Základní pojmy v pedagogice abstrakt -- stručný výtah z primárního informačního pramene, který popisuje podstatné složky jeho obsahu adaptace -- proces přizpůsobení se něčemu, sociálním podmínkám alternativní škola - všechny druhy škol (soukromé, veřejné, státní), které se odlišují od hlavního proudu standardních škol určité vzdělávací soustavy anticipace -- předjímání, předcházení nějakého jevu; chování založené na očekávání nějakého jevu nebo skutečnosti vede často k tomu, že tento jev nebo skutečnost opravdu nastanou aprobace - způsobilost učitele vyučovat na určitém stupni nebo typu školy či určitým vyučovacím předmětům autoedukace -- sebevýchova, jedinec sám stanovuje cíle, vybírá učivo, volí metody, motivuje sám sebe, řídí a kontroluje sám sebe Bílá kniha - název pro koncepční a programový dokument v oblasti vzdělávací politiky Bloomova taxonomie cílů -- hierarchicky uspořádaný systém poznávacích (kognitivních) cílů výuky; 6 tříd cílů -- znalosti, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnotící posouzení cíle výchovy -- ucelená představa, ideál, předpokládaných a žádoucích vlastností člověka, které lze získat výchovou činitelé výchovy -- faktory, které pozitivně či negativně ovlivňují výchovně-vzdělávací proces; pedagog, vychovávaný jedince a výchovné prostředky dedukce -- je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné didaktika -- pedagogická disciplína, teorie vyučování diferenciace -- rozdělení žáků do skupin podle úrovně nějakého měřítka (schopnosti, znalosti) disertace -- písemná vědecká práce vyžadovaná jako součást požadavků k získání akademického titulu či vědecké hodnosti dramatická výchova -- využívání prvků dramatizace ve výchově a vzdělávání edukace -- jakákoliv situace za účasti lidských subjektů při nichž probíhá nějaký edukační proces, dochází tedy k nějakému druhu učení edukátor -- ten, který předává informace; ve VVP většinou učitel edukant - ten jedinec, který přijímá předávané informace, učí se; většinou žák edukační konstrukty -- všechny teorie, modely, plány; normující a hodnotící; většinou teoretické "výrobky" pedagogiky edukační prostředí -- jakékoliv prostředí v němž probíhá nějaký řízený proces učení edukační realita -- jakýkoliv úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají nějaké edukační procesy (prostředí rodiny, školy, sportovního klubu ad.) ekologická výchova -- výchova k ochraně životního prostředí, k tvorbě takových podmínek života lidí, které neohrožují přírodu, živočichy a zvířata a nedevastují přírodní zdroje e-learning -- různé druhy učení podporovaného počítačem, zpravidla s využitím moderních technologických prostředků, především CD-ROM enkulturace -- proces, jehož prostřednictvím si jedince v průběhu svého života osvojuje kulturu dané společnosti etapy výchovy -- souslednost postupů a činností uplatňovaných v samotném VVP, počáteční pedagogická diagnóza -> pedagogické projektování a motivace -> regulace -> výsledná, výstupní diagnóza evaluace -- hodnocení výsledků a fungování škol, VVP na základě přesných ukazatelů a procedur monitorování formativní hodnocení -- hodnocení průběžné, jehož cílem je získat informace o průběhu procesu, jevu, o aktuálním stavu, momentální výkonnosti formy výchovy -- prostředky, způsob organizace výuky vztahující se k uspořádání prostředí, způsobům organizace činností učitele a žáků frontální vyučování -- tradiční způsob vyučování v němž učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou funkcionální působení -- záměrné působení v průběhu VVP (výchova) gerontagogika -- obor pedagogiky zabývající se vzděláváním a učením lidí v ekonomicky postaktivním věku habilitace -- dosažení nebo udělení práva přednášet na vysoké škole jako docent heteroedukace -- výchova jednoho nebo více jedinců jiným jedincem (učitelem) hominizace -- zlidšťování indukce -- uplatňovaná zejména ve výzkumech, badatel nejdříve pozoruje a teprve poté formuluje na základě zjištěných výsledků, tedy způsob úsudku od konkrétních případů k obecnému zákonu intencionální působení -- záměrné působení, plánované, se stanoveným cílem, obsahem, v organizovaných podmínkách interakce -- vzájemné působení jedinců, skupin, velkých společenství na sebe navzájem, jež může mít nejrůznější formy -- od pasivního přizpůsobování se integrujících subjektů až po záměrné ovlivňování a manipulování jedněch subjektů jinými interiorizace -- zvnitřňování, začleňování myšlenek, postojů, norem do psychiky jednotlivce klasifikace -- forma hodnocení vzdělávacích výsledků a chování žáka, vyjádřená kvantitativně hodnotícím stupněm nebo verbálně hodnotícími výroky klíčové kompetence -- soubor požadavků na vzdělávání, zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti a schopnosti univerzálně použitelné v běžných pracovních a životních situacích kompetence učitele -- soubor profesních dovedností a dispozic, kterými má být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání kompetence žáka -- cílem školního vzdělávání mladé generace není jen osvojování poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí přesahující do mimoškolního prostředí komunikace -- sdělování, dorozumívání mezi lidmi kurikulum -- vzdělávací program, projekt, plán; průběh studia a jeho obsah; obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole, její plánování a hodnocení kvalifikace -- způsobilost pro vykonávání určitého povolání nebo pro sjednaný druh pracovní činnosti kvalitativní výzkum -- druh výzkumného postupu, důraz kladen na výklad zkoumaných jevů očima samotných aktérů, produktem detailní popis jednotlivých případů, typické metody pozorování, rozhovor, případová studie kvantitativní výzkum -- druh výzkumného postupu, cílem je objasňování jevů na základě vědecké teorie, nálezy musí při prezentaci splňovat požadavky reliability, validity a reprezentativnosti, typické metody dotazník, pokus malotřídní škola -- škola, v níž jsou žáci dvou či více ročníků vyučováni ve společné učebně metody pedagogického výzkumu -- rozlišujeme je dle využitých postupů (kvalitativních nebo kvantitativních), dotazník, anketa, pozorování, experiment MŠMT ČR -- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, řídící a výkonný orgán statní správy obecná pedagogika -- součást pedagogické vědy, zabývající se explanací základních jevů a procesů edukační reality, formulací teoretických modelů těchto jevů a procesů pedagog -- učitel, v různých typech a stupních školy; teoretický pedagog, odborník v pedagogické vědě pedagogická dokumentace -- soubor legislativně předepsaných dokumentů, které stanovují podmínky a pravidla fungování vzdělávacích institucí a výchovných zařízení pedagogická evaluace -- zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, fungování, efektivnost škol, částí nebo celku vzdělávacího systému pedagogický výzkum -- vědecká činnost zaměřená na systematický popis, analýzu a objasňování edukační reality; empirický výzkum a teoretický výzkum pedagogika -- věda a výzkum zabývající se vzdělávání, a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti pedagogická teleologie -- účelovost v oblasti pedagogických věd, názor o účelnosti vývojových procesů, které se uplatňují ve výchovně-vzdělávacím procesu pedagogická propedeutika -- příprava, všeobecná příprava ke studiu určitého oboru, často ve formě úvodního kurzu na vysokých školách pedagogické principy -- nejobecnější požadavky (normy) optimalizující výchovně-vzdělávací činnost, výchovně-vzdělávací zásady pedagogicky adaptované prostředí -- pedagogicky změněné či přizpůsobené prostředí, většinou školní personalizace -- proces stávání se osobností podmínky výchovy -- soubor činitelů, které ovlivňují průběh a výsledky vyučovací činnosti učitele povinná školní docházka -- začíná podle zákona počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku prevence -- soubor opatření zaměřených na předcházení nežádoucím jevům, zejména onemocnění, poškození, sociálněpatologickým jevům; rozlišujeme primární prevenci (celá populace), sekundární (rizikové skupiny a jednotlivci) a terciární (minimalizování následků neb pokračování nežádoucích jevů) primární pedagogika -- pedagogické a jiné disciplíny zabývající se primární školou a zejména přípravou učitelů pro tento stupeň školy; obor studia učitelství na vysokých školách princip komplementarity -- princip metodologie vědy, který tvrdí, že různost, zdánlivá protikladnost a neslučitelnost výpovědí o předmětu výzkumu, neznamená nutně chybnost některých z nich, ale naopak teprve tehdy, když bereme v úvahu tato komplementární tvrzení, jsme schopni postihnout jevy v jejich složitosti a celistvosti prostředky výchovy -- předměty, vlastnosti, vztahy i procesy, kterých subjekt ve výchovně-vzdělávacím procesu využívá, aby dosáhl svého cíle předškolní pedagogika -- vědní obor, který se zabývá teorií a praxí výchovy a vývoje dětí v předškolním věku v rodině a zvláště v zařízeních předškolní výchovy případová studie -- výzkumná metoda v empirickém pedagogickém výzkumu, při níž je zkoumání podroben jednotlivý případ; je detailně popsán a vysvětlován psychodidaktika -- interdisciplinární teorie propojující přístupy a poznatky obecné didaktiky, psychologie učení, kognitivní psychologie vědění a další psychohygiena -- interdisciplinární obor vycházející z poznatků medicíny, psychologie, filozofie a další rámcový vzdělávací program -- kutikulární dokument vymezující cílové zaměření vzdělávání na daném stupni / pro daný obor vzdělávání a očekávané výstupy reformní pedagogika -- souhrnné označení pro různé teoretické koncepce a praktické snahy vytvářející modely alternativní školy rekvalifikace -- změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit předáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou reedukace -- speciálně-pedagogické metody, kterými se zlepšuje výkonnost