Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Týden 25:
Základy klinické mikrobiologie II (diagnostika běžných patogenů v jednotlivých lokalizacích A)
Ondřej Zahradníček 777 031 969 zahradnicek@fnusa.cz ICQ 242-234-100

Co nás dnes čeká
§Minule jsme si mimo jiné povídali o tom, jaká je kde v těle běžná flóra
§Dnes si budeme povídat o tom, jaké jsou tam patogeny a jakými metodami je můžeme odhalit.
§Protože je toho hodně, probereme dnes jen první polovinu tohoto tématu

Dýchací cesty



Význam respiračních nákaz
§Jsou nejčastější v ordinaci praktického lékaře (respirační trakt = ideální inkubátor)
§
§Mají obrovský ekonomický dopad na hospodářství vůbec a zdravotnictví zvlášť
§
§Mají sklon vyskytovat se v kolektivech a občas probíhat v podobě epidemií
§
§¾ respiračních infekcí (a u dětí ještě více) vyvolávají viry

Rozdělení dýchacích infekcí
§HCD a přilehlé orgány
§infekce nosu a nosohltanu
§infekce ústní části hltanu včetně mandlí
§infekce vedlejších dutin nosních a infekce středního ucha
DCD a plíce:
§infekce příklopky hrtanové
§infekce laryngu a trachey
§infekce bronchů
§infekce bronchiolů
§Infekce plic

Infekce nosu, popř. i nosohltanu (rhinitis, rhinopharyngitis acuta)
§Viry – nejčastější („common cold“, rýma):
§přes 50 % rhinoviry (viry rýmy)
§dále tzv. koronaviry, zbytek ostatní respirační viry (ne chřipka!)
§Bakterie:
§U akutních infekcí se mohou druhotně pomnožit v nosu některé bakterie z kůže nebo z hltanu. Samy
ale zmizí, antibiotická léčba je zbytečná a většinou stejně neúčinná!
§U chronických infekcí záleží případ od případu

Musíme počítat i s neinfekční složkou (alergická nebo tzv. vazomotorická rýma)
02 Alergická rýma 03 Rýma
http://www.bupa.co.uk/health_information/asp/direct_news/general_health/rhinitis_240706.asp
http://www.drgreene.org/body.cfm?xyzpdqabc=0&id=21&action=detail&ref=1285

Vyšetřování a léčba infekcí nosu a nosohltanu
§Vyšetřování je zbytečné. Ani hlenohnisavý sekret není sám o sobě důvodem provádět bakteriologické
vyšetření.
§Léčba je symptomatická (čaj, případně antipyretikum, ale to spíše ne – teplota je přirozená obrana
těla proti infekci). Antibiotická léčba není indikována, a to ani lokální.
§Pouze pokud infekce trvá déle než 10–14 dnů, je vhodné vyšetřit výtěr z nosu (vyhnout se
kontaminaci z kůže!) a léčit cíleně antibiotiky dle citlivosti

Záněty přínosních dutin (sinusitis acuta)
§Přechodný zánětlivý nález v dutinách je normální při klasické rýmě a není důvodem k léčbě (ani při
rtg nálezu)
§Důvodem k léčbě je bolestivý zánět dutin, který se projevuje bolestí zubů, hlavy, horečkou a trvá
aspoň týden, nebo je podrážděný trojklanný nerv (pak ani tak dlouho trvat nemusí
§Původcem bývá Streptococcus pneumoniae či Haemophilus influenzae

01 Sinusitis
http://www.drgreene.org/body.cfm?xyzpdqabc=0&id=21&action=detail&ref=1285


Vyšetřování a léčba infekcí přínosních dutin
§Léčba by měla být zahájena neprodleně, i bez vyšetření.
§Lékem volby je amoxicilin (např. AMOCLEN), alternativou může být doxycyklin (DOXYBENE), u dětí
kotrimoxazol (např. BISEPTOL)
§Vyšetřovat výtěr z nosu či krku je k ničemu.
§Pokud máme pochybnosti o úspěšnosti léčby a chceme léčit cíleně, jediná možnost je správně
provedený výplach dutin na ORL, samozřejmě ne borovou vodou, ale fyziologickým roztokem!!

