Křečové žíly -- varixy Jedná se o onemocnění žilního systému, jehož výskyt stále stoupá, pravděpodobně pro současný způsob výživy a sedavý životní styl. Výskyt tohoto onemocnění se posunuje do stále nižších věkových kategorií, u populace středního věku může výskyt křečových žil dosahovat až 50 %, přičemž 2 -- 3 x častěji jsou postiženy ženy. Dlouhé vysedávání, nedostatek pohybové aktivity zatěžuje organismus tím, že je omezen průtok krve v dolních končetinách, žilní návrat krve k srdci je ztížen, nohy těžknou a otékají. Pro srdeční sval to znamená vyšší zátěž a při nepodepřených nohách je zatížena i bederní páteř. U osob s oslabenými žilními stěnami je to rizikový faktor pro vývin křečových žil - varixů. Jako primární varixy označujeme vakovité nebo trubicovité či uzlovité rozšíření žíly většinou na dolních končetinách, které vznikají na podkladě dědičné nebo stářím podmíněné ztráty elasticity žilní stěny. Jedná se o vrozenou generalizovanou poruchu vaziva -- kolagenu žilní stěny, která méně odolává nitrožilnímu tlaku v dolních končetinách. Mezi faktory, které se podílejí na jejich vzniku, patří statická zátěž, sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu, obezita, gravidita. Mohou se objevovat již ve 2. decenniu a tvoří 90 -- 95 % všech varixů. Sekundární varixy vznikají při onemocnění hlubokého žilního systému, kterým je nejčastěji trombóza, kdy dochází k přetížení povrchového žilního systému. Sekundární varixy tvoří 5 -- 10 % všech varixů. Patofyziologické hledisko: Žíly představují nízkotlaký systém se značnou roztažností. Existuje povrchový a hluboký žilní systém, spojený žilními spojkami. Asi 80 % krve se nachází v žilách. Žíly kolabují při nulovém tlaku a teprve při tlaku 10--15 mmHg mají kruhovitý průřez. K odvodu krve z jednotlivých tkání k srdci slouží žilní chlopně, které se v žilách. nacházejí v pravidelných vzdálenostech V případě rozšíření žilní stěny a oddálení cípů chlopní dochází k nedostatečnosti chlopní. Možné je i vrozené chybění chlopní, buď v některé žíle či v celém žilním systému. Vleže je žilní tlak na hřbetu nohy asi 5--10 mmHg. Ve vzpřímené poloze vlivem hydrostatického tlaku stoupne tlak až na 80--100 mmHg, krev musí proudit proti působení gravitace a proto jsou pro zpětný transport krve zapotřebí pomocné mechanismy, z nichž nejvýznamnější a nejúčinnější je svalová žilní pumpa. Při přirozeném pohybu se svaly v pravidelných intervalech stahují a stlačují žíly a tím vytlačují krev vzhůru. Vstoje se žíly roztáhnou, objem krve se zvětší a zpomalí se krevní tok. Za těchto okolností napomáhá žilnímu návratu svalově-žilní pumpa, tedy stah zejména lýtkového svalstva. Při chůzi klesá krevní tlak na hřbetu nohy na 30--40 mmHg. Při běhu dosahuje téměř nulových hodnot. Pokud jsou žíly nebo žilní chlopně z jakéhokoliv důvodu poškozeny, ztrácejí schopnost se elasticky přizpůsobovat rozdílu v objemu krve a zůstávají trvale rozšířeny, tlak krve klesá jen málo, protože při svalové relaxaci krev teče retrográdně. Zpětný transport krve k srdce je značně narušen, protože krev proudí oběma směry a dochází k jejímu městnání v žilním systému. Ve tkáních je omezen přívod kyslíku a živin a dochází k hromadění zplodin metabolismu a tkáňové tekutiny, která není odváděna. Příčiny: Příčiny, které způsobily poškození žilního systému, mohou být různé. Patří k nim již uvedená dědičná nebo stářím podmíněná ztráta elasticity žilní stěny, hormonální vlivy v těhotenství a při určité dispozici užívání antikoncepce, změny srážlivosti krve s nebezpečím vzniku krevních sraženin a následným žilním zánětem např. v důsledku operací, zranění, znehybnění nebo těžkých infekčních chorob. V těhotenství se uplatňují zpočátku hormonální vlivy (estrogeny) a v pokročilém stádiu gravidity i zvýšený vnitrobřišní tlak . U obézních žen se prokázalo o 30--40 % vyšší riziko tvorby varixů než u žen bez