Adobe Systems
Dělba moci a právní stát
Brno, 26. 9. 2024
David Kosař a Ladislav Vyhnánek

Struktura
̶
̶
•
1.Právní stát a dělba moci – společné prvky
2.Dělba moci
3.Právní stát
4.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
4
Právní stát a dělba moci: Společné prvky.
̶Oba principy tvoří hráz proti uplatňování arbitrární (libovolné) moci, protože usměrňují jak
(resp. jakými kanály) se může veřejná moc uplatňovat vůči jednotlivci. Jde o důležitý aspekt
zajištění právního postavení jednotlivce v moderním státě. Nejde jen o substantivní limity státní
moci (tj. základní práva), ale o limity formální a procedurální.
̶Princip právního státu i princip dělby moci jsou ideály. Neexistuje ale jen jeden způsob jak k nim
přistupovat.
̶To – společně s poměrně vágním textem Ústavy (srov. další slide) – vytváří interpretační problémy.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
5
Zakotvení dělby moci a právního státu v ústavním textu
̶ Čl. 1 odst. 1: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na
úctě k právům a svobodám člověka a občana“. Dílčí principy dále např. v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy,
hlavě páté Listiny atd.).
̶Čl. 2 odst. 1: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
zákonodárné, výkonné a soudní.“
̶Ale i dílčí ustanovení o nezávislosti soudní moci (čl. 81 a 82 Úst), NKÚ (čl. 97 odst. 1 Úst) či
ustanovení o pravomocích jednotlivých orgánů veřejné moci.
̶Ani jeden z pojmů však není ústavně definován.
̶

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
6
Dělba moci a právní stát: Justiciabilita?
̶Justiciabilita je způsobilost – zde části ústavního textu -  být předmětem soudní interpretace a
aplikace.
̶Prakticky jde o to, zda je určitá část ústavy spíše deklarací ideálu (František Weyr kdysi použil
termín „monolog ústavodárce“) či obsahuje soudně vynutitelnou normu.
̶Ústavní soud oba dva principy za soudně vynutitelné považuje, velkou výzvou však vždy je dovození
konkrétních pravidel a řešení pro konkrétní situace (potřeba sofistikovanějších interpretačních
technik).

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
7
Dělba moci

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
8
Dělba moci

Konceptualizace dělby moci
Dělba moci = koncept, myšlenka, slogan, ústavněprávní princip
o
Právní stát
Dělba moci
Lidská práva
Demokracie

Horizontální vs. vertikální dělba moci
̶Vertikální dělba moci ovlivňuje horizontální dělbu moci a naopak
̶V dnešní přednášce důraz na horizontální dělbu moci (v souvislosti s konstitucionalismem „beyond
the State“ a rozdělením pravomocí „within the State” (centrum-kraje) vyvstává řada specifických
otázek)
Kraje
Soudy
Exekutiva
Parlament
Nadnárodní orgány (EU)
Orgány „čtvrté moci“ (ČNB, NKÚ)

Dělba mocí (přednáška KŠ)
DĚLBA MOCI
= stav, kdy jsou ve státě rozlišovány různé typy moci, které nejsou koncentrovány ve stejných rukou
a které se vzájemně kontrolují
Protikladem k dělbě moci je...
KONCENTRACE MOCI
= stav, kdy je moc koncentrovaná v rukou jediného orgánu či jediné osoby nebo kdy všechny orgány
podléhají totožnému jim nadřazenému orgánu

4+2 klíčové komponenty dělby moci
̶
̶
1.Oddělení funkcí („všechny akty vládnutí lze klasifikovat jako realizaci moci zákonodárné, výkonné
či soudní“)
2.Oddělení institucí (žádná překryv mezi mocemi ani odpovědnostní vazby, oddělení moci výkonné od
parlamentu)
3.Oddělení osob (personální neslučitelnost = žádná z osob nemůže zastávat funkci ve vícero mocech)
4.Brzdy a protiváhy (každé z mocí je svěřena pravomoc vykonávat částečně funkce zbylých dvou mocí a
rovněž jistou míru je kontrolovat)
5.
5.Bikameralismus = viz moc zákonodárná + přednáška MZ
6.Federalismus  = viz přednášky RZ a JB&ZV
7.
o

Dělba mocí (přednáška KŠ)
Systém dělby moci závisí na dvou principech:
1.oddělenost, samostatnost a nezávislost mocí
2.systém brzd a protivah

