VÝŽIVA SENIORŮ V RÁMCI KOMUNITNÍ VÝŽIVY Mgr. Jana Petrová 24.5.2012 Výživa seniorů - úvod Rozdělení dle WHO  60-74 let rané stáří  75-89 vlastní stáří  >90 let dlouhověkost „Jsem starý, už toho tolik nepotřebuji“ Ve vyšším věku má adekvátní výživa zásadní význam pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvalitního života! U seniorů - častější výskyt poruch výživy, především malnutrice, která ohrožuje pacienta závažnými zdravotními komplikacemi, zvýšenou nemocností i úmrtností. mylná představa 2 Výživa seniorů - úvod  V České republice osoby starší nad 65 let tvoří přibližně 15% populace.  Podíl samostatně žijících žen je 27 %, mužů 7%.  V domovech důchodců a penzionech žije zhruba 50 tisíc seniorů, přičemž cca 80 000 žadatelů zůstává každoročně neuspokojeno.  Péče o seniory závislé na pomoci druhých je v 80% zajišťována rodinou. 3 Věková struktura obyvatelstva ČR 4 Věková struktura obyvatelstva ČR 5 http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf Výživový stav u seniorů Dle věku Skupina 60-70letých  relativně nízký výskyt výživových karencí  zvýšený výskyt nevhodných stravovacích návyků -  energie,  tuků,  jednoduchých sacharidů  vysoká prevalence nadváhy a obezity Skupina 71-80letých  posun k nutričním deficitům a proteino-energetické malnutrici Skupina >80let  nejméně příznivá výživová situace 6 Poruchy výživy u seniorů Nejpříznivější situace – u soběstačných manželských párů žijících ve vlastní domácnosti a také u seniorů ve vícegeneračních rodinách „ best-agers“, „silver generation“ Uspokojivá situace – v sociálních zařízeních poskytujících zároveň pečovatelské služby - u manželských párů, a v kvalifikovaně vedených ústavech s odbornou péčí věnovanou stravování Nejhorší výživová situace - v části domovů pro seniory a v lůžkových objektech pro dlouhodobě nemocné, u osaměle žijících, sociálně izolovaných Nedostatečná, neadekvátní výživa  6-8 % seniorů žijících v domácím prostředí má klinické a laboratorní známky malnutrice  výskyt malnutrice u hospitalizovaných seniorů a seniorů dlouhodobě žijících v ústavní péči dle epidemiologických studií dosahuje 25-60% 7 Faktory ovlivňující výživu seniorů Příjem stravy a její využití ovlivňují ve vyšším věku různé, mnohdy na první pohled nesouvisející faktory 1. Fyziologické faktory 2. Psychosociální faktory 8 Faktory ovlivňující výživu seniorů chronické nemoci a poruchy snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 %) , atrofie chuťových pohárků snížený pocit žízně a snížená potřeba pít konzumace většího množství léků problémy s chrupem, umělý chrup snížená tvorba slin, suchost v ústech, choroby dásní poruchy polykání omezení pohyblivosti, zhoršený zrak zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost snížené vstřebávání živin ze stravy, snížené využití snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace nezájem, apatie, lhostejnost 9 Faktory ovlivňující výživu seniorů Fyziologické faktory Možné důsledky na stav výživy  látkové přeměny,  fyzické aktivity  svalové hmoty, celkové tělesné vody,  tukové hmoty Tendence k obezitě  sekrece slin Suchost v ústech (omezení příjmu)  chuti, čichové ostrosti slábnoucí zrak Nezájem o jídlo, snížený příjem potravy Poruchy hybnosti, imobilita snížení schopnosti nákupu a přípravy pokrmů Ztráta dentice, problémy s protézou, záněty v dutině ústní Jednostranná výživa, preference některých jídel, často převaha S s nedostatkem vlákniny Zhoršení duševních funkcí