obezity. K rizikovým faktorům, které mohou onemocnění vyvolat nebo zhoršit, patří především nedostatek pohybu a statická zátěž při dlouhodobém stání či sezení,obezita, zácpa, kouření a příčně a podélně plochá noha. Užitečný efekt svalové pumpy se ztrácí do té míry, že i menší zátěž může způsobit závažné poruchy v žilním systému. Varixy mohou postihnout kterékoliv žíly dolních končetin, nejzávažnější jsou v povodí v. saphena magna. Chronická žilní nedostatečnost a její projevy S rozvojem poruchy funkce žilního systému se objevují jednotlivé známky chronické žilní nedostatečnosti: o křečové žíly různého průsvitu o otoky na dolních končetinách většinou kolem kotníků, které jsou nejvýraznější večer a po námaze a zprvu do rána mizejí. S postupujícím onemocněním jsou otoky přítomny trvale o pocit tíhy v končetinách, bolesti, křeče o hemosiderinové pigmentace -- rezavohnědé zabarvení kůže na bércích o kůže bérců je tenčí, na povrchu kůže je patrné olupování o dochází ke ztrátě ochlupení na bércích a ke změnám na nehtech o v oblasti vnitřního kotníku často vznikají drobné bělavé skvrny o žilní bércové vředy, jako nejzávažnější porucha funkce žilního systému, se objevují velmi často v oblasti kotníků, častěji na vnitřní straně. Bércové vředy u chronické žilní nedostatečnosti bývají rozsáhlé, ale vždy spíše mělké nepravidelnými okraji. Zásady prevence při sedavém zaměstnání U osob s rodinnou anamnézou varixů (zejména u matky) je třeba se zaměřit na prevenci: o zabránit vzniku obezity o pravidelné cvičení při sedavém zaměstnání na podporu žilního oběhu, o cvičení na posílení svalů klenby nohy o sportovní aktivity (chůze, plavání, běh přírodním terénů -- lesní nebo polní cesty, cykloturistika, tanec) o vyvarovat se větších tělesných otřesů o nepřekládat nohu křížem přes nohu při sezení (tzv. dámský styl sezení) o nosit spíše volnější oděv i boty o kdykoli je to možné, položit nohy do zvýšené polohy, která brání městnání krve v žilách o při sezení u počítače "zaměstnat" nohy houpáním na masážní podpěrce nohou nebo "cévní gymnastikou" (tj. cvičením při kterém natahováním a přitahováním špičky nebo kroužením chodidla "pumpujeme" krev vzhůru) Cvičení Cvičit bychom měli pravidelně nejlépe každý den, alespoň obden. Cvičení můžeme provádět ve třech základních polohách: 1. leh na zádech nebo sed nohy vodorovně 2. leh na zádech nebo sed, přednožení poníž 3. leh na zádech nebo sed, přednožení povýš 4. leh na zádech, přednožení kolmo k trupu Cvičení v polohách 1. -- 3. lze provádět i pod stolem při práci s počítačem. Každý cvik opakujeme alespoň 5x. 1) Jedna dolní končetina (dále jen DK) pokrčená a opřená chodidlem o zem, druhou DK střídavě protahujeme nárt za špičkou nebo za patou ( špička-"fajfka"), současně protahujeme i lýtkové svaly. To stejné, ale vyměníme DK 2) Stejný cvik v poloze 2., 3., 4. 3) DK opět v poloze 1. -- 4. kroužíme chodidly doprava a doleva střídavě jedním nebo oběma najednou. 4) Střídavě krčíme a natahujeme prsty dolních končetin. Provádíme asi půl minuty, pak uvolníme a opět procvičujeme půl minuty 5) Přetáčíme (opět v polohách 1. -- 4.) uvolněná chodidla od sebe a k sobě, 6) V poloze 1. -- 3. spojíme paty a střídavě - spojujeme a oddalujeme od sebe palce - spojujeme a oddalujeme od sebe chodidla celou plochou 7) Ve stejné poloze mírně pokrčíme kolena a spojíme chodidla celou plochou až po špičku k sobě a střídavě ohýbáme spojená chodidla vlevo či vpravo, nebo kroužíme doleva a doprava 8) V sedě na židli nebo na zemi se snažte bosou nohou uchopit předmět (šátek, ponožku či overball) a přemístit např. do druhé nohy, či sousedovi nebo házet na cíl 9) V sedě na židli s plochou chodidla na zemi střídavě stahujeme drobné svaly nohy ("malá noha") a uvolňujeme 10) V sedě na židli uchopíme mezi 1. a 2. prst chodidla (palec a ukazovák) tužku a snažíme se podepsat či něco namalovat apod. .