K čemu je dělba moci?
̶
̶
1.Negativní funkce dělby moci (limiting rationale)
•zabránění tyranii a zneužití moci (Krygier: „tempering power“)
•důraz na brzdy a protiváhy
2.Pozitivní funkce dělby moci (enabling rationale)
•zajištění efektivního vládnutí
•úkoly (vládnutí) jsou svěřeny těm tělesům (té složce moci) které jsou nejlépe vybaveny k jejich
realizaci
•důraz na ostatní 3 komponenty
Tyto dvě funkce jsou v pnutí…
o

Důvody zakotvení dělby moci
̶
̶
̶
Metacíle dělby moci (zajištění diverzity autonomních hlasů)
1.svoboda (Schmitt, Vile, Sajó&Uitz)
2.důstojnost (Baroš)
3.vláda práva (Waldron)
4.sebeurčení (Möllers)
5.efektivita (Kavanaugh)
6.
Důvody zakotvení dělby moci jsou specifické => záleží na kontextu
Důvody zakotvení dělby moci v USA (Pildes&Levinson)
1.Omezení koncentrace moci v rukou jednoho subjektu & minimalizace škod způsobených zkorumpovaným
představitelem veřejné moci
2.Povzbuzení soutěživosti mezi centry moci, které je zdravé a produktivní
3.Vytvoření vícero „útočišť“, k nimž se může občan uchýlit
4.Symbolický význam (např. v USA antiteze vůči UK)
O: Jaké důvody měla ČSFR pro zakotvení dělby moci po Sametové revoluci v roce 1989?

Hrozby dělby moci (Hapla 2016)
̶
̶
1.Směšování funkcí (individuální právní akt ve formě zákona)
2.Prolnutí institucí (hard verze = Venezuela: NS rozpustil parlament a převzal dočasně jeho funkce;
soft verze = Slovensko: MSp a NS v jedné budově)
3.Propojení osob (koncentrace moci v rukou jednoho/několika málo jednotlivců; ale co parlamentní
demokracie? Pabla Ky proti Finsku)
4.Zrušení brzd a protiváh (Orbán v Maďarsku, Chavez ve Venezuele, Polsko, Turecko atd.)
=> Koncentrace moci a narušení rovnováhy
o

4+2 klíčové komponenty dělby moci
̶
̶
1.Oddělení funkcí („všechny akty vládnutí lze klasifikovat jako realizaci moci zákonodárné, výkonné
či soudní“) čl. 2 odst. 1 Ústavy
2.Oddělení institucí (žádná překryv mezi mocemi ani odpovědnostní vazby, oddělení moci výkonné od
parlamentu) čl. 2 odst. 1, 27 Ústavy
3.Oddělení osob (personální neslučitelnost = žádná z osob nemůže zastávat funkci ve vícero mocech)
čl. 21, 22, 32 a 82(3) Ústavy
4.Brzdy a protiváhy (každé z mocí je svěřena pravomoc vykonávat částečně funkce zbylých dvou mocí a
rovněž jistou míru je kontrolovat) čl. 35, 38, 44, 63(3), 64-66, 68, 72-75, 87(1) Ústavy
5.Bikameralismus = viz moc zákonodárná (RZ) + přednáška MZ (St.)
6.Územní samospráva  = viz přednášky JF (územní samospráva) a ZV&AK (ústavní pořádek a EU) + RZ a
JB&ZV (Státověda)
o

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
18
Oddělení funkcí
̶Čl. 2 (1) Ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
zákonodárné, výkonné a soudní. “
̶
̶Pl. ÚS 24/04, Jezy na Labi: „Tím, že Parlament v zákoně označil rozvoj a modernizaci konkrétní
vodní cesty za veřejný zájem, nedodržel požadavek obecnosti právního předpisu, aplikoval neurčitý
právní pojem v konkrétním případě, a zasáhl tak do pravomoci svěřené moci výkonné.“

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
19
Oddělení institucí
̶Čl. 2 (1) Ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
zákonodárné, výkonné a soudní. “
̶
̶Čl. 27 Ústavy:
(1)Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo
jejich orgánech.
(2)Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo
senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je
členem.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
20
Oddělení osob I.
̶Čl. 21 Ústavy: „Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu. “
̶Čl. 22(1) Ústavy: „(1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta
republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.“
̶Čl. 32 (3) Ústavy: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či
místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise
nebo komisí.“
̶
̶