v oblasti postižené funkce reliabilita -- vyjadřuje pomocí statistických metod stabilitu, spolehlivost, předpověditelnost; stálost a přesnost; relativní nepřítomnost náhodných, nepravidelných chyb rysy výchovy -- výchova musí být permanentně orientovaná, mnohostranná a univerzální skryté kurikulum -- zkušenosti žáků v reálném životě školy, které nejsou postižitelné ve vzdělávacích programech a ve formálním kurikulu socializace -- celoživotní proces, v jehož průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti sociální učení -- učení, které se uskutečňuje v sociálních situacích, v interakci s jinými lidmi speciální pedagogika -- vědní obor, který se zabývá teorií a praxí rozvoje, výchovy a vzdělávání jedinců postižených různými nedostatky tělesnými, smyslovými, duševními nebo poruchami chování speciálněpedagogická centra -- školské zařízení, které zabezpečuje pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením specifické vývojové poruchy učení -- heterogenní skupina poruch, které se projevují obtížemi při nabývání a užívání dovedností, jako mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, počítání, poruchy soustředění standardy -- soubor základních dokumentů, kterými se má řídit odpovídající instituce; Standard středoškolského odborného vzdělávání, Standard základního vzdělávání struktura pedagogiky -- dělení pedagogiky na různé pedagogické disciplíny dle několika hledisek (vývojové hledisko, systematické hledisko, srovnávací hledisko, obecně pedagogické hledisko a diferenciální hledisko) systémové pojetí výchovy -- je založeno na co nejkomplexnějším pojetí světa, mnohostrannost a začlenění do sociálně přírodních a antropologických souvislostí školní didaktika -- didaktická teorie, která je zaměřena na problematiku vyučování a učení v určitém druhu či stupni školy školní etnografie -- odvětví pedagogického kvalitativního výzkumu, které se zabývá popisem a vysvětlováním prostředí školy, života dětí a učitelů v něm trest -- jedna z forem negativního působení na žáka ve škole i doma; záměrně navozený následek toho, že žák špatně splnil nebo nesplnil uložené požadavky učební osnovy -- normativní pedagogické dokumenty stanovující cíle, vymezující obsah, rozsah, posloupnost a distribuci učiva vyučovacích předmětů do jednotlivých ročníků a časových úseků vyučování učební plán -- normativní pedagogický dokument, konkretizující obsah vzdělávání a jeho organizační rámec na určitém stupni / typu školy; vymezuje soubor vyučovacích předmětů, časové dotace a zařazení předmětů do ročníků učebnice -- druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou učení -- psychický proces, který v jednotě tělesných a duševních předpokladů je rozhodujícím faktorem v adaptaci člověka na jeho přírodní i společenské prostředí v rozvoji jeho osobnosti a ve stále zdokonalovaném zvládání a organizaci podmínek jeho individuální a společenské existence učivo -- věcný obsah učení, učební látka a zahrnuje souhrn vědomostí a dovedností, které si má žák osvojit validita -- základní požadavek empirických měření vyjádřený otázkou: Měříme skutečně to, co zamýšlíme zkoumat, a ne něco jiného? výchova -- činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání "duchovního majetku" z generace na generaci; je hlavní složkou procesu socializace (= lidský jedinec se v průběhu života zespolečenšťuje); záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti výchova přímá -- intencionální, za bezprostředního pedagogova působení na jedince výchova nepřímá -- funkcionální, ovlivňování rozvoje osobnosti vhodně adaptovaným prostředím výchova v užším slova smyslu -- pojetí výchovy z hlediska jejích jednotlivých složek VVP výchova v širším slova smyslu -- obecně zahrnující všechny složky a specifika edukace vyučování -- druh lidské činnosti spočívající v interakci učitele a žáků, jejímž základem je záměrné působení na žáky tak, aby u nich docházelo k učení výzkum -- obecný pojem zastřešující všechny druhy zjišťovacích postupů uplatňovaných v pedagogice, např. akční, empirický, kvalitativní, kvantitativní, teoretický, praktický vzdělání -- proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., typicky realizovaný prostřednictvím školního vyučování vzdělávání -- specifická edukace, která je obvykle dlouhodobá a institucionalizovaná, realizují ji profesionální edukátoři a je obvykle legislativně vymezena co do svého průběhu a produktu vzdělávací cíle -- výroky, které vyjadřují záměry vzdělávání a účely, k nimž má vzdělávání směřovat vzdělávací program -- kutikulární dokument, který vymezuje komplexním způsobem koncepci, cíle, obsah vzdělávání v určitém stupni či druhu škol Literatura : Bližkovský, B. Systémová pedagogika pro studium a tvůrčí praxi. Ostrava: Amonium servis, 1992. Jůva, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001. http://cs.wikipedia.org/wiki. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz.