce, propagace, skladování a výdej zboží) •Dceřiná společnost: řádný nový samostatný podnikatelský subjekt – musí splňovat všechny podmínky pro podnikání v zemi usazení (základní kapitál, zápis do rejstříku) –vhodná pro provozování zcela samostatné podnikatelské činnosti (např. výrobní závod) Právo usazování x volný pohyb služeb - odlišení • •odlišení služeb od práva usazování: •dočasné nebo jednorázové poskytování (přenos výkonu činnosti není trvalý) Podnikání = trvalost služba = dočasnost •služba je poskytována dočasně, jednorázově nebo příležitostně •včetně např. velkých stavebních zakázek •soustavná (trvalá) činnost: podnikání (nikoli služba) – jiný právní režim •holič - každý pátek v sousedním státě (= usazování) •tesař – půl roku jednorázově na stavbě v sousedním státě (= služba) • •Pokrývá služby ve smyslu ekonomickém (nejen právním – zahrnuje i usazování/podnikání) •„Tato směrnice se vztahuje na služby poskytované poskytovateli usazenými v některém členském státě.“ (čl. 2 odst. 1 směrnice) •služba = jakákoli samostatná výdělečná činnost poskytovaná zpravidla za úplatu ve smyslu článku 50 Smlouvy o FEU – svoboda usazování –(POZOR - toto je jiné vymezení služby než právní – nejen dočasná nesystematická činnost) Polský instalatér Původní (pak zamítnutá) koncepce směrnice o liberalizaci služeb (jen k informaci) •Původní idea směrnice o službách je jednoduchá: zjednodušením pohybu poskytovatelů služeb přes hranice bude EU schopna zvýšit přeshraniční konkurenci a produktivitu a podpořit tak celoevropský hospodářský růst. Plán má dvě základní komponenty: •Klauzule o svobodě založení (The freedom of establishment clause). Společnostem nebo jednotlivcům poskytujícím služby v jedné ze zemí EU nesmí být bráněno v otevření této živnosti v kterékoli jiné členské zemi EU. •Klauzule o zemi původu (The country of origin clause). Společnosti nebo jednotlivci ze zemí EU mohou v jistých oblastech poskytovat služby spotřebitelům v dalších zemích EU na základě legislativy své země původu (a ne země, v níž aktivity provádějí). •První zásada by po národních vládách vyžadovala odstranění byrokratických předpisů, které upřednostňují lokální poskytovatele služeb a vylučují společnosti z ostatních členských států. Podle druhé zásady by se společnosti již nemusely přizpůsobovat rozdílným zákonům v každé zemi, kde služby poskytují, což je nutnost, která je v současnosti velmi nákladná. • Směrnice 2006/123 o službách na vnitřním trhu – konečné přínosy •mírná vylepšení: –povolení k výkonu: zjednodušené předkládání dokumentů –jednotná kontaktní místa –žádost nevyřízena ve lhůtě: „tichý souhlas“ –informace o poskytovateli služby příjemcům –ČR: implementace zákonem (prosinec 2009) •Dále: jen pro informaci Formy poskytování služeb českým subjektem v jiném členském státě •1. Osoba samostatně výdělečně činná apod. sama realizuje zakázku v jiné zemi (samotný výkon bude tam nebo zde) (fotograf). •2. Společnost (podnik) sám realizuje zakázku v jiné zemi (samotný výkon tam nebo zde) (cestovní kancelář). •3. Zaměstnavatel vyšle své zaměstnance, aby zakázku v jiné členské zemi provedli (zedníci) = vysílaní pracovníci. • Vysílání pracovníků - jedna z forem poskytování služeb •vysílání pracovníků: český zaměstnavatel vyšle vlastní pracovníky na vlastní účet na základě smlouvy s příjemcem v jiném členském státě (zedníci) •Vyslaným pracovníkem je zaměstnanec, který je svým zaměstnavatelem vyslán, aby dočasně poskytoval službu (vykonával práci) v jiném členském státě EU. •směrnice: „vyslaný pracovník“ (přidělený) = který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje •pracující osoba nevstupuje přímo na pracovní trh druhého státu (jen nepřímo a dočasně) (C-113/89 Rush Portuguesa), neúčastní se systému soc. zabezpečení •původní směr. 96/71 (jen minimální mzda podle práva státu výkonu práce), nyní směrnice 2018/957 („odměna“ = širší) • Cíle nové směrnice 2018/957 (jen k informaci) • •Cílem revidované směrnice je •usnadnit nadnárodní poskytování služeb a současně zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a dodržování práv pracovníků, kteří jsou zaměstnáni v jednom členském státě a svým zaměstnavatelem vysláni, aby dočasně pracovali v jiném členském státě (vyslaní pracovníci). •zajištění spravedlivých mezd a rovných podmínek pro vysílající i místní společnosti v hostitelské zemi při současném dodržení zásady volného pohybu služeb. Srovnání obou směrnic (jen k informaci) •Podmínky doposud uplatňované (stará směrnice 96/71): –maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku, –minimální délka dovolené za kalendářní rok, –minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy, –ochrana zdraví, bezpečnosti a hygiena při práci, –rovné zacházení a zákaz diskriminace. •Nově (nová směrnice 2018/957) se do minimálního standardu přidávají nad rámec minimální a zaručené mzdy také veškeré povinné složky odměny stanovené vnitrostátními právními a správními předpisy nebo kolektivními smlouvami • Vysílání pracovníků – odměňování podle nové směrnice 2018/957 (jen k informaci) •Heslo EU: „Stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě“ •Obecná pravidla odměňování hostitelského členského státu se budou vztahovat na pracovníky vyslané na jeho území z jiného členského státu –– včetně ustanovení velkých, regionálních nebo odvětvových kolektivních smluv (zvýšené mzdy). •Stravné a nocležné: musí být vyplaceno navíc •Vysílající firma: zajistit zaměstnancům stejnou mzdu a sociální zabezpečení jako v hostitelské zemi. •skutečně vyplácená mzda podle práva státu výkonu práce) (= „spravedlivé podmínky pro vyslané pracovníky“, zabránění „sociálnímu dumpingu“) Dlouhodobé vysílání (jen k informaci) •zavádí se dlouhodobé vysílání: dlouhodobé vyslání pracovníka: 12 měsíců (+ 6) – po uplynutí této lhůty se na vyslaného pracovníka budou vztahovat prakticky všechna pravidla pracovního práva hostitelské země a také pravidla o placení daní a sociálního zabezpečení • Žlutá karta k nové směrnici 2018/957 (odpor 11 členských států) •11 parlamentů: žlutá karta (není-li respektován princip subsidiarity) •Po Lisabonu: již třetí aktivace mechanismu žluté karty v rámci kontroly principu subsidiarity národními parlamenty. Pro aktivování žluté karty je třeba 1/3 všech hlasů komor národních parlamentů = 9 parlamentů. •Pro reakci mají národní parlamenty osm týdnů ode dne postoupení návrhu legislativního aktu v úředních jazycích Unie. •Odůvodněné stanovisko: celá východní Evropa + Dánsko (celkem 11) Žlutá karta – 2 •Hlavní argumenty „Východu“: •nejde o sociální dumping, ale spíše o běžnou konkurenci, které Západ na vnitřním trhu očividně nepřeje •je to protekcionistické opatření, tedy překážka •cíl EK je rozporný s tím, co Unie sama deklaruje, tj. volný pohyb služeb a osob. Žlutá karta – 3 Z argumentace Senátu ČR •navržená opatření budou mít (jak Komise sama připouští) negativní dopad zejména na malé a střední podniky z členských států s nižší úrovní mezd; •ve srovnání s vyššími mzdovými náklady a s náklady samotného vysílání budou jakékoli možné přínosy plynoucí z Komisí tvrzeného vyjasnění právní úpravy bezvýznamné; •důsledkem tedy pravděpodobně bude vznik překážky na trhu služeb a omezení vysílání pracovníků; •návrh směrnice ve svém důsledku vyvíjí tlak na státy s nižší úrovní mezd, aby v zájmu konkurenceschopnosti svých podniků na vnitřním trhu snižovaly daně a sociální odvody, což však podkopává plnění sociální funkce státu Výsledek • •Komise tuto iniciativu zamítla a pokračovala v legislativním procesu. •Směrnice byla nakonec přijata kvalifikovanou většinou. •Polsko a Maďarsko podaly žalobu na neplatnost k Soudnímu dvoru. Obě žaloby zamítnuty.