AKUTNÍ RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ (ARO) virové etiologie MUDr. František BEŇA Charakteristika: • nejčastější lidské onemocnění vůbec. • 50-70 % všech onemocnění. Dospělí onemocní v průměru 2x do roka, děti onemocní asi 6x do roka, batole v kolektivním, zařízení asi 10x. • jedna z šesti hlavních příčin úmrtí • podíl na pracovní neschopnosti asi 25 %, v průběhu epidemie až 75 % • etiologie ARO není určena u víc než poloviny onemocnění, ATB terapie je často zahajována empiricky Charakteristika: • Definice ARI: - Akutní postižení respiračního traktu (horní i dolní cesty dýchací) způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, viry) s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. • Důležité je sledování ILI: - Horečka vyšší než 38° C + kašel, bolesti svalů a/nebo bolest hlavy. Klinický obraz: • Většinou banální infekty s enormní společenskoekonomickou zátěží • Závisí na postižené části dýchacího ústrojí (rýma, faryngitis, laryngitis, tracheitis, bronchitis, bronchiolitis a Pneumonie). • Dominuje pocit ucpaného nosu s výtokem nosního sekretu, kýchání, škrábání v krku a kašel. • Epiglotitida a pneumonie zaujímají zvláštní postavení - i v době antibiotik mohou být onemocněním ohrožujícím život pacienta. Klinický obraz: • Záněty spojivky, středního ucha a vedlejších nosních dutín často s respiračními onemocněními spojeny -vzhledem k jejich propojení s respiračním traktem a pokrytí podobným epitelem. • Rhinoviry - nejčastější původce ve všech věkových skupinách (celoročně 30-50% všech případů, na podzim až 80%) Etiologie: • 80-85 % respiračních onemocnění je virové etiologie (přibližně 150 původců) - Ortomyxoviry (virus influenzae A, B a C) - Paramyxoviry (virus parainfluenzae, RSV) - Adenoviry - Picornaviry (rhinoviry) - Reoviry - Coronaviry - Enteroviry - Metapneumoviry Přenos inf. agens: • Kapénkami aerosolových částic. - Kapénky infekčního aerosolu 5 - 10 |nm rychle vysychají a sedimentují. - Kapénky velikosti 10-100 |nm sedimentují v dutině nosní a na zadní stěně nasofaryngu. - Částice velikosti 0,5 - 3 |nm pronikají do DCD, sedimentují na povrchu sliznice a část z nich je expirována. - V dýchacích cestách se deponuje 20 - 55% vdechnutých částic. K zachycení infekčních částic aerosolů přispívá defekt řasinkového epitelu, akutní a chronické onemocnění, alergie apod. Přenos inf. agens: • Kontaminovanými prachovými částicemi - Vydechované částice infekčního aerosolu sedimentuj! v okolí na různé předměty. Kapalná fáze se odpaří a kontaminované prachové částice různě dlouho přežívají. Rozvířením se dostanou do dýchací zóny, tvoří sekundární pevný infekční aerosol -možnost další kontaminace (diftéríe, TBC) Přenos inf. agens: • Infekce jádry kapének - Po odpaření částic o velikosti kolem 10 jim dochází k zmenšení jejich objemu a pak se chovají jako pevný aerosol. Na takto změněných částicích mohou mikrobiální agens nadále přežívat a neztrácejí schopnost infekciosity. Epidemiologická charakteristika • Vysoká incidence - Nahromadění vnímavých osob ve společných prostorech, nedostatečná výměna vzduchu, různý stupeň odolnosti, prochlazení, snížena hladina vitaminů = lehká realizovatelnost procesu • Sezónnost výskytu • Zvýšený výskyt v dětském věku - Hromadný způsob života, nevyzrálost imunol. aparátu - Vliv mateřských protilátek časově omezený Epidemiologická charakteristika • Periodický výskyt - Závislost na vnímavé populaci. - Změna kolektivní imunity - vytvoření kohorty vnímavých. - Změna antigenní struktury původce - drift a shift u viru chřipky, význam zkřížené imunity - u původce s mnoha serotypy sporný (rhinoviry, adenoviry) Zásady prevence Rozhodující vliv kolektivního stavu imunity Zvyšování nespecifické imunity organizmu Vysoký standart hygieny prostředí Epidemiologická surveillance chřipky a ARO Izolace zdrojů, omezení expozice Chemoprofylaxe rizikových skupin osob Specifická profylaxe - očkování Rhinoviry • Původce poznán teprve od roku 1956 • V r.1995 známo 101 antigenne odlišných typů. Rozmanitost sérotypů = opakované infekce. • Sezónnost výskytu hlavně na jaře a podzim. • Teplota 33 - 35° C ideální pro přežití a množení. • Vysoká incidence u dětí (v 6.měsících 20%, ve 2 letech 79% prožilo onemocnění a 91% má prokazatelné protilátky) Rhinoviry • V mechanismu přenosu dominuje přenos rukama potřísněnými sekretem s obsahem virových partikulí. (na prstech přežívají několik hodin, inokulace do očí nebo intranazálně). • Rychlá replikace viru - za 8-10 hod. • Infekciosita vysoká = malá