2012_02130008.JPG VÝŽIVA DĚTÍ DO PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Mgr. Kamila Jančeková ¢VÝLUČNÉ KOJENÍ ¢ „ Na populační úrovni nemá výlučné kojení po 6 měsíců negativní účinky na růst kojenců. Výživová potřeba donošených dětí s normální porodní hmotností může být obvykle pokryta samotným mateřským mlékem po dobu prvních šesti měsíců, pokud je matka v dobrém výživovém stavu.“ ..dle rady WHO ¢ ¢UDRŽOVACÍ KOJENÍ ¢do dvou let i déle ¢ve věku 12-23 měsíců poskytuje MM až 35% CEP ¢po ukončeni 6.měsíce je obtížně krýt výživovou potřebu jen MM ¢většina kojenců je vývojově připravena na příjem jiných potravin ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMU ¢(ne dřive než po 4.měsici) ¢Pokud dítě prospívá (kojené/nekojené) a nemá hlad (nekojené vypije až 1000 ml náhrad) – první příkrm v ukončeném 6.měsíci ¢Pokračovat v kojení dle potřeby dítěte ¢Začít jednou potravinou s frekvencí 1-2 lžičky příkrmu (hladké kaše) 1-2krát denně ¢Další jednu potravinu zkusit přidat přibližně za 3 dny KDY JE DÍTĚ PŘIPRAVENO NA PŘÍKRM? ¢Dobře kontroluje pohyby hlavou ¢Sedí s oporou ¢Je schopno polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá ¢Správný vývoj funkce GIT ¢Dosažený stupeň neuropsychického vývoje ¢ ¢PRVNÍ PŘÍKRM ZAVÁDĚT ¢ ¢Ve vhodnou dobu, kdy je dítě dobře naladěné ¢Kdy sama maminka je v klidu, nemá shon ¢První příkrm bereme spíše jako hru než jako „dokrm“- nejde o to dítě nakrmit, ale seznámit s novou chutí a se lžičkou ¢ ČÍM ZAČÍT? ¢zeleninou (např. vařená mrkev, brambor…cuketa, dýně, baklažán, fenykl, kořen petržele, kedluben, špenát, mangold, červená řepa, pórek, květák, brukev, kapusta, zelí) ¢ ¢Až se dítě naučí jíst zeleninu, přidáváme postupně: ¢maso: kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík – cca 1pl/dávku – 20 g ¢ovoce: banán, jablko, meruňky, broskve, meloun, švestky, hrušky… ¢kysané mléčné výrobky ¢výrobky z obilovin: kaše, pečivo ¢ MASO, VEJCE ¢Začínáme podávat, jakmile dítě pěkně jí zeleninové příkrmy ¢Můžeme začít masovými vývary – hovězí ¢Postupně maso přidáváme i do příkrmu nejdříve jemně rozmixované, později nakrájené na drobné kousky ¢Místo masa můžeme přidat natvrdo uvařený žloutek ¢ryby po 1. roce života ¢bílek po 1. roce života ¢ VÝROBKY Z OBILOVIN ¢ ¢Kaše: Často jsou doporučovány zbytečně brzy, aby dítě zasytily a prodloužil se tak noční spánek dítěte – to ovšem není opodstatněné ¢Výhodné jsou kaše instantní rýžové s různými příchutěmi, jsou obohacené minerálními látkami ¢Pečivo – cca od 8. měsíce ¢Celiakie – vzedmuté bříško, objemné stolice 1-3 krát denně, neprospívání, nechutenství. Lepek v běžných obilovinách, nepřítomen např. rýže, kukuřice, pohanka…WHO doporučuje expozici malému množství lepku mezi 4. – 7. měsícem za současného kojení 15773B5B6B32E00A185CDE61D7914AF POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMU Senzitivní perioda a kritický věk KUDLOVÁ, E. – MYDLILOVÁ A. Výživové poradenství u dětí do dvou let, Grada, Praha, 2005. ISBN80-247-1039-0 Nepřislazovat. Nesolit do konce 1.roku Do zeleniny začneme přidávat maso (asi 1 pž na dávku), 1x týdně vařený žloutek Od 10. měsíce jogurt, kravské mléko až od 12 měsíce, Ne nízkotučné ml. výrobky Začínáme jedním druhem zeleniny, po 2-4 dnech další druh Ovoce podobně Obilné kaše, později pečivo, těstoviny, rýže PŘÍKRM = CITLIVÉ KRMENÍ 1. CÍL: NAUČIT DĚTI JÍST LŽIČKOU KAŠOVITOU STRAVU ¢dítěti pomáhat, když se učí jíst samo ¢citlivě reagovat na známky hladu a sytosti ¢dítě krmit pomalu a trpělivě (neklidné dítě v klidném prostředí) ¢zkoušet různé kombinace, chuti, struktury ¢povzbuzování k jídlu ¢krmení je také doba učení a lásky !!! PC285485.JPG PESTROST ¢Sůl, tuky a cukry ¢užívejme střídmě! 0-2 porce } } ¢Mléko, mléčné výrobky 2-3 porce ¢ Ryby, drůbež, maso, vejce, ¢luštěniny, ořechy 1-2 porce } } ¢Zelenina 3-5 porcí ¢Ovoce 2-4 porce } } ¢Obiloviny, těstoviny, ¢rýže, pečivo 3-6 porcí } Jednotková porce pro batolata…0,6 x jednotková porce pro dospělé BEZPEČNOST PŘÍKRMŮ ¢Zachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami ¢Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti ¢Skladujte potraviny vhodným způsobem a servírujte jídlo jakmile je připraveno ¢K přípravě a servírování používejte čisté kuchyňské nádobí a nástroje ¢Při krmení používejte čisté hrníčky, misky a lžíce ¢Nepoužívejte kojenecké láhve, protože se špatně udržují ROZVOJ DOVEDNOSTÍ PRO PŘÍJEM POTRAVY ¢6. měsíc: kojenec přidržuje lahvičku ¢7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst ¢ ¢ ¢9. měsíc: přidržuje hrneček ¢ ¢ ¢ ¢10. měsíc: začíná být schopno používat lžičku ¢ ¢24. měsic: v zásadě se samo nají 2011_11210006.JPG 2012_02130016.JPG 2012_02260005.JPG MECHANIZMY PŘÍJMU POTRAVY ¢Série pohybů nutná ke spolknutí kašovitého nebo tuhého sousta je jiná než k sání a polykání tekutiny ¢ ¢5. měsíc – žmoulání ¢7. - 9. měsíc – rytmické žvýkací pohyby ¢8.– 12. měsíc – jazyk se hýbe ze strany na stranu a posunuje potravu ke stoličkám ¢12. – 18. měsíc úplné rotační žvýkání ¢ ¢ Nutno postupovat pomalu a individuálně ¢ ¢ VÝŽIVA V 6. - 8. MĚSÍCI ¢Přikrm 21 %, MM 79 % ¢U nekojených – cca 500 ml pokračovacího mléka/den ¢K - 0,54MJ/den příkrmu (tzn. cca 118-160 g/den) ¢NK - celkem 2,5 MJ/den ¢Během prvních 2-3 týdnů by měla být jedna mléčná porce (150-200 g) zcela nahrazena masozeleninovým příkrmem ¢Ovocné pyré později možno smíchat s jogurtem ¢Obilné kaše ¢Přikrm 2-3krat denně ¢Žvýkání do ruky ¢Zkoušet nechat krmit „samo“ ¢Povzbuzovat – nenutit (15-30 minut) 2012_01130019.JPG ¢Konzistence – hustá kaše – spíše rozmačkávat ¢postupně nové chutě ¢maso (1-2 pl/dávku, Fe!), žloutek (1/týden), neslazený bílý jogurt, kaše ¢nepřislazovat, nesolit ¢ ¢Nepodávat neupravené kravské mléko, tvaroh, přídavky tekutin (do 10.m u často kojených dětí), nerozpustné malé kousky potravy VÝŽIVA V 9. – 12. MĚSÍCI ¢Příkrm 45 %, MM 55 % ¢U nekojených – cca 200 - 400 ml pokračovacího mléka/den ¢K – 1,3 MJ/den příkrmu (tzn. cca 282-387 g/den) ¢NK - celkem 2,9 MJ/den ¢Příkrm 3-4krát denně ¢Potraviny do ruky ¢Zkoušet nechat krmit „samo“ lžičkou – povzbuzovat ¢Pokrm z hlubší težší nerozbitné misky ¢Tekutiny (po 10.měsíci) podávat ze šálku 2012_02260007.JPG ¢Konzistence ¢postupně zavádět měkkou kouskovitou stravu ¢spíše krájet než rozmačkávat ¢ ¢od 10.m další tekutiny (200 ml koj.vody) ¢od 10.m kravské mléko (ne jako nápoj – pouze do pokrmu) ¢ovocné džusy max. 120-150 ml (15 g sacharidů/100 ml) ¢ ¢nepřislazovat, nesolit ¢nepodávat uzeniny, tučné maso, paštiky, majonézu, vaječný bílek, tvaroh, nízkotučné mléčné výrobky VÝŽIVA V 1. – 2. ROCE ¢Příkrm 65 %, MM 35 % ¢K – 2,4 MJ/den příkrmu (tzn. cca 420-475 g/den) ¢NK - celkem 3,8 MJ/den ¢Příkrm 3-4krát denně, od 12. měsíce přidat i 1-2 svačinky ¢Návyk pravidelného rozložení stravy ¢Učit jíst samostatně (lžička...příbor), ale nenechat bez dozoru! - čas, pozornost, trpělivost ¢„jídlo do ruky“ ¢Objem snědeného jídla se ze dne na den mění ¢Co nejvíce různých potravin (potravinová pyramida) ¢Zelenina a ovoce u každého jídla – 5krát denně ¢Maso 3 pl/den, mléko a mléčné výrobky ¢ ¢NEPODÁVAT ¢nízkotučné výrobky ¢příliš často limonády a sladkosti ¢malé pevné kousky potravy VÝŽIVA PO 2. ROCE ¢Dítě jí „samo“ 3 hlavní a 2-3 menší porce pestré stravy denně ¢VYŠŠÍ SPEKTRUM POTRAVIN: ¢část výrobků z obilovin celozrnná ¢ovoce a zelenina 5krát denně ¢maso, vajíčka ¢mléko a mléčné výrobky - polotučné ¢tuky – po 2.roce podíl v potravě snižovat BATOLE - stolování ¢Jednoroční dítě ¢jí pomocí prstů ¢potřebuje pomoc při držení hrnečku ¢ ¢Dvouleté dítě ¢schopné držet hrneček samo ¢dobře používá lžíci – dáva však přednost rukám ¢ ¢Šestileté dítě ¢- začíná používat nůž ke krájení i roztírání ¢ ¢Růst je pomalejší – mění se chuť k jídlu ¢Dobrý jedlík kojenec → špatný jedlík batole ¢Mění se objem snězeného jídla ze dne na den - typické ¢„Jídelní rozmary“ ¢Různý příjem – však energetický příjem stálý ¢Nenutit, ale stále nabízet rozmanitost BATOLECÍ NEGATIVIZMUS FRÜHAUF, P.: FYZIOLOGIE A PATOLOGIE DĚTSKÉ VÝŽIVY, KAROLINUM, PRAHA, 2003 •Odmítání (nejen) jídla typické pro batolecí vek, souvisí s rozvojem osobnosti ¢Jak na něj: •Servírovat vždy menší porce než dítě požaduje a potom přidávat, když o to samo požádá • • Při obavách z nedostatku živin je vhodné vést potravinový deník, který obvykle dokáže nutriční dostatečnost • • Pokusit se o pravidelnost jídla • • • Nezlobit se na dítě, že v batolecím věku jí pomocí rukou } BATOLECÍ NEGATIVIZMUS II. FRÜHAUF, P.: FYZIOLOGIE A PATOLOGIE DĚTSKÉ VÝŽIVY, KAROLINUM, PRAHA, 2003 •Udělat u jídla zábavu (lépe chutná barevná jídla než bezbarvé kaše). Ale nepřehánět! • •Pokusit se zapojit dítě do přípravy jídla • • Nedávat dítěti úplatky za jídlo • • Nevnucovat dítěti tu potravu, kterou odmítá • • Nesrovnávat dítě s ostatními dětmi. Individuální požadavky jsou odlišné. Průměrná spotřeba je cenná statisticky, ale není možné z ní vyvodit požadavky na individuální potřebu } CHOVÁNÍ RODIČŮ JAKO VZOR PRO DÍTĚ ¢Děti se učí napodobováním svých rodičů ! ¢ (od 1 roku společné jídlo – ale společně jíst už dřív) ¢Neofobie – 18 – 24 měsíců ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Odmítání nové potraviny 0 - 89 x (medián 11x) ¢Sledování maminky konzumující novou potravinu vedlo k lepší akceptaci této potraviny u dítěte —BENTON, D.: Role of parents in the determination of the food preferences of children and the development of obesity. Int J Obes Relat Metab Disord. 2004 Jul;28(7):858-69 —BIRCH, L. L.: Development of food acceptance patterns in the first years of life. Proc Nutr Soc. 1998 Nov; 57(4):617-24 — ¢ neofobie.jpg stolovanisire.jpg KAZUISTIKA Č. 1: HOLČIČKA I.B. (19 MĚSÍCŮ) ¢Důvod návštěvy: nízká hmotnost i délka ¢Nutriční anamnéza: KOJENÍ - do 3. měsíce: umělá výživa + kojení cca 50:50 (inkubátor, srdeční vada) - do 6. měsíce: plně kojena - od 7. měsíce: kojení + postupné zavádění příkrmů - v 19. měsíci: kojení 5krát denně a 4krát v noci JÍDELNÍČEK: - 1. patro: chléb, piškoty - 2. patro: přednost má ovoce - 3. patro: tvaroh, pl. sýr, kaše už jí nechutnají, z masa pouze králičí líčka, občas vajíčko - 4. patro: sladkosti nedostává STOLOVÁNÍ: - není krmena, jí sama lžičkou ¢maminka Češka, tatínek Španěl – nižší výška Porodní hmotnost/ délka V současnosti hmotnost/délka 3100 g/ 51 cm 8400 g/ 78 cm KAZUISTIKA Č. 1: HOLČIČKA I.B. (19 MĚSÍCŮ) ¢Rady: - zařadit tučné mléčné výrobky (tučné jogurty, pribináčky, zdobit šlehačkou) - zkoušet nové varianty: husté polévky, omáčky - pomoci s krmením + společné stolování - psát jídelní záznamy ¢Kontroly: ¢Změny: - strava stejně objemná, ale energeticky bohatší - pravidelné večeře s tatínkem, snižování frekvence kojení - postupné zvyšování tělesné hmotnosti i délky 1. návštěva 14/08/2008 1.kontrola 04/09/2008 2. kontrola 21/10/2008 3. kontrola 21/11/2008 Hmotnost 8,4 kg 8,6 kg 8,6 kg 8,6 kg Délka 78 - 80 82 KAZUISTIKA Č. 2: CHLAPEČEK V.S. (18 MĚSÍCŮ) ¢Důvod návštěvy: problémy se stravováním + neprospívání ¢Nutriční anamnéza: KOJENÍ - do 6. měsíce: plně kojen - od 7. měsíce: kojení + zavádění příkrmů (v 10. měsíci hospitalizován, jedl jen banán) - v 18. měsíci: kojení 2krát denně JÍDELNÍČEK: (po objednání do poradny zlepšení) - 1. patro: corn flakes, těstoviny, obilné kaše - 2. patro: přednost má ovoce - 3. patro: tučné mléčné výrobky, kaše, krůtí maso, ... - 4. patro: