Základy pedagogického výzkumu - pedagogickým výzkumem získáváme praktická data uplatnitelná v pedagogické teorii - rozlišujeme několik druhů pedagogického výzkumu dle následujících faktorů (Průcha, Gavora) : - míra obecnosti - základní -- badatelský, cílem je obohatit vědění, řeší klíčové problémy - aplikovaný -- cílem je využití výsledků v praxi, řeší konkrétní problémy praxe - vztah ke skutečnosti - teoretický -- využívá abstrakce, analýzy, syntézy, modelů atd., nepracuje s konkrétními daty - empirický (praktický) -- spojení s praxí, realitou, exaktní metody, konkrétní poznatky - základní paradigma - kvantitativní -- exaktní metody, ověřování hypotéz, statistické nástroje - kvalitativní -- popis, prožitek, postižení jedinečnosti, ... - zaměřenost způsob využití - akční -- reaguje na určitou potřebu, na dílčí problém praxe; směřuje přímo do praxe; řeší je učitelé, ředitelé; na škole, v kraji - strategicko-koncepční -- podklady pro rozhodování a dlouhodobé plánování, teoretický, ale opřen o empirický výzkum, směřován obecněji a s širším časovým horizontem - komplexnost objasňování - monodisciplinární -- používá teorie a nástroje jedné disciplíny - interdisciplinární -- integrace poznatků a přístupů vícera disciplín - transdisciplinární -- řešení problému se skládá jako mozaika pohledů všech disciplín, které mají k řešení problému co říci - účelovost - deskriptivní -- charakterizuje, popisuje stav - diagnostický -- charakterizuje stav (úroveň, příčiny) a dává doporučení - explorativní -- heuristické, odhalení nového - explikativní -- co je a proč, verifikace hypotéz - evaluační -- hodnotící - prostředí realizace výzkumu - laboratorní -- realizovaný v laboratorních podmínkách - terénní (přirozený) -- přímo na školách, např. Školní etnografie - výzkumné přístupy a metody - experimentální -- ověřující vědecké hypotézy - observační -- pozorování - longitudální -- dlouhodobý - průřezový -- dlouhodobý průřezový - komparativní -- srovnávací - historický -- zkoumání jevu v celé minulosti - prognostický -- teoretické zkoumání - interkulturní -- mezikulturní - délka trvání - krátkodobé -- krátká doba trvání výzkumu - dlouhodobé (longitudální) -- relativně dlouhá doba trvání výzkumu - míra postižení předmětu - dílčí -- do hloubky, částečný, speciální - komplexní -- pohled z různých hledisek, multidisciplinární - přístup, postup - ex post facto -- většina pedagogických výzkumů, pozorujeme závisle proměnnou, nezávisle proměnná známa, zjišťujeme její vliv - experiment -- opačný postup -- ověřujeme, zda předpokládaná intervenující proměnná, když ji měníme vyvolá změny v proměnné, kterou považujeme za na ní nezávislou - dle základního paradigmatu rozlišujeme dva základní druhy výzkumu: - kvantitativní výzkum - získává objektivní důkazy, ověřuje teorie a hypotézy, potvrzuje nebo vyvrací teorii - plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje kauzální vztahy - deduktivní myšlenkové postupy, relativně velké množství zkoumaných - experiment, dotazník, testy, standardizované pozorování - standardní postupy, validita a reliabilita zjišťována statisticky, výzkum lze zopakovat - kvalitativní výzkum - zaměřuje se na porozumění chování lidí v přirozeném prostředí, vytváří teorii, generuje hypotézy - shromažďuje údaje o konkrétním chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy - induktivní myšlenkové postupy, menší množství zkoumaných (žák, třída, škola) - dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou mírou zúčastněnosti - problematická z hlediska výsledků, často subjektivní, triangulace dat, metod, výzkumníků, teorie (porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod) - některé pojmy pedagogického výzkumu - vědecký výzkum - promyšlený přístup k poznávání - pro přesnost důležitá kritičnost, sebekontrola - umožňuje nejen popis jevů, ale také analýzu a interpretaci, porozumění - kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy - empirický výzkum - způsob vědeckého zkoumání, jehož předmětem jsou jevy konkrétní vzdělávací reality - koncipování výzkumu (postup) - hledání a formulace výzkumného problému - vymezení a formulování výzkumného pole - stanovení hypotézy - vymezení základního souboru a výběru (vzorku) - výzkumný projekt - formulace výzkumného problému, vysvětlení základních pojmů (proměnných) - autor shrnuje dosavadní řešení problému, analyzuje výzkumné pole - předvýzkum - slouží ke zpřesnění vlastní výzkumné strategie - kontrola průběhu výzkumu - vstupní -- kvalita projektu v přípravné fázi - průběžná -- posuzuje realizaci projektu - závěrečná -- hodnocení výsledků výzkumu - zpracování výsledků - rozhodnutí o formě zpracování - sběr a třídění získaných údajů - zpracování utříděných dat (statistická, kvalitativní analýza) - interpretace -- srovnání mých výsledků s jinými - završení vlastního výzkumu - vypracování výzkumné zprávy - týmový výzkum - spolupráce více výzkumníku, mezioborový výzkum, negativem velikost výzkumného týmu nebo problém v nalezení společného jazyka - výzkum musí splňovat tyto požadavky : - validita - schopnost výzkumného nástroje