Vynechávání denních jídel  sekrece žaludečních a ostatních trávicích šťáv Zhoršené trávení a resorpce živin Riziko nedostatku Ca, Fe, Zn, bílkovin a vitaminů  gastrointestinální peristaltiky Zácpa, hemoroidy, divertikulóza  koncentrační schopnosti ledvin, Dehydratace, snížený příjem stravy 10 Fyziologické a metabolické faktory, které mohou měnit potřeby nutrientů u seniorů Faktor nebo stav Vliv na potřebu nutrientů Atrofická gastritida - díky snížené absorpci  potřeba folátů, Ca, vitaminu K, vitaminu B12, Fe Omezená syntéza v kůži, zhoršená renální aktivace, snížená odezva střeva na 1,25 (OH)2D3  potřeba vitaminu D, Ca Retence vitaminu A, změna jaterního metabolizmu  potřeba vitaminu A Zvýšení homocysteinu související s věkem Možná  potřeba folátů a vitaminu B12 Menopauza, ukončení menstruace  potřeba Fe pro ženy Špatná regulace balance tekutin Potřeba může být  nebo , potřeba sledovat Snížení celkového energetického výdeje, snížení tělesné svalové hmoty, snížení aktivity potřeba energie,  potřeba výživové hustoty Snížená imunita vlivem věku Možná  potřeba Fe, Zn, ostatních nutrientů 11 Faktory ovlivňující výživu seniorů Psychosociální faktory faktory Možné důsledky na stav výživy Sociální izolace, osamělost, chybějící podpora rodiny Lhostejnost, nezájem o jídlo, pokles příjmu stravy Omezené finanční prostředky Kvalitativní i kvantitativní zhoršení výživy 12 Interakce léky/výživa 13  S přibývajícím věkem se zvyšuje výskyt chronických onemocnění jako DM, KVO, hypertenze, onemocnění plic, artrózy  Senioři jsou zpravidla konzumenty více druhů léků  Warfarin – vitamin K/vláknina  Acetylosalicylová kyselina -  sérovou hladinu folátů  Změny kvality chuti – inhibitory ACE, Amiodaron – kovová pachuť  Nechutenství – ATB, antiflogistika, digoxin, metformin, cytostatika, hrozí při každé rozsáhlejší farmakoterapii  Grepová šťáva – inhibiční účinek Hodnocení stavu výživy seniorů Nutriční anamnéza  odhad příjmu stravy – metoda sledování stravy, záznamy o zkonzumované stravě Fyzikální a antropometrická vyšetření  výška, hmotnost (obvyklá/aktuální), vývoj hmotnosti, úbytek, BMI  střední obvod paže, střední obvod svalstva paže,kožní řasy, BIA  dynamometrie Laboratorní vyšetření  albumin, prealbumin, transferin Standardizované dotazníky  MNA – Mini Nutritional Assessment  NRS – Nutriční rizikový screening 14 Hodnocení malnutrice podle klinické závažnosti Závažnost malnutrice BMI (kg/m2) Charakteristika Lehká, klinicky nevýznamná >18-20* pokles hmotnosti méně než 10 % původní za 6 měsíců, bez somatických a funkčních poruch Středně závažná 16-17,9 pokles hmotnosti 10 a více %, úbytek podkožního tuku, nejsou funkční poruchy Těžká <16 pokles hmotnosti o 15 %, deplece podkožního tuku, svalová atrofie, otoky, špatné hojení ran, nízká vitální kapacita atd. * U starších osob je doporučená normální hodnota BMI 20-24, tedy o něco vyšší než ve středním věku, podle některých autorů až 27. Podle studie SENECA byla mortalita seniorů s BMI 24 a vyšším nejnižší. • Topinková, E., Geriatrie pro praxi. 15 Stravování seniorů – obecné zásady Pravidelnost  rozložit stravu do více menších denních dávek 5-6x denně Pestrost  u velmi starého člověka je prioritou prevence podvýživy  pokud to není nezbytně nutné ze zdravotních důvodů, zvážit význam dietního omezení a zbytečně neredukovat výběr potravin a pokrmů Vhodná technologická úprava stravy, úprava konzistence Podpora chuti k jídlu  kultura stolování  strava lákavá na pohled  výraznější koření  oblíbené pokrmy 16 Strategie ke zvýšení příjmu stravy Liberalizovaná dieta bez zbytečných zákazů a omezení Výběrová strava Stravování společně s ostatními, kolektivní stravování Strava doručovaná domů Zajištění asistence Svačinky, snacky Příjemné prostředí s minimálním rozptylováním, rušením Pochvala, povzbuzení Stimulace apetitu (megestrol) Obohacení pokrmů nutrienty, sipping eventuelně suplementa Důsledně sledovat množství zkonzumované stravy 17 Senioři a potravinová pyramida http://www.zubrno.cz/studie/pdf/kap05.pdf18 http://www.elderlynursing.com/images/pyramid.jpg&imgrefurl19 Příklad nesprávného stravování Muž, 62 let, výška 175cm, hmotnost 82 kg 10 let po cholecystektomii, bez obtíží. Před dvěma roky ovdověl, vaří si sám, většinu roku tráví na chatě. Občas se stravuje v místní restauraci. Typický jídelníček: Snídaně: 2 ks rohlíku, 10 g másla, 50 g paštika, 20 g cukr – čaj 11,5 g B, 70 g S, 24 g T, 542 kcal Oběd: polévka čínská instantní, 150 g vepřové koleno, 100 g chléb, 20 g křen, 500 ml pivo 37 g B, 103 g S, 56 g T, 1184 kcal Svačina: kobliha, čaj 3 g B, 25 g S, 8 g T, 177 kcal Večeře: 100 g párky, 2 rohlíky, 20 g hořčice, 500 ml pivo 10° 23 g B, 63 g S, 19 g T , 639 kcal Celkem za celý den: 74 g B 13%, 261 g S 43%, 107 g T 41 %, 2542 kcal/10676kJ 20 Potřeba energie s věkem se snižuje  pokles bazálního metabolizmu  pokles aktivní tělesné hmoty, nárůst tuku  pokles energetického výdeje z fyzické aktivity 25-30 kcal/kg a den  doporučená výše energetického příjmu osob >60 let se pohybuje v rozmezí 8000 - 8400 kJ ovlivněna aktuálním zdravotním stavem 21 Rizikové nutrienty ve výživě seniorů Bílkoviny Vícenenasycené mastné kyseliny Vitaminy - D, C, B12, kyselina listová Minerální látky - vápník, železo, zinek Vláknina 22 Bílkoviny Zvýšené nároky na příjem bílkovin v seniu  zvýšená nemocnost  zhoršené trávení bílkovin, zhoršené vstřebávání AMK Nedostatek způsobuje zhoršené hojení, poruchy imunity, úbytek svalové hmoty, tvorbu otoků Doporučený příjem 0,8-1,0 g/kg/den cca 60-80 g/den Nutno dbát nejen na dostatečné množství bílkovin, ale i na jejich kvalitu Zdroje kvalitních bílkovin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce 23 Obsah bílkovin v potravinách Potravina Obsah bílkovin ve 100 g potraviny * Sýr eidam 30 % 28,0 g Mléko polotučné 3,2 g Jogurt Selský bílý 3,4 g Tvaroh polotučný 18% 13,0 g Kuřecí prsa 18,9 g Pangasius 16,0 g Vepřová kýta 14,7 g Hovězí zadní 15,0 g Vejce 13,2 g (2 ks) Čočka 25,0 g Zdroj: www.flora.cz 24 Bílkoviny v jídelníčku - příklad 2-3 porce ze skupiny mléko a mléčné výrobky 1-2 porce ze skupiny maso, ryby, vejce, luštěniny Snídaně: Tvarohová pomazánka s ředkvičkami, chléb Přesnídávka: banán Oběd: Polévka květáková, kuřecí prsa na rozmarýnu, rýže (těstovinová rýže), kompot Svačina: grahamový rohlík, rostlinný margarín, šunka, cherry rajčátka Večeře: Brambory s máslem a cibulkou, kefírové mléko 25 Vícenenasycené mastné kyseliny PUFA řady omega-3 αLA, DHA, EPA snížení rizika vzniku demence a onemocnění srdce a cév  zlepšení pružnosti cév  snížení TAG,  HDL  snížení hodnoty krevního tlaku pozitivní vliv na projevy deprese, zlepšení subjektivního pocitu fyzické i psychické pohody tlumení zánětlivých reakcí příznivé ovlivnění imunity zdroje v potravinách  rybí olej, tučné ryby, rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový, lněný, bavlníkový, světlicový, pupalkový, hroznový ), rostlinné margaríny, vlašské