21 prozatímní pomocný učební text / Biochemie výživy člověka 2 / Biochemický ústav LF MU / V. Palyza / 05.01 TUMOROVÉ MARKERY (Tato část textu neklade nárok na bezezbytkové nastudování, je určena pouze pro získání rámcového přehledu o dané skupině látek). Tu markery jsou látky, používané na odlišení nádoru od normální tkáně. Většinou jsou to látky produkované buňkami tumoru. Některé z těchto látek lze dokázat pouze v tumorových buňkách („celulární nádorové markery“), jiné mohou pronikat do tělesných tekutin, kde je lze stanovit („humorální nádorové markery“). V širším slova smyslu jsou jako tumorové markery označovány i látky, které jsou produkovány nikoliv buňkami nádoru, nýbrž jinými buňkami v důsledku nespecifické odpovědi na přítomnost tumoru v organismu. Mezi nejčastěji používané tumorové markery patří enzymy a isoenzymy, hormony, onkofetální antigeny, glycidové epitopy glykoproteinových a glykolipidových antigenů a také receptory. V některých případech jsou využívány jako tumorové markery polyaminy (putrescin, spermidin, spermin), sialová kyselina vázaná na lipidy, katecholaminy a jejich metabolity, estrogenové i progesteronové receptory, pteriny, a v poslední době přímo onkogeny nebo supresorové geny. Dosud nebyl nalezen žádný ideální nádorový marker, který by zaručoval 100 % diagnostickou senzitivitu (správný záchyt nemocných, tj. správnou pozitivitu) a specificitu (správnou negativitu u lidí bez nádorového onemocnění). Užívané nádorové markery jen zřídka vykazují lepší než 75 % senzitivitu při 95 % specificitě. Znamená to tedy, že příslušný marker na jedné straně nezachytí 25 % nemocných a naopak 5 % vyšetřovaných nesprávně označí jako pozitívní. Obecně vzato pro screening by to bylo poměrně velké množství nesprávných výsledků. – Situace se však o něco vylepší při zúžení screeningu na skupiny osob s vyšším rizikem nebo přímo se symptomy nástupu maligního onemocnění. Klasifikace nádorových markerů rozděluje markery na: 1/ humorální nádorové markery 2/ celulární nádorové markery Humorální nádorové markery (skupina 1) mohou být rozlišeny do 5 podskupin: 1.1. - s nádorem asociované antigeny onkofetálního typu (ty se opět dělí na tzv. diferenciační a proliferační) 1.2. - enzymy 1.3. - hormony 1.4. - sérové proteiny 1.5. - další metabolity V textu dále uvedeme některé známější zástupce jednotlivých podskupin. Do podskupiny (1.1.) antigenů onkofetálního typu patří CEA = karcinoembryogenní antigen, onkofetální. Je to antigen vyskytující se normálně jen v embryonálním období. CEA se začne znovu tvořit v maligně transformovaných buňkách. Zvýšená plasmatická hladina většinou koreluje s histologickou diferenciací a se stavem choroby. Nález není specifický, (reaguje na karcinomy zažívacího traktu – kolorektální, žaludku, pankreatu a dále plic a prsu). Resekce nádoru však původně zvýšenou hodnotu sníží. 22 prozatímní pomocný učební text / Biochemie výživy člověka 2 / Biochemický ústav LF MU / V. Palyza / 05.01 AFP = a[1]- fetoprotein (původně protein fetálních jater) vyskytuje se např. u nemocných s karcinomem jater nebo varlat. CA 19-9 je glykoprotein sdružený s karcinomem trávícího traktu. CA 125 je také glykoprotein sdružený s ovariálním karcinomem. CA 15-3 - rovněž glykoprotein, spojovaný s karcinomem prsní žlázy. PSA = prostatický specifický antigen, glykoprotein z epiteliálních buněk kanálků prostaty (je tedy specifický pro prostatickou tkáň). Z podskupiny enzymů (1.2.) mezi nejznámější patší např. TK = thymidinkinasa (fosforyluje nukleosid thymidin – tj. thymin s navázanou deoxyribosou – na nukleotid thymidinmonofosfát), dále LD = laktátdehydrogenasa a P-ACP = prostatická frakce kyselé fosfatasy. Podskupina hormonů (1.3.) má např. hCG = (humanní) choriový gonadotropin pro diagnostiku některých nádorových onemocnění pohlavních orgánů u ženy i muže. Stanovení dalších hormonů zahrnuje: PRL = prolaktin, CT = kalcitonon, TG = thyreoglobulin, ACTH, GH = růstový hormon, PTH = parathormon a ADH = antidiuretický hormon. Podskupina (1.4.) sérové proteiny obsahuje např. b[2]-mikroglobulin, RAF = reaktanty akutní fáze, FER = ferritin, CIC = cirkulující imunokomlexy a také různé paraproteiny. Podskupina 1.5. zahrnuje „další metabolity“. Z nich můžeme jmenovat např. kyselinu vanilmandlovou (metabolit katecholaminů), kys. 5-hydroxyindolyloctovou (metabolit serotoninu), polyaminy a tzv. močový gonadotropinový peptid (označovaný někdy UPG), který má v některých rysech podobný charakter jako hCG (choriový gonadotropin). Ze základní skupiny (2.) celulárních nádorových markerů jsou popisovány např. steroidní receptory, receptory růstových faktorů, některé proteinasy (kathepsin D), produkty supresorových genů a onkoproteiny. Některé příklady možné diagnostické aplikace ukazuje tabulka: