Antimikrobiální terapie 6 MUDr. Renata Tejkalová Antibiotické středisko FNUSA 8. 4. 2009 Aminoglykosidy • ATB určená pro nemocniční použití • Baktericidní • Závislé na koncentraci • Významný postantibiotický efekt při léčbě G- infekcí (dávkování 1x denně) • V současné době považovány za ATB vhodné pro úvodní krátkodobou aplikaci pro rychlé zvládnutí bakteremické fáze, vhodná kombinace s jinými skupinami ATB • Pouze v i.v. formě Struktura AMG Historie aminoglykosidů • streptomycin 1944 Þ 1947 S. A. Waksman, Streptomyces griseus • neomycin 1949 (S. fradiae) • kanamycin 1957 (S. kanamyceticus) • gentamicin 1963 (Micromonospora purpurea) • tobramycin 1967 (S. tenebrearius) • amikacin 1972 (polosyntetický derivát Kanamycinu) • isepamicin 1978 (polosyntetický • derivát Gentamicinu) Jednotlivé látky se liší počtem a druhem aminocukrů. Mají nelogickou nomenklaturu. Látky produkované kmeny Streptomyces spp. mají koncové přípony –mycin, látky produkované kmeny Micromonospora příponu -micin Rozdělení AG - streptomycin - ostatní AG: neomycinová sk. NEO, kanamycinová sk. KAN, TOB, AMI gentamicinová sk. GEN, NET, ISE - (spektinomycin) Spektrum účinku • především g- bakterie: enterobakterie, pseudomonády,ale i stafylokoky, některé i mykobakteria. • neúčinné na streptokoky, enterokoky, anaeroby, mykoplasmata, chlamydie… Farmakokinetika AMG - nevstřebávají se z GIT - špatný průnik přes biologické bariéry - distribuční objem -V[d ] (0,25-0,4 l/kg) tzn. distribují se pouze do extracelulárního prostoru Pozn: Vd je děj, charakterizovaný rychlostí a rozsahem množství farmaka v organismu. Vd je objem tělních tekutin, ve kterém by se při rovnoměrném rozptýlení podaného množství farmaka vytvořila stejná koncentrace jako v krevní plasmě). Vd vyjadřuje vztah mezi podanou dávkou farmaka a jeho koncentrací v krvi. vazba na bílkoviny: 10-30 % biol. poločas: 2-3 hod průnik do tkání: 10-30 % do exsudátů: 20-50 % do likvoru (zánět): 10-30 % vylučování močí (99 %) Princip „once daily dosing“ účinek ~ c[max, ] PAE ~ c[max,.] Mechanismus účinku • působení na 3OS podjednotku ribozomu na začátku bakteriální proteosyntézy, rychlý baktericidní účinek na bakterie , jak v klidové tak v růstové fázi, Použití AMG I. a) rychlý cidní účinek (akutní sepse) G-, stafylokoky – rychlé snížení bakteriální nálože – vysoké dávkování, krátká doba léčby • eliminace mikrobů z ECT • snížení rizika rezistence – význam první dávky – režim once daily snižuje toxicitu Použití AMG II. b) podpora stěnového ATB (synergie) Gram+, evt. rezistentní Gram- – nižší dávkování, dlouhá léčba – podávání vícekrát denně c) léčba IMC – po léčbě přetrvává výskyt AMG v moči poločas 30-700 hod, vyluč. až >20 dní • ochrana před ascendentní infekcí • negativní výsledek kultivace „Cidní“ podávání: GEN 5 mg/kg/d „Synergické“ podávání: GEN 3x 80 mg Určení dávkového režimu Dávkování: GEN: 3-5mg/kg a den AMI:10-15 mg/kg/ a den • příbalový leták nedostatečné • kvalifikovaný odhad • monitorování – hmotnosti – P+V tekutin – renálních funkcí • měření hladin výborně ! Odhad dávkování AG dávka @ V[d] @ ECT • otoky (různý původ) • pleurální výpotky • ascites • sepse (interstic. edém) • ARDS, UPV • gravidita, kojenci • sekvestrace tekutin • obezita • stáří • dehydratace Měření hladin AG: rozlišovat referenční hodnoty podle druhu režimu: MDD: dávkování 1x denně min: GEN hladina v krvi 1-2 mg/l, AMI < 5 mg/l max: GEN hladina v krvi 4-10 mg/l, AMI 15-30 mg/l SDD: synergie min: GEN < 1 mg/l, AMI < 3 mg/l Nomogram Jak omezit toxicitu AG ? • nepodávat při renální insuficienci • nepodávat u starých osob, poruch sluchu • dobrá hydratace, dobrá diuréza • normokalémie • nekombinovat s nefrotoxickými léky • při once daily podávat ráno • při monitorování kreatininu reagovat na vzestup hladin i v rámci fyziol. hodnot • po 2-týdenní léčbě nepodávat 6 týdnů Kdy nepoužívat AG AG nepůsobí nebo špatně působí na • anaerobní baktérie • opouzdřené baktérie • intracelulárně