Zánět středního ucha – otitis media
§Častý u dětí (krátká vodorovná Eust. trubice)
§Původci: Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis
§U chronických se mohou uplatnit i některé gramnegativní tyčinky
§Nutno odlišit záněty boltce a zevního zvukovodu: tady je původcem hlavně Staphylococcus aureus
(jako u jiných zánětů kůže), léčba lokálně např. framykoin kapky

Otitis media
10 JAMA_Childrens_EarInfections_lev20_AcuteOtitsMedia_JPP_01 09 otitis media
http://www.medem.com/MedLB/article_detaillb.cfm?article_ID=ZZZPMV6D1AC&sub_cat=544
http://www.otol.uic.edu/research/microto/Microtoscopy/acute1.htm

Vyšetřování a léčba infekcí středního ucha
§Léčba má smysl, pokud jde o skutečně prokázaný zánět (bolest, zarudnutí, horečka) a nereaguje na
protizánětlivou léčbu
§Lékem volby je amoxicilin (např. AMOCLEN), alternativou může být kotrimoxazol
§Vyšetřovat výtěr ze zvukovodu má smysl pouze po provedené paracentéze (propíchnutí bubínku) nebo
je-li bubínek již protržen
§Jinak má samozřejmě smysl vyšetřit hnisavou tekutinu, která je při paracentéze odebrána

Infekce hltanu a mandlí (pharyngitis, tonsilophyryngitis
§Akutní záněty hltanu a mandlí:
§ většinou virové (rhinoviry, koronaviry, adenoviry, ale i při infekční mononukleóze)
§Z bakteriálních nejvýznamnější: akutní tonsilitida (povlaková angína) vyvolaná Streptococcus
pyogenes  (hemolytický streptokok skupiny A)
§Další bakterie: arkanobakteria, další hemolytické streptokoky, pneumokoky aj.
§Vzácné, ale důležité: záškrt, kapavka, i tvrdý vřed u syfilis může připomínat „angínu“!

Virová tonsilopharyngitis
06 250px-Pharyngitis viral
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Pharyngitis.jpg/250px-Pharyngitis.jpg

Tonsilopharyngitis
05 Head-Pharyngitis 08 Pharyngitis
http://medicine.ucsd.edu/Clinicalimg/Head-Pharyngitis.htm
http://www.newagebd.com/2005/sep/12/img2.html

Purulentní bakteriální tonsilitis
07 Pharyngitis
http://www.meddean.luc.edu/lumen/MedEd/medicine/PULMONAR/diseases/pul43b.htm

Vyšetřování a léčba infekcí z krku
§Vždy by měl být proveden výtěr z krku (tonsil) k ověření bakteriálního původu a případně určení
původce
§Případně se také hodí vyšetření CRP (zvýšený u bakteriálních infekcí)
§Léčba by měla být cílená. U angín způsobených Streptococcus pyogenes (a těch je naprostá většina)
je lékem volby V-penicilin. Makrolidy (RULID, KLACID, SUMAMED) by se měly používat pouze u
alergických pacientů, aminopeniciliny (AUGMENTIN) jsou zbytečné

Záněty příklopky hrtanové
§Akutní zánět příklopky:
§ Závažné onemocnění, hlavně děti 1–5 let
§Dítě nepije, huhňá, v krku je vidět „třešeň“
§Hrozí, že se dítě udusí!
§Prakticky jediný významný původce:
§ Haemophilus influenzae typ b
§Léčba: převoz na JIP, zajištění životních funkcí dítěte, z antibiotik i. v. cefalosporiny III.
generace (u tak výjimečného a závažného onemocnění se na rezistence nebere ohled) Raději se
nevyšetřuje, popř. hemokultivace.

Epiglottitis
23 epiglottitis
http://health.allrefer.com/health/epiglottitis-throat-anatomy.html
de.wikipedia.org/wiki/Epiglottitis
24 throat-anatomy

25 George Wahsington umírá na epiglottitis
Na akutní epiglottitis zemřel i George Washington
www.fathom.com/course/10701018/session4.html

Etiologie zánětů hrtanu a průdušnice (laryngitis, laryngotracheitis)
§Nejčastěji kojenci a batolata, projevuje se štěkavým kašlem s namáhavým vdechem
§Opět respirační viry, ale jiné než u zánětů nosohltanu: parachřipka, chřipka A a respirační
synciciální (RS) viry
§Z bakterií vzácně chlamydie, mykoplasmata
§ Pablánový zánět hltanu a průdušnice (tzv. croup): Corynebacterium diphtheriae

