Karbonylhemoglobin Karbonylhemoglobin (COHb) vzniká vazbou oxidu uhelnatého na hemoglobin. Vytvořená vazba je 250–300 krát silnější než vazba kyslíku. Karbonylhemoglobin nemůže transportovat kyslík a v důsledku snížené schopnosti krve přenášet kyslík se vyvíjí buněčná hypoxie. V nadbytku kyslíku je vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin reverzibilní. Proto je při otravě oxidem uhelnatým nejdůležitější inhalace O[2]. V malém množství se COHb může vyskytnout i u zdravých osob. U obyvatel měst se prokazují hodnoty kolem 2 %, u silných kuřáků může COHb stoupnout až na 10 % z celkového hemoglobinu. Několikaminutový pobyt v prostředí obsahující 0,1 % CO může zvýšit koncentraci karbonylhemoglobinu na 50 %. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, dále je obsažen ve výfukových plynech a v kouři při požárech v uzavřených místnostech. Příznaky otravy oxidem uhelnatým Hodnoty COHb v % Příznaky 10 při větší námaze dušnost 20–40 bolesti hlavy, dušnost, únava, zvracení 40–60 hyperventilace, tachykardie, synkopa, křeče 60–80 kóma, smrt Karbonylhemoglobin se vyznačuje karmínově červeným zbarvením; také osoby s těžkou otravou oxidem uhelnatým mívají „zdravě“ růžovou barvu pleti. Ve srovnání s hemoglobinem je karbonylhemoglobin odolnější vůči chemickým vlivům, působením různých činidel se mění pomaleji. Spektrofotometrie derivátů hemoglobinu [LINK] [LINK] Absorpční spektra hemoglobinu a jeho derivátů Hemoglobin a jeho deriváty mají ve viditelné oblasti světla charakteristická absorpční spektra, kterých se využívá k jejich analýze a rychlé identifikaci. Pro všechny hemoproteiny jsou typická výrazná absorpční maxima v oblasti 400–430 nm, tzv. Soretův pás. Další absorpční vrcholy jsou podstatně nižší. Oxyhemoglobin je charakterizován dvěma neúplně oddělenými maximy v oblasti 540 a 578 nm. Deoxyhemoglobin má jedno absorpční maximum při 555 nm. Hlavní absorpční maximum methemoglobinu je při 630 nm a druhý nevýrazný vrchol při 500 nm je závislý na pH. Reakcí methemoglobinu s kyanidem draselným mizí maximum při 630 nm, neboť vzniká kyanmethemoglobin. Pokles absorbance při 630 nm je úměrný koncentraci methemoglobinu. Kyanmethemoglobin vykazuje široké absorpční maximum při 540 nm, kterého se využívá při stanovení koncentrace hemoglobinu v krvi. Spektrum karbonylhemoglobinu se podobá spektru oxyhemoglobinu, ale poloha vrcholů je posunuta směrem k nižším vlnovým délkám. Absorpční maxima hemoglobinu a jeho derivátů Derivát hemoglobinu Absorpční maxima [nm] Hemoglobin redukovaný 431, 555 Oxyhemoglobin 414, 540, 578 Methemoglobin 404, 500, 630 Karbonylhemoglobin 420, 538–540, 568–569 Kyanmethemoglobin 421, 540 Glykovaný hemoglobin HBA[1] Glykovaný hemoglobin vzniká neenzymovou reakcí mezi hemoglobinem a glukosou v krvi. Jeho tvorba je ireverzibilní. [LINK] [LINK] Princip neenzymové glykace proteinů Hladina glykovaného hemoglobinu proto odráží koncentraci glukosy v krvi po celou dobu existence erytrocytu, tj. asi 120 dní, a využívá se k posouzení úspěšnosti léčby/kompenzace diabetu v období 4–8 týdnů před vyšetřením. Nejčastěji se stanovuje forma stabilní frakce HBA[1c]. Používá se následující terminologie: * Glykovaný hemoglobin – suma sacharidových aduktů na N-terminálním konci nebo ε aminoskupinách lysinu v hemoglobinu. * HbA[1] – suma různých minoritních frakcí hemoglobinu (glykovaných), včetně HbA[1c], HbA[1a1/a2], HbA[1b1/b2/b3], HbA[1d1/d2/d3] a HbA[1e]. * HbA[1c] – glukosový adukt valinu na N-terminálním konci β-globinu; odpovídá tzv. stabilnímu ketoaminu (N-[1-deoxyfruktosyl]hemoglobinu). Glykovaný hemoglobin je možné stanovit pomocí iontoměničové chromatografie s následnou spektrofotometrií. Hodnocení: Množství glykovaného hemoglobinu se vyjadřuje v % k celkovému hemoglobinu. Referenční meze zdravých dospělých je 2,8–4,0 %.