sladkosti nedostává STOLOVÁNÍ: - krmen «za pochodu», «jídelní divadélko» ¢Výživové zvyklosti rodičů: nepravidelnost, spěch, «za pochodu» Porodní hmotnost/délka V současnosti hmotnost 2600 g/ 49 cm 9600 g KAZUISTIKA Č. 2: CHLAPEČEK V.S. (18 MĚSÍCŮ) ¢Rady: - pomalu zvětšovat porce, zavádět nové varianty pokrmů - společné stolování, kultura stolování – nápodoba zvyklostí i jídelníčku rodičů - psát jídelní záznamy ¢Kontroly: ¢Změny: - větší zájem o jídlo (míchání lžičkou), o ochutnávání jídla rodičů 1.návštěva 03/03/2009 1.kontrola 30/03/2008 Hmotnost 9,6 kg 10,4 kg KAZUISTIKA Č. 3: CHLAPEC S.B. (3 ROKY) ¢Důvod návštěvy: problém s polykáním kouskovité stravy ¢ ¢Nutriční anamnéza: - jí potraviny v mixované podobě (zeleninové a masové vývary, mléčné a rýžové kaše, koktejly) - v průběhu dne mu maminka zkouší dávat ovoce, zeleninu - k večeři vypije 2 lahvičky kaše, lžičkou odmítá ¢ ¢Osobní anamnéza: - funkční onemocnění související s polykáním lékařem vyloučeno - citlivý a bystrý chlapec, pamatuje si zážitky od 8. měsíce ¢ ¢Rodinná anamnéza: - matka astmatička v invalidním důchodu - problémy s polykáním měla sestra od matky i sestra od otce - rodiče žijí odděleně, v současné době se rozvádějí hmotnost/výška 14,5 kg /95 cm KAZUISTIKA Č. 3: CHLAPEC S.B. (3 ROKY) ¢Rady: - snažit se nenásilně obohacovat jídelníček o hustší a kouskovitější stravu - vyhledávat společnost stejně starých dětí a zkusit využít snahu o nápodobu vrstevníků - pozornost věnovat i něčemu jinému: jídlo v průběhu celého dne = začarovaný kruh! - vyhledat pomoc psychologa/ psychoterapeuta ¢Změny: - za 12 měsíců 10 kontrolních návštěv, rady postupně plněny - poslední měření: 102 cm a 16,4 kg - postupně nižší obavy z polykání stravy – velká chuť zkusit jíst potraviny jako ostatní děti - v současné době konzumuje piškoty, sušenky, rohlíky, křupky - nabízená pomoc psychologa nevyužita PŘEDŠKOLNÍ VĚK 3 - 6 LET ¢střídavá chuť k jídlu→ menší porce několikrát denně (5krát) ¢malá kapacita žaludku ¢zvýšená pohybová aktivita ¢změna složení těla – tuková tkáň x svalová tkáň ¢vstup do kolektvních zařízení ¢500 ml/den mléka + mléčné výrobky ¢vláknina: ¢kojenec až 2leté batole – 5 g/den ¢starší děti - věk v letech + 5g/den ¢ ¢Odmítání ¢- příliš teplých jídel ¢- jídla smíchaná dohromady ¢- citlivost na pachy, které snado zjišťují ¢- rozvařeného (především zeleniny) ORIENTAČNÍ ZÁKLAD JÍDELNÍČKU > VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY ZDRAVÁ ABECEDA ¢www.zdravaabeceda.cz ¢Vzdělávací program podporující zdravý životní styl zaměřený na děti v předškolním věku ¢Cíl: podpořit prostřednictvím připravených tématických celků správné návyky pro zdravý životní styl dětí a následně i rodičů. S metodikou jsou seznamováni pedagogové MŠ prostřednictvím seminářů organizovaných v metodických centrech projektu ¢ PITNÝ REŽIM DĚTÍ ¢Obsah vody v těle dospělého cca 50 - 60% ¢U dětí až 65 - 70% ¢Množství vody ovlivněno – věkem, pohlavím, okolní teplotou, příjmem tekutin, vlhkostí vzduchu, zdravotním stavem, těhotenství aj. ¢Děti se dehydratují velice brzy ¢Často ignorují pocit žízně … nabízet! ¢Příjem tekutin by měl být rovnoměrný ¢Je důležité mít přehled o pitném režimu dítěte (školka, babička…) ¢Vyšší potřeba tekutin je při pohybu a ve vyšší teplotě ¢ pitný režim.jpg POTŘEBA TEKUTIN ¢Potřeba tekutin je velmi individuální, záleží na hmotnosti, fyzické aktivitě, klimatických podmínkách, zdravotním stavu, věku…. ¢ ¢Potřeba tekutin podmíněná věkem ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Potřeba tekutin formou nápojů záleží i na skladbě stravy (ovoce, zelenina, polévky, mléko …. ↑zastoupení vody), nezapomenout zahrnout!!! ¢ Věk Potřeba tekutin ml/ kg/den 1-6 let 90-100 7-10let 70-85 11-18 let 40-50 Dospělý 30-35 ¢Nabízet dětem tekutiny v průběhu celého dne, předcházet žízni ¢Základ pitného režimu tvoří nekalorické nápoje – voda kojenecká, pramenitá, kvalitní vody z veřejného vodovodu, minerální vody se slabou mineralizací ¢Nápoje s vysokým obsahem sacharidů obsahují zbytečně vysoké množství energie. Většina slazených nápojů obsahuje i vyšší množství přídatných látek, jejichž příjem není žádoucí. ¢ ¢Nepodávat často nápoje s obsahem oxidu uhličitého ¢ ¢Ideální teplota nápoje se má pohybovat mezi 16 - 25 °C (min 10 °C). ¢ ¢Již otevřená balená voda by měla být co nejdříve spotřebována a skladována v chladnu. ¢ DOPORUČENÍ PRO RODIČE ¢Pití mějte vždy po ruce a na viditelném místě (výlety, cesta dopravními prostředky) ¢Nabízejte pití dětem i v zápalu hry nebo formou hry ¢Nikdy dítě v pití neomezujte ¢Zkoušejte a střídejte různé nápoje ¢Jděte svému dítěti příkladem ¢Pitný režim by měl být v průběhu celého dne vyrovnaný ¢Nezapomínejte na ztráty tekutin při zvracení a průjmech, v horkém prostředí a při sportu ¢Příjem tekutin můžeme částečně nahradit potravinami se zvýšeným obsahem vody (meloun, hroznové víno) nebo vodnatější stravou (polévky, omáčky, kaše) ¢ VHODNÉ ZDROJE TEKUTIN PRO DĚTI ¢Hygienicky nezávadná voda z vodovodu ¢Balená voda (pitná, pramenitá, kojenecká) ¢Ředěné ovocné a zeleninové šťávy ¢Slabé čaje (ovocné, bylinkové) http://www.bedekerzdravia.sk/UserFiles/Image/pitny_rezim_deti.jpg ZDROJE TEKUTIN NEVHODNÉ PRO DĚTI ¢Sycené nápoje ¢Balené vody s umělými sladidly ¢Minerální vody ¢Neředěné džusy, sladké nápoje a limonády ¢Instatntní nápoje ¢Silné koncentrované čaje HODNOCENÍ STAVU RŮSTU A VÝŽIVY ¢Antropometrické hodnocení: ¢Tělesná délka: od narození do 2 let měřena vleže bodymetrem, později vestoje. Porovnání s percentilovými růstovými grafy – změna percentilové pozice ve směru plus (catch-up růst) u zdravých nedonošenců a ve směru mínus (lag-down růst) u