Lagyngitis acuta
15 laryngitis 14 laryngitis
http://www.emedicine.com/asp/image_search.asp?query=Acute%20Laryngitis

Vyšetřování a léčba zánětů hrtanu a průdušnice
§Není co vyšetřit. Dělat např. výtěr z krku je nesmyslné, protože v krku jsou úplně jiné bakterie.
Mikrobiologické vyšetření se tedy až na výjimky (chronické stavy) neprovádí
§Léčba je jen symptomatická. Antibiotika nejsou indikována prakticky za žádných okolností

11 laryngitis vtip
www.cartoonstock.com/directory/l/laryngitis.asp


www.cartoonstock.com/directory/l/laryngitis.asp
12 laryngitis vtip druhý


www.cartoonstock.com/directory/l/laryngitis.asp
13 laryngitis vtip třetí


Původci zánětů průdušek a průdušinek (tracheobronchitis, bronchitis, bronchiolitis)
§Akutní bronchitis:
§Viry: chřipky, parachřipky, adenoviry, RSV
§Bakterie: Mycoplasma pneumoniae (teenageři), Chlamydia pneumoniae, Bordetella pertussis
§Chronické (cystická fibróza, oslabení lidé):
§Pseudomonas aeruginosa, Burkholderia cepacia
§Bronchiolitis: postihuje kojence, batolata a seniory. Původci viroví, někdy je nutná
hospitalizace. Cílená léčba není možná.
§Výjimečný je černý kašel (vždy léčit antibiotiky)

Bronchitis acuta
17 brnchit6 16 chronic_bronchitis2
http://www.yourlunghealth.org/lung_disease/copd/nutshell/index.cfm
http://www.lhsc.on.ca/resptherapy/students/patho/brnchit5.htm

Vyšetřování a léčba zánětů průdušek a průdušinek
§Základem je klinické vyšetření, které prokáže rozvoj produktivního kašle, bez nálezu na plicní
tkáni (podle rentgenu a klinického vyšetření)
§Laboratorní vyšetřování je většinou zbytečné. U vykašlávání hnisu se zasílá sputum (chrchel),
neboť je pravděpodobná sekundární bakteriální infekce. Dále je možno poslat krev na serologické
vyšetření protilátek proti mykoplasmatům a chlamydiím.
§Léčba antibiotiky zbytečná, u mykoplasmat a chlamydií tetracykliny nebo makrolidy

Zvláštní případ: akutní zhoršení chronické bronchitidy
§Charakterizována
§zhoršením kašle
§zvýšenou expektorací a změnou charakteru sputa i jeho barvy
§často zhoršením dušnosti.
§Původci jsou do 40 % viry
§Z baktérií jsou nejčastějšími vyvolavateli H. influenzae, Streptococcus pneumoniae či Moraxella
catarrhalis.
§Rutinní antibiotická léčba pacientů se nedoporučuje
§Podání atb má prokazatelný účinek pouze pokud jsou u pacientů přítomny současně všechny tři
příznaky onemocnění

Rozdělení zánětů plic
§Akutní – komunitní:  ambulantní pacienti
lu původně zdravých
–dospělí
–dětí
lu oslabených
lpo kontaktu se zvířaty
§
Akutní – nemocniční
lventilátorové
–časné
–pozdní
ljiné
Subakutní a chronické
–

Pneumonie
18 pneumonia
www.medicinenet.com/pneumonia/article.htm

Původci zánětů plic (u dětí a oslabených je jiné pořadí)
§Typické lobární pneumonie a bronchopneumonie
§Streptococcus pneumoniae
§Staphylococcus aureus
§Haemophilus influenzae typ b
§Atypické pneumonie (malý klinický nález, změny převážně ve tkáních, ne v plicních sklípcích)
§Mycoplasma pneumoniae
§Chlamydia pneumoniae
§virus chřipky A (jen během epidemie)

Pneumonie
20 New_Pneumonia_cartoon
http://www.uspharmacist.com/index.asp?page=ce/105057/default.htm

