Transfuze Transfuze je převod krve nebo krevních derivátů ze zdravého jedince, dárce, nemocnému příjemci za účelem doplnění chybějící krve nebo jejich složek. Tato léčebná metoda se rozvinula až ve 20. století. Její uplatnění umožnil objev krevních skupin, na kterém se podílel i český psychiatr Jan Jánský (1907). Dalším významným mezníkem v rozvoji se stal objev Rh faktoru v roce 1940 (K. Landsteiner a A. Wiener). O něco později se zjistilo, že citrát sodný (Natrium citricum) zabraňuje srážení krve a glukóza prodlužuje životnost červených krvinek. Krev se tak mohla konzervovat a vznikla krevní banka. Transfuzní služba Dárce krve může být každý člověk od 18 – 60 let a tělesná hmotnost nad 50 kg, jehož celkový zdravotní stav a laboratorní nálezy odběr připouštějí. Základním vyšetřením dárce před odběrem krve jsou: interní vyš., rtg plic, vyš. krve na krevní sedimentaci, KO, BWR, HbsAg, hematokit (HCT), HIV. Tato vyšetření pouze snižují riziko. Z dárcovství jsou vyloučení: prodělali hepatitis, TBC, s AIDS, s krevními chorobami, celkově zdravotně oslabení jedinci, lidé, kteří užívají trvale léky a zdravotníci. Druhy transfuzních přípravků 1. Plná krev = PK ▪ skup. A, B, AB, O ▪ obsahuje Ery, Leu, trombocyty a plazmu ▪ odebírá se sterilně, uzavřeným systémem do vaku se směsí konzervačního a protisrážlivého prostředku (směs citronanu sodného, kys. citrónové, glukózy a vody pro injekce) ▪ skladování při teplotě + 1 až + 5^OC ▪ expirační doba: 21 dní po odběru ▪ dnes se používá zcela výjimečně 2. Erytrocytová masa = erytromasa = erymasa = EK ▪ obsahuje: Ery, které zbudou po odsátí plazmy ▪ před podáním je nutno provést resuspenzi (naředění), kterou zajistí transfuzní stanice ▪ expirační doba: 21 dní po odběru ▪ indikace: anemie, příznaky hypoxie tkání, rychlá úprava KO (např. před operací) 3. Erytrocytová resuspenze = EKR ▪ obsahuje: Ery, plazma je hrazená elektrolytovým roztokem (krystaloidní nebo kolodiní – pro zvýšení objemu pro přenos kyslíku) 4. Erytrocytový koncentrát promytý = EKP ▪ opakovaně promytý fyziologickým roztokem – tím se odstraní některé antigeny 5. Deleukotizovaný erytrocytový koncentrát ▪ obsahuje: erymasa chudá na Leu ▪ vznik: odstranění Leu z EK filtrací ▪ minimalizuje tvorbu protilátek ▪ expirační doba: 24 hodin ▪ indikace: zabraňuje vzniku potransfuzní reakce u nemocných v transplantačním programu imunosuprese opakované transfuze nedonošené děti 6. Erytrocytový koncentrát bez Buffy coatu = EBR ▪ vznik: odsátím plazmy a buffy coatu (Leu a trombocytů) a následným přidáním živého roztoku k Erům ▪ expirační doba: max. 42 dní ▪ indikace: viz deleukotizovaný erytrocytový koncentrát 7. Albumin lidský 5 % a 20 % slouží ke zvýšení hladiny albuminů v plazmě ▪ indikace: deficit plazmy či albuminu před, při a po operaci některé interní onem. (ledvin, jaterní selhání) 8. Kryoprecipitát = kryoprotein ▪ je krevní produkt obsahující vysokou koncentraci fibrinogenu a faktoru VIII. ▪ indikace: hemofilie 9. Imunoglobulin lidský ▪ pro i.m. a i.v. aplikaci ▪ použití: k substituci protilátkových defektů a k profylaxi a léčbě některých virových onemocnění 10. Fibrinogen ▪ faktor pro srážení krve ▪ indikace: krvácení, chybění tohoto faktoru 11. Plazma ▪ obsahuje: bílkoviny a elektrolyty ▪ vznik: odsátím sedimentované plné krve ▪ nyní se podává jen plazma stejnoskupinová ▪ indikace: hypovolémie, zejm. u popálenin některé poruchy koagulace ▪ dělení: © nativní (tekutá) * smíšená – připraví se smísením plazmy všech krevních skupin od 6 nebo 12 dárců. Smíšená plazma se podává při nedostatku krevních bílkovin a sníženém