zjišťovat nebo měřit právě to, co je záměrem výzkumného pracovníka - reliabilita - vyjadřuje přesnost a spolehlivost při aplikace výzkumného nástroje - reprezentativnost - edukační jevy mají hromadnou povahu, vyskytují se ve velkém počtu -> výzkumník musí provést výběr z celkového souborů jevů - triangulace -- aby se zvýšila validita výzkumu v těch případech, kdy použití pouze jedné metody nezaručuje, že výsledky jsou dostatečně objektivní a pravdivé - soustava metod pedagogického výzkumu - pojetí liší se dle autora typologizace - metody a techniky empirického výzkumu (Pelikán) - explorativní metody - informace získává z výpovědí samotné sledované osoby, problematická validita výsledků - dotazník -- zjištění dat o respondentovi, které tazatele zajímají, velké množství respondentů, odpovědi však subjektivní - anketa -- nespecifikován okruh dotazovaných, odpovídá kdo chce - autobiografie -- psychologická metoda, respondent zpracovává svůj životopis, hlubší náhled do vývoje člověka - rozhovor - strukturovaný (otázky předem připraveny) - částečně strukturovaný (počátek rozhovoru volný, vstřícná atmosféra) - nestrukturovaný (neformální, funkce doplňující nebo orientační) - beseda -- rozhovor s více účastníky, kratší čas pro poznání více východisek, ale problém ovlivňování se - ratingové metody - měří jevy, které nejsou přesně změřitelné - škály, posuzovací stupnice -- několik skupin škál, numerická, grafická, standardní, kumulativní, posuzovací škála s nucenou volbou - expertní šetření - metoda Q-třídění - nepřímá technika posuzování pedagogických jevů respondenty a experty - kombinuje ratingovou metodu, psychometrii a statistické procedury - Q-typy -> balíčky karet - psychosémantická metody - poznání individuálních systémů významů, které vkládají do interpretace slov jednotlivý lidé - technika slovních asociací - sémantický diferenciál -- umožňuje proniknout do individuálních významů pojmů v pojetí jednotlivých respondentů - obsahová analýza - analýza pramenů pedagogického výzkumu - analýza osobních dokumentů -- o žácích, pracovnících školy - analýza školských a školních dokumentů -- dokumenty popisující pojetí výuky - analýza školních ukazatelů -- absence, prospěch - testy - přesné, objektivované měření osobních kvalit, činnosti osobnosti a jejich výkonů - testy psychologické -- inteligence, osobnost - testy psychomotorické -- předpoklady pro pohybové schopnosti - testy didaktické -- školní výkon žáka - projektivní metody a techniky - metoda výzkumu osobnosti konfrontující zkoumaného s určitou situací, ve které bude odpovídat podle smyslu, který pro něj tato situace má - verbální projektivní metoda -- slovní asociační experiment, test nedokončených vět - grafická projektivní metoda -- analýza písma, kresby - manipulační techniky - metoda měření sociálních vztahů - sociometrické techniky -- preferenční stupnice lidí s nimiž komunikujeme - techniky zkoumající preferenční postoje -- předpojatost vůči lidem, skupinám - behaviorální metoda - pozorování určitých jevů, situací, chování jednotlivců i skupin a jejich interakce - řízené pozorování -- záměrné, systematické, cílevědomé, plánovité - interakční analýza -- zjišťuje stav struktury a činností ve skupině - experimentální metoda - umožňuje ověření hypotéz prostřednictví, změn nezávislé proměnné - laboratorní -- maximálně čisté prostředí s minimem vnějších vlivů, v němž by se měření vlivů nezávisle proměnné co nejoptimálněji přiblížilo požadavkům vědy - simulační -- snaha o vytvoření podmínek napodobujících reálné podmínky, ve kterých lidé normálně řeší problémy - přirozený -- využívá přirozené životní situace, aby při potřebném stupni kontroly mohly být zaváděny a ovlivňovány proměnné - formující -- prováděn v normálních podmínkách, zaměřuje se na změny, zásah do životní situace, podmínek -- explorační -- neopírá se o teorii, sonduje -- konfirmační -- ověřuje teorii -- kruciální -- potvrzuje jednu a vyvrací alternativní teorie - metoda školní etnografie - volí kvalitativní přístupy k analýze pedagogických jevů - pokouší se o vhled do prostředí očima těch, kteří se na jeho tvorbě podílejí - metoda logitudinálního šetření - opakované měření u stejné skupiny osob - typologizace metod dalšími autory (Gavora): - metody kvalitativního výzkumu - participační pozorování - etnografické interview - výzkum životního příběhu učitele - typologizace metod dalšími autory (Skalková): - empirické metody - pozorování - experiment - dotazník - rozhovor - obsahová analýza dokumentů - techniky měření (ústní, písemné, praktické zkoušky, testy, škálování, měření v oblasti sociálních vztahů) - teoretické m. - analýza, syntéza a dedukce, indukce - modelování (myšlenkový experiment) - historicko-srovnávací metody - metoda genetická, srovnávací, historicko-srovnávací - metoda historická - různí autoři (Průcha, Pelikán, Gavora, Švec, Skalková) uvádí celkem přes dvacet různých metod a technik pedagogického výzkumu Literatura : Jůva, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2004. Průcha, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001.