Původci zánětů plic
po kontaktu se zvířaty
§Bronchopneumonie
§Pasteurella multocida
§Francisella tularensis (tularémie)
§Atypické pneumonie
§Chlamydia psittaci (psitakóza, ornitóza)
§Coxiella burnetii (Q-horečka)

Pneumonie
19 pneumonia
http://www.uspharmacist.com/index.asp?page=ce/105057/default.htm

Původci zánětů plic
akutní nemocniční
§VAP (ventilátorové)
§časné (do 4. dne hospitalizace):
§ citlivé terénní kmeny běžných původců
§pozdní (od 5. dne hospitalizace):
§ rezistentní nemocniční kmeny
§Jiné
§viry (RS virus, cytomegalovirus)
§legionely

Původci zánětů plic
subakutní a chronické
§Aspirační pneumonie (vdechnutí např. žaludečního obsahu) a plicní abscesy
lrůzné anaerobní bakterie
§Plicní tuberkulóza a mykobakteriózy
lMycobacterium tuberculosis
lMycobacterium bovis
latypická mykobakteria

22 bronchopneumonia
Bronchopneumonie
www.szote.u-szeged.hu/radio/mellk1/amelk4a.htm

Lobární a lobulární pneumonie
21 Pneumonia
www.supplementnews.org/pneumonia

Možná vyšetření u plicních infekcí
§Základem je klinické vyšetření a rentgen, důležité je rozlišení klasické × atypické pneumonie
(zcela jiné spektrum původců)
§U klasických pneumonií má smysl správně odebrané sputum, případně (u septického průběhu) krev na
hemokultivaci
§U atypických pneumonií serologie mykoplasmat a chlamydií (případně v rámci „serologie respiračních
virů“).
§U nemocničních pneumonií může připadat v úvahu navíc cílené vyšetření na legionely

Léčba infekcí DCD a plic
§U klasických komunitních pneumonií amoxicilin, případně dle původce a jeho citlivosti
§U atypických pneumonií tetracykliny či (zejména u dětí < 8) makrolidová antibiotika.
§U nemocničních infekcí nutná léčba podle citlivosti – zejména pseudomonády a burkholderie jsou
často velmi rezistentní!
§U tuberkulózy nutná troj- či častěji čtyřkombinace antituberkulotik
§

Trávicí cesty



Význam infekcí trávicích cest
§Mnohé z nich jsou přenášeny kontaminovanými potravinami a vodou
§Nepříjemné, ekonomické ztráty nejen při infekci, ale i při kontaktu s infekcí
§Pro jejich předcházení je zásadní hygiena v potravinářských výrobnách a provozovnách a ochrana
vodních zdrojů
§Důležitá je také osobní hygiena
§V léčbě jen výjimečné použití antibiotik

Rozdělení trávicích infekcí
§Rozlišujeme
§infekce v dutině ústní
§infekce hltanu – viz respirační infekce
§infekce jícnu – velice vzácné, většinou sekundární při původně neinfekční nemoci
§infekce žaludku (či spíše spolupůsobení žaludečních mikrobů u některých chorob)
§infekce tenkého střeva (enteritidy)
§infekce tlustého střeva (kolitidy)
§často infekce obou částí (enterokolitidy)

Infekce v ústní dutině
§Viry:
§lokální (např. herpesviry)
§projevy systémových virových infekcí (např. Koplikovy skvrny u spalniček)
§Bakterie:
§Většinou jde o porušenou rovnováhu ústní mikroflóry, resp. narušení fungování biofilmu
§Jen zřídka jde o infekci v pravém slova smyslu
§Houby:
§Ústní mykóza, zvaná soor, je především záležitostí osob s narušenou imunitou (vrozené
imunodeficity, HIV pozitivita)

complex
source: Socransky et al. 1998
Porphyromonas
         gingivalis
Tanerella
        forsythia
Treptonema
       denticola
P.intermedia
P.nigrescens
P.micros
F.nuc.nucleatum
F.nuc.vincentii
F.nuc.polymorphum
F.periodontium
S. mutans
S. oralis
S. sanguis
E. corrodens
C. gingivalis
C. sputigena
C. ochracea
A. actinomycetemcomitans
V. parvula
A. odontolyticus
Pro onemocnění parodontu jsou rizikové zejména bakterie tzv. červeného komplexu

Soor v ústní dutině
chron
http://www.004.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2005082112

