Od počátku k Amsterodamu •stagnace společného trhu v 80. letech •okamžité „řešení“: Schengen I •počátek 90. let: Schengen II – nedostatečné pravomoci EHS – proto mezinárodní smlouva •Schengen II – koncepční řešení mimo právo ES a EU • • Amsterodamská smlouva Současná právní úprava: SFEU, hlava V (čl. 67 až 87) •Cíle Unie: čl. 67 –zajišťuje uvnitř EU pohyb osob bez kontrol a rozvoj společné politiky azylu, přistěhovalectví a ostrahy vnějších hranic (SVOBODA) –usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v oblasti policejní ochrany a trestního práva (BEZPEČNOST) –usnadňuje přístup ke spravedlnosti (uznávání soudních rozhodnutí v civilních věcech) (+ …) (PRÁVO) SVOBODA - přehled •svoboda pohybu a pobytu pro občany EU bez návaznosti na ekonomickou aktivitu (občanství EU) •nový režim vnitřních hranic – bez kontrol –týká se i cizinců ze 3. států –mimořádně a dočasně lze kontroly obnovit •důkladné kontroly na vnějších hranicích Schengenského prostoru –kontroly dvojího stupně na hraničních přechodech –ostraha hranic, problémy s mořskou hranicí –FRONTEX •režim cizinců ze 3. států (víza, azyl, uprchlíci) –jednotný azylový status –společná vízová politika –společná přistěhovalecká politika (řízení migračních toků, modrá karta) –uprchlíci: Ženevská úmluva (1951) a Protokol (1967) 2. Faktický pohyb přes hranice: Schengenský hraniční kodex (kodifikovaná/aktualizovaná verze nařízení vyhlášená pod č. 2016/399) Zásady - přehled • •žádná opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnitřní hranice mezi členskými státy Evropské unie •pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnější hranice členských států Evropské unie. VNITŘNÍ HRANICE •Zrušení ochrany vnitřních hranic •Překračování vnitřních hranic: –Vnitřní hranice lze překročit v jakémkoliv místě, –aniž by se prováděla hraniční kontrola osob –bez ohledu na jejich státní příslušnost. •Kontrola osob se ale může provádět namátkově ve vnitrozemí, i v blízkosti hranic •Lze provádět kontrolní opatření, jejichž cílem je boj proti přeshraniční trestné činnosti • Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic • •Závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost: lze výjimečně znovu přechodně zavést ochranu vnitřních hranic (migranti) –po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo –po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby, pokud tato doba přesahuje 30 dní (prodlužovat lze vždy nejvýše o 30 dní) Vnější hranice • •Schengenský prostor: EU + NO, IS, CH •mimo: IE, CY, BG, RO •Schengenský hraniční kodex [nařízení č. 2016/399] –odstranit nerovnoměrnou ochranu hranic a vzájemnou nedůvěru –stanovení společných pravidel týkajících se základních podmínek pro překračování vnějších hranic a pro provádění hraničních kontrol VNĚJŠÍ HRANICE Schengenského prostoru •Vnější hranice lze překračovat pouze na hraničních přechodech a během stanovené provozní doby (platí pro všechny). •Členské státy zavedou sankce za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody - účinné, přiměřené a odrazující. • Ochrana vnějších hranic a odepření vstupu Provádění hraničních kontrol • •Zákaz jakékoli diskriminace při provádění hraničních kontrol (zejména podle rasy, etnického původu,…) • •Hraniční kontroly osob na VNĚJŠÍ HRANICI provádějí příslušníci národní pohraniční stráže. •A) MINIMÁLNÍ KONTROLA - VŠICHNI •Všechny osoby podléhají minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů – kontrola dokladu. B) DŮKLADNÁ KONTROLA - CIZINCI • Při vstupu a výstupu jsou státní příslušníci třetích zemí podrobeni důkladné kontrole –ověření podmínek vstupu a případně –dokladů povolujících pobyt a výkon pracovní činnosti. Ostraha vnější hranice •Účel: •zabránit nedovolenému překračování hranic, •čelit přeshraniční trestné činnosti a •přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně (postih) •EU finančně přispívá na ostrahu Odepření vstupu •1. Vstup na území členských států se odepře státnímu příslušníkovi třetí země, který nesplňuje všechny podmínky vstupu. •2. Vstup lze odepřít pouze na základě zdůvodněného rozhodnutí, které uvádí přesné důvody odepření – to je napadnutelné soudně •3. Uplatnění práva na azyl nebo mezinárodní ochranu: zvláštní pravidla (jiný právní režim) • F R O N T E X FRONTEX (jen pro informaci) FRONTEX – ochrana vnějších hranic EU •Frontex není pohraniční stráž jakožto mocenská složka! Nemůže zasahovat silou. •Jeho posláním není fyzicky bránit přechodu migrantů přes hranice EU •Pevninská hranice: národní pohraniční stráž hraničního státu může bránit vstupu migrantů (plot) •Mořská hranice: nelze bránit člunu s migranty vplout do pobřežních vod, povinná záchrana Záchranné operace na moři •Záchranné operace na moři: Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (Londýn 1948, 1974) –povinnost každého plavidla poskytnout pomoc lidem v tísni na moři –povinnost (morální a