ořechy, sójové boby, dýňové semínko, sezam, lněné semeno … 26 Vitamin A Potřeba vitaminu A se s věkem nemění Může se zvyšovat retence vitaminu v těle  pravděpodobně díky poklesu odstraňování z periferie  u osob konzumujících nadbytek vitaminu A ze suplement a fortifikovaných potravin Zvýšené hodnoty vitaminu A jsou spojovány se zvýšeným rizikem osteoporotických zlomenin u žen i mužů 27 Vitamin D Reguluje metabolizmus Ca a P Vysoce rizikový nutrient u seniorů  zvýšená potřeba vitaminu D  významný pokles endogenní syntézy v kůži  omezený pohyb venku na slunci  snížená expozice UV záření  snížená přeměna cholekalciferolu na účinné metabolity může být při těžkých onemocněních jater a renální insuficienci  snižování kostní hmoty Při nedostatku se objevuje:  svalová slabost a funkční poškození  zvýšené riziko pádů a zlomenin Doporučený příjem ≥ 65 let 10 μg/den Zdroje vitaminu D  sluneční záření  rybí tuk, tučné ryby, játra, vaječný žloutek, margariny (obohacené vitaminem D), další fortifikované potraviny 28 Vitamin D 29 Vitamin C u seniorů je častý nízký příjem syrové zeleniny a ovoce vyšší potřeba díky zvýšené nemocnosti doporučená denní dávka ≥ 65 let 100 mg důsledek nedostatku  zhoršená obranyschopnost organizmu, zvýšená náchylnost k infekcím  zpomalené hojení ran, bolest v kostech, kloubech a svalech  únava, slabost  krvácivé projevy  anorexie 30 Vitamin B12 Zhoršená absorpce  vliv léků  atrofická gastritida  klesá tvorba vnitřního faktoru Funkce a zdravotní význam  vliv na vývoj mozkových funkcí, ovlivnění kognitivních funkcí  snížení rizika vzniku Alzheimery choroby a demence  tvorba červených krvinek (megaloblastická anémie)  snížení hladiny homocysteinu  rizikový faktor KVO Doporučená denní dávka ≥ 65 let 3μg Zdroje v potravinách  živočišné produkty – játra, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, vejce 31 Kyselina listová Projevy nedostatku:  poruchy krvetvorby, poruchy sliznice GIT, záněty v dutině ústní, slabost únavnost, hyperhomocysteinémie, zvýšení rizika kardiálních a ischemických komplikací, poruchy kognitivních funkcí Doporučená denní dávka ≥ 65 let 400 μg Zdroje v potravinách  listová zelenina, rajčata, okurky, maso, játra, kvasnice, vejce, luštěniny, celozrnné obiloviny 32 Vápník Ve stáří dochází k snižování kostní hustoty, zvyšuje se riziko osteoporózy Při nedostatku - zvýšená náchylnost ke křečím svalstva, arytmiím Dostatečný příjem vápníku u lidí > 60 let 1000 mg/den Zdroje vápníku v potravinách mléko a mléčné výrobky zakysané mléčné výrobky, sýry, tvaroh, sušené mléko, tavené sýry zelenina s nízkým obsahem šťavelanů hlávkový salát, čínské zelí, brokolice, kedlubna, kapusta, petržel sardinky skořápkové ovoce tvrdá pitná voda 33 Vápník v jídelníčku Mléko polotučné 200 ml/240 mg Jogurt nízkotučný ovocný 150 g/210 mg Eidam 30% 40 g/318 mg Tvaroh 100 g/100 mg Pudink s mlékem 120g/166 mg Brokolice, vařená 85g/34 mg Kapusta, kadeřavá 95g/143 mg Vlašské ořechy 40g/38 mg Sardinky v oleji 100g/500 mg Těstoviny 230g/85 mg Rýže 180g/32 mg 34 Železo často nedostatečný přívod potravou, drobné krevní ztráty, zhoršení absorpce při hypo- a achlorhydrii při atrofické gastritidě nedostatek železa negativně ovlivňuje krvetvorbu, u starších nemocných se podílí na vzniku syndromu neklidných nohou doporučená denní dávka ≥ 65 let 10 mg zdroje v potravě  maso, vnitřnosti – lepší využitelnost, vejce  rostlinné zdroje horší využitelnost – obilné klíčky, celozrnné