infekční dávka(95%) • Vylučování viru vrcholí ve 2.dnu, pak rychle klesá. • Klinicky - škrábání v krku, ucpané nosní průduchy, rýma zpočátku vodnatá, kýchaní a kašel. U 20% komplikace za 3-4 dny. Rhinoviry • Komplikace: - U dětí zánět středouší a obličejových dutin, exacerbace astmatu a jiných chronických nemocí dýchacích cest. U kojenců mohou způsobit závažná onemocnění DCD. • Klinická diagnosa obtížná pro řadu společných symptomů s ostatními původci ARO • Terapie - symptomatická Viry parainfluenzy • Charakteristika: - paramyxovirus, známo 5 imunotypu (1 - 5) - U dětí v nejmladších věkových skupinách vyvolává široké spektrum příznaků (od inaparentních infekcí, onemocnění HCD až po těžká, životu nebezpečná onemocnění dolních dýchacích cest). - U starších dětí a dospělých zpravidla onemocnění HCD. Viry parainfluenzy • Inkubační doba: -2-6 dní, infekciosita trvá asi 10 dní. • Zdroj: - Nemocný člověk. Typy 1,2,3 možno prokázat i u zvířat, jejich epidemiologický význam zatím sporný • Imunita: - Po první infekci netrvá déle než několik měsíců, odolnost vzniká až po opak. infekcích Viry parainfluenzy • Klinický obraz: -typ 1 hlavní původce tracheobronchitidy u dětí -typ 2 podobné onemocnění (krup), v menším % případů -typ 3 po RS viru druhý nejčastější původce Pneumonie a bronchiolitídy u dětí do 1 roku života -typ4 oj. výskyt, lehké infekce HCD Viry parainfluenzy • Přenos nákazy: - kapénkový, infekciosita zvi. u typu 3 vysoká. - do 2 let života má protilátky většina dětí. • Výskyt: - celosvětově. V populaci se izolují hlavně na podzim a v zimě. RS (respiračné syncyciální virus). • Charakteristika: - Významný patogen dětského věku - U nejmladších dětí po narození vyvolává bronchitídu, bronchiolitídy a pneumonii nejednou s letálním koncem - U starších dětí průběh mírnější, často pod obrazem infekce HCD - Časté reinfekce, přidružuje se otitis media. - Virus se množí v epitelu buněk dýchacích cest, tvorba syncycií a deskvamace epitelu, zužuje průsvit bronchiolů až jejich obstrukci RS (respiračné syncyciální virus). • Inkubační doba: - 3-7dní • Zdroj: - Nemocný člověk. Vnímavost k infekci všeobecná, nízký stupeň imunity. • Přenos nákazy: - přímý aerogenne velkými kapénkami na malou vzdálenost - vstupní branou je spojivka, sliznice dýchacích cest. - dlouho přežívá, proto možný i nepřímý přenos RS (respiračné syncyciální virus). • Výskyt: - celosvětový, nejrozšířenější respirační infekce dětí (30 - 40 % všech hospitalizací pro ARO) - roste jejich význam jako NN - více jak 75 % dětí do 3 let má protilátky • Prevence: -všeobecná protiepidemická opatření ARO. Pokus o aktivní imunizaci zatím bez úspěchu Adenovirové infekce. • Charakteristika: - adenoviry (DNK viry střední velikosti), virion bez obalu, neobsahuje lipidy. Replikace v jádru buněk. - afinita k lymfatické tkání, dlouhodobá perzistence v organizmu. - asi 90 sérotypů, z nich 41 je humánních - příčina epidemií (konec zimy) v kolektivech, 7% respiračních infekcí u dětí Adenovirove infekce. ONEMOCNĚNÍ NEJČAST. TYPY Ak.horečnatá faryngitis 1,2,3,5,6,7 Farygokonjukt. horečka 3,7,14 ARO 3,4,7,14,21 Ep.kerato - konjuktivitis 8,11,19 Syndrom dáv.kašle 5 Adenovirove infekce. • Inkubační doba: - 5 -10 dní, onemocnění trvá obvykle 4-8 dní. - imunita po proběhlé infekci typově specifická • Zdroj: - nemocný člověk i zdraví nosiči Adenovirové infekce. • Přenos nákazy: - hlavně přímý, aerogenně - možný fekálně - orální přenos hlavně u dětí a v rodinném prostředí - kontaminovanou vodou v bazénech -epidemický výskyt keratokonjuktivitidy • nepřímý přenos - kontaminovanými předměty (oční masti, přístroje - aktuální možnost NN) Adenovirové infekce. • Prevence: - pouze nespecifická, může být ovšem účinná, pokud zaměřená na mechanizmus přenosu, (přenos vzduchem těžko ovlivnitelný, nepřímý přenos kontamin. předměty ovlivnit lze -čistota prostředí, větrání, osobní hygiena) - pravidelná a účinná dezinfekce vody v bazénech - prevence NN a dodržování zásad desinfekce a asepse ve zdrav, zařízeních Metapneumovirus • Nový původce ARO objevený v roce 2001 • Označený hMPV, dosud byl znám pouze pneumovirus u ptáků. • Distribuce celosvětová, hlavně v mírném klimatickém pásmu v zimních měsících • Klinicky obraz podobný onemocnění RSV (kašel, škrábání v krku, rýma, vysoká teplota, chrapot, zvýšená dusnost. • Těžké infekce u malých dětí, starých a imunokompromitovaných osob • Asymptomatické či subklinické infekce vzácné Podíl infekčních agens ARO v sezóně 2003-2004 D Chřipka A ■ RSV D Adeno D Parainfl D Herpes D M.pneum.