Vyšetřování a léčba infekcí dutiny ústní
§Vyšetřování je zpravidla zbytečné, pokud nejde o chronickou záležitost
§Infekce v dutině ústní představují narušený ekosystém. Je tedy především nutno pátrat po příčině
(deficit imunity, jiné oslabení)
§Pokud se léčí, zpravidla je vhodná lokální léčba: genciánová violeť (proti sooru), různé
protibakteriální ústní vody a podobně
§Prevence: správná hygiena ústní dutiny

Jícnové infekce
§Infekce jícnu jsou vzácné, prvotní příčinou je zpravidla narušení sliznice při zvracení, brániční
kýla a podobně. V takových případech může být původcem Helicobacter pylori
§Občas se také vyskytuje kvasinková infekce jícnu (např. jako komplikace sooru u těžších
imunodeficitů).

Pálení žáhy
38 helicobacter
www.mtc.ki.se/groups/granstrom/helicobacter.htm

Helicobacter pylori: Nikoli původce, ale jen spolupachatel
§Peptické (tedy gastrické či duodenální) vředy jsou onemocněním, které vzniká souhrou více příčin.
Takovým onemocněním říkáme obvykle multifaktoriální.
§Dodnes se nejen mezi praktickými lékaři, ale i mezi odborníky liší názory na podíl bakterie
Helicobacter pylori na vředové onemocnění. Jisto je, že jsou i zdraví lidé s helikobakterem, stejně
tak je ale jisto, že helikobakter svůj, nikoli nevýznamný, podíl na onemocnění má.

Helicobacter pylori
39 helicobacter%20pylori
http://vietsciences.free.fr/nobel/medecine/images/helicobacter%2520pylori.JPG

37 2631-helicobacter



Léčba vředového onemocnění
§Jde o komplexní záležitost
§Doporučená je dnes trojkombinace dvou antibiotik + inhibitoru vodíkové pumpy: clarithromycin 500
mg každých 12 hodin po 7 dnů
§amoxicilin 1000 mg každých 12 hodin po dobu 7 až 14 dnů (nebo metronidazol 500 mg každých 12 hodin
po dobu 7 až 14 dnů)
§omeprazol 20 až 40 mg každé 24 hodiny po dobu 7 až 14 dnů.
§Používalo se také solí vizmutu.

Infekce dvanáctníku (duodena)
§Kromě gastroduodenálních vředů může jít zejména o parazitární infekce bičíkovcem Giardia
intestinalis (Giardia lamblia, Lamblia intestinalis)
§Kromě stolice lze v tomto případě vyšetřovat i duodenální šťávu. Nemá ale zpravidla smysl ji
odebírat jen kvůli vyšetření na parazity.

Lamblie
Hodně lamblií
CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA

Mikrobiální onemocnění střev
§Je nutno rozlišit:
§bakteriální intoxikace (otravy toxickými produkty bakterií, velmi krátká inkubační doba, zpravidla
rychle odeznívají)
§skutečné střevní infekce (inkubační doba nejméně den, často týden a více), působené bakteriemi,
parazity, viry, popřípadě houbami. Pozor, u některých infekcí bakterie tvoří toxiny, přesto jde o
něco jiného, než je v prvním odstavci

Příznaky u střevních infekcí
§Průjem (u všech, různé typy – s krví, s hleny, častý, nebo spíše bolestivé nucení)
§Zvracení (spíše u enteritid a enterokolitid než u čistých kolitid)
§Nechutenství – ve větší či menší míře
§Teploty – mohou a nemusí být
§Dehydratace – a z toho plynoucí až šokový stav
§Různost příznaků je dána různými mechanismy působení patogena (různé toxiny, nebo průnik do
střevní sliznice, apod.)