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
21
Oddělení osob II.
̶Čl. 82(3) Ústavy: „Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu
ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon
soudcovské funkce neslučitelný. “
̶
̶Které ústavní funkce lze v ČR kumulovat?
̶
̶

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
22
Brzdy a protiváhy
̶čl. 35, 38, 44, 63(3), 64-66, 68, 72-75, 87(1) Ústavy
̶
̶Čl. 35(1) Úst: „Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže …“
̶
̶Čl. 87 Úst: „Ústavní soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,“

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
23
Nezávislost ČNB
̶„Ústava ČR sice výslovně o nezávislosti České národní banky nehovoří, nicméně historickým výkladem
okolností přijetí Ústavy ČR (viz výše), teleologickým výkladem pojmu „péče o stabilitu měny“ a
systematickým výkladem hlavy VI. Ústavy ČR, kde je úprava České národní banky oddělena od úpravy
mocí zákonodárné a výkonné, lze dojít k závěru, že smyslem zakotvení ústřední banky státu v Ústavě
ČR vůbec a ve zvláštní hlavě Ústavy ČR zvláště bylo právě vytvoření ústavního rámce pro její
fungování nezávisle na moci zákonodárné a výkonné. “

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
24
Amnestie (usnesení Pl. ÚS 4/13 Amnestie Václava Klause)
̶„25 […] Institut amnestie tak z povahy věci sám nemůže podléhat těm pojistkám vyvažování a křížení
dělby moci, které jinak mají zaručit, že přehmaty exekutivy jsou kopírovatelné rozhodováním soudů
[…] a bylo by i logicky protismyslné, kdyby si „vyvažovaná“ moc soudní mohla zásah proti sobě samé
odstranit tím, že by příslušný akt prostě „zrušila“. Ustanovení čl. 63 odst. 1 písm. k) Ústavy na
jedné straně vytváří pravomoc exekutivy k vyhlášení amnestie, na druhé straně jí rovněž poskytuje
(vzhledem k povaze aktu jako prerogativu) ochranu před zásahy dalších mocí. Soudcovské zásahy v
případě stanovení rozsahu pravomocí a kompetencí představují ústavněprávní rizika, jelikož by mohly
vést až ke zkreslení či faktickým posunům v oblasti dělby moci […]“ “

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
25
Brzdy a protiváhy – další nálezy
̶nález Pl. ÚS 6/21 (k vetu a nepodpisu prezidenta republiky)
̶nález IV. ÚS 3076/20 (k imunitě prezidenta, kauza Šarapatka)
̶usnesení Pl. ÚS 16/22 (k milostem)

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
26
Právní stát

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
27
Právní stát vs. vláda práva
̶Nejde o pojmy, které by byly v opozici (jak ostatně uvidíme), ale jsou výsledkem jiného
myšlenkového vývoje (velmi hrubě řečeno anglosaské systémy a kontinentální Evropa).
̶Principy vlády práva omezují moc a vymezují způsob, jakým může být uplatňována vůči jednotlivcům.
̶Koncept právního státu jde ještě o krok dále (resp. díváme se na náš základní problém z jiného
úhlu). Stát je z tohoto úhlu pohledu právním konstruktem a z povahy věci nemůže jednat mimo právo,
proti právu.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
28
Formální právní stát (a vláda práva)
̶Navzdory rozdílům jsou ale formální principy právního státu a vlády práva dost podobné.
̶Při intepretaci pojmu „právní stát“ (např. v rámci čl. 1 odst. 1 Ústavy) můžeme vycházet i z výčtu
formálních principů vlády práva.
̶Fullerovy principy (vnitřní morálka práva): 1) Obecnost, 2) Dostupnost (vyhlášení), 3)
Prospektivita (zákaz retroaktivity), 4) Srozumitelnost, 5) Bezrozpornost (vnitřní konzistence), 6)
Proveditelnost (zákaz stanovení nemožného), 7) Stabilita a 8) soulad mezi právem „na papíře“ a v
praxi (kongruence).