právní) zachránit migranty na vratkých člunech •Pokud osoba na lodi nebo kdekoliv jinde prohlásí, že je žadatelem o azyl, je třeba prověřit podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 její žádost. V žádném případě toto posuzování nemůže probíhat na otevřeném moři, nýbrž na pevnině. •S ohledem na přítomnost uprchlíků nebo žadatelů o azyl na palubě lodí, jejichž pasažéři se nachází v ohrožení života, je také třeba zajistit, aby vylodění ze (záchranné) lodi nevedlo k návratu do míst, kde jsou v ohrožení perzekuce nebo špatného zacházení. •Ve většině případů proto migranty po záchraně nelze bezprostředně vrátit do země původu, takže zpravidla končí v přístavech země EU, kam byli dopraveni. •Navyšování rozpočtu FRONTEXu tak neřeší množství migrantů přicházejících po moři. FRONTEX – shrnutí • •schází výkonné pravomoci, nicméně vysoký rozpočet – operativní činnost na mořské hranici (??? - záchrana) •primární odpovědnost za ochranu vnějších hranic zůstává stále jednoznačně na straně členských států •FRONTEX: převážně koordinační charakter s vysokou mírou závislosti na členských státech •není to mocenský útvar EU Vízový kodex EU •Nař. 810/2009 ve znění nař. 2019/1155 – jednotný právní dokument pro krátkodobá „schengenská“ víza, tj. do 90 dnů –víza nad 90 dnů: kompetence členských států (!) –stanoví podmínky a postupy pro udělení víz (rozhodnutí do 15 dnů, lze žádat o přezkum) •Seznam třetích zemí s vízovou povinností: nař. 539/2001 (stálá aktualizace) Schengenské vízum (krátkodobé) •Konzulární orgány členských států udělují tzv. schengenská víza = krátkodobá víza zásadně platná pro celý schengenský prostor, tedy většinou opravňující k pobytu na nejvýše 90 dnů v rozmezí 180 dnů. Schengenské vízum - 2 •Zamítnutí žádosti lze napadnout u orgánů státu, jehož konzulární orgán žádost zamítl. •Udělení víza nezakládá automatický nárok cizince na vstup na území Unie. •Seznam států, jejichž příslušníci potřebují (nebo naopak nepotřebují) ke vstupu nebo pobytu na území EU vízum, je stanoven nařízením č. 539/2001 ve znění četných aktualizačních změn. • Vízum pro dlouhodobý pobyt (nad 90 dnů) - přistěhovalci •legální pobyt s tímto vízem: přistěhovalci •dlouhodobé vízum, resp. povolení k pobytu •zejména pro výkon pracovní činnosti nebo za účelem spojení rodiny •směrnice EU regulují jen obecné otázky •zůstává kompetence členských států (zejména kvóty pro zahraniční pracovníky) •Dále: jen pro informaci PROSTOR BEZPEČNOSTI •TRESTNÍ PRÁVO A TRESTNÍ ŘÍZENÍ •justiční spolupráce v trestních věcech: zásada vzájemného uznávání rozhodnutí, řešení střetů pravomocí, spolupráce mezi orgány –minimální pravidla – směrnice (trestní řízení – ochrana osob) (opt-out, event. posílená spolupráce) •evropský zatýkací rozkaz •HMOTNÉ PRÁVO: přeshraniční trestné činy – harmonizace skutkových podstat a sankcí směrnicemi (čl. 83) –i zde opt-out, event. posílená spolupráce •přeshraniční policejní režim •EUROJUST – návrhy na trestní stíhání (zejm. trest. činy proti finančním zájmům EU), koordinace vyšetřování a stíhání –nařízením lze přeměnit v evropského veřejného žalobce (jednomyslnost) (viz dále) –orgány činné v trestním řízení zůstávají národní •EUROPOL (viz dále) Evropský zatýkací rozkaz (EZR) •Žádost justičního orgánu jedné země EU o to, aby jiná země EU na svém území –zatkla vyžádanou osobu a předala ji za účelem –a) trestního stíhání v případech jednání, které lze podle vnitrostátních právních předpisů potrestat trestem odnětí svobody … s horní hranicí sazby v délce nejméně 12 měsíců (v průběhu vyšetřování, přezkoumání a všech fází soudního řízení až do pravomocného odsouzení); –b) výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v délce nejméně čtyř měsíců. •Jak se liší od tradičního vydávání? Striktní lhůty a jednodušší podmínky •1* Stát, ve kterém je osoba zatčena, musí pravomocně rozhodnout o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do 60 dnů od zatčení dané osoby (do 10 dnů souhlasí-li). •2* U 32 kategorií trestných činů není nutné ověření oboustranné trestnosti daného činu . •3* Státy EU již nemohou odmítnout předání svých vlastních státních příslušníků, ledaže: •Důvody pro povinné odmítnutí – vyžádaná osoba již byla souzena za tentýž trestný čin (ne bis in idem), nezletilost osoby, amnestie Důvody pro nepovinné odmítnutí – příklady: – nesplnění podmínky oboustranné trestnosti u trestných činů jiných než 32, probíhající trestní stíhání ve vykonávajícím státě, promlčení aj. • Úřad evropského veřejného žalobce EUROPOL Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) PROSTOR PRÁVA (SPRAVEDLNOSTI) •soukromé právo – justiční spolupráce v civilních věcech: –vzájemné uznávání soudních rozsudků –vykonatelnost –dělba pravomoci soudů jednotlivých států –usnadnění průběhu civilního řízení –rodinné právo – souhlas nár. parlamentů –posílená spolupráce - rozvod •trestní právo: viz bezpečnost