potraviny, luštěniny, zelenina, ovoce  využitelnost zlepšuje přítomnost živočišných bílkovin, vitamin C  využitelnost zhoršuje hlavně kyselina šťavelová, fytová, polyfenoly 35 Zinek absorpce s věkem klesá projevy nedostatku:  nechutenství, průjem  kožní změny: ekzém v obličeji, v kožních záhybech, alopecie  psychické změny, podrážděnost, deprese  snížení imunity, špatné hojení ran  šeroslepost  glukózová intolerance doporučená denní dávka je 10 mg pro muže a 7 mg pro ženy zdroje v potravinách červené maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, otruby, ořechy a semena, luštěniny 36 Vláknina Prevence zácpy, divertikulózy, DM 2.typu, KVO… Doporučený denní příjem 30 g Zdroje  obiloviny a výrobky z obilovin  zelenina a ovoce  luštěniny  ořechy a semena  doplňky stravy U seniorů – často potíže s konzumací potravin s vysokým obsahem vlákniny, nesnášenlivost  vyhýbání se těmto potravinám, vyřazování z jídelníčku 37 Vláknina v jídelníčku seniorů Obiloviny  pečivo - zařadit i pečivo s obsahem celozrnné mouky, žitné mouky, grahamové mouky  vložky do polévek – ovesné vločky, kroupy, krupky, krupice, pohanka, jáhly, kuskus  kaše, nákypy Zelenina a ovoce  syrová zelenina – tvrdé druhy upravit strouháním, posypky pokrmů, oblohy, saláty (i v kombinaci s ovocem), součást pomazánek  vařená a dušená zelenina – polévky, nákypy, součást hlavních pokrmů, přídavek v příloze  syrové ovoce – měkké kusové ovoce, nastrouhané, mixované, saláty, součást pokrmů  tepelně upravené ovoce – kompoty, pyré, džusy s obsahem vlákniny, součást hlavních pokrmů slaných i sladkých Luštěniny úprava lisováním, mixováním, odstranění slupek používání v menším množství do polévek, pokrmů, luštěninové mouky luštěninové pomazánky, pyré, kaše, polévkové krémy Ořechy a semena úprava mletím, drcením, nádivky 38 Potřeba tekutin Dehydratace je problémem více než 10 % seniorů Snížení pocitu žízně Optimální příjem: 1500 – 2000 ml  cca 8 sklenic  kromě stavů, kdy dochází ke zvýšeným ztrátám tekutin Střídat různé druhy nápojů  voda, voda s citrónem, čaje, ovocné ev. zeleninové šťávy, ředěné džusy, minerální vody a perlivé nápoje – omezený příjem  mléko,mléčné nápoje, bílá káva, vitakáva, švédský čaj, melta Tekutiny v polévkách Do pitného režimu nezapočítáváme nápoje s obsahem kofeinu, alkoholické nápoje Sledování příjmu tekutin Tekutiny ve sklence po ruce na viditelném místě Při potížích s pitím může pomoci použití brčka 39 Technologická úprava, konzistence Úprava konzistence – běžné úpravy  uvaření doměkka  rozmačkání vidličkou  šťouchání  mletí  mixování  pasírování  vhodné formy – kaše, pudinky, nákypy Potíže při polykání  kašovitá úprava stravy  přípravky měnící hustotu tekutin (Nutilis) 40 Doporučení při suchosti v ústech Nekonzumovat suchá, příliš slaná a kořeněná jídla - vysušují sliznici Konzumovat pokrmy s masovými šťávami, omáčkami, dresinky k usnadnění polykání. Měkké jídlo – kaše, pudinky, tvarohy, jogurty, kompoty, zmrzlina, banány apod. se lépe polykají, ale nezvyšují tvorbu slin Tvorbu slin zvyšují kyselá jídla, ale nejsou vhodná u klientů s bolestmi v dutině ústní Dutinu ústní zvlhčovat častým popíjením malého množství vody Ke zvýšení množství slin cucat tvrdé kyselé bonbóny nebo kostky ledu. Doporučení není vhodné při zvýšené citlivosti sliznice v dutině ústní. Žvýkat žvýkačky bez cukru – zvyšují vylučování slin a pomáhají udržovat dobrou hygienu dutiny ústní. 41 Příjemný zbytek dne  Děkuji za pozornost.