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
29
Ostatní aspekty právního státu
1.Formální principy právního státu
+
2.Materiální principy právního státu (srov. konec přednášky)
3.Procedurální principy právního státu = slouží mj. k reálnému zajištění existence právního státu.
1.Právo na přístup k soudu
2.Nezávislost soudnictví
4.Organizační principy právního státu
1.Dělba moci
2.Nezávislost soudnictví
5.Lidskoprávní aspekty právního státu

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
30
Dílčí principy formálního právního státu

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
31
Vázanost státu právem
̶Čl. 2 odst. 3 Ústavy: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v
mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Proto jsou velmi důležitá ustanovení o pravomoci a
působnosti orgánů veřejné (byť Ústava používá „státní“) moci.
̶Oproti tomu čl. 2 odst. 4 Ústavy: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí
být nucen činit, co zákon neukládá.“
̶Obdobně čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
32
Obecnost práva
̶Typická pojistka proti libovůli.
̶Již historicky zákaz „Bills of attainder“ (srov. naopak Lex Masaryk, čl. 58 odst. 4 Ústavní
listiny: „Nikdo nemůže býti více než dvakráte po sobě zvolen. Kdo byl presidentem po dvě po sobě
jdoucí volební období, nemůže opět zvolen býti, dokud od skončení posledního období neuplyne sedm
let; ustanovení toto nevztahuje se na prvního presidenta Československé republiky.“).
̶Úzce propojuje právní stát a dělbu moci (případy k diskusi Pl. ÚS 24/04 – Jezy na Labi; Pl. ÚS
24/08 – Letiště Ruzyně; Pl. ÚS 27/09 – Melčák).
̶

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
33
Obecnost práva II
̶Je nepřípustný právní předpis, který je formulován obecně, ale je „šit na míru“ konkrétní osobě
(jeden z argumentů použitý proti tzv. Lex Babiš)?
̶Srov. Pl. ÚS 39/08 –  Zavedení funkčních období soudních funkcionářů spojené s přechodnými
ustanoveními (předseda NSS měl skončit za 10 let, předsedkyně NS za 5): „Co se týče přechodného
ustanovení k zavedení funkčního období předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu v bodě 11 čl. II
části první zákona č. 314/2008 Sb., dospěl Ústavní soud k závěru, že v případě předsedy Nejvyššího
soudu se tento nepoměr jeví jako závažný (…) Zde se Ústavní soud ztotožňuje s argumentací
navrhovatele, který poukazuje na okolnosti případu a zneužití formy zákona v konkrétní věci.“
(pozn. padla i slova „legislativní zvůle). Důležitý byl kontext!

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
34
Dostupnost práva
̶Právo musí být řádně vyhlášeno – musí být dostupné svým adresátům.
̶Způsob vyhlášení se vyvíjí v čase (od ústního vyhlášení přes tištěné sbírky po elektronickou
publikaci), to však neznamená, že každý nový způsob je legitimní (platí to, co vláda vyhlásí na
tiskové konferenci, na twitteru nebo verze ve sbírce zákonů?).
̶Existuje právo na přístup k sofistikované elektronické právní databázi (reakce Kateřiny Šimáčkové
na nález Pl. ÚS 24/07)?
̶

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
35
Zákaz retroaktivity
̶Zjevný vztah k obecnějšímu principu právní jistoty.
̶Tento zákaz platí s různou silou v různých situacích a odvětvích práva.
̶Existuje rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou (srov. dále nález Ústavního soudu Stavební
spoření). Problém není černobílý (nález ÚS ve věci valorizace důchodů zmiňuje kritérium intenzity
zklamaných očekávání).
̶Nejpřísněji je retroaktivita posuzována v trestním právu (ale srov. čl. 7 Úmluvy, zejména problémy
tranzitní spravedlnosti norimberský mezinárodní trestní tribunál, rozsudky ESLP Kononov proti
Lotyšsku; Streletz, Kessler a Krenz proti Německu, případ Eichmann atd.). Tyto případy odráží možný
rozpor mezi spravedlností (v substantivním smyslu) a požadavky právního státu.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
36
Zákaz retroaktivity: Stavební spoření (Pl. ÚS 53/10).
̶Napadeným zákonem došlo ke změně a doplnění některých zákonů tak, že byla stanovena 1) zvláštní
sazba daně ve výši 50 % na příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a
státní podporu stavebního spoření, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební
spořitelně po 31. prosinci 2010. Současně byla 2) dnem jeho účinnosti (do budoucna) snížena výše
zálohy státní podpory z 15 % na 10 % z ročně uspořené částky nepřesahující 20 000 Kč.
̶Podle ÚS pravá (daně) i nepravá (snížení podpory) retroaktivita