Přenos střevních infekcí
§Ne všechny fekálně-orálně přenášené infekce jsou střevní. Například dětská obrna se také přenášela
střevní cestou
§Naopak
§Fekálně orální přenos ne všechny střevní infekce se přenášejí výhradně fekálně orálně doslova
znamená přenos z řiti/fekálií zdroje do úst nakažené osoby. To je ale možné různými způsoby:
§alimentárně (kontaminace potravin: salmonely)
§přes špinavé ruce a předměty (shigely)
§pasivními přenašeči (mouchy, švábi)
§výjimečně i jinak

Bakteriální průjmové infekce
§Campylobacter jejuni
§Salmonella sp.
§Escherichia coli patogenní serotypy: ETEC, EIEC, EPEC, VTEC (enterotoxické, enteroinvazivní,
enteropatogenní, verotoxigenní)
§Shigella sp.
§Yersinia enterocolitica
§Další enterobakterie (narušení rovnováhy)
§Clostridium difficile – po užívání linkosamidů
§Vibrio cholerae – subtropy, tropy

Vibrio cholerae
47 vibrio_cholera_em
http://www.cs.dartmouth.edu/brd/Research/Bio/water-borne-bioterrorism.htm

Bakteriální enterotoxikózy
§Staphylococcus aureus (z infekce kuchařky)
§Bacillus cereus (pokrmy z rýže, těstovin)
§Clostridium perfringens typ A
§Clostridium botulinum (botulotoxin v domácích konzervách – zelenina, klobásy; zavařené ovoce
většinou ne, je příliš kyselé). Střevní příznaky jsou méně podstatné, důležité jsou tu příznaky
celkové (parézy, dýchací potíže aj.)

Salmonela na MAL agaru
saenmal2
Foto O. Z.

Viroví původci průjmů
§Předpokládáme je u negativního bakteriologického vyšetření
§Rotaviry – častí původci zejména u kojenců, přenášejí se zřejmě i vzduchem
§Adenoviry, kaliciviry (virus Norwalk a jemu blízké noroviry), coronaviry , astroviry
§Diagnostika se provádí zřídka, u rotavirů je možný průkaz antigenu ve stolici
§Léčba je tak jako tak jen symptomatická, u virových průjmů se přitom neprovádějí epidemiologická
opatření jako např. u salmonelózy

Kvasinky ve střevě
§Přítomnost kvasinek ve střevě lze považovat za normální jev
§Pokud se kvasinky přemnoží, nejde o infekci, ale o dysmikrobii (narušení ekosystému)
§Léčba spíše úpravou střevní mikroflóry (viz dále) než antimykotiky
§Antimykotika použít, pokud kvasinky dělají trvalé problémy ve střevě nebo mimo ně (např. poševní
mykózy se střevním rezervoárem)

Přítomnost parazitů ve střevě
§Nemusí být průjem, často nespecifické příznaky, někdy svědění
§Tasemnice (dlouhočlenná, bezbranná)
§Škrkavky, roupi
§Prvoci
§Giardia lamblia – bičíkovec
§Entamoeba histolytica – měňavka.
§(Zato čtyři jiné druhy měňavek se vyskytují i u zdravých!)
§Pokud je podezření na parazitární infekci, je vhodné vyšetřit celkové IgE protilátky.
§Na parazitologii se posílá obvykle několik vzorků kusové stolice. Diagnostika je mikroskopická.

Vajíčko škrkavky
Škrkavka
CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA

Terapie průjmů
§Léčba průjmových onemocnění není přímo závislá na původci (s výjimkou parazitárních průjmů, kde se
užívají antiparazitární látky)
§Hlavní je zavodnění a péče o celkový stav
§Antibiotika se ani u bakteriálních průjmů nepoužívají, protože aktuální stav zlepšují jen
nepatrně, zato ale podstatně prodlužují dobu, po kterou pacient vylučuje např. salmonely
§Výjimkou mohou být cestovatelské průjmy (nutnost zvládnout akutní stav, často v polních
podmínkách), používají se např. chinolony

Campylobacter jejuni
36 CAJE
www.cdc.gov/ncidod/eid/vol5no1/altekruseG.htm.

Péče o mikroflóru
§V rekonvalescenci průjmů, ale i např. po celkové antimikrobiální terapii (kde mohlo dojít k vybití
části mikroflóry) je vhodné snažit se o obnovu normálního stavu
§Používají se jogurty (nesladké, netučné), kyselé zelí, různé preparáty (Hylac)
§Některé obsahují substráty pro „dobré“ bakterie, to jsou prebiotika.
§Některé obsahují přímo ty dobré bakterie, to jsou probiotika
§Některé obsahují oboje, to jsou symbiotika