dětí nadprůměrně velkých matek a menších otců či u dětí diabetických matek. Po 2. roce života se u zdravého dítěte pozice v percentilovém grafu významně nemění – vyjma patologie ¢ ¢http://www.szu.cz/publikace/data/program-rustove-grafy-ke-stazeni ¢ HODNOCENÍ STAVU RŮSTU A VÝŽIVY ¢Tělesná hmotnost: vážení novorozenců a kojenců – kvalitní elektronické váhy s digitálním displejem. ¢ Nejužívanější údaj o stavu výživy – hodnocení hmotnosti vzhledem k tělesné výšce (ne k věku) ¢ ¢Pod 20. percentil H/V – podváha, ¢od 10. percentil – hypotrofie, ¢pod 3. percentil – dystrofie, ¢nad 80. percentil – nadváha, ¢nad 85. percentil - obezita ¢ HODNOCENÍ STAVU RŮSTU A VÝŽIVY ¢BMI – pozor na používání „normálních“ hodnot pro dospělou populaci, používají se percentilové grafy BMI ¢Střední obvod paže – vysoce informativní, spolu s tloušťkou podkožního tuku nad tricepsem je doporučovaným parametrem pro hodnocení tělesného složení ¢Tloušťka tricipitální kožní řasy – měříme kaliperem ¢Sexuální zrání – koreluje se stavem výživy ¢ – vývoj prsní žlázy, pubického ochlupení, doba ¢ menarché u dívek HODNOCENÍ STAVU RŮSTU A VÝŽIVY ¢Obvod hlavy – parametr pro posouzení velikosti mozku ¢Kostní věk – stupeň osifikace skeletu (RTG levé ruky a distální části předloktí) Za normální variabilitu kostního zrání považujeme pásmo plus mínus 2 roky ¢ ¢Laboratorní hodnocení stavu výživy: ¢Albumin, transferin, prealbumin, RBP, cholinesteráza, index kreatinin-výška, dusíková bilance… PROBLÉMY VÝŽIVY V DĚTSKÉM VĚKU ¢Laktační poradenství ¢Zavádění příkrmů ¢Problémy s příjmem potravy v batolecím věku ¢Nadváha a obezita ¢Poruchy příjmu potravy ¢Potravinové alergie ¢Anémie JAK ZMĚNIT ŠPATNÉ STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI DĚTÍ? ¢Potravinové preference a výběr potravin —Interakce genů a prostředí —Role rodičů a dalších blízkých —Preference x averze ¢Dovednosti poradce —Akceptace, motivace —Empatie —Kladení otázek —Naslouchání —Verbální a neverbální komunikace ¢Oblasti zájmu —Výživa —Pohyb —Vnitřní pohoda —Prostředí ¢ SPECIFIKA VÝŽIVOVÉHO PORADENSTVÍ U DĚTÍ ¢Duševní vývoj —Volba metodiky, pomůcek — ¢Fyzický vývoj a nutriční požadavky —Dítě není malý dospělý ¢ ¢Vliv prostředí na stravovací zvyklosti —Rodiče, sourozenci —Výchovný styl —Školka —Škola —Vrstevníci — LITERATURA: ¢NEVORAL, J. a kol. Výživa v dětském věku, H a H, Jinočany 2005, ISBN 80-86-022-93-5 ¢KUDLOVÁ, E. – MYDLILOVÁ A. Výživové poradenství u dětí do dvou let, Grada, Praha, 2005. ISBN80-247-1039-0 ¢FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum, Praha, 2003 ¢NOVOTNÁ, I.: Bakalářská práce – Zavádění pevné stravy u dětí (2010) ¢POSLUŠNÁ, K.: Faktory prostředí ovlivňující výživové chování dětí v průběhu jejich vývoje, Výživa a potraviny – Zpravodaj pro školní stravování, 1/2011 2011_12280096.JPG DĚKUJI ZA POZORNOST