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
37
Zákaz retroaktivity: Stavební spoření (Pl. ÚS 53/10).
„Zrušení staré a přijetí nové právní úpravy nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany
důvěry občana v právo, k němuž však dochází v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního
práva nebo svobody. Rozhodnutí zákonodárce o způsobu řešení časového střetu staré a nové právní
úpravy ale není z ústavního hlediska věcí nahodilou nebo věcí libovůle, nýbrž věcí zvažování v
kolizi stojících hodnot. (proporcionalita) K závěru o druhu legislativního řešení časového střetu
právních úprav by tak mělo vést posuzování uvedeného konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s
ohledem na intertemporalitu.“

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
38
Srozumitelnost práva
̶Logický požadavek, má-li být právo ochranou proti libovůli a má-li být zajištěna právní jistota.
̶Zvláštnosti právního jazyka (v některých případech mají termíny a vazby v právních textech jiný
význam než v běžné řeči anebo nejsou bez vysvětlení běžně srozumitelné).
̶Nakolik se praxe může přiblížit ideálu?
̶Význam práva na právní pomoc (stát, nestátní subjekty).

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
39
Bezrozpornost a kongruence
̶Bezrozpornost uvnitř „práva v knihách“. Existují metody jak řešit zdánlivé rozpory a konflikty
(derogační pravidla, princip proporcionality).
̶Kongruence: soulad mezi právem v knihách a právem v praxi.
̶Vymáhání něčeho, co není právem stanoveno (základní hřích), ale i nevymáhání nečeho, co stanoveno
je, je problematické.
̶Příklad: stanovím zákaz pití alkoholu na veřejných místech a vymáhám ho pouze proti
„nepřizpůsobivým“.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
40
Stabilita práva
̶Problém častých novelizací.
̶Legisvakační doba a její význam.
̶Vývoj práva nemusí probíhat pouze prostřednictvím formálních novelizací, ale může souviset i se
změnami interpretace (změny judikatury, změna ústavní praxe, vyjití z užívání neboli desuetudo).
̶Při hodnocení stability práva je proto nutné přihlížet i k těmto faktorům (zákaz libovolných
judikatorních změn, tendence posuzovat „ústavní zvyklosti“ jako závazné, nebo přinejmenším
normativně významné).

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
41
Materiální právní stát
̶Nestojí v opozici k formálnímu právnímu státu, jde spíše o jakousi „nadstavbu“.
̶Pokud akceptujeme princip materiálního právního státu, zajímá nás i obsah práva (respekt k lidským
právům, spravedlnost atd.).
̶Na obsahu pojmu „materiální právní stát“ panuje mnohem menší shoda než v případě formálních
principů. Klíčovou myšlenkou však je, že ne každý obsah práva (byť formálně perfektního) je v daném
systému akceptovatelný (což nás vrací ke klasické debatě „bylo nacistické právo právem“?).
̶V praxi někdy využíván jako „trumfové eso“ k prosazení spravedlivého řešení, ale typicky bez
podrobnějšího odůvodnění. Přes tezi „právo není hodnotově neutrální“ můžeme vtáhnout do hry jiné
ústavní hodnoty.

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
42
Materiální právní stát II
̶Nález Pl. ÚS 19/93 posuzoval některá ustanovení zákona o protiprávnosti komunistického režimu a
řešil i napětí mezi formálními a materiálními principy právního státu (srov. shora rozsudky ESLP
Kononov či Streletz). Šlo i o (retroaktivní?) pravidlo, podle něhož se při počítání běhu
promlčecích lhůt nezapočítávala doba před 29. 12. 1989 (od 25. 2. 1948).
̶ÚS: „Smyslem § 5 zákona č. 198/1993 Sb. není zřídit novou překážku, ale prohlásit, po kterou dobu
promlčecí lhůty trestných činů, nestíhaných tehdejším režimem z politických důvodů, nemohly běžet,
ačkoli běžet měly“

Adobe Systems
Define footer – presentation title / department
43
Materiální právní stát III
̶„Naše nová ústava není založena na hodnotové neutralitě (…) výklad a použití právních norem
podřizuje jejich obsahově-materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních
konstitutivních hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norem měří.“
̶„(předlistopadové) právní normy se (…) staly fiktivními a bezobsažnými všude tam, kde to politický
zájem vládnoucích uznal za účelné. Základem této skutečnosti byla monopolní a byrokraticky
centralizovaná organizace politické a státní moci, vycházející nikoli z dělby, ale koncentrace moci
a z propojení politických a státních aparátů, jakož i z nedostatku základních demokratických vazeb
společnosti.“