uložené baktérie AG se nevylučují nebo málo vylučují na sliznice • bronchopneumonie • gastrointestinální infekce Polymyxiny • Polymyxin B izolován1947 z kmene Bacillus polymyxa, kolistin (kolistin sulfát, kolistin methansufát) je polymyxin E - v léčbě od 50.let • Bazické cyklické polypeptidy, nejsou příbuzné s jinými ATB • Vzhledem k toxicitě, špatné snášenlivosti a velmi špatné difuzi do tkání se polymyxin B užívá pouze lokálně • Celkově pouze kolistin Kolistin - mechanizmus účinku, spektrum účinku • Narušení funkce cytoplasmatické membrány narušením funkce fosfolipidů. Působí na bakterie vyskytující se extracelulárně • Baktericidní účinek jak na klidové tak na množící se bakterie • Účinek závislý na koncentraci • Spektrum účinku: výlučně G- včetně pseudomonád, Rezistence - Vzniká jen zvolna, vznik v průběhu terapie je vzácný, přirozená i získaná - Přirozeně rezistentní: • Proteus spp., Providencia spp. • B. cepacia • Serratia spp. • Brucella spp. • Gram pozitivní bakterie • Gram negativní koky • Anaeroby Vedlejší účinky Pravděpodobnost výskytu nežádoucích příhod může souviset s věkem, funkcí ledvin a stavem pacienta nefrotoxicita neurotoxicita až u 27% pacientů s CF neuromuskulární blokáda alergie Dávkování kolistinu • Dávka je stanovena podle závažnosti a typu infekce a podle věku, hmotnosti a renálních funkcí pacienta • Obvykle 1- 2-3 MIU 3x denně • Hlavní způsob aplikace i.v. , možnost i.m., intraventrikulárně, inhalačně, někdy lokálně Kolistin a kombinace s dalšími skupinami • Ureidopeniciliny, ceftazidim, imipenem • Ciprofloxacin • Amikacin (PSAE) • Rifampicin (PSAE) • Ko-trimoxazol (STMA) Infekce krevního řečiště Cíle a význam mikrobiologického vyšetření IKŘ Cíle: • průkaz původce infekce z krve • průkaz původce infekce z primárního zdroje • identifikace primárního zdroje Význam: • průkaz etiologie infekčního procesu při známé diagnose • podnět pro další diferenciálně diagnostický postup Hemokultivační vyšetření - optimální parametry • optimální načasování odběru hemokultur • optimální počet hemokultur • optimální objem vzorku krve • optimální místo odběru hemokultury • odběr hemokultur a podávání antibiotik Optimální načasování odběru hemokultur intermitentní bakteriémie Optimální načasování odběru hemokultur kontinuální bakteriémie Optimální objem odebrané krve • koncentrace mikrobiálního inokula v periferní krvi: u dospělých obvykle do 1 CFU na 1ml odebrané krve – u malých dětí je obvykle koncentrace inokula vyšší • význam optimálního objemu krve pro hemokultivaci: zvýšení objemu odebrané krve ze 40 na 60ml zvýšilo výtěžnost hemokultivace o 10% (Maki D, et al.) – ředění krve bujonem 1:5 až 1:10 vede k optimálnímu zotavení mikrobiálního inokula • dospělí 20 až 30 ml na jeden odběr (40 až 60 ml celkem) • děti 1 až 5 ml na jeden odběr (podle věku) Optimální počet hemokultur • 1 hemokultura denně - zcela výjimečně (v ambulanci) • 2 - 3 hemokultury denně-optimum • 4 hemokultury denně - maximum (2 epizody) • 95% bakteriémií je detekováno 2 až 3 hemokulturami Optimální místo pro odběr hemokultury • odběr venepunkcí periferní žíly – standardní způsob odběru – opakované odběry se provádějí optimálně z různých míst – neodebírat z periferních žilních kanyl (kontaminace !!!) • odběr z cévního katétru – pouze při suspekci na katétrovou infekci – jinak pouze v případě, není-li možná venepunkce (nouzové řešení!!!) Odběr hemokultury a používání antibiotik • optimálně odběr před zahájením antibiotické léčby – vždy u nemocného s klinickou suspekcí na IKŘ – optimální způsob odběru bez negativního ovlivnění růstu inokula – vysoká pravděpodobnost průkazu bakteriemie • odběr v průběhu antibiotické léčby – odběr načasovat před podáním další dávky ATB (je-li to možné) – při klinicky selhávající léčbě odebrat hemokultury před změnou ATB – použít média s inhibitory antibiotik • antibiotické „okno“ – krátkodobé vysazení aplikace antibiotik k provedení hemokultivace