Prevence střevních infekcí
§Péče o vodní zdroje
§Důsledná hygiena potravin (stát se o ně stará, dokud si je nekoupíme, pak už je to na
zodpovědnosti každého z nás!)
§Zábrana sekundární kontaminace (neskladovat jídla, která teprve budou převařena, společně s těmi,
která už jsou hotová)
§Osobní hygiena (návyky od malých dětí)
§Boj s pasivními přenašeči (mouchy a jiný hmyz)
§Hygienická opatření u osob, vylučujících závažné bakterie (zákaz docházky do školky, zákaz práce
v potravinářství a podobně)

Močové cesty



Význam močových infekcí (IMC, anglická zkratka UTI)
§Vedle respiračních infekcí jde o druhou velice významnou skupinu infekcí, která znamená ekonomické
ztráty i nepříjemnosti pro pacienty
§Nebezpečná je možnost komplikací – například z cystitidy se může stát pyelonefritida a ta se může
stát ložiskem vzniku urosepse, tj. infekce krevního řečiště
§IMC jsou velmi časté, zejména u žen

Cystitidy
§Jsou to nejběžnější močové infekce, časté zejména u žen (mají kratší močovou trubici)
§Často jsou spojeny s poruchami funkce pánevního dna (u žen po porodech) či hyperplazií prostaty (u
mužů) – slábne proud moče jako přirozená ochrana systému
Urethritidy
§Bývají součástí onemocnění pohlavních cest a budou probrány příště v rámci této problematiky

Klinický obraz cystitid
§Pálení při močení
§Časté močení, malé množství moče
§Někdy moč zakalená, krvavá
§Jsou-li přítomny i bolesti v zádech, nejde již o cystitidu, ale pyelonefritidu
08 pálení při močení
http://www.salon.com/health/feature/1999/04/26/interstitial_cystitis/index.html

Hemorhagická cystitida
07 akutní hemorhagická cystitis
www.pathology.vcu.edu/education/renal/lab2.p.html.

Pyelonefritidy
§Pyelonefritida je zánět pánvičky ledvinné, na rozdíl od glomerulonefritidy, která postihuje
glomeruly a je zpravidla neinfekční. (Může však být autoimunitního původu po prodělané
streptokokové infekci)
§Závažnější, postihují zpravidla nejen lumen močových cest, ale i tkáň
§Zpravidla komplikace cystitidy, ale mohou být i hematogenního původu
§Komplikací recidivujících pyelonefritid může být také urolitiáza (močové kameny)

Pyelonefritida (u krávy). Vpravo i se vznikem ledvinných kamenů.
10 pyelonephritis (kráva) 11 pyelonephritis s kameny
www.fao.org/docrep/003/t0756e/T0756E03.htm

Bolesti v zádech jsou klasickým příznakem pyelonefritidy
12 backpain_woman
http://www.bbc.co.uk/health/conditions/pylonephritis1.shtml

Vznik močových infekcí I
§Většina močových infekcí vzniká postupem mikroba od ústí proti proudu moče. Snáze to jde v případě
zpomalení proudu (zvětšená prostata, ochablé pánevní dno). Častější jsou u žen (krátká močová
trubice)
§Mohou také pokračovat proti proudu moče, čímž z cystitidy vzniká pyelonefritida
§Původci jsou často bakterie, které jsou součástí normální mikroflóry ve střevě, případně ve
vagíně. To je dáno anatomickou blízkostí příslušných otvorů

01 uchr_02_img0207
Schematický koloběh bakterií
http://www.faqs.org/health/Body-by-Design-V2/The-Urinary-System.html

Vznik močových infekcí II
§Zejména u žen se tedy může uplatnit i špatná intimní hygiena (v dětství důležitá edukace matkou –
utírání zepředu dozadu)
§Na druhou stranu, ne každý kmen střevní bakterie má sklon infikovat močové cesty. Například u
Escherichia coli jsou to zvláštní kmeny, takzvané UPEC (uropatogenní Escherichia coli). Ovšem i
ostatní kmeny mohou infekci vyvolat, dostanou-li se do močových cest ve velkém množství

Vznik močových infekcí III
§Některé infekce ledvin vznikají hematogenní cestou (napadená ledvinná tkáň), resp. jsou ledviny
součástí celkové infekce, postihující celý organismus
§Záněty močové trubice (urethritidy) se vyskytují u některých pohlavních nákaz (kapavka) a tam také
budou probrány
§I v případě „normálních“ močových infekcí ovšem hraje pohlavní život často svou roli
§U mladých žen se používá pojem „líbánková cystitida“ (zahájení pohlavního života)

Vznik močových infekcí IV
§Močové infekce mohou také vznikat častou katetrizací močových cest. Močové katetry jsou po nějaké
době kolonizovány bakteriemi téměř vždy. Otázka ovšem je, zda bakterie zůstávají jen na katetru,
nebo osídlí i močový měchýř jako takový.
§Z toho vyplývá nutnost pečlivě zvažovat, kdy je katetrizace (zejména dlouhodobá) opravdu nezbytná,
a kdy ne.