objemu cirkulující krve. Nezáleží na KS příjemce. Uchovává se při teplotě + 1 až + 5. * skupinová – připraví se odběrem plazmy od jednoho dárce nebo smísením plazmy od více dárců stejné KS. Uchovává se při teplotě + 1 až + 5. Použitelná do 6 měsíců po odběru. © sušená © zmražená – je skupinová nebo smíšená plazma, která se uchovává ve zmraženém stavu, skladovací teplota je – 30 a nižší, expirace 1 rok. Rozmrazuje transfuzní stanice – poté okamžité podání © čerstvě zmražená (antihemofilická) – P, PA. Nejčastější formou plazmy, získá se zmražením do 6 hodin po odběru na – 20. Tím se uchovají i koagulační faktory. Podat se může až po uplynutí tzv. karanténní doby (3 měsíce), kdy se provádí kontrolní vyš. dárce na HIV, BWR, HbsAg a HCV. Rozmrazení plazmy se provádí na transfuzní stanici ve vodní lázni při 37 stupních. - POZN: před převodem č. 1 – 6 nutné zjistit KS příjemce Přípravky s koagulační aktivitou: čerstvá mražená plazma kryprecitpitát leukocytové a trombocytové koncentráty (zisk separací od 1 dárce, u příjemce vyš. KS) Druhy transfuzí Přímá – dnes se neprovádí Nepřímá – provádí se od r. 1916 prostřednictvím krevních konzer (jednotek, vaků). Exsangvinační – výměnná transfuze krve u novorozence. Výměna asi 90 % krve, kdy se přerušovaně odebírá a současně se podává odpovídající množství krve. Provádí se 2. – 3. den po porodu do pupečního pahýlu. Autologní – transfuze krve pocházející z příjemcovy vlastní cirkulace. Výhody: zamezení přenosu infekčních chorob a vzniku potransfuzních komplikací ▪ předoperační – nejčastější, 5. – 7. den před plánovanou operací ▪ akutní předoperační (normovolemická) – odběr 500 ml krve přímo na OS a nahrazení plazmou či náhradními roztoky ▪ pooperační – krev z drénů se propírá ve speciálním přístroji a vrací se zpět do oběhu * kontraindikace: ▪ absolutní – např. infekce bakteriemi ▪ relativní – např. těhotenství, malignita, srdeční nedostatečnost, poruchy krvetvorby, renální, jaterní insuficience, epilepsie, špatný zdrav. stav, léčba b-blokátory (po odběru hrozí kolaps vzhledem k tomu, že nedojde ke stažení cév) Postup 1. příprava pacienta ▪ o zamýšlené transfuzní léčbě, důvodech, aplikačním způsobu a riziku (potransfuzní komplikace, riziko přenosu infekce) informuje pacienta lékař. Z právního hlediska musí pacient s převodem vyjádřit souhlas (ústní i písemný). Při odmítnutí lékař poučí o následcích a převod se neuskuteční. 2. odběr krve ▪ odběr krve na KS a Rh faktor – odběr 5 – 10 ml venózní krve bez protisrážlivého prostředku do předem označené zkumavky ▪ na štítku čitelně: jméno a příjmení rodné číslo datum odběru oddělení, odkud se krev posílá ▪ na žádance: číslo pojišťovny číslo diagnózy o jaké vyšetření se jedná podpis lékaře datum zamýšleného převodu požadovaný druh přípravku a jeho množství ▪ Žádanka o isoserologické vyšetření se vyplňuje dvojmo, originál i průpis se opatří razítkem oddělení a odeslání do hematologické laboratoře ▪ žádanku vyplňuje sestra, podepisuje lékař ▪ podle směrnic ručí lékař za správnost údajů v žádance i za totožnost odebrané krve 3. Křížová zkouška v laboratoři ▪ také zkouška inkompatibility ▪ touto zkouškou se dokazuje, že sérum příjemce nehemolyzuje krvinky dárce a sérum dárce nehemolyzuje krvinky příjemce ▪ dělá se na transfuzní stanici, trvá asi 50 min. ▪ musí předcházet každému krevnímu převodu, při opakovaných převodech každé nové konzervě ▪ vyšetření kompatibility platí 2 dny 4. Kontroly na oddělení ▪ z TS pošlou žádaný počet krevních jednotek s příslušnou dokumentací ▪ kontrola konzervy – před použitím – lékař + sestra, pohledem (makroskopicky) –hranice mezi Ery a plazmou musí být ostrá a plazma naprosto čirá, bez vloček nebo zákalu, průzračná, neporušený vak ▪ kontrola dokumentace – žádanka na transfuzní přípravky (pošlou výdejku) nebo průpis Žádanky o isoserologické vyšetření – se štítkem konzervy – hlavička, množství, datum odběru a expirace, KS, Rh – VŠE SOUHLASÍ! ▪ záznam do dekursu – datum transfuze, čas od do, KS, číslo konzervy – pořadí, množství převedené krve, zkoušky, které byly provedeny, TK, P, TT před a po transfuzi, podpis lékaře a sestry, záznam o případných reakcích během nebo po transfuzi 5. Příprava pomůcek na transfuzi ▪ stejné jako k aplikaci infuze (transfuzní převodová souprava – od infuzní se liší filtrem umístěným v Martinově baňce) ▪ sangvitest (2 x séra, kartičky, skleněné tyčinky) ▪ krevní konzerva ▪ dokumentace (doklad o KS, Rh, žádanka k objednání přípravku, průvodka transfuzního přípravku, štítek konzervy, chorobopis – VŠE SOUHLASÍ!) ▪ podat krev do 2 hodin od dodání z TS 6. Příprava pacienta ▪ sestra se domluví s pacientem (poloha při aplikaci, potřeba převlečení, vymočení). Zjistí TK, P, TT a moč orientačně (na bílkovinu, dg. selhání ledvin, inkompatibilita – zvýšení bílkoviny) – zjištěné údaje zapíše do předtištěné tabulky v dekursu 7. Aplikace transfuze ▪ opětovná kontrola dokumentace, kontrola vzhledu krve a následné promíchání několikerým obrácením plastového sáčku ▪ vstupní část vaku vydesinfikuje a křidélkový uzávěr, který vstup kryje, odlomí nebo odstřihne sterilními nůžkami. Do odkrytého otvoru zavede bodec transfuzní soupravy, tlačkou na hadici vyrovná proud krve, aby se naplnila krví, transfuzní set se zavádí těsně před aplikací ▪ u lůžka: lékař zavede do žíly kanylu se stříkačkou, když lékař odpojí naplněnou stříkačku s malým množstvím krve nemocného (na sangvitest, máme-li již zavedenou flexilu dříve a nevyžaduje-li lékař venózní krev – v tomto případě bychom museli pacientovi opět odebrat krev – z flexily se brát nesmí, odebereme pár kapek z prstu pacienta), spojí sestra kónus převodové soupravy s kónusem kanyly. ▪ potvrzení KS - SANGVITESTem, také název BED-SIDE TEST (diagnostická souprava se séry: zelená anti – A, červená anti – B, předtištěné Eldonovy kartičky a skleněné tyčinky na promíchání, míchat každé jinou tyčinkou, po 3 minutách odečíst – nesmí před odečtením zaschnout), ▪ provedení: do zelených kruhů karty vkápne lékař 1 kapku anti A, do červených kruhů 1 kapku anti B, do obou horních kruhů 1 kapku krve příjemce, do obou dolních kruhů 1 kapku krve z konzervy, skleněnými tyčinkami (nebo postupně 4 rohy jiné karty) se promíchají séra s kapkami krve, po 3 minutách je výsledek: shlukování nastalo příjemce a dárce mají skupinu v kruzích anti – A A v kruzích anti – B B ve všech 4 kruzích AB nenastalo nikde O ▪ jakmile je sangvitest prokázán, nesmí se již konzerva od lůžka odnášet ▪ biologický pokus (asi 20 ml krve se pustí do žíly proudem a potom se na 1 až 2 min. zastaví, přičemž 10 ml je asi 150 kape, 20 ml je asi 300 kapek, neprojeví-li se u nemocného nepříznivá reakce, zkouška se ještě 2 x opakuje). Během celého pokusu lékař i sestra nemocného pozorují. ▪ Krev kape rychlostí, kterou určil lékař (obvykle 60 kapek/1 minutu, kape asi 1,5 až 2 hodiny). Při velkých ztrátách se krev převede rychle – přetlakem. ▪ Sestra pak pokračuje ve sledování po celou dobu transfuze a v desetiminutových intervalech vyhodnocuje celkový stav pacienta (chování, stav vědomí, výraz obličeje, hodnoty a vlastnosti FF, barva kůže a v případě, že pacient požádá o mísu, hodnotí i moč). Další informace získává hovorem – vnímá obsah i formu každé slovní výpovědi a okamžitě reaguje při stížnostech na bolest či jiné nepříjemné pocity. Při zjištění subjektivních potíží nebo objektivního zhoršení stavu, ihned zastaví přívod jezdcem (jehlu nechá v žíle) a neprodleně uvědomí lékaře. ▪ transfuzi sestra ukončuje ve chvíli, kdy ve vaku zbývá 10 ml krve (některý zdroj uvádí, že transfuze se ukončí tehdy, když je krev v dolní části hadice transfuzní soupravy). Uzavře transportní hadičku , vyjme jehlu ze žíly a místo vpichu ošetří. Nemocnému změří tep, dech, TK, TT, vyšetří moč (na bílkovinu a žlučová barviva). Hodnoty opět zapíše a přidá i časový údaj, kdy transfuze skončila. ▪ konzervu se zbytkem krve uloží do chladničky na 24 hodiny (opatření pro případ dodatečné kontroly krve při pozdní potransfuzní reakci. ▪ výměna krevních konzerv – každá konzerva je podána novou sterilní převodovou soupravou, z původního převodu může zůstat v žíle původní jehla, u každé KS má být znovu povedena kontrola KS sangvitestem a biologická zkouška Potransfuzní reakce Pyretická reakce - příčina: přítomnost pyrogenů (drť z gumových zátek, mrtvé bakterie a produkty jejich metabolismu) v převáděném přípravku - klinicky: rychlý vzestup teploty třesavka bolest hlavy nauzea zvracení tachykardie - průběh: většinou lehký - těžší stupeň: následuje horečka 38^oC s trváním 24 hod. - PP přerušení převodu, volán lékař, i.v. inj., antipyretika, sedativa Hemolytická reakce - příčina: převod inkompatibilní krve (nestejnoskupinové) nebo účinkem jiných protilátek přítomných v plazmě příjemce - klinicky: prudká bolest v bederní krajině svírání na hrudi dušnost úzkost neklid třesavka tachykardie studený pot, bledost močí malé množství hnědě zbarvené moče až anurie za 8 – 10 hod ikterus (žluté zbarvení kůže a očního bělma) příznaky šoku (pokles TK, tachykardie, zvracení, bezvědomí) - průběh: první známky vznikají již po podání 20 – 50 ml inkompatibilní krve (závažnost reakce je závislá na množství převedené krve) Alergická reakce - příčina: přecitlivělost na různé složky přítomné v krvi dárce (alergické látky, protilátky) případně na látky protisrážlivého nebo konzervačního prostředku - klinicky: otok sliznice kopřivka zvýšená teplota bolest hlavy průjem - těžší stupeň: dušnost podobná astmatického záchvatu - nejtěžší: anafylaktický šok - prevence: při dalších transfuzích lze podat imunosupresiva (HYDROKORTIZON 100 mg) - PP zastavení převodu, volán lékař, i.v. léky Septická reakce – bakteriální - příčina: bakteriální kontaminace krve - klinicky: prudký vzestup TT třesavka zvracení průjem silná bolest hlavy motorický neklid obluzené vědomí - průběh: rychlý a těžký i při odpovídající léčbě - prevence: správné zacházení s transfuzními přípravky, správné skladování, dodržení předepsané doby mezi vyjmutím z chladničky a aplikací - PP přerušení převodu, volán lékař, přikrýt, i.v. léky Oběhová reakce – hypervolémie - příčina: oběhové přetížení organismu, kdy dojde k zatížení krevního oběhu natolik, že srdce nestačí přečerpávat zmnožený objem a sleže - klinicky: bolest na prsou vystupňovaná úzkost psychomotorický neklid na krku je viditelné zvýšení žilní náplně dušnost cyanóza tachykardie - výskyt u: rychlý či přetlakový převod nemocný s poruchou srdečněcévního systému - PP přerušení převodu, volán lékař, kyslík, sledovat TK Přenos infekčních nemocí - krví jsou přenosné téměř všechny infekční nemoci - může dojít k přenosu sérové žloutenky a AIDS, ostatní infekční nemoci jsou vyloučeny předchozími testy (hepatitis A, B, C) - dárci po pobytu v zahraničí nesmí půl roku darovat krev