Dokumentace k hemokultivačnímu vyšetření Údaje nezbytné pro správnou interpretaci výsledku vyšetření: • klinická diagnosa ve vztahu k indikaci vyšetření • datum a přesný čas odběru • teplota při odběru • místo odběru (venepunkce, cévní katétr s přesnou identifikací katétru!!!) • antibiotická léčba Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách význam kvantifikace nálezu pro odlišení kontaminace • relativně vysoká kvantita inokula = bakteriémie • relativně nízká kvantita inokula = kontaminace • možnost identifikace katétrového původu infekce Metody kvantifikace inokula: • hodnocení detekčního času – čím větší je inokulum v hemokultuře, tím kratší je detekční čas Sdělování výsledků vyšetření Vyšetřování hemokultur systém Bact Alert typy lahviček: aerobní + ATB zelená aerobní bez ATB modrá anaerobní oranžová mykotické šedé telefonická konzultace s klinikem Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách původci invazivních komunitních infekcí přítomnost původce v krvi má vysoký patognomický význam • Neisseria meningitidis – meningokoková sepse, purulentní meningitis... • Streptococcus pneumoniae – komunitní pneumonie, purulentní meningitis... • Haemophilus influenzae typ b – epigglotitis, purulentní meningitis, komunitní pneumonie ... • Listeria monocytogenes – meningitidy, sepse u imunokompromitovaných nemocných Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách Staphylococcus aureus hlavní primární zdroje: • endokarditis, septická tromboflebitis • infekce v místě chirurgického výkonu • katétrové infekce • infekce kostí a kloubů • infekce cizorodých implantátů • mimořádná schopnost diseminace • tvorba sekundárních ložisek • nález v jediné HK je klinicky významný • nezbytnost průkazu primárního zdroje • nezbytnost terapeutické intervence Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách koaguláza-negativní stafylokoky (kolonizující kožní mikroflóra) hlavní primární zdroje: • infekce umělých implantátů • katétrové infekce • nízká patogenita a virulence • nevýrazné klinické známky IKŘ • neonatologické JIP • onkologie a hematoonkologie • pracoviště intenzivní medicíny • nejčastější kontaminanta hemokultur • průkaz shodných kmenů ve dvou HK (alespoň jedna z venepunkce periferní žíly) Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách viridující streptokoky • nejvýznamnější současné agens infekční endokarditidy • nález ve více HK může být prvním podnětem pro stanovení diagnosy infekční endokarditidy • izolovaný nález v jedné HK může znamenat kontaminaci • každý průkaz viridujících streptokoků v HK vyžaduje precizní posouzení klinického významu nálezu Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách enterokoky hlavní primární zdroje: • močové infekce • infekce v místě chirurgického výkonu • nitrobřišní infekce • infekční endokarditida • katétrové infekce • nepravděpodobná kontaminanta v HK • terapeutická intervence závisí na zdroji • vysoké riziko u pacientů léčených ATB • imunosuprimovaní nemocní • onkologie a hematoonkologie Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách gramnegativní tyčinky (enterobakterie a NFT) hlavní primární zdroje: • střevní infekce (vč. extraintestinálních forem - SAEN, SATY) • nitrobřišní infekce (ESCO, ENSP) • uroinfekce (ESCO, PRSP, KLPN, PSAE) • infekce v místě chirurgického výkonu • katétrové infekce (PSAE, SESP, ATBA) • nezbytnost terapeutické intervence závisí na povaze primární infekce • gramnegativní IKŘ má obvykle závažný průběh s šokovým stavem (endotoxin) Interpretace pozitivních nálezů v hemokulturách kandidy hlavní primární zdroje: • systémová kandidosa • katétrové infekce, cizorodý materiál • infekci předchází masivní kolonizace • tendence k diseminaci a tkáňové invazi • nemocní dlouhodobě léčení ATB • imunosuprimovaní a kriticky nemocní • nález kandidy v HK je obvykle závažný a vyžaduje neodkladnou intervenci • kandidemie často znamená těžký stav obtížně ovlivnitelný terapeuticky