Původci močových infekcí I
§Infekce zachycené v populaci: 70–80 % Escherichia coli, zbytek další enterobakterie, enterokoky,
streptokoky, stafylokoky
§U nemocničních infekcí Escherichia coli tvoří pouze asi 55 %, větší význam tu mají ostatní
enterobaktérie, hlavně klebsielly, a kvasinky
§I v případě, že se jedná o stejný druh, bývají nemocniční kmeny mnohem méně citlivé na
antibiotika, což je potřeba mít na paměti

Escherichia coli v močovém měchýři
19 Bladder epit cell with e coli
http://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Escherichia

Původci močových infekcí II
§Kromě původců, kteří se zachytí při běžné kultivaci, mohou močové infekce způsobovat i jiné
mikroby:
§Bakterie nekultivovatelné na běžných půdách, např. Ureaplasma urealyticum (mykoplasma)
§Původci viroví (ale častěji jde jen o vylučování virů močí u systémových nemocí – virurie, např. u
chřipky)
§Původci parazitární (schistosomóza – dříve bilharzióza, v subtropech a tropech)

Průřez močovým měchýřem se zánětem
04 cystitis
www.globalrph.com/antibiotic/uti.htm.

Diagnostika močových infekcí
§Anamnéza
§Klinické vyšetření
§Orientační vyšetření diagnostickým proužkem (přítomnost bakterií v moči)
§Biochemické vyšetření – přítomnost bakterií, bílkovin aj.
§Mikrobiologické vyšetření
06 urinary_structures
http://www.medterms.com/script/main/art.asp?articlekey=4103

Asymptomatická bakteriurie (ABU)
§Léčit se má jen skutečná infekce, která působí potíže – ne tedy samotná přítomnost bakterií v moči
(zejména u starších lidí)
§Výjimkou však mohou být:
§těhotné ženy – léčíme i ABU, protože močová infekce se může stát ložiskem pro infekci vaginální �
infekci při porodu
§případně jiné rizikové situace, např. osoba s imunodeficitem, kde opět hrozí, že bakterie bude
zdrojem infekce dalších orgánů

Léčba močových infekcí
§U komunitních cystitid je vhodný nitrofurantoin (nekoncentruje se v krvi, ale v moči). Jinou
možností je ko-trimoxazol, cefalosporiny aj.
§U nemocničních cystitid je třeba volit léčbu podle citlivosti
§U pyelonefritid (zánětů pánvičky) musí lék pronikat nejen do moče, ale i do ledvinné tkáně.
Nitrofurantoin se tu proto nehodí. Používá se léčba podle citlivosti původce

Prevence močových infekcí I
§Velmi účinné preventivní postupy:
§vymočit se bezprostředně po koitu
§preferovat hormonální antikoncepci před bariérovou
§často měnit menstruační pomůcky
§nepoužívat spermicidní krémy, gely nebo parfemované vložky
§Zcela nevhodné a rizikové postupy
§přehnaná hygiena
§nadužívání tzv. desinfekčních gelů a mýdel
§časté koupele v parfemovaných pěnách
§
§Podle „Doporučeného postupu pro antibiotickou léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest v
primární péči“

Prevence močových infekcí II
§Včasné řešení problémů, které k močových infekcím predisponují (poruchy svalového dna, prostata…)
09 utírání zepředu do zadu
§Edukace správné intimní hygieny u dívek
http://www.lifespan.org/adam/healthillustratedencyclopedia/2/19094.html

Pokračování příště…
03 _HSG%20ep%202%20Urine%20sample%2001
http://manganime.animeblogger.net/wp-content/2006-04/HSGep2/_HSG%20ep%202%20Urine%20sample%2001.jpg